Refrakterní doba

Technology

12 hours ago

Author

Refrakterní doba je období mezi dvěma akcemi, kdy je organismus nebo materiál náchylný ke vzniku nové akce. Jedná se o dobu, kterou organismus nebo materiál potřebuje k obnovení své původní citlivosti na daný podnět. Refrakterní doba se vyskytuje například při nervových impulzech a v oblasti reprodukční fyziologie. U nervových impulzů je refrakterní doba obdobím, během něhož je neuron nečinný a nemůže vést další impulzy. V reprodukční fyziologii je refrakterní doba časovým úsekem, během kterého není organismus schopen znovu dosáhnout pohlavního vzruchu nebo orgasmu. Refrakterní doba se liší mezi jednotlivými jedinci a může být ovlivněna různými faktory.

Průběh akčního ponteciálu Refrakterní doba je čas, během něhož nelze zahájit další nervový vzruch. Na rozdíl od stupňovitých potenciálů receptorových a navazujících bipolárních buněk s krátkou délkou (a tedy i menší rezistivitou) akční potenciál gangliových a dalších neaurálních buněk po svém odeznění musí projít refrakterní (klidovou) fází. Refrakterní doba tedy určuje maximální možnou frekvenci vzruchů. Refrakterní doba především brání zpětnému axonálnímu šíření vzruchu.

Absolutní refraktorní doba v trvání několik milisekund souvisí s depolarizací a repolarizací, kdy není vzruch schopen odpálit další akční potenciál, dochází k inaktivaci napěťově řízených sodných kanálů při otevřených napěťově řízených draslíkových kanálů refraktorní doba.

Relativní refraktorní doba souvisí s hyperpolarizací, pravděpodobnost odpálení akčního potenciálu je pouze snížena a je tedy nutná silnější stimulace, v inaktivovaném režimu jsou napěťově řízené N kanály a aktivovaném draslíkové, dohromady cca 5-10 ms.