Vlček etiopský

Vlček etiopský (Canis simensis nebo Simenia simensis) je vzácná psovitá šelma, která žije pouze v Etiopii.

Taxonomie

Tento vlček není poddruhem vlka, ale jeho příbuzným, ačkoliv ještě donedávna byl považován za druh lišky, a to díky zvláštní stavbě těla a typicky liščím znakům jako jsou dlouhé uši, čenich a nohy, silný huňatý ocas a především hnědo-rezaté zbarvení s kombinací bílých a černých skvrn na ocase a břichu.

Popis

Jde o jednu z menších psovitých šelem. V dospělosti dosahuje v kohoutku velikosti pouhých 60 centimetrů a hmotnost samců je maximálně 18 kilogramů. +more U samic platí stejné měřítko rozdílu mezi psy a fenami jako u všech psovitých šelem, velikostí i hmotností jsou mnohem drobnější.

Jedním z důvodů je samozřejmě prostředí, ve kterém se vyvíjel a jehož podmínky z něj učinily lehkého a vytrvalého lovce, schopného skrývat se v nízkých keřích a obratně se pohybovat na skalnatém povrchu.

Existuje několik pojmenování: pro svou podobnost s liškou byl dlouho označován jako liška habešská, domorodci jej nazývají ky kebero, což znamená červený šakal.

Rozšíření

I přesto, že není významným zástupcem psovitých šelem, je výjimečný hned v několika bodech: vyskytuje se pouze ve dvou velmi malých oblastech Afriky - přesněji Etiopie, jak název napovídá. Sem se dostal již na konci poslední doby ledové z oblastí západní Evropy a dnešního Ruska. +more Žije na horských pustinách v nadmořské výšce až 4 000 m.

Potrava

Vlčci se specializovali na lov hlodavců, především hlodounů, jež tvoří základ jejich potravy, a myší, dále zajícovců a mláďat větších savců. Také patří mezi mrchožrouty. +more Tento stav se však mění díky činnosti člověka, jehož stáda dobytka spásají a ničí prostředí, ve kterém se zdržuje přirozená kořist vlčka. Jeho další výjimečnou vlastností, která však napomáhá vyhubení, je fakt, že vlček etiopský nemá přirozený strach z lidí, a tak se stává snadným terčem. Dnešní populace je odhadována na pouhých 500 až 600 jedinců a řadí se tak mezi ohrožené druhy.

Chování

Co se týče společenského života, i tady existuje zvláštnost. Vlček etiopský je ve dne lovec samotář a po setmění se instinktivně sdružuje do smeček o maximálně sedmi jedincích, aby si zajistil bezpečí.

Páří se na přelomu podzimu a zimy. Vrh čítá přibližně sedm vlčků, jejichž rodiči může být pouze alfa-pár (vůdci smečky - samec s družkou) a jejich výchova začíná v norách a za přítomnosti členů smečky, což jsou již shodné znaky s ostatními psovitými.

Vlček ve svém typickém životním prostředí

Ochrana

Vlčky ohrožují ničení životního prostředí, choroby a pronásledování ze strany lidí. Organizace na ochranu přírody mají proti tradičním zvykům etiopských obyvatel malou šanci na zlepšení situace, ale snaží se cílenými ochrannými prostředky a sledováním jednotlivých smeček dospět alespoň ke stagnaci přežívajících kusů a zajištění jejich klidného rozmnožování.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. ethiopianwolf. +moreorg/]ETHIOPIAN WOLF CONSERVATION PROGRAMME[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110927122528/http://www. wildcru. org/research/research-detail/. theme=endangered_species&project_id=41]WILDRU - Ethiopian Wolf Conservation Programme[/url].

Kategorie:Psovití Kategorie:Fauna Afriky