Súdánská válka

Technology

12 hours ago

Author

Súdánská válka je označení pro probíhající válečný konflikt mezi súdánskou armádou pod vedením generála Abdela Fattaha al-Burhana a Jednotkami rychlé podpory, které vede generál Muhammad Hamdan Dagalo, známý pod jménem Hemedti. Konflikt mezi těmito ozbrojenými složkami Súdánu vypukl 15. dubna 2023 během oslav Ramadánu. Boje započaly v hlavním městě Chartúmu a v regionu Dárfúru. Do ledna 2024 si konflikt vyžádal kolem 13 000 až 15 000 životů a až 33 000 zraněných, přičemž jejich počet stále roste. K březnu 2024 bylo nuceno opustit své domovy 6,5 milionu obyvatel a dalších více než 2 miliony uprchlo do okolních zemí. V regionu Dárfúru se Jednotky rychlé podpory dopouští rozsáhlého masakru na etniku Masalitů.

Boje vypukly poté, co Jednotky rychlé podpory vedly koordinovaný útok na státní cíle. Následovaly bitvy o největší města Chartúm a Omdurmán. +more Vláda Súdánu byla během bojů eskortována do přístavního města Port Sudan u Rudého moře. V květnu 2023 byla na mezinárodní úrovni vyjednána dohoda o příměří z Džiddy v Saúdské Arábii. Ta měla zaručit týdenní příměří pro distribuci humanitární pomoci, nicméně již druhý den byla porušena. Během následujících měsíců došlo k patové situaci a pokračování bojů. K oběma stranám se přidaly dřívější skupiny rebelů. Dvě skupiny ze Súdánského hnutí za osvobození, které vedli Minni Minnawi a Mustafa Tambour, se připojily k súdánské armádě. Tuto stranu si vybralo také Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM). Naopak hnutí Tamazuj se připojilo k Jednotkám rychlé podpory. Vedle toho jednotky frakce Súdánského lidově osvobozeneckého hnutí pod vedením Abdelaziza al-Hila zaútočily na súdánskou armádu. Postupně jednu ze stran podpořily i jiné státy, které jim zajišťovaly dodávky zbraní a surovin.

+more images (1)

Pozadí

Občanské války a konflikt v Dárfúru

Súdán je historicky sužován řadou etnických konfliktů sahajících do dob kolonialismu. Od své nezávislosti z roku 1956 do roku 2005 byla země v téměř nepřetržité občanské válce mezi centrální vládou a jižním regionem země; než došlo k oddělení Jižního Súdánu. +more Po občanských válkách vypukl na západě země konflikt v Dárfúru, během kterého docházelo k válečným zločinům. Občanské války si vyžádaly 1,5 milionu lidských životů; konflikt v Dárfúru stál život 200 000 lidí a vysídlil 2 miliony dalších. Od své nezávislosti Súdán zažil nejméně patnáct státních převratů a po většinu času mu vládla armáda, spíše než volená vláda.

Islamistický prezident Súdánu Umar al-Bašír, který zemi vládl třicet let od roku 1989 do roku 2019, kdy byl v jiném vojenském převratu svržen, prosazoval právo šaría a utlačoval nearabské obyvatelstvo. Tlak vedl v roce 2003 k pokusu Súdánské osvobozenecké armády (SLA) a Hnutí pro spravedlnost a rovnost (JEM) o převrat, čehož Bašír využil pro vyslání vojsk do Dárfúru. +more Zde byly státem využity i nevládní arabské milice Džandžavíd. Společně se dopouštěli etnické čistky v Dárfúru. Dne 14. července 2008 prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) Bašíra obvinil z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti spáchaných v provincii Dárfúr. 4. března 2009 vydal soud na prezidenta zatykač pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Svržení Bášíra a vojenské převraty

V roce 2013 Bašír oznámil, že milice Džandžavíd reorganizuje do nové státní ozbrojené složky Jednotek rychlé podpory. Jejich vůdcem zůstal Muhammad Hamdan Dagalo, známý pod jménem Hemedti. +more Jednotky rychlé podpory byly během let obviňovany z hromadného vraždění, znásilňování, mučení a etnických čistek nejméně tří etnik na západě Súdánu. Hemedti za své služby dostal od Bašíra práva na několik dolů na zlato, čímž si zajistil stálý příliv financí. V roce 2017 si Hemedti vymínil nezávislost na ostatních ozbrojených složkách státu. Bašír následně vysílal Jednotky rychlé podpory na potlačování lokálních povstání a také do bojů v jemenské občanské válce a druhé občanské válce v Libyi. V průběhu let Jednotky rychlé podpory navázaly spolupráci s paramilitantní ruskou Wagnerovou skupinou.

V prosinci 2018 vypukla protesty proti Bašírovi súdánská revoluce. Měsíce trvající protesty se Bašír snažil potlačit silou a zavedením represí. +more V dubnu 2019 ale súdánská armáda se zapojením Jednotek rychlé podpory odstavila Bašíra od moci. Tím začala vláda vojenské junty. Bašír byl uvězněn v Chartúmu, ale nebyl vydán k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Obyvatelé Súdánu pokračovali v protestech požadujících předání vlády civilistům. V červnu 2019 se Jednotky rychlé podpory účastnily masakru v Chartúmu, během kterého bylo zabito kolem sta protestujících občanů a sedmdesát osob bylo znásilněno. V srpnu 2019, po intervenci Africké unie byla sjednána dohoda o vzniku přechodné vlády, ve které budou jak zástupci civilní správy, tak také armáda. Předsedou vlády byl jmenován politik Abdalla Hamdok a řádné volby se měly konat v roce 2023. V říjnu 2021 se ale moci ve vojenském převratu chopila súdánská armáda vedená generálem Abdelem Fattahem al-Burhanem.