Slezskoplatěnická kultura je archeologická kultura, která existovala v oblasti Slezska a Malopolska ve střední až pozdní době bronzové, kolem 1500 až 650 př. n. l. Je pojmenována podle naleziště Slezska Plattě, které se nachází na území dnešního Polska. Tato kultura je charakterizována svým specifickým keramickým stylem, který zahrnuje hluboké nádoby se širokými okraji a typickými rýhami na povrchu. Dále jsou typické pro tuto kulturu kovové nálezy, zejména bronzové předměty. Kultura sleduje kontinuitu z předcházející únětické kultury a její vývoj probíhal pod vlivem přilehlých kulturních skupin, především kultury mohylových polí. Zároveň však docházelo k rozvoji vlastních regionálních prvků. Slezskoplatěnická kultura byla silně ovlivněna také vzájemnou komunikací s okolními kulturami a vlivem civilizace Keltů. Většina nalezených památek této kultury pochází z hrobů, které poskytují informace o pohřebních rituálech tehdejší společnosti. Mezi nejdůležitější naleziště patří kromě Slezska Plattě také města Oława, Lusatia, Těšín a další. Slezskoplatěnická kultura je významným prvkem prehistorického dědictví Slezska a její studium přispívá k poznání období bronzové doby v této oblasti.
Slezskoplatěnická kultura je archeologická kultura z pozdní doby bronzové a starší doby železné, konkrétně z první poloviny 1. tisíciletí př. n. l., která se nacházela v severních oblastech dnešní České republiky. Název získala podle naleziště v Platěnicích u Pardubic. Slezská větev je starší, po ní zůstaly zejména hřbitovy, platěnická větev je mladší, disponovala importovanými šperky, jako byly hadovité spony. Nalezeny byly také železné sekery, meče, keramika s plastickou a malovanou výzdobou. Navázala na lužickou kulturu v Čechách a na Moravě. Vzhledem k 500 let dlouhému období s výraznými předěly, které kultura zahrnuje, bývá v odborné literatuře pojem opouštěn.