Tučňák nejmenší

Tučňák nejmenší (Eudyptula minor) je tučňákem skutečně nejmenším a zároveň tzv. "nočním". Přes den je buď na moři nebo v podzemním hnízdě, ze kterého vychází nebo se do něj vrací až za soumraku.

Rozšíření

Tento druh obývá v době páření oblasti Austrálie a Nového Zélandu, které většinou spadají do mírného podnebného pásu. Od Shoalwater Islands Marine Park vzdáleném asi 50 km od města Perthu v Západní Austrálii, přes ostrovy v Bassově průlivu mezi Austrálií a Tasmánií až po South Solitary Island na východním pobřeží v Novém Jižním Walesu. +more Na Novém Zélandu žijí na pobřežích Severního a Jižního ostrova a dále na Stewartově ostrově, Chathamských a Snaresových ostrovech, včetně dalších ostrovů. Občas se zatoulá i na jihoamerické pobřeží do Chile. Nejčastěji hnízdí na písčitých nebo skalnatých plážích, kde je snadný přístup do moře.

Popis

Tito ptáci měří asi 35 až 40 cm a váží 1,1 až 1,6 kg. Samec má o něco větší hlavu a mohutnější zobák, bývá i nepatrně větší. +more Jejich tmavý "šat" na hlavě, zádech a křídlech má modravý nádech, proto se mu říká i modrý tučňák. Obličej a krk jsou světle šedé, spodní část těla i ploutvovitých křídel jsou bílé. Oči má stříbřitě šedé.

Živí se převážně rybami (dlouhými 10 až 35 mm), malými hlavonožci a občas korýši. Potápí se průměrně do hloubky 30 m, pod vodou zůstává asi 25 sekund, plave rychlostí až 6 km/hod, potravu polyká pod vodou. +more Neloví ve skupinách, zdržuje se od pobřeží ve vzdálenosti do 25 km. Jeho průměrná délka života je 6,5 roků. V porovnání s ostatními druhy má pomalý metabolismus.

Jsou zvláštní svým rodinným životem v podzemní, v norách. Mimo období hloubení nor jsou ke spatření pouze v noci, kdy se vracejí nebo odcházejí do moře. +more V průběhu dne jsou na lovu nebo spí v noře. Ochraňují takto svá vejce, mláďata i sami sebe před většinou predátorů a nejsou při hnízdění vystaveni zvýšeným teplotám s nástupem léta na jižní polokouli.

Rozmnožování

Doba hnízdění je v kolonii dlouhá, začíná v červenci až srpnu a trvá až do února příštího roku. Při nočním návratu do hnízdiště se původní partneři většinou poznávají a vytvoří opět pár. +more Staré páry obvykle zabírají místa, kde hnízdili již v předešlých létech. Dochází také k soubojům o místo, ptáci na sebe syčí, hrozí si zobákem i klovají se. Opravují nebo vyhrabávají nové nory v písku, pod hustou vegetací, někdy používají nory po buřňácích úzkozobých (Puffinus tenuirostris). Mnohdy si založí hnízdo i jen ve skalní rozsedlině, přestože je obtížný přístup přes skaliska.

Uvnitř nory, kde probíhá veškerý rodinný život, vybudují prostrannou komůrku s hnízdem vystlaným trávou a větvičkami, které nanosí oba partneři. Všechny páry nezačínají hnízdit ve stejnou dobu, různě dlouho jim trvá oprava nebo vystavění nového hnízda. +more Mnohdy jsou hned z počátku některá hnízda zničena nebo vyplaven za bouře a proto jsou ptáci za jedno hnízdní období nuceni i ke třem snůškám vajec.

Po dohotovení hnízda dochází v nočních hodinách k toku, který probíhá mimo hnízdo. Pár si vzájemně čistí peří, oštipují si jemně konce zobáků, samec troubí s hlavou vztyčenou vzhůru, přičemž mává křídly, samice se postupně připojí. +more Další námluvy pokračují v noře, kde samec vydávaje tikavé zvuky přitlačuje samici ke stěně. Až mu samice začne odpovídat, uchopí ji zobákem za peří v týle, samice se položí a následuje vlastní páření, které se několikrát opakuje. Po spáření si navzájem upraví peří a společně opět troubí. Někdy se spolu v nočních hodinách páří i na povrchu. Samice snese obvykle 2 vejce, při sezení se oba střídají, ke střídaní dochází v noci. Inkubační doba trvá 33 až 37 dnů, rozptyl je způsoben tím, že nezasedají na vejce ihned po snesení.

Mládě se z vejce líhne dlouho, 24 i více hodin. Vylíhlá mláďata jsou slepá a jsou pokryta hustým šedým prachovým peřím. +more Po týdnu se toto peří vymění za tmavší a po 4 týdnech začíná narůstat definitivní, které zcela doroste v 8 až 10 týdnech. Mláďata začínají vidět asi za týden, po dvou týdnech se plazí po břiše a za 4 týdny dovedou chodit v předklonu. Vzpřímené chůze jsou schopna až jim narostou ocasní péra, asi po 8 týdnech.

Prvé tři týdny je rodiče zahřívají a stráží, střídají se v ochraně i v přinášení potravy vždy v noci. Po této době čekají mláďata osamocena v noře na příchod obou rodičů s potravou. +more Postupně sami opouštějí noru na dva až tři dny a teprve asi 60 dnech odplouvají trvale. V této době již dosahují 90 % konečné hmotnosti. Sexuální zralosti dosahují po třech létech.

Rodiče se po měsíční vykrmovací kúře v moři opět vracejí do svých nor, kde se ve skrytu přepeřují. Za 14 až 18 dnů jim naroste nové peří a odcházejí z hnízdišť na moře, aby se opět cca za půl roku vrátili. +more Mladí si pro své prvé zahnízdění z poloviny vybírají jiná místa.

Ohrožení

Přestože se počty tučňáka nejmenšího na některých místech snižují, vznikají jinde zase nové kolonie. Podle červeného seznamu IUCN žije v rozsáhlém regionu asi 1 milion jedinců a tučňák nejmenší je proto hodnocen jako málo dotčený druh.

Taxonomie

Druh tučňák nejmenší se nověji rozděluje na 6 poddruhů: * Eudyptula minor minor Forster, 1781 * Eudyptula minor chathamensis Kinsky et Falla, 1976 * Eudyptula minor iredalei Mathews, 1911 * Eudyptula minor novaehollandiae Stephens, 1826 * Eudyptula minor variabilis Kinsky et Falla, 1976 * tučňák bělopásý (Eudyptula minor albosignata) Finsch, 1874, Poslední z nich, tučňák bělopásý, bývá ve starší literatuře považován za samostatný druh.

Tučňák nejmenší

Soubor:Little Penguin at St Kilda Breakwater.JPG|Noční návrat Soubor:Little Penguin chick.jpg|Mládě v noře Soubor:Fairy penguin feeding - melbourne zoo.jpg|Krmení v ZOO

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060927212801/http://www. penguin. net. nz/species/blue/index. html]Tučňáci na Novém Zélandu: Tučňák nejmenší[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20101126164608/http://marinebio. org/species. asp. id=652]Mořský život: Tučňák nejmenší[/url].

Kategorie:Tučňákovití