Třída Littorio
Author
Albert FloresTřída Vittorio Veneto byla třída bitevních lodí Italského královského námořnictva z doby druhé světové války. Byla to elegantní, dobře pancéřovaná a silně vyzbrojená plavidla. Celkem byly rozestavěny čtyři jednotky této třídy, přičemž dokončit se podařilo tři. Ve službě byly v letech 1940-1943. Třída byla nasazena ve druhé světové válce. Po italské kapitulaci byla jedna potopena Němci a zbývající dvě byly po válce sešrotovány.
Stavba
Vývoj nových italských bitevních lodí probíhal od počátku 30. let. +more Silně vyzbrojená a dobře pancéřovaná plavidla svým výtlakem výrazně (o cca 5000 t) překonávala limit dohodnutý na Washingtonské konferenci. Na stavbě se podílely loděnice Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA) v Terstu a Ansaldo v Janově. V letech 1940-1942 byly do služby přijaty první tři jednotky. Impero byla během stavby přesunuta z Janova do Benátek, po italské kapitulaci nedokončené plavidlo ukořistili Němci a 20. února 1945 ji nakonec potopil spojenecký nálet.
Jednotky třídy Vittorio Veneto:
wikitable | Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|
Vittorio Veneto | CRDA | 1934 | 22. července 1937 | 28. +more dubna 1940 | Po italské kapitulaci 9. září 1943 internována Spojenci, po válce připadla Velké Británii, sešrotována. | |
Littorio | Ansaldo | 1934 | 22. srpna 1938 | 6. května 1940 | Při plavbě do internace ji 9. září 1943 těžce poškodila německá kluzáková puma, po válce připadla USA, sešrotována. | |
Roma | CRDA | 1938 | 9. června 1940 | 16. června 1942 | Při plavbě do internace ji 9. září 1943 potopily dvě německé kluzákové pumy. | |
Impero | Ansaldo | 1938 | 15. listopadu 1939 | - | Dne 20. února 1945 byla v Terstu potopena spojeneckým náletem, sešrotována. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj tvořilo devět 381mm kanónů umístěných ve třech třídělových věžích. Zadní dělová věž byla vysoko zvednutá, aby při střelbě neohrožovala vlastní katapult pro hydroplány. +more Sekundární výzbroj tvořilo dvanáct 152mm kanónů ve třídělových věžích. Lehkou výzbrojí bylo dvanáct 90mm kanónů, dvacet 37mm kanónů a šestnáct 20mm kanónů. Plavidlo neslo až tři hydroplány (IMAM Ro. 43, IMAM Ro. 44). Pohonný systém tvořilo osm kotlů a čtyři turbínová soustrojí o výkonu 139 561 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.
Important
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Seznam italských bitevních lodí * Seznam válečných lodí ztracených během druhé světové války