Vosík francouzský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vosík francouzský je druh hmyzu patřící do čeledi vosíkovití. Tento vosík je poměrně malý a dosahuje délky kolem 5 milimetrů. Jeho tělo je černé nebo hnědé barvy, s výraznými žlutými nebo bílými pruhy na zadečku. Vosík francouzský se vyskytuje především ve střední a jižní Evropě, ale také v severní Africe a Malé Asii. Oblíbeným prostředím pro tyto vosíky jsou písčité půdy, ve kterých si staví svá hnízda. Hlavním potravním zdrojem vosíků francouzských jsou nektar a pyl z květů. Samečci vosíků francouzských mají dlouhé tykadla, kterými hledají samičky a přivolávají je feromony. Samičky vosíků mají naopak krátká tykadla. Po oplodnění samičky zakládají nová hnízda a samička se stává matkou. Vosík francouzský je všežravec, který se živí nektarem, pylu, ale také malými hmyzem. Vosík francouzský je obecně přátelský a není agresivní vůči člověku, pokud není drážděn nebo provokován. Kvůli svému rozmnožování a ochraně vlastního hnízda však dokáže kousnout a způsobit bolestivé pálení. Celkově je vosík francouzský prospěšným hmyzem, který se podílí na opylování rostlin a pomáhá udržovat přirozenou rovnováhu v ekosystémech.

Vosík francouzský či též vosík skvrnitý (Polistes dominula) je velká, štíhlá vosa z čeledi sršňovitých (Vespidae). Žije v malých hierarchických společenstvech. Podobně jako ostatní vosy má také žihadlo, ale není agresivní a je relativně neškodný.

Popis

Vosík francouzský Zadeček, který nemá dlouhé chlupy, se dopředu i dozadu zužuje. +more Poslední článek zadečku je převážně žlutý, samice a dělnice mají na rozdíl od vosíka obecného (Polistes nimpha) spodní stranu posledního zadečkového článku žlutou. Žluté jsou líce a spánky. Dosahuje velikosti 12 až 19 mm - samice 13 až 19 mm, dělnice 12 až 15 mm a samec 12 až 16 mm. Lze jej poznat za letu podle dlouhých svěšených nohou. Podobně jako ostatní vosy má vosík žihadlo. Druh není příliš agresivní. Jeho bodnutí způsobuje pouze krátkodobé pálení bez otoku.

Velmi podobný druh je vosík jižní (Polistes gallicus), který se liší zbarvením a tvarem hlavy.

Rozšíření

Je rozšířen v mírném pásmu Evropy, na Kavkazu a ve Střední Asii. Jako zavlečený druh se invazivně šíří v Severní a Jižní Americe a v Jihoafrické republice. +more V Česku se vyskytuje především v nížinách a je v současnosti (2018) nejhojnějším ze všech vosíků.

Important

Kategorie:Invazní druhy

pavosík cizopasný

Xenos vesparum

nektar

Soubor:Vespiary of Polistes gallicus.jpg

Česko

Biotop

Vyskytuje se na loukách, v křovinách, na okrajích lesů a v průsecích. Žije i ve starých rozpadlých budovách nebo v tlejících haldách dříví.

Způsob života

;Hnízdo Malé jednoplástvové kartonové hnízdo zakládá několik oplozených samiček. Plástev není kryta ochranným obalem. +more Hnízdo bývá zavěšeno tenkou stopkou na skále či na stromě. Je tmavošedé a umístěné zpravidla na chráněném místě. Hnízda bývají nalepena na sebe. Hnízdo obvykle obsahuje cca 150 zárodečných buněk a přibližně 30 dělnic.

Královna, sestry a dělnice Hnízdo zakládá buď jedna samice (haplometróza), nebo více vzájemně příbuzných samic-sester (pleometróza). Hnízda založená více samicemi mají větší šanci na přežití. +more Sestry tedy společně postaví hnízdo a nakladou do buněk vajíčka. Po snesení vajíček nejsilnější samička sežere vajíčka ostatních a dále klade vajíčka sama. Společnost sester podléhá stupňovité hierarchii. Samice, které se nacházejí na společenském žebříčku hned pod královnou, mohou klást vajíčka (ty však královna krátce po nakladení sežere), samice na nižším stupni mají zakrnělé pohlavní orgány a plní funkci dočasných dělnic. Pokud královna uhyne, její místo zaujme nejzdatnější z ostatních. Může k tomu dojít i v případě, že si některá dostatečně silná samička vybojuje postavení královny. Po vylíhnutí prvních dělnic se sesterské společenství obvykle začíná rozpadat a slabší sestry dobrovolně nebo donucením opouštějí hnízdo.

Teplota v hnízdě Hnízdo vosíka francouzského Vosíci dokáží v hnízdě teplotu regulovat, rozdíl mezi obývanými a opuštěnými hnízdy může dosahovat až 20 °C. +more Za velkých veder přinášejí vodu, kterou vyplivují na plást, a ovívají jej tak dlouho, dokud se voda nevypaří. Díky tomu se plást ochlazuje.

Rozmnožování, dožití

Nová generace samců a samic se objevuje již koncem července, přičemž v té době končí i produkce dělnic. Po určité době budoucí generace opouští hnízdo a dochází k oplodnění. +more Po něm si samice vyhledají místo k přezimování a samci většinou hynou. Příbuzné samice často přezimovávají pospolu. Oplodněné samice se probouzejí koncem března nebo začátkem dubna a okamžitě začínají se stavbou hnízda a kladením vajíček. Délka života dělnic je obvykle méně než 11 měsíců, samice-královna může žít i více než rok.

Potrava

Dospělci se živí nektarem či medovicí vylučovanou larvami. Larvy jsou masožravé a dospělí jedinci jim aktivně shánějí potravu. +more Loví různý drobný hmyz a jeho vývojová stadia (např. housenky) a pavouky. Po usmrcení kořist sežvýkají a vytvoří z ní kašičkovitou kuličku, jíž krmí larvy.

Parazité

Vosík je často hostitelem parazitického řásníka Xenos vesparum a tvoří s ním neobyčejně komplexní případ manipulace hostitele parazitem. V hnízdě vosíka francouzského někdy žije paraziticky pavosík velkohlavý (Polistes sulcifer) a pavosík cizopasný (Polistes atrimandibularis).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

vosík francouzský Polistes dominula (Christ, 1791). In: Biolib [url=://www.biolib.cz/cz/taxon/id126104/