Tramvajové obratiště

Poloha na trati

Podle polohy na trati lze rozlišit obratiště: * mezilehlá - mohou být použitelná buď pouze z jednoho směru trati, nebo z obou (popřípadě z ještě více směrů, větví-li se u ní trať) * koncová - na konci tratě

Typy obratišť

Podle dopravního a stavebního uspořádání lze dále obratiště dělit na tyto typy: * obratiště pro obousměrné vozy jsou nejstarším typem obratiště - tramvaj pouze změní směr jízdy, případně přejede na správnou kolej ** prosté zakončení jednokolejné trati - není-li doplněno žádnou výhybkou, musí jako první odjet vůz, který přijel poslední. Takové řešení nebylo obvyklé ani v éře jednokolejných tratí. +more ** kolejový přejezd - slouží pro obracení obousměrných vozů nebo vlaků na dvojkolejných tratích, umožňuje přejet na kolej pro opačný směr. Zejména je-li kolejový přejezd pravidelně užívaným obratištěm, bývá vybaven zajišťovacími výhybkami, takže řidič nemusí výhybky přestavovat. Toto obratiště se v používá například v Brně-Líšni na obratišti Mifkova. ** mobilní kolejový přejezd (Californien) - je možné jej bez hlubších stavebních zásahů instalovat na běžnou dvojkolejnou trať * kolejový trojúhelník (vratný trojúhelník - triangl). Úvraťové obratiště, tramvaj se otáčí zpětným pohybem z jednoho ramene trati do druhého. Pro podobné účely lze upravit i běžnou tramvajovou křižovatku. V Praze je obratiště tohoto typu pouze jedno - Zvonařka, kde od března 2017 končí nostalgická linka 23. Další obratiště tohoto typu byla například v Praze (obratiště Laurová zrušené v roce 2008) či v Liberci (obratiště Kubelíkova zrušené v roce 2001) * smyčka - umožňuje otočení vlaku prostým průjezdem. V Česku nejčastější typ obratiště - vyhovuje všem typům vozidel a nevyžaduje couvání, je ale nejnáročnější na prostor. ** jednokolejná smyčka. Neumožňuje vzájemné předjíždění vlaků (pokud nejde o mezilehlou smyčku, z níž je možné vyjet na trať a pak opět zpět do smyčky). Příkladem je smyčka Tyršovy sady v Jablonci nad Nisou či Stránská skála v Brně ** smyčka s předjízdnou kolejí nebo kolejemi - větví se do více souběžných kolejí, které mohou být různě propojeny kolejovými přejezdy (spojkami). Dvoukolejným obratištěm je například obratiště Radošovická v Praze či Košutka v Plzni, trojkolejným například Nádraží v Mostě či Sídliště Řepy v Praze ** obousměrná (protisměrná) smyčka: vnitřní kolej má nástupiště uvnitř smyčky, vnější kolej vně smyčky. V Praze jsou takovými smyčkami kupříkladu obratiště Divoká Šárka, Ústřední dílny DP či Starý Hloubětín, a v minulosti též Petřiny, Spořilov, Podbaba nebo Nový Hloubětín. Vnitřní nebo vnější kolej se může ještě dále dělit do více souběžných kolejí ** bloková smyčka - vlak objíždí celý blok budov. Buď může být část takové smyčky vyhrazena pro odstavování vlaků, nebo mohou být využity pouze běžné tratě a smyčka může být průjezdná, tj. ukončené spoje v ní nemají oddělenou výstupní a nástupní zastávku a ihned pokračují zpět. Bloková smyčka může být buď obousměrná, nebo pouze jednosměrná (je-li jednosměrná některá její část). Blokové smyčky se nacházejí například v Praze (smyčka Březiněveská, Minská, Ženské domovy, Náměstí Bratří Synků), v Brně (Geislerova) či v Olomouci - smyčka Pavlovičky ** objízdná kolej vozovny - slouží zejména pro otočení vlaku před zacouváním do odstavovací haly. Na objízdné koleji bývá umístěn i mycí stroj a předávací místo, v němž pracovníci depa přebírají od řidičů záznamy o závadách na vlaku. Příkladem je objízdná kolej v areálu pražské vozovny Kobylisy či vozovny Strašnice ** kolejový kruh na dvoře vozovny - slouží k podobnému účelu jako objízdná kolej vozovny. Například vozovna Žižkov v Praze.

Historie

V počátcích tramvajového provozu byly vozy koňky i motorové tramvajové vozy zpravidla obousměrné, tažná zvířata nebo vlečné vozy se na konečné přepřahaly. K přepřahání vlečných vozů sloužila druhá kolej a soustava výhybek. +more Smyčky se k obracení vlaků nepoužívaly (podobně jako dodnes nejsou obvyklé na železnici).

Historie obratišť v Praze

V Praze byly smyčky použity poprvé jako řešení mimořádných kapacitních nároků na tramvajový provoz. První tramvajová smyčka v Praze byla provozována jako provizorní při Všesokolském sletu a sloužila na Letné od června do srpna 1907. +more První trvalá tramvajová smyčka byla zřízena u Výstaviště. Zprovozněna byla 15. května 1908 a dodnes slouží v podobné dispozici, v jaké byla zřízena (přesněji v podobě z roku 1952). Jedinou odlišností je skutečnost, že dnešní výjezdová část smyčky byla původně součástí již zrušené tratě z nitra Královské obory. Smyčka měla velký úspěch a ještě roku 1908 byla postavena další, u Vinohradského divadla na Purkyňově náměstí (dnešní náměstí Míru) (byla zrušena roku 1928). V průběhu 20. století byla téměř všechna obratiště přebudována na smyčky. V letech 1946-1967 byly častým řešením obousměrné smyčky. Posledním úvraťové obratiště v pravidelném tramvajovém provozu v Praze bylo v Motole u zastávky Motol, které bylo zrušeno koncem roku 1974. Obracení obousměrných vozů na kolejovém přejezdu se používá pouze jako dočasné řešení při výlukách.

Reference

Související články

Tramvajová obratiště v Praze * Tramvajová obratiště v Brně * Tramvajová zastávka * Zastávka * Autobusové obratiště * Autobusové nádraží

Externí odkazy

Obratiště Obratiště Kategorie:Tramvajové zastávky