Cesko.wiki Selské baroko
Author
Albert FloresObec Holašovice - typický příklad selského baroka Selské baroko je stavební sloh lidové architektury, který se uplatnil převážně v jižních Čechách během 19. století. I když vychází z klasicistní a barokní architektury, jedná se o naprosto svébytný sloh. Objevuje se v době, kdy skutečné baroko bylo už minulostí. Nejstarší památky selského baroka pocházejí z 20. let 19. století, vrchol byl asi v 60. letech.
.JPG)
Charakteristika
Zbudov (Dívčice), okr. Č. Budějovice, stavení č. p. 27
Selské baroko jednotlivé barokní a klasicistní, ale dokonce i neorománské prvky používá (podobně jako jakékoli jiné lidové umění) ve zcela specifických, z hlediska čistoty původního slohu vlastně chybných kombinacích, které jsou však nesmírně malebné. Od svého vzoru si totiž vypůjčuje v podstatě pouze ornamentální prvky, ale například naprosto ignoruje tektonické principy klasické barokní architektury. +more Barokní sloh je totiž řemeslně náročný, vysoce profesionální. Například voluta (ozdobný prvek) je vlastně Archimedova spirála a k jejímu narýsování je třeba znalost středoškolské matematiky. O to více je pak nutno obdivovat lidové zedníky, že to dokázali pouhým odpozorováním vkusně napodobit.
Selské baroko - nebo také lidové baroko. Někteří lidé se mylně domnívají, že se vždy jedná o neumělé (amatérské) výtvory lidových tvůrců. +more Selské baroko není jen architektura, ale je to životní styl lidí tehdejší doby na venkově. Konkrétní příklad ze vsi Klentnice: Je zde socha sv. Floriána s německým textem (překlad): „Věnoval (sv. Floriánu) Josef Janka, syn Františka, na paměť záchrany svého života 15. 4. 1853“. Odborník, který si sochu prohlédl, prohlásil: „Je to mistrovská práce akademicky vzdělaného sochaře, profesionála. “ Přesto tato socha patří do selského baroka.
Tvůrci
Jména a životní osudy mnoha autorů staveb spadajících do období tzv. selského baroka jsou známa. V Jižních Čechách působili:
* Jakub Bursa (1813-1884) zednický mistr, který působil hlavně na Prachaticku a Volyňsku - po roce 1840 působil se 30 až 40 zedníky * Šebestián Brener, zvaný Šebesta, působil v Malých Chrášťanech * Matěj Cívka (1800-1845), pocházel z Hluboké nad Vltavou, stavěl mj. v Opatovicích * Jan Hospodář, pocházel z Hroznějovic, v letech 1816-1870 působil na Vltavotýnsku * Martin Paták (1820-1889) * Jan Paták (1859-1943), syn Martina Patáka, oba působili na Soběslavských Blatech. +more * František Primus (1819-1890), působil ve Vojslavicích na Pelhřimovsku * Jan Šoch (1798-1867) * František Šoch (1828- 1874), syn Jana Šocha, oba působili na Soběslavských Blatech (Hartmanice, Mažice, Komárov, Klečaty, Zálší a další).
Památky
Památky selského baroka se vyskytují převážně v oblasti Soběslavských a Zbudovských Blat, ale i na Písecku, Vodňansku, a Třeboňsku. Mnoho staveb selského baroka a jejich výzdobných prvků zdokumentoval Alois Terš (1910-1987).
Vesnické stavby
Většina staveb spadajících do období selského baroka je památkově chráněna.
Vesnické památkové rezervace
Vesnická památková rezervace je např. v Holašovicích, Malých Chrášťanech, Mazelově, Plástovicích, Vodicích u Lhenic, Záboří na Českobudějovicku.
Vesnické památkové zóny
Vesnická památková zóna je např. ve Svinkách, Zbudově.
Sakrální stavby
Počátek selského baroka se klade do vlády Josefa II. +more (1780-1790). V roce 1784 dekretem zakázal poutě a procesí, tento zákaz však jeho nástupce Leopold II. zase odvolal. Jenže poutě bývaly krásné, okázalé, a venkovský lid se na ně celý rok těšíval jako na největší událost roku. Císař je zrušil a nic jiného za ně nenabídnul. Venkovský lid si je tedy nadále ponechal a žil si dál po svém, bez ohledu na vládní program, který nepřijal. Selský barok není jenom architektura, ale je to životní styl a duchovní život tehdejších lidí na venkově. V této době selského baroka dochází k největší výstavbě křížů, soch, božích muk a kapliček v krajině. Stavěli je zbožní sedláci a řemeslníci na vlastní náklady na svých pozemcích po svolení vrchnosti a biskupské konzistoře. Stavěli je proto, že je potřebovali, a také používali ke svému náboženskému životu. Byly totiž samozřejmou součástí jejich světa, nám dnes tak vzdáleného.
Fotogalerie
Soubor:Květov-house2. jpg|Květov, okres Písek Soubor:Záluží - selské baroko vrata. +moreJPG|Záluží (Vlastiboř), okr. Tábor, stavení č. p. 9 Soubor:Záluží - selské baroko. JPG|Záluží (Vlastiboř), okr. Tábor, stavení č. p. 11 Soubor:Borkovice (2). JPG|Borkovice, okr. Tábor Soubor:Holašovice10. jpg|Holašovice, okr. Č. Budějovice.
Odkazy
Reference
Literatura
Poznámka: Selské nebo lidové baroko není v Česku dosud uceleně vědecky zpracováno. Proto článek přináší jen jednotlivé poznatky a působí neuspořádaným dojmem.
* Josef V. Scheybal, Jana Scheybalová. +more Umění lidových tesařů, kameníků, a sochařů v severních Čechách , Severočeské nakladatelství ve spolupráci s ústavem pro etnografii a folkloristiku ČSAV 1985.
* Jindřich Nusek, Jan Svoboda a kolektiv Příběh kapliček, drobné sakrální objekty na Podblanicku, vydal Český svaz ochránců přírody Vlašim s muzeem okresu Benešov 2001
* Tomáš Hájek, Irena Bukačová Příběh drobných památek vydal Jaroslav Bárta, 2001,
* Vilibald Růžička, Zaniklé kaple v Uherském Brodě Muzejní společnost Uherský Brod 1946
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.selskebaroko.cz]Jihočeské vesnice, nejen selské baroko[/url]
Kategorie:Barokní architektura Kategorie:Lidová architektura Kategorie:Vesnice