Cesko.wiki Strukturální antropologie
Author
Albert FloresStrukturální antropologie je společenská věda, jejíž základy položil ve 20. století francouzský sociolog, filozof a antropolog židovského původu Claude Lévi-Strauss. Antropologie jako taková je věda o člověku, a má mnoho podoborů: fyzickou antropologii, sociální a kulturní antropologii, archeologii a lingvistickou antropologii. Strukturální antropologie spadá pod sociální antropologii. Zkoumá rozličné lidské kultury (etnika) a jejich vývoj v historii z pohledu jejich jednotlivých částí, například umění, jazyka, sociálních organizací nebo náboženství. Uplatňuje tedy v praxi při zkoumání strukturalismus.
Claude Lévi-Strauss a strukturální antropologie
Život Léviho-Strausse úzce souvisí s vývojem této společenské vědy. Po studiu a krátkodobém přednášení na pařížském lyceu přijal nabídku na místo profesora sociologie na nově založené univerzitě v Sao Paulu v Brazílii. +more Několik let pak strávil mezi domorodci v pralesích Amazonie, kde zkoumal chování jednotlivých kmenů. Poté, co s jedním z polonomádských kmenů (Ňambikwárové) několik měsíců žil, shrnul své poznatky do knihy Smutné tropy (vyšla roku 1955). Nejspíš proto, že se jednalo o jeho první velkou terénní práci, nezaznamenala příliš velký úspěch.
Podstata strukturální antropologie
Výchozím bodem pro strukturální antropologii byla moderní lingvistika a důležitá pro její vývoj fonologie a sémiotika. Strukturální antropologie nahlíží na společnost jako na systém, jehož jednotlivé složky (náboženství etnika, jazyk, magie, umění, tradice, mýty) jsou mezi sebou propojeny pevnými vztahy. +more Když se tedy změní jeden prvek, následkem je řetěz změn i v ostatních prvcích (Sociologická encyklopedie). Vše podle Lévi-Strausse souvisí se vším. Na příkladech různých přírodních (primitivních) lidských společenství v Oceánii, Číně a především Jižní Americe, kde prováděl výzkum osobně, sbíral poznatky. Byl toho názoru, že k těmto modelům společností, které čítaly obvykle pouhých pár tisíc obyvatel, lze přirovnat celou lidskou společnost na světě (Strukturální antropologie, Lévi-Strauss). Ve svém výzkumu se Lévi-Strauss zaměřoval na důvody vzniku sociálních institucí, jako jsou mýtus, hra nebo obřad a hledal, jaké potřeby domorodce vedou k dodržování těchto institucí. Vztah mezi biologickými potřebami společnosti a jejími sociálními institucemi je podle něj vlastně vztah mezi přírodou a kulturou.
Metoda strukturální antropologie
# Pozorování a experimentování (zkoumání empirického materiálu) - všechna fakta je třeba pozorovat a popsat přesně. Nelze dovolit předsudkům, aby překroutily povahu fakt a význam. +more Vše musí být studováno samo o sobě i ve vztahu k celku. # Vytvoření modelů - na základě sesbíraného empirického materiálu se tvoří modely struktur a rozlišuje se, zda se jedná o modely vědomé (takže s nimi daná společnost už sama mohla pracovat) nebo nevědomé (jevů, z nichž byl zkonstruován model, si zkoumaná společnost nevšimla). Nevědomé modely jsou pro antropologa k výzkumu jednodušší. # Měření - měření není nutné, ale k závěrům výzkumu lze využít i matematické (lépe řečeno zdánlivě matematické) vzorce.
Strukturální antropologie - dílo
Problematice strukturální antropologie se Claude Lévi-Strauss věnuje v knize Strukturální antropologie, která má formu sborníku. Autor v ní shrnuje to nejpodstatnější v 15 článcích členěných do 6 okruhů: Strukturální antropologie, Jazyk a příbuzenství, Sociální organizace, Magie a náboženství, Umění, Problémy metody a výuky. +more Každý článek je psán trochu jinou formou, vzhledem k různým dobám vzniku (články pocházejí z let 1945 až 1957).
První okruh je tvořen pouze jednou statí - Úvod historie a etnologie. Lévi-Strauss zde porovnává jejich přístup a metody. +more V druhé částí autor rozebírá jazykovědu a strukturální lingvistiku, také vztah jazyka a společnosti. Do třetí části autor implementuje své poznatky z Jižní Ameriky a zabývá se různými sociálními organizacemi. Přibližuje čtenářům sociální struktury ve střední a východní Brazílii, zkoumá duální systém. Další část se věnuje magii a náboženství: úvodní článek Čaroděj a jeho magie obsahuje rozbor textu indiána, který se stal šamanem, aby zjistil, jakým způsobem „podvádějí“. Lévi-Strauss dále pokračuje textem ohledně účinnosti symbolů a mýtů ve společnosti, hovoří také o psychoanalýze. V okruhu umění (V. ) se omlouvá za hledání souvislostí mezi prostorově i časově vzdálenými společnostmi, zároveň ale přiznává, že to mělo i pozitivní přínos (jako například zdvojené zobrazení v umění Ameriky a Asie). Poslední, šestý okruh, je spíše formální, zabývá se metodami, výukou a problémy, které bádání přineslo. Součástí knihy jsou také doslovy, konkrétně ke kapitolám III, IV a XV, poznámky, a černobílá obrázková příloha.
Odkazy
Reference
Literatura
LÉVI-STRAUSS, Claude, 2006 Strukturální antropologie 1. vyd. Praha: Argo. 374 s.