Rajka stužková

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Rajka stužková (Astrapia mayeri) je druh rajkovitého ptáka, který se endemicky vyskytuje v horských a podhorských oblastech na středozápadě Papui Nové Guineji. Samci mají extrémně prodloužená dvě středová ocasní pera dosahující délky až 1 m, samiččina dvě středová pera jsou hnědá a mnohem kratší.

...

Systematika

Druh pro Západní vědu objevil Jack Hides (1906-1938), průzkumník Nové Guiney. Hidesovi se podařilo získat peří z rajky stužkové, které pak zažehlo zájem přírodovědce Freda Shawa Mayera, na jehož počest byl druh pojmenován. +more Rajka stužková se řadí do rodu Astrapia, který zahrnuje 5 druhů dlouhoocasých rajek.

Popis

Délka těla samce dosahuje kolem 32 cm (125 cm s extrémně prodlouženými ocasními pery), váha se pohybuje mezi 134-164 g. Samice má na délku 35 cm (53 cm s prodlouženými ocasními pery) a váží 102-157 g. +more Samice s hnědočerně pruhovanou spodinou Samec má převážně sametově černé opeření, které je na korunce, hrdle a hrudi extrémně zeleně iridiscentní. Nad zobákem se nachází výrazný chomáč černého peří. Dvě středová ocasní pera jsou extrémně prodloužená, bílá s černým zakončením. Tato pera jsou až třikrát delší než délka těla, což je jeden z největších, ne-li zcela největších poměrů ocasních per vzhledem k délce těla mezi všemi ptáky. Stejně jako ostatní části opeření, i tato pera samec každoročně shazuje během přepeřování. Pera slouží jako sekundární pohlavní znak a pomáhají samcům v lákání samic. Menší samice je spíše černohnědá a její dlouhý ocas je hnědý s bílými podélnými skvrnami. Spodina samice je žlutohnědá s černými tenkými příčnými pruhy.

Rozšíření a populace

Rajka stužková je rozšířena v horských a podhorských oblastech střední Papui Nové Guiney od řeky Strickland cca 130 km na západ. Vyskytuje se v nadmořských výškách 1800-3450 m n. +more m. , nejčastěji nad 2450 m n. m. Druh je v místech svého výskytu poměrně běžný až místně hojný. Stavy druhu jsou však patrně na velmi pomalém ústupu z důvodu kácení novoguinejských pralesů. Druh je nicméně částečně tolerantní k nepůvodním sekundárním lesům, takže ústup druhu je patrně jen velmi pomalý.

Biologie

+morejpg|náhled'>Detailnější pohled na samce s výraznou tmavě zeleně iridiscentní hlavou a hrudí Živí se ovocem, nejčastěji aralkovitými rostlinami z rodu šeflera (Schefflera), jídelníček doplňuje členovci, pavouky a žábami, které hledá pod kůrou a v mechu rostoucích na stromech, občas i na zemi. Pohybuje se samostatně, občas v páru. Vydává hlasitý zvuk připomínající uach, uok nebo uit uit. K zahnízdění může patrně dojít celoročně. Druh je polygynní s rozmnožovacím systémem patrně na bázi leku, kdy samci skupinově předvádí samicím svá dlouhá ocasní pera.

K typickým vizuálním signálům samců během námluv patří např. poskakování samce na bidlu, třepotání křídel při otáčení na bidle, ovívání ocasních per nebo ritualizované klování do šíje samice. +more Po kopulaci se samci se samicemi snáší k zemi ve společných spirálovitých pohybech. K vizuálním prostředkům samic patří hlavně interakce se samci v době, kdy předvádí své vizuální namlouvací signály, a zatřepotání křídel. Hnízdo bývá ve stromoví 3-18 m nad zemí. Staví jej pouze samice, která do něj klade jen 1 vejce. Inkubuje pouze samice po dobu kolem 21 dní, ptáčata se osamostatňují po 25-29 dnech. Může se křížit s rajkou princezninou (Astrapia stephaniae).

Ohrožení a ochrana

Celková populace druhu není ohrožena, pročež jej Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí jako málo dotčený. Některé místní populace jsou v ohrožení kvůli kácení pralesů a lovu pro dlouhá ocasní pera.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://australian.museum/about/history/exhibitions/birds-of-paradise/ribbon-tailed-astrapia/]Rajka stužková na webu Australského muzea[/url]

Kategorie:Rajkovití Kategorie:Ptáci Australasie Kategorie:Endemity Nové Guineje

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top