Textilní barviva

Historická sbírka 12 000 barviv v drážďanském muzeu

Textilní barviva jsou chemické sloučeniny k barvení a potiskování textilií.

Původní přírodní látky byly postupně nahrazeny syntetickými organickými výrobky, takže v 21. století jsou k použití v průmyslové výrobě známá jen umělá barviva.

Druhy barviv

Sortiment barviv obsahuje více než deset tisíc výrobků. Každé textilní barvivo má zvláštní obchodní název a je zařazeno do CI (Colour Index), podle kterého zkušený odborník rozpozná chemickou strukturu a barvířské vlastnosti výrobku.

Chemická struktura

Podle chemické struktury se barviva dají rozdělit na * anthrachinonová * azová * dioxazotační * indigosolová * nitro- a nitrosová * ftalocyaninová * sirná * trifenylmetanová

Základní skupiny podle barvířských vlastností

Kyselá b. tvoří s aminovými skupinami proteinových vláken (s přídavkem kyselin) soli, které se přímo nanášejí na vlákna. +more Používají se proto převážně k barvení vlny a hedvábí, výjimečně také k potiskování textilií z regenerované celulózy.

* Kyselá mořidlová b. se vyvíjejí mořením na vlákně. Např.vlna se nejdříve moří kovovými solemi a pak teprve barví.

Zjednodušený proces je zpracování tzv. kovokomplexními barvivy používaný pro textilie z polyamidových vláken.

* Kationická b. barví z neutrální nebo slabě kyselé lázně. Používají se především pro textilie z polyakrylonitrilu.

* Přímá neboli substantivní b. jsou většinou soli sulfokyselin azobarviv. +more Používají se pro celulózu, polyamid i pro vlákna živočišného původu.

* Reaktivní b. obsahují komponenty, které tvoří s reakčně dispozičními skupinami v textilních vláknech kovalentní vazby a tak se získává vysoká stálost vybarvení.

* Sirná b. byla původně ve vodě nerozpustná, později byla vyvinuta i rozpustná sirná barviva. U textilií z rostlinných vláken zaručují výrazné, stálé vybarvení.

* Kypová b. jsou v podstatě deriváty anthrachinonu a indiga. +more Na nerozpustnou látku se musí před barvením působit reaktivními prostředky, aby se s ní nechala napouštět textilní vlákna. Po barvení se zboží oxiduje, barva je pak znovu nerozpustná a má vysokou stálost.

Zvláštní skupina kypových barev jsou ve vodě rozpustné tzv. indigosoly. +more Používají se na barvení celulózových, živočišných i polyesterových vláken.

* Disperzní b. jsou látky bez iontových skupin v molekule. Rozpouštějí se snadno na vláknech z acetátového hedvábí a ze syntetických polymerů.

* Barviva vyvíjená na vlákně jsou látky, jejichž syntéza se dokončuje až ve styku s textilním vláknem. Patří k nim

- nerozpustná b. azová

- oxidační b.

- ftalogenová b.

* Pigmenty jsou nerozpustné látky z velmi jemného prášku. S textilními vlákny se spojují s pomocí umělých pryskyřic. +more Používají se k barvení syntetických a regenerovaných vláken. Více než polovina potiskovaných textilií se zpracovává speciálně upravenými pigmenty.

* Optické zjasňovací prostředky jsou fluorescenční barviva s vysokou absorpcí ultrafialového záření, které se v nich mění v bílé světlo, takže obarvená textilie působí jako bělená.

* Speciální barviva pro směsové textilie jsou chemikálie pro stejnoměrné („uni“) vybarvení textilií ze dvou nebo více vlákenných komponent různé provenience (PES/WO, PES/CO a mnoho jiných).

Spotřeba a použití barviv

(Stav koncem 20. století z celosvětového hrubého odhadu 400 000 tun ročně)

Reference

Literatura

Pospíšil a kol. : Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. +more 926-932 * W. Holthaus: Maschen Lexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2007, str. 78-79 Kategorie:Barvení textilií.