Skřivan polní

Skřivan polní (Alauda arvensis) je malý druh zpěvného ptáka z čeledi skřivanovitých (Alaudidae).

Taxonomie

Rozlišuje se 13 poddruhů: * A. a. +more arvensis Linnaeus, 1758 - většina Evropy * A. a. scotica Tschusi, 1903 - Britské ostrovy * A. a. guillelmi Witherby, 1921 - severní Portugalsko, severozápadní Španělsko * A. a. sierrae Weigold, 1913 - jižní Portugalsko, střední a jižní Španělsko * A. a. cantarella Bonaparte, 1850 - jižní Evropa od severovýchodního Španělska východně po Kavkaz * A. a. dulcivox Hume, 1872 - jihovýchod evropské části Ruska a západní Sibiř jižně po severozápadní Čínu a jihozápadní Mongolsko * A. a. harterti Whitaker, 1904 - severozápadní Afrika * A. a. armenica Bogdanov, 1879 - jihovýchodní Turecko, Írán * A. a. intermedia Swinhoe, 1863 - střední Sibiř po severovýchodní Čínu a Koreu * A. a. kiborti Zaliesski, 1917 - jižní Sibiř, severní a východní Mongolsko a severovýchodní Čína * A. a. pekinensis Swinhoe, 1863 - severovýchodní Sibiř, Kamčatka, Kurily * A. a. lonnbergi Hachisuka, 1926 - severní část Sachalinu * A. a. japonica Temminck & Schlegel, 1848 - jižní část Sachalinu, Kurily, Japonsko a Rjúkjú.

Popis

O něco větší než vrabec (délka těla 16-18 cm). Opeření je u obou pohlaví nenápadné, svrchu a na hrudi šedohnědé, tmavě čárkované, na břiše bílé. +more Na temeni je vztyčitelná tupá chocholka (podobný chocholouš obecný má chocholku delší a špičatější). V letu jsou nápadné bílé lemy krajních ocasních per a bělavý zadní okraj křídla. Létá ploše vlnitě, za zpěvu vystoupá na třepetajících se křídlech do výšky 50-100 m, odkud zase pomalu klesá a nakonec padá k zemi s přitaženými křídly.

Hlas

Vábení je rozmanité, nejčastěji „príít“, „prrlyy“, „prry-yt“ aj. Zpěv tvoří dlouhá řada drnčivých, cvrlikavých a hvízdavých tónů, prokládaných imitacemi hlasů jiných druhů ptáků.

Rozšíření

Druh s palearktickým typem rozšíření. Areál sahá od jižní Evropy a severozápadní Afriky východně po Kamčatku a Japonsko. +more Zavlečen byl také na Nový Zéland, do Austrálie a Severní Ameriky. Je částečně tažný, zimoviště ptáků ze severních populací leží v západní Evropě, Středomoří, severní Indii a jižní Číně. Stavy ve většině evropských zemích zhruba od 60. let 20. století silně klesají. Příčinou je silná intenzifikace zemědělství, spojená s větším používáním hnojiv a chemických látek, dokonalejšími technologiemi a vznikem rozsáhlých monokultur. I přesto, že východoevropské populace zůstaly stabilní, byl skřivan polní v Evropě charakterizován jako zdecimovaný.

Hnízdí v otevřené zemědělské krajině, na podzim a v zimě se často vyskytuje na strništích a úhorech.

Výskyt v Česku

V Česku hnízdí velmi početně od nížin až do alpínského pásma hor. V posledních desetiletích se jeho početnost snižuje; v letech 1985-89 byla velikost hnízdní populace odhadnuta na 800 000-1 600 000 párů, v období let 2001-03 na 700 000-1 400 000 párů.

Potrava

Potrava je smíšená. Na jaře a v létě požírá hlavně hmyz, na podzim a v zimě převážně zelené lístky a semena. +more Mláďata krmí výhradně živočišnou stravou. Potravu hledá většinou na zemi, méně i pod jejím povrchem nebo na rostlinách.

Hnízdění

Hnízdo skřivana polního s vejci Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. +more Samci se na hnízdišti objevují průměrně o 13 dnů dříve než samice a krátce nato začínají obsazovat hnízdní revíry, které vyznačují hlasitým zpěvem v letu. Často využívá stejné okrsky více let po sobě. Je sociálně monogamní, vzácně se vyskytují i případy polygamie. Hnízdo je na zemi v nízkém porostu, většinou u hustšího trsu. Samice na hnízdišti hloubí hned několik důlků, z nichž 4-5 začne vystýlat materiálem a v 1 postaví hnízdo. Vystláno je většinou jen suchou trávou, listy a kořínky, méně často i žíněmi, chlupy, mechem a několika pírky. Stavba prvního hnízda trvá 8-10 dnů, druhé je hotové již za 4-5 dnů.

Hnízdí 2-3x ročně od března do července. Snůška čítá 3-4 (1-5) šedavá, nahnědlá a zřídka i bělavá, hustě tmavošedě nebo tmavohnědě skvrnitá vejce o rozměrech 22,84 × 16,85 mm. +more Snášena jsou denně v ranních hodinách, sezení začíná před snesením posledního vejce. Inkubace trvá 10-12 dnů, sedí pouze samice. Mláďata se líhnou během několika hodin a jsou krmena oběma rodiči. Hnízdo opouštějí po 7-11 dnech a plné vzletnosti dosahují ve stáří 18 dnů. Po osamostatnění se shlukují do menších hejn. Roční úmrtnost mláďat od dosažení vzletnosti je 38 %, dospělých ptáků 33,5 %. Většina ztrát je způsobená predátory, hlavně krkavcovitými, motáky, liškami, lasicemi a kunami, a dále zemědělskými stroji. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. kalendářním roce, nejvyšší známý věk je 9 let a 5 měsíců.

Ocenění

Česká společnost ornitologická - Pták roku 2005

Reference

Literatura

DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. S. 160. * * ŠŤASTNÝ, Karel; DRCHAL, Karel. Naši pěvci. Praha: SZN, 1984. S. 174.

Externí odkazy

[url=://www.rozhlas.cz/hlas/souvisejici/_zprava/149804 *[/url]url=://www.rozhlas.cz/priroda/porady/_zprava/19732

[[Kategorie:Skřivanovití]url=https://www. birdlife. +morecz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/ptaci-zemedelske-krajiny/moznosti-podpory-skrivana-polniho-v-zemedelskych-kulturach/]Možnosti podpory skřivana polního v zemědělských kulturách[/url]. Česká společnost ornitologická. *[/url]] Kategorie:Ptáci Palearktické oblasti.