Vláknonošci

Technology

12 hours ago

Author

Vláknonošci (bradatice; Siboglinidae, dříve též Pogonophora) je skupina mořských mnohoštětinatých kroužkovců. Jejich fylogenetické postavení nebývalo jisté, často byli považováni za zvláštní kmen či dva nepříbuzné kmeny živočichů, dokonce se objevily i názory, že jde o příbuzné druhoústých. Dnes je již zřejmé, že patří mezi mnohoštětinatce, dokonce jsou všichni řazeni do jediné čeledi Siboglinidae (Caullery, 1914) řádu rournatců (Canalipalpata), přestože jde o druhy mezi sebou dosti odlišné.

Vláknonošci jsou článkovaní červi (jejich článkování není ale příliš zřetelné, neboť druhý tělní článek je velmi výrazně prodloužený), kteří žijí přisedle v mořských hlubinách. Chybí jim trávicí soustava včetně ústního otvoru, místo ní mají zvláštní orgán trofozom, ve kterém žijí bakteriální symbionti, kteří syntetizují organické sloučeniny díky energii získané ze sloučenin síry. +more Vláknonošci jsou tak vlastně chemoautotrofním systémem, který nepotřebuje k životu sluneční energii. Žijí u tzv. černých kuřáků (např. druh riftie hlubinná).

Systém a fylogeneze

K vláknonošcům v dnešním pojetí patří následující 4 monofyletické skupiny: * Vláknonošci v užším smyslu (Frenulata) - původně známí vláknonošci rodů Birsteinia, Bobmarleya, Choanophorus, Crassibrachia, Cyclobrachia, Diplobrachia, Galathealinum, Heptobrachia, Lamellisabella, Nereilinum, Oligobrachia, Paraescarpia, Polybrachia, Siboglinoides, Siboglinum, Siphonobrachia, Spirobrachia, Unibrachium, Volvobrachia, Zenkevitchiana; * Krytonošci neboli trubicovci (Vestimentifera), dříve mylně považovaní za samostatnou třídu či dokonce kmen (zvaný Obturata) s 10 uznanými rody (k r. 2023) - Alaysia, Arcovesia, Escarpia, Lamellibrachia, Oasisia, Paraescarpia, Ridgeia, Riftia, Seepiophila, Tevnia, z nichž u 6 je endemický výskyt omezen na podmořské hytrotermální výrony; * Monilifera, krytonošcům/trubicovcům blízce příbuzná skupina s jediným známým rodem Sclerolinum žijícím na organických zbytcích; * Kostižerky - vláknonošci rodu Osedax objevení v roce 2004. +more Živí se na mrtvých kytovcích, kteří klesli na dno moře. Mají ve svých tělech také bakteriální symbionty, ale ti nežijí v žádném orgánu podobném trofozomu, ale v kořenovitých útvarech, kterými se kostižerky zachycují na velrybě. Bakterie pomáhající při trávení tuků nejsou příbuzné s chemoautotrofními bakteriemi jiných vláknonošců.

Příbuzenské vztahy lze vyjádřit následujícícm fylogenetickým stromem: