Sršeň žlutavá
Author
Albert FloresSršeň žlutavá (Vespula germanica) je druh sociačního hmyzu z čeledi včelovitých. Patří mezi sršně a je známá svým výrazným žlutým zbarvením těla. Dospělí jedinci dosahují délky až 17 mm. Tato sršeň je původem z Evropy, ale dnes se vyskytuje po celém světě. Obývá různé biotopy, od lesů a polí po města. Vytváří kolonie v podzemních hnízdech nebo ve stromových dutinách. Jedna kolonie může čítat až několik tisíc jedinců. Sršně žlutavé jsou predátoři a jeleňáky, živí se převážně hmyzem a sladkými potravami. Jsou také schopné přepadat včelí úly a krást med. Stejně jako ostatní druhy sršní mají žlutavé sršně jedový bodák, který používají při obraně. Jeho účinky jsou pro člověka obvykle nepříjemné, ale pro citlivé osoby mohou být i životu nebezpečné. Sršně žlutavé jsou považovány za invazní druh, který může mít negativní dopad na místní ekosystémy. Jejich populace se rychle rozšiřují a vyčerpávají zdroje potravy, což může mít negativní vliv na původní druhy hmyzu. Pro ochranu před sršněmi žlutavými se doporučuje nechávat je na klidu a nestresovat je, vyhýbat se jejich blízkosti a v případě nebezpečí se obrátit na odborníky. Pro odstranění hnízda je vhodné vyhledat pomoc profesionálních dezinfekčních center.
Sršeň žlutavá (Vespa simillima) je východoasijským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých a rodu Vespa (sršeň).
Vzhled
Sršeň žlutavá je malá až středně velká sršeň. Dělnice měří nejčastěji okolo 20 mm, samci asi 27 mm, královna 25 až 28 mm. +more Vzhledem připomíná sršeň obecnou (Vespa crabro) a vosu prostřední (Dolichovespula media). Čelní štítek má jen slabé tečkování, což je jedno z poznávacích znamení oproti sršni obecné. Mezi očima ji prochází černá páska. Hruď je zbarvená podobně jako u sršně obecné. U dělnice je zadeček téměř celý žlutý, u královny stejně jako u samečka je pokryt malými proužky. Tykadla samečka, podobně jako u ostatních vos a sršní, jsou zakřivena do tvaru turecké šavle. Sameček postrádá žihadlo.
Temperament
Sršeň žlutavá není útočná, pouze při napadení nebo podráždění se brání bodnutím. Hnízda zavěšená na větvi mohou budit obavy, ve skutečnosti však nejsou tak nebezpečná. +more Sršně dráždí, když jim člověk stříká vodu či jinou látku do hnízda, brání jim ve výletu, anebo je provokuje blýskáním různých předmětů - zrcadly, brýlemi, sklem, kapesní svítilnou, bleskem fotoaparátu. Sršně se nejprve pokoušejí nepřítele zastrašit rychlým a krouživým nalétáváním pro zrak jen těžko sledovatelným. Je-li zastrašování vetřelce neúčinné, dojde na žihadla. Zůstává dosud nevysvětleno, proč se cílem sršních žihadel nejčastěji stává kořen palce. Také pach lidského potu dráždí sršně k útoku. Sršeň žlutavá se připravuje k útoku na včely.
Biologie
Hnízda si staví na mnoha různých místech, například na větvích stromů, v dutinách kmenů, pod okapy, na zdech, pod střechami i pod zemí. Mohou dosáhnout značných rozměrů a obsahovat až 10 000 buněk. +more Při obraně hnízd jsou dělnice velmi agresivní.
Sršně jsou dravci. Napadají hmyz (často mouchy) a pavoukovce. +more Jejich kořistí se stávají i vosy (rod Vespula) a včely. Z hospodářského hlediska se proto jeví jako škůdci. Hmyz je loven jako potrava pro larvy, zdrojem potravy pro dospělé jsou různé sacharidové tekutiny, jako je míza ze stromů, medovice a nektar, případně se živí trofalaxí (vzájemné krmení, většinou larvy krmí dospělce tekutinou bohatou na sacharidy a aminokyseliny).
Významným konkurentem a přirozeným nepřítelem sršně žlutavé je rodově příbuzná sršeň mandarínská. Sršně mandarínské často na sršně žlutavé útočí hromadně. +more Většinou zvítězí sršně mandarínské. V Japonsku takto přijdou sršně žlutavé až o 35 % kolonií. Často sršně žlutavé vypouštějí poplašné feromony, které svolají ostatní sršně z kolonie na pomoc.
Parazitem v hnízdech sršně žlutavé bývá agresivní sršeň Vespa dybowskii.
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. vespa-bicolor. +morenet/main/vespid/vespa-simillima. htm]Popis vzhledu a způsobu života sršně žlutavé (Anglicky)[/url] * [url=http://www. biolib. cz/cz/taxonposition/id230732/]Sršeň žlutavá na BioLib. cz[/url] *.