Rzeczpospolita je historické označení středoevropského státu, který existoval v letech 1569–1795. Tento stát byl formován spojením Polského království a Velkoknížectví litevského do personální unie, která trvala až do 18. století. Rzeczpospolita byla konfederativní monarchií, která byla spravována parlamentem (Sejmem a Senátem) a předsedou republiky (králem či velkoknížetem).
Během své existence Rzeczpospolita čelila mnoha vnitřním a vnějším problémům. V rámci státu existovaly velké spory mezi šlechtou a králem ohledně moci a privilegií. Na zahraniční scéně země čelila mnoha válečným konfliktům a invazím ze strany sousedních států, jako byli Švédsko, Rusko a Osmanská říše.
Rzeczpospolita zaznamenala i velké kulturní a intelektuální rozkvěty. Jedním z nejvýznamnějších období bylo tzv. Zlatý věk polské kultury v 16. a 17. století, kdy se objevila řada významných spisovatelů, básníků, malířů a hudebníků.
Stále se objevující problémy, které zahrnovaly rozšířenou šlechtickou anarčii, politickou nestabilitu a ztrátu území, vedly nakonec ke konečnému rozpadu Rzeczpospolity na konci 18. století. Po třírozměrném dělení Polska v roce 1795, zanikla Rzeczpospolita zcela.
Rzeczpospolita je dodnes vnímána jako důležitý středověký a novověký stát ve střední Evropě a zanechala nevyhladitelnou stopu v dějinách této oblasti.
, je polský (staropolský) překlad latinského slova res publica, které česky znamená věc veřejná nebo věc společná a v současném Polsku je to synonym slova Republika, který se v polštině používá pouze tradičně k označení Polské republiky (ostatní republiky jsou označovány slovem Republika). Z latinského slova res publica vychází dnešní slovo republika. Dnes slovo Rzeczpospolita může znamenat:
státní útvary
* Republika obou národů (1569-1795) - polsko-litevské soustátí, tzv. I. Rzeczpospolita (První Republika), kdy za počátek šlechtické demokracie se považuje v roce 1454 přijaté privilegium v Nieszawie pro Polské království, tedy ještě před vznikem polsko-litevského soustátí. Privilegium změnilo v Polském království státní zřízení. Od roku 1454 král musel v důležitých věcech získat souhlas šlechty. Každé vojvodství vybíralo své představitele na zemském sjezdu (sejmik ziemski) a ti následně zasedali v poslanecké sněmovně (izba poselska - 160 poslanců), která vedle senátu spolurozhodovala s králem, který svolával jednání. Toto státní zřízení bylo následně přijato polsko-litevským soustátím.
* Varšavské knížectví (1807-1815) - není považováno za republiku (rzeczpospolitou)
* Polské království (1815-1864) - není považováno za republiku (rzeczpospolitou). Po 1831 existovalo jenom formálně.
* Svobodné město Krakov (1815-1848) nazývané také Rzeczpospolita Krakovská. Tento státní útvar byl republikou, ale z ohledu na to, že se jednalo pouze o svobodnou zónu není zohledňován při číslování polských republik (nebo unií s účastí Polska).
* Polské království (1916-1918) - není považováno za republiku (rzeczpospolitou), ani za nezávislý stát
* Druhá Polská republika (1918-1939) - meziválečné Polsko, tzv. II. Rzeczpospolita
* Polská lidová republika (1944-1989) - není považováno za republiku (rzeczpospolitou)
* Třetí polská republika (od 1989) - tzv. III. Rzeczpospolita
* Čtvrtá polská republika - teoretický koncept změn z roku 1997, případně též označení pro Polsko po roce 2005
ostatní
* Rzeczpospolita (deník) - celopolský deník se zaměřením na zpravodajství, publicistiku, ekonomiku a právo
Cesko.wiki 