Rakousko-uherská koruna
Author
Albert FloresRakouská strana bankovky 10 korun Uherská strana bankovky 10 korun Rakousko-uherská koruna (německy Österreichisch-ungarische Krone, maďarsky osztrák-magyar korona) byla měna Rakouska-Uherska od 2. srpna 1892 do rozpadu říše v roce 1918. Na rozdíl od předchozí stříbrné měny byla založena na zlatě. 1 kg čistého zlata obsahoval 3280 korun. Ze zlata však byly raženy pouze mince o hodnotě 10, 20 a 100 korun o ryzosti 900/1000.
Rakousko-Uhersko bylo tvořeno unií dvou států - Rakouska a Uherska, neoficiálně nazývaných Předlitavsko a Zalitavsko podle řeky Litava (něm. Leitha, maď. +more Lajta), která je přibližně oddělovala. Každý stát měl pro společnou měnu svůj vlastní oficiální název - v Rakousku Krone, v Uhersku korona. Rakousko-uherská koruna byla také oficiální měnou v Lichtenštejnsku (jako lichtenštejnská koruna) v letech 1898 až 1921. Jedna koruna se skládala ze 100 dílčích jednotek - haléřů. Jejich oficiální německý název byl Heller, maďarský fillér.
Do měnové reformy 2. srpna 1892 se používal jako měna zlatý (v Rakousku oficiálně gulden, v Uhersku forint, latinsky florin, v českých zemí zlatý, zlatka, zlatník). +more Koruna vycházela ze zlatého v poměru 1 zlatý = 2 koruny (z toho vyplývá dodnes lidové označení „pětka“ pro desetikorunu, užívané zejm. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku velmi málo; romské označení pro stokorunu zase obsahuje číslovku "penda", tedy padesát). V oběhu však zlatky a krejcary zůstaly ještě několik let.
1. světová válka znamenala rozpad Rakouska-Uherska. +more Měny nově vzniklých nástupnických států se nazývaly také koruna - československá koruna, rakouská koruna, maďarská koruna a jugoslávská koruna (dnes už žádná z těchto měn neexistuje). Některá území Rakouska-Uherska připadla sousedním státům (Rumunsku, Polsku, Itálii, Ukrajině) a začaly se používat národní měny těchto států.
Lichtenštejnsko od rozpadu Rakouska-Uherska do roku 1921 používalo jako svou měnu lichtenštejnskou korunu a rakouskou korunu, které měly stejnou hodnotu. Od roku 1921 je zákonným platidlem v Lichtenštejnsku švýcarský frank, kvůli nestabilitě rakouské koruny.
Název měny
Rakousko-Uhersko bylo mnohonárodnostním soustátím. Jednotlivé jazyky, které byly v říši zastoupeny, používaly pro společnou měnu své vlastní pojmenování:
Jazyk | Název | Jazyk | Název | Jazyk | Název | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
corona | Krone | korona | |||||
koruna | kruna | coroană | |||||
круна | krona | koruna | |||||
korona | corona | корона |
Mince
Korunové a haléřové mince si razil každý stát sám. Technické parametry mincí byly shodné, rozdílné byly motivy na mincích. +more Mince pro Předlitavsko (a také vlastní pro Lichtenštejnsko) se razily ve Vídni, pro Zalitavsko v Kremnici. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10, 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20, 100 korun.
% | { |
---|
120px Rakousko |
Mince 2 haléře, aversy |
120px Rakousko | +morejpg'>120px Uhersko | 120px Lichtenštejnsko |
---|---|---|
Mince 1 koruna, reversy | Mince 1 koruna, reversy | Mince 1 koruna, reversy |
120px Rakousko | +morejpg'>120px Uhersko | 120px Lichtenštejnsko |
---|---|---|
Mince 10 korun, reversy | Mince 10 korun, reversy | Mince 10 korun, reversy |
Bankovky
Bankovky byly tisknuty ve Vídni od roku 1900. Bankovky byly „dvojjazyčné“ - na jedné straně byl německý nápis nominální hodnoty, na druhé maďarský. +more Hodnota bankovky v ostatních jazycích byla napsána v dolní části bankovky. Bankovky, které se dostaly v průběhu platnosti koruny do oběhu, měly hodnoty 1, 2, 10, 20, 25, 50, 100, 200, 1000, 10 000 korun.
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. papirovaplatidla. +morecz/bankovky/bankovky-ru-platne-po-vzniku-csr]Přehled a zobrazení všech bankovek z Rakousko-Uherska platných na území Československa (katalog, galerie a další informace)[/url].
Kategorie:Ekonomika Rakouska-Uherska Kategorie:Zaniklé měny Kategorie:Koruna