Svidřík
Author
Albert FloresSvidřík s jednoduchým závitem Svidřík je jednoduché mechanické zařízení, které převádí přímočarý pohyb na pohyb rotační. Různé konstrukce se od pravěku užívaly k vrtání i k rozdělávání ohně.
Svidřík se závitem
Může to být hřídel s velmi strmým závitem, jednoduchým nebo pravým a levým, po níž se ručně pohybuje ořech nebo člunek s kamenem, který klouže v drážkách závitu. Svidřík s jednoduchým závitem se otáčí střídavě doleva a doprava. +more Svidřík s dvojím závitem umožňuje i volbu směru otáčení. Pokud je kámen při pohybu dolů veden v pravotočivé drážce a při pohybu nahoru v levotočivé, bude se hřídel otáčet doprava, při opačném uspořádání doleva. Svidříkem mohou být vybaveny různé ruční nástroje, zejména ruční svidříkové vrtačky a svidříkové šroubováky, ale i některé dětské hračky (kupříkladu mechanické káči).
Na horním konci hřídele svidříkových nástrojů je volně otočná rukojeť, kterou člověk drží obvykle v levé ruce a tlačí tak na nástroj, na dolním konci hřídele je jednoduché sklíčidlo, do něhož se upíná vrták, šroubovák a podobně. Svidříkové vrtačky se používají k vrtání malých otvorů do dřeva a měkčích materiálů a to nejčastěji kopinatým vrtákem.
Existuje i modifikace s jedinou rukojetí, do které se hřídel zasouvá proti vratné pružině.
Jiné konstrukce
Označení svidřík se někdy používá i pro jiné druhy vrtacího nářadí, jako je: * Takzvaný luk, patrně nejstarší vrtací zařízení, kde se vrták otáčí střídavým pohybem luku, jehož tětiva je kolem vrtáku obtočena. Pravá ruka pohybuje lukem, levá tlačí na vrták. +more Užíval se od pravěku k rozdělávání ohně, k soustružení i k vrtání, později už jen v hodinářství k vrtání velmi malých otvorů a k vrtání perel. * Zlatnický svidřík (trajl, z něm. Drill), který tvoří hřídel se setrvačníkem, sklíčidlem a vrtákem a na něm volně kluzné příčné ráhno. Konci ráhna je provlečen řemínek, který prochází i otvorem na horním konci hřídele. Na začátku se řemínek pomocí ráhna natočí na hřídel, vrták se nasadí na správné místo a lehkým tlakem na ráhno se hřídel s vrtákem roztočí. Při kmitavém pohybu ráhna nahoru a dolů se hřídel otáčí střídavě oběma směry, jak se řemínek tlakem ruky na ráhno odvíjí a díky setrvačníku zase navíjí na hřídel. Výhodou zlatnického svidříku je, že se ovládá jednou rukou, takže levá ruka může držet vrtaný předmět. Vrtání však vyžaduje jistý cvik. I toto zařízení je vyobrazeno už na starověkých egyptských reliéfech.
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Svidřík. Sv. 11, str. 616