Selkupština
Author
Albert FloresSelkupština se řadí do uralské jazykové rodiny, konkrétněji do skupiny samojedských jazyků, které se dále rozdělují na severní a jižní samojedské jazyky. Do severních se řadí nganasanština, enečtina a něnečtina, a z jižních dnes zůstává živá pouze selkupština. „Selkupštinou se mluví na území Sibiře kolem řeky Taz a mezi řekami Ob a Jenisej“.
K selkupskému etniku se dle sčítání lidu z roku 2010 hlásilo 3 900 osob. Centrálním dialektem (na základě sčítání z roku 2007) hovořilo 200, severním 1 000 - 1 500 a jižním méně než 100 osob. +more „V selkupštině rozlišujeme tři základní dialekty - tazovský (severní), tymský (centrální) a keťský (jižní). “.
Fonologie
Abeceda je v selkupštině složena z dvaceti pěti grafémů pro vokály a šestnácti grafémů pro konsonanty.
Vysoké | i ii І ІІ ü üü | ї її | u uu |
---|---|---|---|
Střední | e ee ɛ ɛɛ | ë ëë | o oo åå |
Nízké | ä ää | a aa |
Nosovky | m n ń ŋ |
---|---|
Afrikáta | č |
Frikativy | s š |
Laterály | l l' |
Vibranta | r |
Polovokály | w j |
Morfologie
Selkupština patří mezi aglutinační jazyky, stejně jako většina uralských jazyků.
Příklad aglutinace můžeme vidět např. při tvoření kondicionálu přidáním sufixu mmä u slovesa qo. +more
Příkladem flexe jsou např. koncovky osob u časování sloves, které označují nejen osobu, ale zároveň i číslo. Ukázka na minulém času slovesa qo.
[wiki_table=0d76b3c0]
Příkladem izolace je používání postpozic. 1. sg. qo-mmä-k 2. sg. qo-mmä-ntï 3. sg. qo-mmä 1. sg. obj. qo-mmä-n 2. sg. obj. qo-mmä-l 3. sg. obj. qo-mmä-tï
poo-n ïlqïn pod stromem
Substantiva
„Substantiva nerozlišují rod, jejich hlavní rozdělení je na živá a neživá. Těm, která označují životnost, chybí tvary lokativu a elativu. +more" Například v jednom ze sub dialektů severní selkupštiny (Midlle Taz) je tato absence jediné morfologické rozlišení mezi životností a neživotností. „Deklinačními kategoriemi jsou číslo (singulár, duál, plurál), pád a posesivita. “ „Posesivní tvary rozlišují vlastníka ve 3 osobách a 3 číslech pomocí posesivních sufixů ve dvou sériích, jedna se používá ve spojení s nominativem, druhá se všemi objektovými pády. “.
Nominativ | -(A)M | -(A)L | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Objektové pády |
1. Nominativ | bez koncovky |
---|---|
2. +more Genitiv | -n |
3. Akuzativ | -m |
4. Instrumentál | -sä |
5. Karitiv | -kåålїn / -kåål |
6. Translativ | -qo |
7. Koordinativ | -šjan |
8. Dativ-Allativ | -nїn |
9. Illativ | -ntɨ / -tɨ |
10. Lokativ | -qїn |
11. Elativ | -qїnї |
12. Prolativ | -mїn |
13. Vokativ | prodloužený poslední vokál nebo přidání -ëë |
Slovesa
Slovesa rozlišují číslo - singulár, duál a plurál, a osoby - první, druhou, třetí, které se tvoří pomocí flexe, a to přidáváním příslušných koncovek. Slovesa také rozlišují dva typy konjugace - subjektivní a objektivní. +more To znamená, že tvary sloves se mění v závislosti na tom, zda je ve větě objekt nebo ne. „Konjugačními kategoriemi jsou osoba, číslo, čas, způsob a typ konjugace. “.
Indikativ | nemá |
---|---|
Kondicionál | sufix -mmä (vokalický kmen) / -mä (konsonantní kmen) |
Subjunktiv | částice ɛnä |
Auditiv | sufix -kunä |
Debitiv | sufix -psååt (vokalický kmen) / -sååt (konsonantní kmen) |
Optativ | sufix -lä (často s pre-/postpozicí sä) |
Imperativ | nemá specifický sufix, ale vyznačuje se určitými příponami pro 2. a 3. +more osoby |
Latentiv | sufix -nt (často v kombinaci s prepozicí na), -t (konsonantní kmen), ∅ (kmen končící na -r) |
V selkupštině se rozlišuje přítomný, budoucí a dva minulé časy. Tvoří se pomocí sufixů, které se připojují ke kmeni slovesa. +more Přítomný čas nemá svůj zvláštní sufix, ale mezi kmen a koncovku osoby se vkládá -n- /-ŋ-. „Znakem minulého času je sufix -s, pro vyprávěcí minulý čas se používají sufixy -mp po konsonantním kmeni a -p po vokalickém kmeni. “„Sufixy pro budoucí čas jsou -t, -nt, -ɛnt, -tɛnt a jejich volba závisí na fonetické stavbě kmene, ke kterému se připojují. “ Nejprve se ke kmeni připojují sufixy způsobu, za ně sufixy značící čas a za nimi následují koncovky příslušné osoby.
Př. : Časování slovesa qo v indikativu présentu v singuláru (objektivní časování je ve všech osobách)
1. +more sg. 1. sg. obj | qoŋak qoŋam |
---|---|
2. sg. 2. sg. obj | qoŋantї qoŋal |
3. sg. 3. sg. obj | qoŋa qoŋїtї |
Derivace se používá při tvorbě tranzitivních a intranzitivních, kauzativních (sufixy =RALTÏ-, =TALTÏ-, =LJLJALTÏ-, =ALLALT) či reflexivních tvarů sloves (sufixy =Ï-, =ČJÏ-, =II-, =ILJČJÏ-). Také se používá pro vyjádření způsobu slovesného děje (Aktionsart).
Kromě určitých (finitních) tvarů sloves má selkupština i neurčité (nefinitní) tvary, do nichž se řadí infinitivy, participia či verbální substantiva.
„Pro tvoření záporu v selkupštině existují 4 záporné částice (ašša, ɨkɨ, čääɳka, ńetu) a 2 záporná slovesa (čääɳkigo, tačalqo). To, která z možností se použije, závisí na typu věty. +more“.
Syntax
„Nejběžnější slovní pořádek ve větě je ve složení subjekt - objekt - verbum.“
Finitní a nefinitní věty se liší tvarem subjektu, „ve finitní větě je subjekt v nominativu, kdežto v nefinitní větě v genitivu. Přímý objekt je buď v akuzativu, nebo nominativu. +more“.
Příklady
Číslovky
Selkupsky | Česky |
---|---|
oккыp | jeden |
шэд | dva |
нaгyp | tři |
тэт | čtyři |
coмблa | pět |
ceльдь | šest |
нaдa | sedm |
шэдтятгвэт | osm |
oккыpтятгвэт | devět |
кöт | deset |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://lingsib.iea.ras.ru/en/languages/selkup.shtml]Ohrožené jazyky Sibiře - Selkupština[/url]