Referendum

Referendum (z latinského referendus, které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“), někdy též plebiscit, česky také všelidové hlasování, je rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných.

Charakteristika

Referendum je jednou z forem přímé demokracie. V referendu se však obvykle nehlasuje o osobách, čímž se liší od voleb. +more V některých případech mohou autoritářští vůdci státu využívat referenda k legitimizaci své moci (schválení převratu, prodloužení funkčního období; k tomu přistoupili nejnověji např. vládci některých zemí Střední Asie či v roce 2014 Vladimir Putin po anexi Krymu).

V mnoha demokratických státech světa jsou rozhodnutí přijatá ve všelidovém hlasování pro volené reprezentanty a státní správu závazná a právo na referendum je zakotveno v ústavě. Příkladem je Švýcarsko a Lichtenštejnsko (od roku 1848), ale i (v různě vyvinuté podobě) většina států USA, částečně Irsko, všechny spolkové země Německa (například v Bavorsku od roku 1995, v prvním desetiletí 835 referend, 1371 iniciativ) nebo Itálie. +more Základní otázky jsou podřízeny rozhodnutí občanů v povinném referendu. Zatímco rozhodnutí v jiných záležitostech jsou předmětem fakultativního referenda, které je vyvoláno závaznou občanskou iniciativou. Např. referenda o schválení tzv. ústavy EU se v té či oné formě konaly v řadě členských zemí EU, přičemž občané Francie a Nizozemska v létě 2005 návrh odmítli. (Vzdor tomu obě vlády přistoupily po několika měsících k nové, parlamentární proceduře, a znění ústavy byla nakonec ratifikováno. ).

Typy

Referenda lze rozlišovat: * podle závaznosti výsledku na závazné a doporučující (konzultativní) * podle jejich právní nutnosti na obligatorní a fakultativní * podle území, kde se konají, například celostátní, krajská a místní

Situace v Česku

Článek 21 Listiny základních práv a svobod říká: „Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.“

Celostátní referendum

Česká ústava referendum předpokládá ve svém čl. 2 odst. +more 2, který zní: „ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. “ Zůstává tedy přímo na ústavním zákonu, zda zavede referendum obecně, nebo jen pro daný konkrétní případ, pro který bude vydán. Do ustavení Senátu v roce 1996 nebyl žádný návrh zákona o obecném referendu v Poslanecké sněmovně schválen; po ustavení Senátu byl zákon schválen v Poslanecké sněmovně v roce 2001, a v roce 2005 následně pak zamítnut Senátem. V dubnu 2012 vláda předložila Poslanecké sněmovně další z návrhů zákona o celostátním referendu. Po prvním čtení vydal Ústavně právní výbor 26. 4. 2013 usnesení o přerušení jednání. Vláda na svém jednání 26. února 2014 odmítla další poslanecký návrh ústavního zákona o celostátním referendu a předložila sněmovně vlastní návrh zákona 28. 7. 2015. V září 2015 byl vládě a následně poslaneckým klubům představen alternativní návrh ústavního zákona o celostátním referendu Bc. Patrika Doležala na základě občanské iniciativy. Dne 26. září 2016 byl občanský návrh zákona předložen prezidentu České republiky.

Pro referendum o přistoupení Česka k Evropské unii byl vydán speciální ad hoc ústavní zákon č. 515/2002 Sb.

Místní referendum

Český právní řád umožňuje pořádání tzv. místního referenda. +more Pro platnost místního referenda je na rozdíl od voleb do zastupitelstev stanovena minimální procentuální hranice účasti. Původní zákon č. 298/1992 Sb. tuto hranici stanovil na 25 % oprávněných voličů.

Zákon č. 22/2004 Sb. +more (proti kterému hlasoval pouze senátor Jaroslav Kubera) zvýšil účast nutnou pro platnost místního referenda na 50 % oprávněných voličů. Největší obcí, kde se podařilo v letech 2004 až 2007 překročit tuto hranici, byla Velká Bíteš s necelými 4 000 voliči. Např. v místním referendu o poloze hlavního nádraží v Brně, konaném v roce 2004 a iniciovaném sdružení Nádraží v centru, přišlo k urnám 25 % oprávněných voličů, takže podle tehdejší úpravy bylo neplatné, a to přestože se rozhodovalo o největším projektu v historii města (celková výše investic cca 30 miliard Kč). Od přijetí novely zákona č. 169/2008 Sb. je hranice platnosti stanovena na 35 % účasti všech oprávněných voličů. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud pro něj hlasovala většina hlasujících a nejméně 25 % všech oprávněných voličů, tedy i těch, kteří nevolili. Při účasti 35 % je rozhodnutí závazné, pokud pro něj hlasuje 71,43 % zúčastněných. Největší obcí, kde se od té doby podařilo platné místní referendum uspořádat, byla v roce 2013 Plzeň.

Při neexistenci zákonné úpravy všeobecného referenda se patrně stane dosud největším referendem v ČR opakované referendum o poloze nádraží v Brně vyvolané iniciativou občanů. Referendum bude konáno spolu s volbami do krajských zastupitelstev a do 1/3 senátu ve dnech 7. +more a 8. října 2016 od 14. 00 první den. Očekává se že počet účastníků se může pohybovat řádově okolo 100 tisíc voličů. Jde o místní referendum s nepřímými dopady do státní správy a rozhodovacích procesů ústředních orgánů. Charakterem zkoumaného předmětu překračuje rámec pouhého místního problému. Otázka polohy hlavního nádraží v Brně a způsobu jeho opravy se promítá do budoucí koncepce dvou významných evropských železničních koridorů: TEN-T 22 a 23. Iniciační proces prošel všemi stupni soudního přezkumu.

Krajské referendum

Od roku 2011 lze na základě zákona č. 118/2010 Sb. +more, o krajském referendu, uspořádat referendum i na krajské úrovni, a to o všech věcech, které patří do samostatné působnosti kraje. Výjimkou je např. rozpočet kraje, obecně závazná vyhláška kraje, zřízení či zrušení krajských orgánů nebo volba či odvolání hejtmana kraje, jeho náměstků a dalších jmenovaných či volených členů krajských orgánů. Stejně tak nelze konat referendum tehdy, pokud by položená otázka byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy. Už platně uskutečněné referendum nelze po dobu dvou let opakovat.

O konání krajského referenda rozhoduje zastupitelstvo kraje, přičemž návrh může kromě zastupitelů podat každý, koho podpoří alespoň 6 % osob, které v daném referendu mohou hlasovat. Aby bylo platné, zúčastnit se ho musí alespoň 35 % obyvatel a rozhodnutí je pak pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné tehdy, jestliže se pro něj vysloví nadpoloviční většina hlasujících a alespoň 25 % obyvatel.

Středočeský kandidát na hejtmana David Rath v říjnu 2008 sliboval, že navrhne doporučující či orientační krajské referendum o umístění nebo neumístění amerického radaru v Brdech.

Jiří Paroubek v roce 2010 navrhoval vyhlásit v Ústeckém kraji referendum o prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Proti Paroubkovu návrhu na referendum se vyslovila strana TOP 09, která ve svém tiskovém prohlášení oponovala, že o věcech, které mají dopad na život všech občanů země a celého hospodářství, například energetické politice a energetické bezpečnosti, se musí rozhodovat na celorepublikové úrovni, a dotčené obce v této věci musí mít právo veta. +more V říjnu 2014 ocenil, že s touto myšlenkou přišel prezident Miloš Zeman, a připomenul, že sám totéž navrhoval již v roce 2009. Starosta Litvínova Milan Šťovíček v červenci 2014 návrh ministra Jana Mládka na uspořádání krajského referenda odmítl s tím, že obyvatelé druhého konce kraje by neměli rozhodovat o existenci města Horní Jiřetín ani o tom, že litvínovští obyvatelé budou žít na hraně obřího velkolomu. V únoru 2015 krajské referendum odmítl i starosta Mostu Jan Paparega, ačkoliv ten byl částečnému prolomení limitů nakloněn.

O krajské referendum se pokusili aktivisté v Ústeckém kraji, kteří v září 2013 začali sbírat podpisy na podporu referenda s názvem „Platit musí viníci“ či „Viníci, zaplaťte euroškody“. Zmocněncem přípravného výboru a iniciátorem byl Leo Steiner, za iniciátory se vyjadřoval též Martin Kameník ze sdružení Oživení. +more Referendum mělo být reakcí na to, že krajské zastupitelstvo opakovaně zamítlo návrhy jednat o škodách způsobených porušováním podmínek při čerpání dotací z eurofondů. Snaze o referendum předcházela již petice s 1400 podpisy. Začátkem března 2014 organizátoři oznámili, že z potřebných 40 tisíc podpisů na podporu referenda již nasbírali zhruba 8200 a že chtějí sbírání podpisů urychlit, aby to do léta stihli, a spustit plakátovou a internetovou kampaň. Poté už o iniciativě nebylo slyšet a webová prezentace k referendu z internetu zmizela.

Paradox obrácení účinku menšinového hlasu

Jak bylo zmíněno výše, rozhodnutí přijaté v místním nebo krajském referendu je závazné, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: # Hlasovala pro něj většina zúčastněných voličů # Hlasovalo pro něj alespoň 25 % všech oprávněných voličů # Hlasování se zúčastnilo alespoň 35 % všech oprávněných voličů

Představme si nyní případ, kdy se referenda zúčastní pouze 25 % oprávněných voličů a všichni hlasují „ANO“. Třetí podmínka není splněna, a proto z referenda závazné rozhodnutí nevzejde. +more Přijde-li však dalších 10 % oprávněných voličů, kteří všichni hlasují „NE“, dosáhne účast požadované hranice 35 % a výsledkem referenda je závazné rozhodnutí „ANO“. Odevzdané hlasy „NE“ tedy paradoxně vedou k závaznému přijetí rozhodnutí „ANO“.

Referendum ve Švýcarsku

Nejdůležitější referenda jsou v zemi helvétského kříže nazývána lidovou iniciativou (Volksinitiative), při jejímž schvalování voliči rozhodují o návrhu na změnu části federální ústavy. Švýcaři totiž nemohou přijít s návrhem na změnu obyčejného zákona, ale mohou prostřednictvím referend měnit ústavu země, a to buď úplně, nebo jen v nějaké její části. +more K vyvolání lidové iniciativy potřebují Švýcaři 100 tisíc podpisů sebraných v průběhu 18 měsíců. Návrhem, který je podpořen dostatkem podpisů, se ve Švýcarsku následně zabývá vláda i parlament a obě instituce hlasují o doporučení občanům, jak mají v referendu hlasovat. Referendum by bylo platné, i kdyby přišel jeden jediný volič. Ke schválení návrhu v referendu stačí nadpoloviční většina hlasujících, ale v lidových iniciativách je potřeba i schválení v nadpoloviční většině kantonů a polokantonů.

Odkazy

Reference

Související články

Plebiscit * Hlasování * Referenda o státním zřízení

Externí odkazy

[url=http://obcan. ecn. +morecz/. apc=uj--1-143690]Místní referendum[/url] na stránkách [url=http://obcan. ecn. cz]obcan. ecn. cz[/url] * [url=http://www. mvcr. cz/clanek/obcanske-aktivity-118893. aspx. q=Y2hudW09MQ%3d%3d]Místní referendum[/url] na stránkách Ministerstva vnitra ČR * [url=http://www. mvcr. cz/clanek/obcanske-aktivity-118893. aspx. q=Y2hudW09Mg%3d%3d]Krajské referendum[/url] na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Kategorie:Hlasování Kategorie:Přímá demokracie