Rozpuk jízlivý

Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) je druh rostliny z čeledi miříkovitých. Je to vytrvalá prudce jedovatá rostlina. Jedovatá je celá rostlina, kořeny obzvláště. Na jedovatost poukazuje i národní druhové jméno „jízlivý“. Přirozeně se vyskytuje ve střední a severní Evropě, severní Asii a na severozápadě Ameriky.

Pojmenování

vědecké názvy, synonyma: Cicuta angustifolia Kit. , Cicuta baldacciana Degen ex Bald. +more, Cicuta mackenzieana Raup, Cicuta nipponica Franch. , Cicuta orientalis Degen, Cicuta pumila Behm, Cicuta tenuifolia Schrank, Cicutaria aquatica Lam. , Cicutaria virosa Delarbre, Coriandrum cicuta Roth, Selinum virosum E. H. L. Krause, Sium cicuta F. H. Wigg. ;.

národní názvy, české: rozpuk jizlivý (Presl 1819, Opiz 1852, Čelakovský 1879, Dostál 1950), rozpuk jízlivý (Kubát 2002);

české lidové názvy: hořká mrkev, omeg, psí mrkev, pupková bylina, ropuka, rozpuka, smradlivec, svinská veš, vesnovka sviní, vlčí jablko.

národní název, slovenský: rozpuk jedovatý (Dostál 1950; Hindák, Marhold 1998).

Popis

Statná 30-150 cm vysoká bylina. Lodyha je dutá, tlustá, jemně rýhovaná a v horní části rostliny bohatě větvená. +more Je křehká. Obvykle rostlina dorůstá výšky 80-120 cm.

Tlustý dutý oddenek (nacházející se zpravidla v bahně) je vejčitě válcovitý a kypře dužnatý. Vně je kroužkovaný, uvnitř charakteristicky přehrádkovaný. +more Podle oddenku lze rostlinu poznat. Voní podobně jako petržel.

Přízemní a nižší lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, 20-30 cm dlouhé a dvakrát až třikrát peřenosečně členěné v čárkovitě kopinaté listové úkrojky. Lístky jsou až 10 cm dlouhé, špičaté, na okrajích ostře pilovité. +more Horní lodyžní listy jsou méně členěné a mají kratší řapík.

Květenstvím jsou řídké dlouze stopkaté okolíky bez obalu, které se skládají z 10-20 dlouze stopkatých okolíčků s vyvinutými obalíčky z šídlovitých listenů. Kvete od července do září.

Plody jsou okrouhlé, hnědavě žluté a tmavohnědě pruhované poltivé dvounažky rozpadající se při zralosti ve dvě merikarpia (tzv. plůdky).

Rozpuk je hemikryptofyt - obnovovací pupeny jsou během zimy chráněny stařinou nadzemní biomasy z předchozího vegetačního období.

Stanoviště

Rozpuk vyhledává vlhká stanoviště, roste v bažinných olšinách, na okrajích mokřadů, na březích tůní a rybníků, s kořeny ve vodě, často na plovoucích ostrůvcích. Toleruje mírné znečištění vody. +more Je světlomilným druhem, roste na slunných místech i v polostínu.

Galerie

Soubor:Velika trobelika (Cicuta virosa) (2804123968). jpg|náhled|Květenství Soubor:Cicuta virosa sl26. +morejpg|náhled|Oddenek, přepážka, stonek Soubor:Cicuta virosa sl28. jpg|náhled|Stonek Soubor:Cicuta virosa - Flora Batava - Volume v4. jpg|náhled|Vyobrazení z Flora Batava, sv. 4, 1822 Soubor:Cicuta virosa sl41. jpg|náhled|Líc a rub listu Soubor:Cicuta virosa sl45. jpg|náhled|Šídlovité listeny Soubor:Cicuta virosa sl42. jpg|náhled|Paprsky okolíku Soubor:Cicuta virosa sl43. jpg|náhled|Okolíček Soubor:Cicuta virosa sl46. jpg|náhled|Květ Soubor:Cicuta virosa sl47. jpg|náhled|Semeník.

Rozšíření

Druh s areálem sahajícím od Britských ostrovů až po Zabajkalí a s izolovanou arelou ve východní Asii (Mongolsko, Čína, Japonsko a Kamčatka); ve Středozemí je velmi vzácný, zato na sever dosahuje až k polárnímu kruhu. Dále roste v severní části Severní Ameriky od Aljašky po provincii Quebec.

V České republice dříve v nížinách až podhůří docela hojně, nyní velmi lokálně, hojněji se vyskytuje pouze v Polabí, v jihočeských pánvích a v Hornovltavské kotlině nad Lipnem, mimořádně vzácný je na Moravě; na Slovensku se vyskytuje hojněji jen v Podunajské a zejména Potiské nížině.

Toxicita a nežádoucí účinky

Rostlina patří mezi nejjedovatější druhy v Česku. Obsahuje jedovaté polyacetyleny (např. +more cikutoxin nebo virol A), alkaloid koniin, jehož přítomnost je novějšími zdroji popírána, a silici, která obsahuje kafrem vonící terpen cikuten. Plody obsahují silici složenou z kuminolu a cymolu.

K otravě dochází nejčastěji záměnou nasládle chutnajícího oddenku za kořen petržele nebo záměnou listů rozpuku za listy petržele, celeru nebo pastináku. Oběťmi jsou nejčastěji děti. +more Smrtelnou dávkou jsou již dva gramy kořene (oddenku). Otrava nastupuje velice rychle, často se první příznaky objeví již po několika minutách. Projevuje se pálivou bolestí v ústech a hrdle, kolikovitou bolestí břicha, zvracením a srdečními a dýchacími obtížemi až smrtí.

V případě otravy je nutný okamžitý převoz do nemocnice. Při silnější otravě je prognóza špatná i při maximální lékařské pomoci. +more Cicutoxin vede již v nízkých koncentracích k poruchám centrální nervové soustavy a ke smrti. Tatranské Zruby, babočka paví oko na rozpuku jízlivém.

Ochrana

Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie C2 (silně ohrožený). Kvůli odvodňování půd, regulaci říčních toků, příp. +more eutrofizaci stanovišť patří mezi silně ohrožené taxony flóry ČR.

Zajímavost

S odvoláním na Polívkovu Názornou květenu zemí koruny české uvádí web Botanické fotogalerie (viz níže): „Zajímavé je, že myši mohou konzumovat semena rozpuku, aniž by se otrávily.“

Odkazy

Reference

Literatura

ALTMANN, Horst. Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové. +more Praha: Knižní klub, 2012. 159 s. Edice Průvodce přírodou. . * DOSTÁL, Josef. Květena ČSR: a ilustrovaný klíč k určení všech cevnatých rostlin, na území Československa planě rostoucích nebo běžně pěstovaných. 1. vyd. Praha: Přírodovědecké nakladatelství, 1950. Sbírka Příruček československé botanické společnosti. * HANZL, Martin. Cicuta virosa - rozpuk jízlivý. In: Natura Bohemica [url=://www. naturabohemica. cz/cicuta-virosa/. * HINDÁK, František a MARHOLD, Karol. Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska = Checklist of non-vascular and vascular plants of Slovakia. Bratislava: Veda, 1998. 687 s. ISBN 80-224-0526-4. * PATOČKA, Jiří. Jedovaté polyacetylenické alkoholy rozpuku jízlivého. In: Tocicology [online]url=://toxicology. cz/modules. php. name=News&file=article&sid=184 * POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české obsahující též čelnější rostliny cizozemské, pěstované u nás pro užitek a okrasu. Svazek 2, Rostliny prostoplátečné (Choripetalae). V Olomouci: Nákladem R. Prombergra, 1900. 682 s. * RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007. 735 s. ISBN 978-80-200-1332-3. * ŠESTÁK, Milan. Encyklopedie léčivých bylin: elektronická příručka [CD]online]. 3. 12. 2010 [cit. 28. 1. 2024]. ISSN 1805-126X. Dostupné z:[/url]. 22. 8. 2008 21. 33:54 [cit. 13. 5. 2017]. Dostupné z:[/url]. Dobruška: Fytokonsult, 2010. 1 CD-ROM.

Externí odkazy

[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxon/id40285/]rozpuk jízlivý, BioLib. cz[/url] * [url=https://www. botanickafotogalerie. cz/]Botanická fotogalerie[/url] * [url=https://www. botanickafotogalerie. cz/zajimavosti. php. species=888&latName=Cicuta%20virosa&czName=rozpuk%20jizliv%C3%BD&sortby=lat]Zajímavost - Cicuta virosa (rozpuk jizlivý)[/url] * [url=http://www. spookspring. com/Umbels/Cowbane. html]Stručné informace (angl. )[/url] * *.

Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Miříkovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra Indického subkontinentu