Selkupština

Selkupština se řadí do uralské jazykové rodiny, konkrétněji do skupiny samojedských jazyků, které se dále rozdělují na severní a jižní samojedské jazyky. Do severních se řadí nganasanština, enečtina a něnečtina, a z jižních dnes zůstává živá pouze selkupština.  „Selkupštinou se mluví na území Sibiře kolem řeky Taz a mezi řekami Ob a Jenisej“.

K selkupskému etniku se dle sčítání lidu z roku 2010 hlásilo 3 900 osob. Centrálním dialektem (na základě sčítání z roku 2007) hovořilo 200, severním 1 000 - 1 500 a jižním méně než 100 osob. +more „V selkupštině rozlišujeme tři základní dialekty - tazovský (severní), tymský (centrální) a keťský (jižní). “.

Fonologie

Abeceda je v selkupštině složena z dvaceti pěti grafémů pro vokály a šestnácti grafémů pro konsonanty.

Vysoké	i   ii     І  ІІ    ü   üü	ї   її	u   uu
Střední	e  ee   ɛ   ɛɛ	ë   ëë	o  oo   åå
Nízké	ä   ää		a     aa

Nosovky	m  n  ń   ŋ
Afrikáta	č
Frikativy	s  š
Laterály	l  l'
Vibranta	r
Polovokály	w  j

Morfologie

Selkupština patří mezi aglutinační jazyky, stejně jako většina uralských jazyků.

Příklad aglutinace můžeme vidět např. při tvoření kondicionálu přidáním sufixu mmä u slovesa qo. +more

1. sg.           qo-mmä-k	2. sg.          qo-mmä-ntï	3. sg.          qo-mmä
1. sg. obj.    qo-mmä-n	2. sg. obj.   qo-mmä-l	3. sg. obj.   qo-mmä-tï

Příkladem flexe jsou např. koncovky osob u časování sloves, které označují nejen osobu, ale zároveň i číslo. Ukázka na minulém času slovesa qo. [wiki_table=098f1c2e] Příkladem izolace je používání postpozic.

poo-n ïlqïn pod stromem

Substantiva

„Substantiva nerozlišují rod, jejich hlavní rozdělení je na živá a neživá. Těm, která označují životnost, chybí tvary lokativu a elativu. +more" Například v jednom ze sub dialektů severní selkupštiny (Midlle Taz) je tato absence jediné morfologické rozlišení mezi životností a neživotností. „Deklinačními kategoriemi jsou číslo (singulár, duál, plurál), pád a posesivita. “ „Posesivní tvary rozlišují vlastníka ve 3 osobách a 3 číslech pomocí posesivních sufixů ve dvou sériích, jedna se používá ve spojení s nominativem, druhá se všemi objektovými pády. “.

Nominativ	-(A)M	-(A)L
Objektové pády

1. Nominativ	bez koncovky
2. +more Genitiv	-n
3. Akuzativ	-m
4. Instrumentál	-sä
5. Karitiv	-kåålїn / -kåål
6. Translativ	-qo
7. Koordinativ	-šjan
8. Dativ-Allativ	-nїn
9. Illativ	-ntɨ / -tɨ
10. Lokativ	-qїn
11. Elativ	-qїnї
12. Prolativ	-mїn
13. Vokativ	prodloužený poslední vokál nebo přidání -ëë

.

Slovesa

Slovesa rozlišují číslo - singulár, duál a plurál, a osoby - první, druhou, třetí, které se tvoří pomocí flexe, a to přidáváním příslušných koncovek. Slovesa také rozlišují dva typy konjugace - subjektivní a objektivní. +more To znamená, že tvary sloves se mění v závislosti na tom, zda je ve větě objekt nebo ne. „Konjugačními kategoriemi jsou osoba, číslo, čas, způsob a typ konjugace. “.

Indikativ	nemá
Kondicionál	sufix -mmä (vokalický kmen) / -mä (konsonantní kmen)
Subjunktiv	částice ɛnä
Auditiv	sufix -kunä
Debitiv	sufix -psååt (vokalický kmen) / -sååt (konsonantní kmen)
Optativ	sufix -lä (často s pre-/postpozicí sä)
Imperativ	nemá specifický sufix, ale vyznačuje se určitými příponami pro 2. a 3. +more osoby
Latentiv	sufix -nt (často v kombinaci s prepozicí na), -t (konsonantní kmen), ∅ (kmen končící na -r)

.

V selkupštině se rozlišuje přítomný, budoucí a dva minulé časy. Tvoří se pomocí sufixů, které se připojují ke kmeni slovesa. +more Přítomný čas nemá svůj zvláštní sufix, ale mezi kmen a koncovku osoby se vkládá -n- /-ŋ-. „Znakem minulého času je sufix -s, pro vyprávěcí minulý čas se používají sufixy -mp po konsonantním kmeni a -p po vokalickém kmeni. “„Sufixy pro budoucí čas jsou -t, -nt, -ɛnt, -tɛnt a jejich volba závisí na fonetické stavbě kmene, ke kterému se připojují. “ Nejprve se ke kmeni připojují sufixy způsobu, za ně sufixy značící čas a za nimi následují koncovky příslušné osoby.

Př. : Časování slovesa qo v indikativu présentu v singuláru (objektivní časování je ve všech osobách)

1. +more sg. 1. sg. obj	qoŋak qoŋam
2. sg. 2. sg. obj	qoŋantї qoŋal
3. sg. 3. sg. obj	qoŋa qoŋїtї

Př. : Časování slovesa qo v indikativu présentu v duálu (objektivní časování pouze ve 3. osobě) [wiki_table=5e1e5ce5] Př. : Časování slovesa qo v indikativu présentu v plurálu [wiki_table=0c2a7cf3].

Derivace se používá při tvorbě tranzitivních a intranzitivních, kauzativních (sufixy =RALTÏ-, =TALTÏ-, =LJLJALTÏ-, =ALLALT) či reflexivních tvarů sloves (sufixy =Ï-, =ČJÏ-, =II-, =ILJČJÏ-). Také se používá pro vyjádření způsobu slovesného děje (Aktionsart).

Kromě určitých (finitních) tvarů sloves má selkupština i neurčité (nefinitní) tvary, do nichž se řadí infinitivy, participia či verbální substantiva.

„Pro tvoření záporu v selkupštině existují 4 záporné částice (ašša, ɨkɨ, čääɳka, ńetu) a 2 záporná slovesa (čääɳkigo, tačalqo). To, která z možností se použije, závisí na typu věty. +more“.

Syntax

„Nejběžnější slovní pořádek ve větě je ve složení subjekt - objekt - verbum.“

Finitní a nefinitní věty se liší tvarem subjektu, „ve finitní větě je subjekt v nominativu, kdežto v nefinitní větě v genitivu. Přímý objekt je buď v akuzativu, nebo nominativu. +more“.

Příklady

Číslovky

Selkupsky	Česky
oккыp	jeden
шэд	dva
нaгyp	tři
тэт	čtyři
coмблa	pět
ceльдь	šest
нaдa	sedm
шэдтятгвэт	osm
oккыpтятгвэт	devět
кöт	deset

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://lingsib.iea.ras.ru/en/languages/selkup.shtml]Ohrožené jazyky Sibiře - Selkupština[/url]

Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Samojedské jazyky