Cesko.wiki Srážky
Author
Albert FloresDlouhodobý denní průměr srážek Rozdíl výparu a srážek v mm/den
Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. +more Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den. S růstem teploty poroste míra srážek i výparu. Výpar je ale složitý jev a závisí na teplotě (se kterou roste), slunečním zářením (ovlivněné množstvím oblaků), dostupnosti vody v půdě, ale i biologické transpirace, tedy celkové evapotranspirace. V ČR pro nejpesimističtější model RCP 8. 5 je předpovězen hlavně nárůst srážek v zimě a neznatelná změna v létě. Světově průměrně spadne většina srážek na daném místě během doby 2 týdnů v roce.
_20070325,_deux_gouttes_de_pluie_IMG_0519b.JPG)
Příčiny srážek
Dešťové srážky * Orografické - srážky vznikající vynuceným výstupem vzduchu způsobeným tvarem terénu (orografií). +more Významné jsou především na horských překážkách. * Konvektivní - srážky způsobené výstupem vzduchu v důsledku konvekce, které vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu. Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu, vystupuje nahoru; stoupá, dokud je teplejší než okolní vzduch. Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky. Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku (typické v létě). * Cyklonální - srážky vznikající při výstupu vzduchu způsobeném celkovým pohybem vzduchových hmot.
Druhy srážek
Atmosférické srážky
déšť * mrznoucí déšť * mrholení * mrznoucí mrholení * sníh * sněhové krupky * sněhová zrna * krupky * zmrzlý déšť * kroupy * ledové jehličky
Usazené srážky
rosa * jinovatka * námraza * ledovka
Dělení podle skupenství
Kapalné srážky
déšť *mrznoucí déšť * mrholení *mrznoucí mrholení * rosa
Tuhé srážky
sníh * sněhové krupky * sněhová zrna * zmrzlý déšť * krupky * kroupy * ledové jehličky * zmrzlá rosa * jíní * námraza * ledovka
Srážky smíšené
Při teplotách lehce nad 0 °C.
Srážky pevné (sněhové, ledové)
Při teplotách pod 0 °C
Měření srážek
Srážkoměr Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. +more Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami) nebo drosograf (zaznamenává množství rosy). V současnosti se k odhadu a krátkodobé předpovědi intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.
Srážkový úhrn je charakterizován jako výška vodního sloupce srážek za určitý časový úsek. Obvykle bývá uváděn v jednotkách mm/hod, mm/rok.
Vliv na měření (i přes 10 procent) může mít vítr, odpar či následné stanovení hodnot pro dané území.
Orografické překážky
Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm/rok. +more Naopak příkladem zesílených srážek na návětrné straně jsou Jizerské hory, zejména severozápadně orientované údolí říčky Smědé, na jehož konci dosahují průměrné roční úhrny kolem 1700 mm, což je nejvíce v celé České republice.
Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách - například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m n. m. +more Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.
Rozdělení intenzit srážek
| intenzita | déšť [mm/h] | sněžení [cm/h] | mrholení [mm/h] |
|---|---|---|---|
| velmi slabá | neměřitelné množství | jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevu | neměřitelné množství |
| slabá | 0,1 - 2,5 | ||
| mírná | 2,6 - 8 | 0,6 - 4 : dohlednost již mírně zhoršená | 0,1 - 0,2 |
| silná | 8 - 40 | >4 : dohlednost zhoršená již na 500 m | 0,2 - 0,3 |
| velmi silná | >40 | krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky - dohlednost pod 500 m | Nepoužívá se - mrholení v takovém případě přechází v déšť |