Tombak

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Tombak je hudební nástroj známý především v Persii a oblastech blízkých západnímu a jižnímu Íránu. Jedná se o typ bicího nástroje, který je vyroben ze dřeva a má tvar kužele. Tombak se hraje rukama a prsty, přičemž hráč může produkovat různé zvuky třením, tlumením nebo bubnováním na různé části nástroje. Tombak je jedním z nejstarších hudebních nástrojů a má dlouhou tradici v perské kultuře. Jeho zvuk se využívá jak v tradiční perské hudbě, tak v moderních hudebních žánrech. Tombak má své specifické techniky a rytmické vzorce, které hráč musí zvládnout. Dále je tomu věnována část této stránky.

Konvice z tombaku, Turecko Tombak (zastarale tompach či tumpach) je označení slitiny mědi (80 % - 95 %) a zinku. Tombak je tedy mosaz s vyšším obsahem mědi. Ve starších pramenech se jako tombak označují i mosazi s obsahem mědi od 65 % výše (např. tzv. „žlutý tombak“). V technické praxi se v Česku označují tombaky jako mosazi podle obsahu mědi, např. Ms 80 (s 80 % mědi). Naopak značení podle DIN nebo ISO uvádí obsah zinku, např. CuZn20.

Výroba a vlastnosti

Z tombaků se vyrábí převážně polotovary jako plechy a pásy na lisování, tažení nebo ražení. Mechanické vlastnosti těchto slitin je možné měnit v širokém rozsahu tvářením za studena. +more Ve vyžíhaném stavu mají pevnost v tahu 250 - 270 MPa, tažnost 50 % a tvrdost 55 - 80 HB. Tombaky s vyšším obsahem mědi (nad 85 %) mají dobrou chemickou odolnost a nejsou citlivé ke koroznímu praskání pod napětím.

Použití

Podle podílu mědi se mění barevný tón tombaku a obliba jeho použití. Termín je orientální, tradičně se používal v Číně, Persii a v Turecku k výrobě nádobí.

Šperkařství

Od počátku 19. století se tato sféra stala doménou tombaku, protože byl levný a pevný. +more Tombakové výrobky se dají dobře postříbřit i pozlatit a zejména smaltovat. Za rozvoj mu vděčí celá oblast kovové bižuterie. Kromě válcování, lisování a tváření plechu i drátů záleží na spojích jednotlivých dílů. Rozlišujeme výrobu tvrdě i měkce pájené bižuterie: * Tvrdě pájená bižuterie - ke spojování dílů se používá pájka s vyšším obsahem mědi a méně než 10 % zinku, někdy s příměsí stříbra, ve formě zrnek drátů, teplota tavení je do 500 do 1000 °C. Pro dokonalé spojení musí být pájené plochy čisté a zahřáté na tavicí teplotu pájky. Před okysličením je chrání tavidlo (borax - tetraboritan sodný). Pájka má formu kapek, které se nanáší kapátkem. * Měkké pájení se používá na méně namáhané spoje, není tak pevné. Na tyto spoje tombaku se používá pájka ve formě trubičky. Dříve používané pájky mohly mít až 60 % cínu a 40 % olova (složení se blížilo eutektické pájce), obsahovaly také zinek a kadmium. V současnosti je direktivou RoHS obsah olova limitován. Na podporu očištění pájených ploch je v trubičce jako tavidlo pryskyřice zvaná kalafuna. Měkké pájky v bižuterii se vyznačují nízkou tavící teplotou do 500 °C. Mívají formu pásu drátů vyplněných tavidlem.

Dvojí i trojí barevnost může být dána různým obsahem mědi ve slitině: # 72 % až 80 % Cu - světle žlutý tombak, # kolem 85 % Cu - zlatý tombak, ve šperkařství, také pod obchodním názvem talmigold se užívá k výrobě žesťových nástrojů a k výrobě plášťů střel, # kolem 90 % Cu - červený tombak, na šperky, pláště (pouzdra) hodinek, tabatěrky, nádobí.