Rozhodčí smlouva

Rozhodčí smlouva je zvláštní dohoda, která umožní vést rozhodčí řízení, založí tedy pravomoc ad hoc rozhodců či stálého rozhodčího soudu rozhodnout majetkové spory vzniklé z tzv. smlouvy hlavní, a to namísto jinak příslušných obecných soudů. Může být učiněna do budoucna ve formě tzv. rozhodčí doložky, nebo pro již existující spor ve formě tzv. smlouvy o rozhodci. Dále může být obsažena přímo ve smlouvě hlavní, případně v závazných vedlejších obchodních podmínkách (pokud nejde o spotřebitelský spor), vždy však musí být vždy sjednána písemně, jinak je neplatná.

Např. rozhodčí doložka může vypadat třeba takto: Všechny spory, které z této smlouvy v budoucnu vzniknou, rozhodne Bc. +more Josef Vyskočil, Papírová 22, Liberec. Rozhodčí řízení se bude konat bez nařízení ústního jednání a rozhodčí nález nebude muset obsahovat odůvodnění.

Druhy rozhodčích smluv

Existují dva typy rozhodčí smlouvy: * Smlouva o rozhodci - týká se jednotlivého již vzniklého sporu. * Rozhodčí doložka - týká se všech sporů, které v budoucnu mohou vzniknout z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů, založených smlouvou hlavní.

Obsah rozhodčí smlouvy obecně

Kromě obecné dohody, že všechny či jen některé spory, které v budoucnu mohou z hlavní smlouvy vzniknout, budou řešeny mimosoudně v rozhodčím řízení, je možné do rozhodčí smlouvy zahrnout i ujednání o určení rozhodčího soudu nebo rozhodců, průběhu samotného řízení či o náležitostech a možnostech přezkumu rozhodčího nálezu.

Určení rozhodců

V případě, že mají spor rozhodnout ad hoc rozhodci, nemusí být v rozhodčí smlouvě přesně uvedeno, kteří to mají být, postačí způsob jejich určení. Tento způsob ale musí být jednoznačný a nelze např. +more jen odkázat na rozhodčí řád, který by byl vydán někým jiným, než je stálý rozhodčí soud zřízený na základě zákona. V takovém případě by byla rozhodčí smlouva neplatná. Počet rozhodců musí ovšem být vždy lichý, přičemž spor může rozhodnout i jen jeden rozhodce. Jestliže zcela absentuje ustanovení o počtu a způsobu určení rozhodců, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. V případě nečinnosti vyzvané strany ke jmenování rozhodce může její projev vůle nahradit obecný soud.

Průběh rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení se koná vždy na místě, které bude v rozhodčí smlouvě dohodnuto. Strany se dále mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení, jinak mohou být otázky řízení rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, pokud k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. +more Není-li dohody, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Nicméně mají vést rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. Nedohodnou-li se strany jinak, je řízení před rozhodci ústní. V případě jednodušších sporů je ale zejména pro žalující stranu výhodné ústní jednání v rozhodčí smlouvě výslovně vyloučit, neboť se tím samotné rozhodčí řízení urychlí, protože rozhodce rozhodne jen na základě listinných důkazů, např. smlouvy a přiložených faktur či uznání dluhu.

Rozhodci se řídí právním řádem země, ve které rozhodují, ledaže je ve smlouvě dohodnut jiný právní řád. Stejně tak mohou spor rozhodnout podle tzv. +more zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily. Jestliže k tomu dojde, může rozhodce rozhodnout spor i proti výslovným ustanovením rozhodného práva, pokud dojde k závěru, že by to bylo v rozporu s principem spravedlnosti.

Rozhodčí nález

Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, ledaže se strany v rozhodčí smlouvě dohodnou, že odůvodnění není potřeba. V takovém případě ale rozhodčí nález bude obsahovat jen záhlaví, výrok ukládající povinnost, poučení o opravném prostředku a možnosti výkonu rozhodnutí, datum a podpis předsedajícího rozhodce.

Strany se také mohou dohodnout, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich přezkoumán jinými rozhodci. Toto fakultativní přezkumné řízení je ovšem standardním rozhodčím řízením.

Zákaz rozhodčích doložek ve spotřebitelských sporech

Od 1. dubna 2012 platila v zájmu ochrany spotřebitelů pro sjednávání rozhodčích smluv poněkud přísnější pravidla. +more Musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná. Podnikatel navíc musí u rozhodčí doložky spotřebiteli dostatečně vysvětlit všechny následky jejího sjednání a zákon také nově stanovil, že ta musí obsahovat pravdivé, přesné a úplné údaje o rozhodci či rozhodčím soudu, odměně a pravděpodobných nákladech případného rozhodčího řízení, zahájení, formě vedení a místu konání tohoto řízení a o doručování a vykonatelnosti rozhodčího nálezu.

Od 1. prosince 2016 (novela zák. +more č. 258/2016 Sb. ) je zakázáno sjednávat rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách. Výjimkou je smlouva o rozhodci, tedy dohoda mezi stranami až v okamžiku, kdy je konkrétní spor zahájen. Dříve sjednané rozhodčí doložky jsou však platné.

Odkazy

Reference

Související články

Rozhodčí řízení

Kategorie:Rozhodčí řízení Kategorie:Soukromé právo