Střední angličtina
Author
Albert FloresStřední angličtina (anglicky Middle English) je označení pro vývojovou fázi angličtiny, která se užívala v Anglii od 11. do 15. století. Je tedy nástupcem staré angličtiny a předchůdcem raně moderní angličtiny. Souběžně se z northumbrijského dialektu staroangličtiny ve Skotsku vyvinula raná skotština.
Popis
Na rozdíl od staré angličtiny se střední angličtina nikdy nepsala jinak než latinkou. I ta však byla rozšířena o několik znaků (æ, ð, ȝ …) z anglosaského futhorku známého ze staré angličtiny.
Gramatika střední angličtiny je podstatně jednodušší než gramatika staré angličtiny. U mluvnických čísel jsou známa čísla jednotná (singulár) a množná (plurál), již zde však není číslo dvojné (duál). +more I ohýbání se ve střední angličtině vyskytuje mnohem méně než ve staré. Tím se střední angličtina blíží více analytickému jazyku. Přesto je středoanglická gramatika stále složitější než gramatika moderní angličtiny. Z lexikálního hlediska došlo k výraznému obohacení jazyka rozsáhlými výpůjčkami z normanské francouzštiny, která byla jazykem privilegované vrstvy od ovládnutí Anglie Normany (1066) do 14. století.
Vývoj a použití
Vývoj rané střední angličtiny není dobře zdokumentován, protože po normanském záboru bylo její písemné užívání jen omezené. Rozkvět střední angličtiny jako literárního jazyka spadá do 14. +more století. K nejvýznamnějším literárním památkám patří překlad bible, na kterém se podílel Jan Viklef, a Canterburské povídky Geoffreyho Chaucera.
V 15. století se začal londýnký dialekt střední angličtiny prosazovat jako úřední jazyk, tzv. +more Chancery Standard („kancléřský standard“), v některých úředních oblastech zůstala v užívání latina (církevní oblast) a francouzština (Law French v justici). Písemná podoba tohoto standardu, rozšířeného i díky knihtisku, se stala základem pro anglický pravopis, který se koncem tohoto období začal kodifikovat. V té době však také začaly velké samohláskové změny angličtiny pokračující až do 17. století, které jsou důvodem zřetelného rozdílu mezi anglickou výslovností a pravopisem, tedy mezi vyslovanými samohláskami a jejich grafickou reprezentací písmeny.
Příklady
Číslovky
Středoanglicky | Česky |
---|---|
oon | jeden |
two | dva |
thré | tři |
fowre | čtyři |
five | pět |
syxe | šest |
sevene | sedm |
eighte | osm |
nyne | devět |
ten | deset |
Vzorový text
: Whan that Aprill with his shoures soote : The droghte of March hath perced to the roote, : And bathed every veyne in swich licour : Of which vertu engendred is the flour; : Whan Zephirus eek with his sweete breeth : Inspired hath in every holt and heeth.
Otčenáš (modlitba Páně): : Oure fadir, that art in heuenes, : halewid be thi name; : thi kyngdoom come to; : be thi wille don in erthe, : as in heuene: : ȝyue to vs this dai oure breed ouer othir substaunce; : and forȝyue to vs oure dettis, : as we forȝyuen to oure dettouris; : and lede vs not in to temptacioun, : but delyuere vs from yuel. Amen.
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20070217230712/http://uk.geocities.com/hashanayobel/o/oldeng.htm]Middle English Glossary (anglicky)[/url]
Kategorie:Angličtina Kategorie:Mrtvé jazyky Anglie Kategorie:Mrtvé germánské jazyky