Transpersonální psychologie

Transpersonální psychologie je psychologický směr zabývající se transpersonálními, transcendentními nebo spirituálními aspekty lidské zkušenosti. Pokouší se sjednotit moderní psychologickou teorii s poznatky různých forem mystiky. Hlavními zakladateli a teoretiky transpersonální psychologie byli a jsou Stanislav Grof, Christina Grof, Frances Vaughan, Roger Walsh, Abraham Maslow, Ronald David Laing, Charles Tart, Anthony Suttich, Roberto Assagioli a Ken Wilber. Za předchůdce transpersonální psychologie je považován Carl Jung. Tento směr je však častým terčem kritiky a jeho zakladatel Stanislav Grof je také nositelem dvou bludných balvanů, cen udělovaných Českým klubem skeptiků Sisyfos za pseudovědeckou činnost.

Základy transpersonální psychologie

Transpersonální psychologie se objevila v sedmdesátých letech 20. století mezi mnoha dalšími psychologickými směry v západní psychologii po ústupu behaviorismu, psychoanalýzy či humanistické psychologii jako dominujících směrů. +more Tento přístup se zabývá možnostmi rozšiřování vědomí, modely zdraví, meditacemi, psychoterapií a využitím i pro jiné obory.

Transpersonalisté uvádějí, že ostatní psychologické směry (takové jako je např. behaviorismus, psychoanalýza a humanistická psychologie) chápou člověka z významných, ale též omezených hledisek. +more Transpersonální vědomí je převyšuje. Život v pojmech uvedených v psychologii je ukazován jako nedostatek rozvoje člověka nebo nedostatek v uskutečňování možností, které jsou člověku dány. Transpersonální pojetí vědomí má svoje základy v archaickém, ponorném, skrytém vědomí, které se "vynořuje", prosazuje jako vědomí rozšířené.

Člověk má podle transpersonálních psychologů své já co nejvíce duchovně osvobozovat. Má rozšiřovat osobní vědomí v transcendentní perspektivě. +more Při meditaci je například možno projít následující zkušeností, která představově sjednocuje já s okolním prostředím: 1. tam je světlo, 2. vidím světlo, 3. světlo vidí mne, 4. světlo je ve mně, 5. já jsem světlo.

Na počátku transpersonální psychologie opomíjela svou příbuznost s mnohým, co spočívá v povaze křesťanství. Místo toho se prosazovala myšlenka, že její prvořadé zdroje tvoří hinduismus a buddhismus. +more V osmdesátých letech se však více objevuje i orientace typu křesťanské kontemplace. J. Hoskovec, archiv.

Terapeutické metody

Transpersonální psychoterapie využívá kromě elementů různých humanistických psychoterapeutických směrů především meditativní techniky, techniky práce se změněnými stavy vědomí (např. holotropní dýchání, psychedelika), jakož i metody práce s tělem (Bodywork), šamanské a jiné spirituální techniky.

Přínos pro akademickou vědu

Transpersonální psychologie soustředila kromě jiného klinickou pozornost na řadu „psychoreligiózních“ a „psychospirituálních“ problémů. Psychoreligiózní problémy se vztahují k psychologickým konfliktům vznikajícím u lidí zapojených ve víře či praktikách nějaké organizované náboženské instituce (církve). +more K takovým problémům patří zážitky spojené s konverzí nebo změnou denominace, zintenzivněním náboženské víry nebo praktik, ztrátou víry, a zapojením se nebo naopak odchodem z náboženského hnutí nebo kultu. Psychospirituální problémy se naproti tomu netýkají organizovaného náboženství. Týkají se obecně vztahu člověka k existenciálním otázkám či otázkám, které transcendují každodenní realitu. K takovým problémům patří psychiatrické komplikace vztahující se ke ztrátě víry, zážitkům blízkosti smrti, mystickým zkušenostem, otevření kundalini, šamanským iniciačním zkušenostem, psychickému otevření, minulým životům, stavům posedlosti, problémům v meditační praxi a odloučení od duchovního učitele.

Stanislav Grof a jeho žena Christina (1989) popisovali proces postupného rozvíjení psycho-spirituálních kategorií v životě člověka termínem „psychospirituální vývoj“. V případech, kdy se tento proces duchovního růstu stane natolik intenzivním, že nad ním jedinec ztrácí kontrolu, může se podle nich zvrátit do tzv. +more psychospirituální krize. Psychospirituální krize může způsobovat vážné potíže v psychologickém a sociálním fungování člověka, včetně zvládání pracovních povinností. Jako psychospirituální krize mohou být označeny mnohé psychospirituální problémy zmíněné výše (Lukoff et. al, 1998). Kromě psychospirituálních kategorií zmiňovaných Turnerem et. al (1995) a Lukoffem et. al (1998), diskutoval Whitney (1998) možnost chápat také mánii jako jednu z forem psychospirituální krize.

Vzhledem k povaze psychoreligiózních a psychospirituálních problémů, vytvořili transpersonální psychologové počátkem 90. let 20. +more století návrh nové diagnostické kategorie nazvané „Náboženský nebo spirituální problém“. Tato kategorie byla později zahrnuta do Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-IV) v kapitole „Další stavy, jež mohou být předmětem klinického zájmu“, kód V62. 89 (American Psychiatric Association, 1994; Lu et. al, 1997). Podle teoretiků transpersonální psychologie, svědčí zahrnutí této kategorie o zvyšující se kulturní senzitivitě manuálu a může pomoci podpořit zvýšení porozumění mezi psychiatrií a náboženstvím, resp. spiritualitou (Turner et. al, 1995; Sovatsky, 1998). Konstrukční validita této nové kategorie byla ohodnocena Milsteinem et. al (2000).

Odkazy

Reference

Literatura

American Psychiatric Association. (1994). +more Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, fourth edition. Washington, D. C. : American Psychiatric Association. * Benda, Jan (2007) "Mystika a schizofrenie - mystické zážitky jako předmět klinického zájmu". Ústí nad Labem. * Grof, Stanislav & Grof, Christina (eds) (1989) Spiritual Emergency: When Personal Transformation Becomes a Crisis (New Consciousness Reader) Los Angeles : J. P Tarcher * Lu FG, Lukoff D, Turner R (1997) Religious or Spiritual Problems. In: DSM-IV Sourcebook, Vol. 3. Widiger TA, Frances AJ, Pincus HA et al. , eds. Washington, D. C. : American Psychiatric Association, pp1001-1016. * Lukoff, David, Lu, Francis G. & Turner, Robert P. (1998) From Spiritual Emergency to Spiritual Problem - The Transpersonal Roots of the New DSM-IV Category. Journal of Humanistic Psychology, 38(2), pp. 21-50 * Milstein, Glen; Midlarsky, Elizabeth; Link, Bruce G. ; Raue, Patrick J. & Bruce, Martha (2000) Assessing Problems with Religious Content: A Comparison of Rabbis and Psychologists. Journal of Nervous & Mental Disease. 188(9):608-615, September * Sovatsky, Stuart (1998) Words from the Soul : Time, East/West Spirituality, and Psychotherapeutic Narrative. New York: State University of New York Press (SUNY Series in Transpersonal and Humanistic Psychology) * Turner, Robert P. ; Lukoff, David; Barnhouse, Ruth Tiffany & Lu Francis G. (1995) Religious or spiritual problem. A culturally sensitive diagnostic category in the DSM-IV. Journal of Nervous and Mental Disease, Jul;183(7):435-44. * Whitney, Edward (1998) Personal Accounts : Mania as Spiritual Emergency. Psychiatric Services 49:1547-1548, December. American Psychiatric Association.

Související články

Psychologie * Psychologické směry * Stanislav Grof * Psychospirituální krize

Externí odkazy

[url=http://www. psychoterapeut. +morenet/downloads/delhi2008. pdf]Zářící oči transpersonální psychologie - článek o kongresu ATP[/url] * [url=http://www. atpweb. org/]Association for Transpersonal Psychology[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091109200038/http://www. itp. edu/]The Institute of Transpersonal Psychology[/url] * [url=http://www. atpweb. org/journal. asp]ATP - Journal of Transpersonal Psychology[/url] * [url=http://psychology. wikia. com/wiki/Category:Transpersonal_psychology]Transpersonal psychology at The Psychology Wiki[/url] * [url=http://www. sisyfos. cz/index. php. id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189081298&heslo=Transperson%E1ln%ED%20psychologie]Transpersonální psychologie[/url].

Kategorie:Alternativní psychologické přístupy Kategorie:Psychoterapie Kategorie:Psychologické směry