Slepenec

Technology

12 hours ago

Author

Slepenec ve zdivu zříceniny hradu Vikštejna Slepenec Slepenec z Modřanské rokle, Praha Slepenec neboli konglomerát je pevná sedimentovaná hrubozrnná hornina. Jde o zpevněný ekvivalent štěrků. Hornina je složená ze stmelených zaoblených valounů větších než 2 mm. Tento název se vztahuje jen na horniny s převahou opracovaných (zaoblených) úlomků, pro ostrohranné úlomkové usazené horniny se používá název brekcie.

Slepence jsou složeny z valounků a jemnějšího materiálu, který vyplňuje mezery a tmelu, obvykle chemického původu. Pokud se jednotlivé oblázky navzájem nedotýkají (jsou v hornině volně uložené a obalené základní hmotou), jsou většinou slabě opracované (strukturně nezralé). +more Zralé slepence obsahují malé množství základní hmoty a bývají dobře vytříděny (přičemž jednotlivé oblázky se navzájem dotýkají).

Cement bývá většinou kalcitový, křemitý, v aridním prostředí železitý. Jeho složení závisí na chemickém složení roztoků cirkulujících v sedimentu. +more V případě, že ve slepencích převládá základní hmota, jednotlivé oblázky bývají často obaleny jílem.

Termín konglomerát zavedl v roce 1835 Charles Lyell.

+more images (2)

Rozdělení

Slepence nejsou homogenní skupinou sedimentů, rozdělují se na základě mnoha kritérií (podle místa uložení, podle chemického složení pojiva, podle petrografického popisu úlomků, struktury). Rozdělení se vztahuje i na štěrky a brekcie.

Podle původu úlomků

Podle původu úlomků se slepence rozdělují na: * epiklastické slepence - úlomky pocházejí ze zvětrávacích procesů * pyroklastické slepence - vznikají při ukládání sopečných produktů * kataklastické slepence - vznikají při tektonických pohybech zemské kůry (sesuvech, skluzech, kolapsech). V této skupině převládají ostrohranné úlomky - brekcie * impaktní brekcie - vznikají v důsledku meteoritických impaktů.

Podle místa sedimentace

Podle místa litifikace (zpevnění) sedimentu se slepence rozdělují na: * intraformační slepence - vznikají rozrušením a následným zpevněním už existujících sedimentů přímo v místě sedimentačního bazénu. K takovým procesům dochází nejčastěji pod hladinou (moře, jezera). +more Jednotlivé úlomky většinou nejsou opracované, protože jejich transport je minimální, často se označují i jako intraformační brekcie. Tato skupina slepenců není velmi rozšířená. * extraformační slepence - jde o nejvýznamnější část slepenců. Vznikají zvětráváním a následným odnosem zvětraného materiálu na místo sedimentace.

Podle struktury

ortoslepence - jejich vnitřní stavba je tvořena kontaktem oblázků a hrubších zrn. Neobsahuje zrna jílové velikosti, případně jen stopová množství. +more * paraslepence - jsou slepence, které obsahují více jemnozrnného materiálu než hrubých úlomků (jednotlivé oblázky jsou chaoticky rozmístěny v základní hmotě). Takové sedimenty pocházejí většinou z terigénního (pevninského) prostředí (ať už různé bahnotoky, nebo sedimenty glaciálního původu - tillity).

Výskyt

Struktura bulharského slepence Slepence se vyskytují nedaleko míst zvětrávání (pokud nebyly odneseny tektonickými pohyby). +more Nejčastěji se vyskytují v náplavových oblastech řek, případně ledovců, ale i v mělkých, příbřežních oblastech moří a velkých jezer.

Slepence jsou poměrně běžné horniny. Mohou tvořit nepatrné hruboklastické vpády mezi jemnozrnějšími sedimenty, ale i rozsáhlá a mocná tělesa.

* výskyt ČR: střední Čechy (Brdy), Česká křídová tabule, Železné hory, Jeseníky * ve Slovenské republice tvoří slepenec krásné skalní útvary v Súľovských skalách nedaleko Povážské Bystrice * použití: drcené kamenivo (štěrk)

Vzorky slepenců jsou k vidění v mnoha geoparcích, například v geoparku Botanické zahrady Univerzity Karlovy na pražském Novém Městě.