Sleziníkovité
Author
Albert FloresViviparie na listech Asplenium bulbiferum Sleziníkovité (Aspleniaceae) je čeleď kapradin z řádu osladičotvaré (Polypodiales). Jsou to pozemní, skalní i epifytní kapradiny s listy v růžici, rozšířené po celém světě. V květeně České republiky se vyskytuje několik druhů sleziníku, jelení jazyk celolistý a velmi vzácně i kyvor lékařský.
Popis
Zástupci čeledi sleziníkovité jsou pozemní, skalní nebo řidčeji epifytní kapradiny s listy v růžici. Oddenek je pokrytý plevinami, částečně či zcela vzpřímený nebo zřídka dlouze plazivý a rozvětvený, většinou bez vůně nebo výjimečně vonící po mentolu (Asplenium longissimum). +more U epifytního sleziníku hnízdatého (Asplenium nidus) je oddenek silně zkrácený a vytváří koš v němž se zachycuje humus. Kořeny jsou černé, drátovité. Listy jsou střídavé (sleziník) nebo dvouřadě uspořádané (Hymenasplenium). Sterilní a fertilní listy se tvarově většinou neliší, pouze u některých druhů jsou plodné listy vyšší a užší než sterilní. V bázi řapíku jsou 2 cévní svazky ve tvaru písmene C a přilehlé k sobě zády, v opačné části řapíku se spojující do tvaru X. Pleviny na listech a oddenku jsou výrazně síťované, což je způsobeno silnými tmavě zbarvenými buněčnými stěnami, kontrastujícími s téměř průhlednou výplní. Listy jsou velmi rozmanitého charakteru, od jednoduchých celistvých až po 4x zpeřené. Čepel listů je měkká, bylinná až tuhá a kožovitá. Žilky listů jsou volné a dosahující okraje čepele nebo ukončené před ním, anebo se navzájem spojují a vzniklé areoly pak neobsahují další volné žilky. U některých zástupců je vyvinuta sběrná žilka běžící podél okraje listu. U některých druhů se na vrcholech listů nebo v úžlabích vytvářejí rozmnožovací hlízky, ze kterých mohou přímo na rostlině vyrůstat mladé rostlinky (viviparie).
Výtrusné kupky se tvoří na jedné straně podél žilky, mají měsíčkovitý až čárkovitý tvar a obvykle jsou kryté ostěrou. Pouze výjimečně se tvoří výtrusné kupky v párech a jsou k sobě přilehlé, pak ovšem často nevznikají podél té samé žilky. +more Ostěra přirůstá na boku výtrusnicové kupky. Výtrusnice mají ve střední části tkáň tvořenou pouze 1 řadou buněk a přerušený prstenec. Spory jsou monoletní, hnědé. Gametofyt je nadzemní, zelený, srdčitého tvaru.
Soubor:Starr 070515-7047 Asplenium nidus. jpg|Asplenium nidus Soubor:Asplenium bulbiferum Pengo. +morejpg|Detail listu Asplenium bulbiferum Soubor:Asplenium hemionitis. jpg|Sleziník Asplenium hemionitis Soubor:Asplenium septentrionale 070906a. jpg|Sleziník severní (Asplenium septentrionale) Soubor:Asplenium onopteris 2. jpg|Asplenium onopteris Soubor:Starr 050131-3383 Asplenium polyodon. jpg|Detail výtrusných kupek Asplenium polyodon Soubor:Asplenium milnei ClearSpace LordHoweIsland 5June2011. jpg|Asplenium milnei Soubor:SporangienAsplenScol. jpg|Asplenium scolopendrium.
Rozvíjející se listy jeleního jazyka celolistého (Asplenium scolopendrium)
Rozšíření
Sleziníkovité zahrnují v současném pojetí asi 700 druhů ve 2 rodech. Rod sleziník (Asplenium) je rozšířen celosvětově. +more Rod Hymenasplenium zahrnuje asi 30 druhů a vyskytuje se v Asii, Africe i tropické Americe. V české květeně se vyskytuje 6 druhů sleziníku (Asplenium) a různí kříženci, jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium) a kyvor lékařský (Asplenium ceterach). V rámci Evropy se vyskytuje mnoho dalších druhů sleziníku zejména ve Středomoří.
Rozlišovací znaky
Navzdory velké morfologické variabilitě jsou sleziníkovité většinou dobře rozpoznatelné podle čárkovitých výtrusných kupek s postranní ostěrou, uspořádaných po jedné straně listové žilky. U některých druhů jsou výtrusné kupky v párech a rostliny tak mohou tak být zaměněny s rodem Displazium, většinou však tyto kupky nevznikají z té samé žilky a bývají omezené na malou část plochy čepele.
Taxonomie
Rod sleziník byl tradičně rozdělován na více rodů (většinou kolem 10), dnešní taxonomie se však kloní k jejich sloučení do rodu sleziník. To se týká i našich druhů jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium, syn. +more Phyllitis scolopendrium) a kyvor lékařský (Asplenium ceterach, syn. Ceterach officinarum). Současná taxonomie odděluje od sleziníku pouze rod Hymenasplenium, a to na základě cytologie. Ostatní taxony se se zástupci rodu sleziník (Asplenium s. str. ) velmi ochotně kříží a tím nesplňují podmínku pro přijetí na rodové úrovni. Navíc je rod sleziník v úzkém pojetí (s. str. ) parafyletický.
Význam
Některé druhy sleziníku (Asplenium trichomanes, A. platyneuron, A. +more rhizophyllum), kyvor lékařský a jelení jazyk celolistý bývají pěstované jako skalničky, případně jako stínomilné rostliny. Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus) a sleziník Asplenium antiquum jsou pěstovány jako pokojové rostliny. Živorodé druhy, jako je Asplenium bulbiferum a Asplenium viviparum, bývají pěstovány jako pozoruhodnost v botanických zahradách.
Soubor:Asplenium nidus avis. jpg|Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus) Soubor: Soubor:Starr 050831-7719 Asplenium trichomanes subsp. +more densum. jpg|Sleziník červený (Asplenium trichomanes subsp. densum) Soubor:Asplenium ceterach. jpg|Kyvor lékařský (Asplenium ceterach) Soubor:Ootaniwatari8691. JPG|Sleziník Asplenium antiquum Soubor:7675-Asplenium nidus. JPG|Sleziník hnízdatý (Asplenium nidus) v přirozeném prostředí na Sumatře.
Zástupci
jelení jazyk celolistý (Asplenium scolopendrium, syn. Phyllitis scolopendrium) * kyvor lékařský (Asplenium ceterach, syn. +more Ceterach officinarum) * sleziník (Asplenium).
Přehled rodů
Asplenium (včetně rodů Camptosorus, Ceterach, Diellia, Loxoscaphe, Phyllitis a Pleurosorus), Hymenasplenium