Sulfid olovnatý
Author
Albert FloresReakce a využití
Pražením lze sulfid olovnatý převést na oxid olovnatý PbO a oxid siřičitý SO2 a následně redukcí uhlíkem (koksem) se získá olovo, čehož se právě využívá při výrobě olova z galenitu. :2 PbS + 3 O2 → 2 PbO + 2 SO2 :PbO + C → Pb + CO
Sulfid olovnatý lze připravit srážením rozpustných solí olovnatých roztokem alkalického sulfidu nebo sulfanem, působením sulfanu na olovo nebo přímo slučováním olova se sírou za vyšší teploty. : Pb2+ + Na2S → PbS + 2 Na+ nebo Pb2+ + H2S → PbS + 2 H+ : Pb + H2S → PbS + H2 : Pb + S → PbS
Velmi dlouho se využíval sulfid olovnatý jako černý pigment, ale nyní se využívá nejvíce pro své polovodičové vlastnosti. Využívá se na detekci prvků v různých infračervených detektorech.
Toxicita
Olovnaté sloučeniny jsou pro organismy normálně vysoce toxické, ovšem sulfid olovnatý je díky extrémně nízké rozpustnosti ve vodě a poměrně vysoké netečnosti vůči kyselinám netoxická sloučenina olova. Nebezpečným se stává po reakci s koncentrovanou kyselinou dusičnou, při reakci totiž vzniká rozpustný dusičnan olovnatý Pb(NO3)2 a navíc vysoce toxický sulfan H2S.