Svanetie

Svanetie, též Svaneti je historická provincie Gruzie v její severozápadní části. Celá provincie leží ve vysoké nadmořské výšce a při její severní hranici s Kabardsko-Balkarskem se nachází i hora Šchara, nejvyšší gruzínská hora vůbec. Po celé provincii jsou pozůstatky středověkých vesnic i dalších památek, díky čemuž byla Svanetie v roce 1996 začleněna ke světovému dědictví. Území je obydleno zbytky původního obyvatelstva - Svany (Svanety) se svébytnou kulturou, hovořícími svanštinou.

Členění

Horní Svanetie (gruz. +more Zemo Svaneti) Dolní Svanetie (gruz. Kvemo Svaneti) Svanetie se dělí na: * Horní Svanetii (Zemo Svaneti), v povodí řeky Inguri, s hlavním městem Mestií, která je součástí regionu Samegrelo-Horní Svanetie a * Dolní Svanetii (Kvemo Svaneti), v povodí řeky Cchenisckali, s hlavním městem Lentechi, která je součástí regionu Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie.

Horní a Dolní Svanetii rozděluje 3000 až 4000 m vysoký těžce přístupný Svanetský hřeben s nejvyšší horou Lahili (4008 m). Spojení mezi Horní a Dolní Svanetií vede z Ušguli přes průsmyk Zagar (2620 m) do Lentechi. +more Jedná se o extrémně náročnou, 5,5 hodiny dlouhou, jen v letních měsících otevřenou a za sucha sjízdnou horskou cestu vyžadující dobré terénní vozidlo a značnou zásobu pohonných hmot. Druhé spojení přes průsmyk Latpari (2830 m) bývá často neprůjezdné pro sesuvy kamene.

Přímá doprava mezi oběma územími je tak možná pouze v letních měsících a za dobrého počasí. Z toho důvodu patří každá část do jiného regionu Gruzie.

Alpinismus

Oblíbeným místem alpinismu je masív Bezengská stěna. Do historie alpinismu ve Svanetii se zapsal italský dobrodruh, cestovatel a fotograf Vittorio Sella. +more V letech 1890, 1896 a 1898 navštívil centrální část hlavního kavkazského hřebene, několikrát ho na různých místech překročil a vystoupal na mnoho vrcholů. Fotografoval hlavně v Horní Svanetii, ale i v dalších kavkazských horských regionech.

Turismus

Středověké obranné věže ve vesnici Ušguli ve Svanetii Největším turistickým centrem oblasti je Mestie, která je od roku 2011 spojena asfaltovou silnicí se Zugdidi. +more Nachází se zde Muzeum v domě rodiny Margiani s ukázkou tradičního svanetského obydlí. Dále Etnografické muzeum se sbírkou ikon převážen z 11. -13. století a se sbírkou evangeliářů z 9. -13. století. Je zde uložen nejstarší gruzínský iluminovaný rukopis evangeliář z Adiši.

Vesnice Čažaši, zapsaná v roce 1996 na seznamu Světového dědictví UNESCO jako památka „Horní Svanetie“. Předmětem ochrany jsou především typické věže (koškebi) z 9. +more-13. stol. , většinou s přilehlým patrovým domem, někdy stojící samostatně.

Svanetie v literatuře

Český zoolog a spisovatel Julius Komárek uskutečnil průkopnickou zoologickou studijní cestu Svanetií v červenci a srpnu roku 1913. Příjezd do Svanetie údolím Cchenisckali přes průsmyk Latpari, průjezd údolím řeky Inguri a přechod průsmyky Utviri ( 2714 m) a Chida ( v překladu „Most“, 2741 m), přes Kodorský hřbet popsal ve své publikaci Kavkazská cesta vydané v roce 1947.

Reference

Externí odkazy

[url=https://zemesveta.cz/?s=svanetie]zemesveta.cz[/url] *

Kategorie:Světové dědictví (Gruzie) Kategorie:Historické provincie Gruzie