Užovkovití

Čeleď užovkovití (Colubridae) je velmi početná a úspěšná skupina hlavně malých či středně velkých hadů. Z celkového počtu 2 700 druhů hadů se jenom počet druhů užovkovitých hadů blíží číslu 2 000. Většinou se jedná o nejedovaté hady. Jedovatí jsou jen ti z podčeledi bojg a vodnářek.

Čeleď byla v minulosti někdy označována jako „odpadkový koš taxonů“, neboť se sem řadí hadi, s nimiž si systematika neví příliš rady.

Novější výzkum v oblasti molekulární fylogenetiky stabilizoval klasifikaci čeledi užovkovitých, která je v současnosti definována jako monofyletický klad, k vyřešení všech vztahů uvnitř této skupiny však bude nezbytný další výzkum. Ke květnu 2018 je uznáno osm podčeledí.

Aktuální podčeledi

Sibynophiinae * Natricinae * Pseudoxenodontinae * Dipsadinae * Grayiinae * Calamarinae * Ahaetuliinae * Colubrinae Kromě toho je do čeledi řazeno několik druhů incertae sedis.

Dřívější podčeledi

V minulosti byly do čeledi užovkovitých řazeny další podčeledi, které jsou v současnoti přiřazeny buď do jiných podčeledí, nebo jiných čeledí, například: * Xenoderminae * Xenodontinae - užovky bahenní * Lycodontinae * Pareinae * Dasypeltinae * Elachistodontinae * Homalopsinae - vodnářky * Aparallactinae * Boiginae - bojgy

Rozšíření

Užovkovití jsou kromě Antarktidy a několika ostrovů v Oceánii zastoupeni po celém světě a všude jsou dominantní skupinou hadů.

Popis

Na těle užovek nejsou patrné zbytky končetin. Jejich hlavu pokrývají obyčejně velké, symetricky rozložené štítky, u některých druhů vybíhající ve výrůstky různého tvaru. +more Jsou to hadi denní i noční, obývající nejrůznější biotopy, najdeme mezi nimi druhy výhradně vodní, žijící na zemi i pod zemí, ale i hady šplhající v keřích či stromech. Všechny užovky však mají podobnou stavbu kostry, vyvinutou pouze jednu (pravou) plíci a další společné znaky.

Rozmnožování

Užovky jsou jak vejcorodí (oviparní), tak i vejcoživorodí (ovoviviparní). Některé druhy chrání svá vejce podobně jako krajty, většina však klade vejce na vlhká, vyhřátá místa a o snůšku se již dále nestará.

Jedovatost

Jedná se většinou o hady nejedovaté, anebo od nich lidem nehrozí žádné nebezpečí, mnohé druhy však mají v zadní části tlamy vyvinutou tzv. Duvernoyovu žlázu, která vypouští do ústní dutiny jed. +more Ten má zřejmě ochromující vliv na kořist při jejím polykání. Účinky tohoto jedu na lidský organismus jsou velice málo prozkoumány, proto je třeba předcházet pokousání při manipulaci s méně běžnými a netypickými druhy užovek - například zástupci rodů Amphiesma, Coluber, Coronella, Drymarchon, Nerodia, Ptyas, Thamnophis, Xenochrophis, nebo Zaocys. Některé druhy užovek zuby nemají, jiné jen malý počet. Hadi z podčeledi bojgy (Boiginae) a vodnářky (Homalopsinae) mají v zadní části tlamy rýhované jedové zuby, jsou to tedy hadi jedovatí. Při obranném kousnutí však těmito zuby většinou nezasáhnou, navíc jed většiny druhů je poměrně slabý. Mísí se se slinami, a tak se ho do rány dostane většinou docela málo. Jed užovek působí především na nervovou soustavu.

Chov v zajetí

Užovkovití hadi jsou velice oblíbeni a v teráriích hojně rozšířeni - také díky snadnému chovu, atraktivnímu zbarvení a cenové dostupnosti mnohých druhů.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Hadi