Slípka zelenonohá

Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) je malý, široce rozšířený vodní pták z početné čeledi chřástalovitých.

Popis

Mladý pták Je velká přibližně jako hrdlička, dorůstá 32-35 cm, váží 310-456 g a v rozpětí křídel měří 54-62 cm, samec přitom dorůstá mírně větších rozměrů než samice. +more Má velice svérázný vzhled, je leskle černá s modravým nádechem, má hnědá křídla a hřbet, žluté končetiny, červený čelní štítek a zobák se žlutou špičkou a nápadné bílé znaky na bocích. Končetiny má navíc opatřeny velmi dlouhými prsty, které rozkládají váhu těla a slípce zelenonohé tak umožňují snadno se pohybovat po bahnitém dně a plovoucí vegetaci.

Obě pohlaví se zbarvením vzájemně neliší, mladí ptáci jsou převážně hnědí a postrádají charakteristické červené zbarvení zobáku. Mláďata v prachovém peří jsou velmi snadno rozpoznatelná, mají černé tělo a končetiny, červený zobák se žlutou špičkou, holou oranžově zbarvenou kůži na hlavě a modrý pruh kolem oka.

Rozšíření

Slípka zelenonohá je nejúspěšnějším a nejrozšířenějším zástupcem celé své čeledi a náleží k vůbec nejrozšířenějším sladkovodním ptákům světa. Vyskytuje se na všech světových kontinentech s výjimkou Austrálie a Antarktidy, v Evropě ve větším počtu chybí pouze ve Skandinávii a na území několika států jižní Evropy. +more I přes výrazný pokles jejích populací během 70. a 80. let 20. století je stále hojně zastoupeným druhem, pouze její evropská populace čítá celých 1 700 000-3 300 000 jedinců.

Je velmi přizpůsobivá a proto může žít prakticky téměř na všech typech stojatých, pomalu tekoucích, sladkých i poloslaných vod od rybníků, jezer a močálů až po průplavy a větší vodní nádrže v samotných centrech měst. Je částečně tažná (viz #Galerie|mapka s rozšířením), ptáci ze zamrzajících vodních ploch se každým rokem hromadně stahují směrem na jih. +more Pravidelně a místy i v hojném počtu se vyskytuje také v České republice, zejména mezi březnem a říjnem. Každým rokem tak na českém území hnízdí přibližně 5 000-10 000 párů a zimuje okolo 700-1500 jedinců. V Červeném seznamu České republiky je v současné době zařazena do kategorie téměř ohrožených druhů (Near Threatened).

Etologie

vlevo| Slípka zelenonohá je ve volné přírodě většinou velmi plachá a při náznaku nebezpečí rychle prchá do úkrytu poblíž břehu, které ji nejčastěji poskytují husté porosty rákosů nebo ostřic. +more Dobře se však přizpůsobuje i životu v těsné blízkosti člověka, zejména v městských parcích, na polích a v průplavech, a svou přirozenou plachost v takovýchto oblastech již mnohdy postrádá. Často se vyskytuje i na otevřené vodě, kde upomíná na menší kachnu, i na větší vzdálenost je však u ní patrné charakteristické pocukávání hlavou a ocasem a výrazné zbarvení spodních ocasních krovek. Slípka zelenonohá při vyhledávání potravy Zdržuje se jednotlivě, požírá zejména bobule, různé druhy travin, popadané plody a vodní hmyz. Za potravou se často vydává nejen ve dne, ale i v noci. Umí velmi dobře plavat a dokonce se i potápět, pod vodou přitom dokáže vydržet až 2 minuty. V porovnání s jinými druhy slípek náleží také mezi schopné a poměrně vytrvalé letce. Ozývá se velmi širokou paletou různých hlasových projevů, nejčastěji prudkým „kirk“ nebo „kiruk“. Hnízdo s vejci Při zásnubních tancích se samec hlasitě ozývá a samici nabízí kusy vodních rostlin, které trhá na břehu i ve vodě. Během hnízdního období je slípka zelenonohá silně územní a žije v pevných svazcích. Zajímavostí je, že pár během jednoho hnízdního období staví z pobřežní vegetace, rákosu a ostatních vodních rostlin hned několik hnízd a pouze jedno, které bývá velké přibližně 15 × 15 cm, využívá k hnízdění, další slouží jako nocoviště. Hnízdo bývá obvykle umístěno na břehu, často si jej však staví i v mělké vodě. Slípka zelenonohá se skupinou mláďat V dobrých podmínkách mívá ročně i dvě snůšky, první čítá průměrně 8-12 vajec, které samice klade již na počátku jara, druhá bývá obvykle menší a čítá přibližně 5-8 vajec. Vejce slípky zelenonohé jsou světlá s černým skvrněním a měří přibližně 42 × 29,7 mm. Na jejich inkubaci, která trvá zhruba 3 týdny, a na následné výchově mláďat se podílí oba rodiče. Mláďata opouští hnízdo již krátce po vylíhnutí a jsou plně opeřena přibližně kolem 40. až 50. dnu života. Rodiče obvykle opouští několik málo týdnů poté, občas v jejich blízkosti však zůstávají celé léto a při další snůšce rodičům pomáhají při sezení na vejcích a následném opečovávání vylíhlých mláďat. Slípka zelenonohá pohlavně dospívá kolem 1. roku života a ve volné přírodě se dožívá maximálně 11 let.

Poddruhy

Přesný počet poddruhů slípky zelenonohé není až dodnes zcela ujasněn, nejčastěji se udává 12-15. V následujícím přehledu jsou vypsány všechny nejčastěji zmiňované poddruhy i se svým areálem rozšíření:

* G. c. +more chloropus (Linné, 1758) - od severozápadní Evropy po severní Afriku a Sibiř a od vlhkých oblastí jižní Asie až po Japonsko a střední Malajsii; izolované populace žijí také na Srí Lance, Kanárských ostrovech, Azorách, Madeiře a na Kapverdách. Někteří ornitologové rozdělují tento poddruh do dalších dvou oddělených poddruhů: correiana a indica. * G. c. galeata (Lichtenstein, 1818) - Guayanská vysočina a od jižní Brazílie po severní Argentinu a Uruguay. * G. c. orientalis (Horsfield, 1821) - Seychely, Andamanské ostrovy a v rozmezí od Malajsie po Indonésii; izolované populace žijí také na Filipínách a v Palauské republice. * G. c. meridionalis (C. L. Brehm, 1831) - subsaharská Afrika a ostrov Svatá Helena. * G. c. pyrrhorrhoa (A. Newton, 1861) - ostrovy Réunion, Mauritius a Komory. * G. c. garmani (Allen, 1876) - Andy v rozmezí od Peru po severozápadní Argentinu. * G. c. sandvicensis (Ulice, 1877) - endemit k Havajským ostrovům. * G. c. cerceris (Bouchne, 1910) - Antily s výjimkou Trinidadu a Barbadosu; izolované populace žije také v jižní Floridě. * G. c. cachinnans (Bangs, 1915) - od jihovýchodní Kanady až po jižní USA s výjimkou Velkých rovinných slatí; izolované populace žijí také v Galapágách a v Bermudách. * G. c. pauxilla (Bangs, 1915) - nížinaté oblasti od východní Panamy po severozápadní Peru. * G. c. guami (Hartert, 1917) - endemit k Mariánským ostrovům. * G. c. barbadensis (Bond, 1954) - endemit k Barbadosu.

Galerie

Soubor:Teichhuhn 0505275. jpg|Mladý pták Soubor:Common Moorhen (Gallinula chloropus)- Preening at Kolkata I IMG 2450. +morejpg|Slípka zelenonohá s roztaženými křídly. Soubor:Gallinula chloropus PC085754 MASTER. jpg|Slípka zelenonohá při chůzi Soubor:Gallinula chloropus distr ma. png|Evropské rozšíření slípky zelenonohé - žlutě jsou vyznačena hnízdiště a zeleně oblasti, kde se zdržuje po celý rok.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Chřástalovití