Reakcionářství je politické hnutí a ideologie, které se vyznačuje silnou konzervativní orientací a odmítáním politických a společenských změn. Tento termín se poprvé objevil v 19. století v českém prostředí, kdy se reakcionářství stalo charakteristickým rysmě klerofašistických a autoritativních politických proudů.
Hlavními prvky reakcionářství jsou důraz na omezení jednotlivcových svobod, particularistické a hierarchické chápání společnosti a zjevné odmítání demokratických principů. Reakcionářské ideologie kladou důraz na ochranu tradičních hodnot, jako je rodina, náboženství a autorita.
V českém kontextu se reakcionářství prosazovalo zejména v období Německé okupace během druhé světové války, kdy bylo spojeno s nacistickým režimem. V poválečném období se reakcionářství do určité míry transformovalo a uplatňovalo se především ve formě konzervativních a nacionalistických politických sil.
Reakcionářství se však neomezuje pouze na český prostor, ale vyskytuje se i v jiných zemích a regionech světa. V dnešní době je často spojováno se silně pravicovými politickými proudy, které se staví proti sociálním a kulturním změnám. Příkladem může být vzestup populistických a nacionalistických politiků v Evropě.
Reakcionářství je často kontroverzní a stává se objektem kritiky ze strany liberálních a progressivních sil. Diskuse o jeho pozitivních i negativních aspektech a jeho vlivu na společnost a politiku je dodnes aktuální.