Cesko.wiki Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny
Author
Albert FloresBosna a Hercegovina ( turecky Bosna-Hersek) byla mezi lety 1878 a 1908 osmanskou provincií (Bosenský vilájet). Pod rakousko-uherskou nadvládu se dostala v roce 1878 na základě usnesení Berlínského kongresu, který schválil okupaci bosenského vilájetu; ten oficiálně zůstal součástí Osmanské říše. O tři desetiletí později, v roce 1908, vyvolalo Rakousko-Uhersko bosenskou krizi formální anexí okupované zóny a vytvořením Kondominia Bosny a Hercegoviny pod společnou kontrolou Rakousko-Uherska.
Historie
V roce 1875 vypuklo v Hercegovině (v okolí obce Nevesinje) povstání, které bylo vyvoláno přehmaty turecké administrativy při vybírání daní a které vyvolalo tzv. Velkou východní krizi. +more Ve dnech 13. června až 13. července 1878 bylo na Berlínském kongresu, který tuto krizi řešil, dohodnuto že Bosnu a Hercegovinu dočasně vojensky obsadí a bude spravovat Rakousko-Uhersko. Dne 29. července 1878 rakousko-uherské vojsko (XIII. armádní sbor) pod velením generála Josipa Filipoviće, který měl vrchní velení nad celou vojenskou operací, překročilo na několika místech řeku Sávu a zahájilo vojenskou operaci k obsazení Bosny.
Generál Filipovič se svými jednotkami po svedl několika bitev s bosenskými a osmanskými ozbrojenci (bitva u Maglaje, u Jajce či u Doboje) a po náročných pouličních bojích dobyl 19. srpna 1878 Sarajevo a převzal zde velení nově založené 2. +more armády. 31. července 1878 začal obsazovat Hercegovinu se svou divizí rakousko-uherský generál Stjepan (Stephan von) Jovanović, který dne 4. srpna 1878 vstoupil do Mostaru. Při okupaci Bosny a Hercegoviny se rakousko-uherská armáda setkávala s odporem místního muslimského obyvatelstva a i s odporem turecké armády. Obranu města Banja Luka proti tureckým voskům řídil rakousko-uherský generálmajor českého původu Vojtěch Samec. Během okupace Bosny a Hercegoviny padlo skoro 10 tisíc rakousko-uherských vojáků. Rakousko-Uhersko dne 21. dubna 1879 uzavřelo s Osmanskou říší dohodu, kterou byla dokonaná okupace dodatečně uznána s tím, že Rakousko-Uhersku bylo přiznáno právo ještě vojensky obsadit Plevlji, Prijepolje a Bijelo Polje v Sandžaku novopazarském; formálně byla nicméně Bosna stále tureckým svrchovaným územím.
Rakousko-Uhersko roku 1908 Bosnu a Hercegovinu anektovala, proces přičleňování však nikdy nebyl dokončen, především následnými událostmi první světové války. +morejpg|náhled|Muslimský_odpor_v_Sarajevo'>Sarajevu vůči rakouskouherskému záboru roku 1878.
Územní členění
Bosna a Hercegovina se skládala z následujících jednotek, okruhů (a ty pak na chotáry). Správní dělení bylo převzato z dob Osmanské říše:
* Okrug Banja Luka (správním centrem Banja Luka) * Okrug Bihać (správním centrem Bihać) * Okrug Mostar (správním centrem Mostar) * Okrug Travnik (správním centrem Travnik) * Okrug Sarajevo (správním centrem Sarajevo) * Okrug Zvornik/Donja Tuzla (správním centrem Donja Tuzla)
Politika
Společný ministr financí Rakouska-Uherska, do jehož kompetence spadala správa Bosny a Hercegoviny
14. 8. +more 1876-8. 4. 1880 Leopold Friedrich von Hofmann * 8. 4. 1880-4. 6. 1882 József Szlávy * 4. 6. 1882-13. 7. 1903 Benjámin Kállay * 14. 7. 1903-24. 7. 1903 Agenor Gołuchowski * 24. 7. 1903-12. 2. 1912 István Burián * 12. 2. 1912-7. 2. 1915 Leo von Bilinski * 7. 2. 1915-28. 11. 1916 Ernest von Koerber * 28. 11. 1916-2. 12. 1916 István Burián * 2. 12. 1916-22. 12. 1916 Konrad Hohenlohe * 22. 12. 1916-7. 9. 1918 István Burián * 7. 9. 1918-4. 11. 1918 Alexander Spitzmüller * 4. 11. 1918-12. 11. 1918 Paul Kuh-Chrobak.
Zemský náčelník (šéf Zemské vlády pro Bosnu a Hercegovinu)
1878-1881 polní zbrojmistr Vilém Mikuláš Württemberský (1828-1896) * 1881-1882 generál Hermann Dahlen von Orlaburg (1828-1887) * 1882-1903 generál Johann von Appel (1826-1906) * 1903-1907 generál Eugen von Albori (1838-1915) * 1907-1909 generál Anton von Winzor (1844-1910) * 1909-1911 generál Marijan Varešanin (1847-1917) * 1911-1914 generál Oskar Potiorek (1853-1933) * 1914-1918 generál Stjepan Sarkotić (1858-1939)
Civilní adlatus (administrátor civilní správy)
1882-1886 Fedor Nikolić (1836-1903) * 1887-1904 Hugo Kutschera (1847-1909) * 1904-1912 Isidor Benko (1846-1925)
Obyvatelstvo
| Sčítání lidu | Muslimové | Pravoslavní | Katolíci | Židé | Celkem | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| počet | % | počet | % | počet | % | počet | % | ||
| center|1879 | right|448 613 | right|38,7% | right|496 485 | right|42,9% | right|209 391 | right|18,1% | right|3 675 | right|0,3% | right|1 158 440 |
| center|1885 | right|492 710 | right|36,9% | right|571 250 | right|42,8% | right|265 788 | right|19,9% | right|5 805 | right|0,4% | right|1 336 091 |
| center|1895 | right|548 632 | right|35,0% | right|673 246 | right|42,9% | right|334 142 | right|21,3% | right|8 213 | right|0,5% | right|1 568 092 |
| center|1910 | right|612 137 | right|32,2% | right|825 418 | right|43,5% | right|434 061 | right|22,9% | right|11 868 | right|0,6% | right|1 898 044 |
Odkazy
Reference
Související články
Hercegovské povstání (1882) * Rakousko-uherské tažení v Bosně a Hercegovině v roce 1878 * Bosenská krize * Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Externí odkazy
[url=https://nasregion. cz/na-balkane-bylo-vzdycky-tezko-u-doboje-zvlast-a-dobyti-sarajeva-nam-prineslo-jenom-smulu-126342/]Článek o bitvě u Maglaje na webu Náš region (2016)[/url] * [url=https://www. +morevhu. cz/exhibit/braum-carl-sarajevo-1878/]Vojenský historický ústav ČR[/url] * [url=https://dspace. cuni. cz/bitstream/handle/20. 500. 11956/118869/130283849. pdf. sequence=1]Diplomová práce Cizincem ve službě - čeští úředníci v Bosně (FHS UK, 2020)[/url].
Kategorie:Dějiny Bosny a Hercegoviny 19. +more století Kategorie:Dějiny Rakouska-Uherska 19. století Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1878 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1918 Kategorie:Dějiny Rakousko-uherského vojenství.