Cesko.wiki Vrabec polní
Author
Albert FloresVrabec polní (Passer montanus) je malý pták z čeledi vrabcovitých.
Taxonomie
Poddruh P. m. saturatus na terase v Ósace v Japonsku Rozlišuje se nejméně 9 poddruhů.
* Vrabec polní eurosibiřský (Passer montanus montanus) - Celá Evropa a severní Asie. * Vrabec polní kavkazský (P. +more m. transcaucasicus) - Malá Asie, Kavkaz a dolní Povolží. * Passer montanus dilutus - Střední Asie. * Passer montanus kansuensis - Čína, provincie Gansu a Čching-chaj. * Passer montanus tibetanus - Pohoří střední Asie. * Passer montanus saturatus - Východní Asie. * Passer montanus dybowskii - Východní Asie. * Passer montanus mallacensis - Jihovýchodní Asie až Nová Guinea * Passer montanus hepaticus - Střed jižní Asie.
Popis
délka těla: 12,5-14 cm * rozpětí křídel: 21 cm * hmotnost: 20-24 g O něco menší než vrabec domácí, s kterým bývá často zaměňován. Na rozdíl od vrabce domácího má vrabec polní světle žluté podbarvení peří. +more Podobá se hnědým, černě proužkovaným hřbetem, šedavou spodinou těla, černým podbradkem, uzdičkou a zobákem a bílou páskou v křídlech, ale liší se následujícími znaky: celým vínově rudohnědým temenem, čistě bílými stranami hlavy s výraznou černou skvrnou na tvářích, menším černým podbradkem nepřecházejícím ve velkou černou skvrnu na hrudi a úzkým bílým obojkem. Samec a samička jsou vybarveni stejně, mladí ptáci jsou zbarveni matněji.
Rozšíření
Žije ve většině Evropy a Asie (kromě nejsevernějších končin), zavlečen byl i do Severní Ameriky a Austrálie. Převážně stálý druh, ptáci ze střední a severní Evropy však mohou táhnout až do Středomoří. +more Vyhledává otevřenou krajinu se sady, křovinami a lesíky. Pokud hnízdí v obcích či městech, najdeme ho spíše na jejich okraji nebo v zahradách.
Vrabci byli v Čínské lidové republice po roce 1958 prakticky vyhubeni v rámci kampaně proti škůdcům. Místo očekávaného zvýšení výnosnosti obilí došlo k přemnožení hmyzu, které naopak přispělo k zemědělské neúrodě a hladomorům.
Výskyt v Česku
V ČR hnízdí početně na celém území, hlavně v nižších a středních polohách. Nejvýše bylo hnízdění prokázáno v Krušných horách v 850 m n. +more m. a v Doupovských horách v 820 m n. m. Početnost se na českém území mírně snižuje; v letech 1985-1989 zde hnízdil v počtu 500 000-1 000 000 párů a v letech 2001-2003 v počtu 400 000-800 000 párů.
Hnízdění
+more2010. 11. 209. jpg|náhled'>Vejce vrabce polního Hnízdí jednotlivě i pospolitě. Páry jsou trvalé a setrvávají spolu po několik let, občas se však vyskytují i případy polygamie a běžně dochází k mimopárovým kopulacím. Hnízdo je nejčastěji v dutinách stromů nebo v budkách, méně ve skalních štěrbinách, štěrbinách v hliníkových stěnách, otvorech panelových domů či ve starých hnízdech dravců, čápů aj. , jen výjimečně v korunách stromů. Mládě vrabce polního Hnízdo staví oba ptáci z rostlinných stonků, peří, mechu, větviček, jehličí a kořínků, hnízdní kotlinku vystýlají jemnějším rostlinným materiálem a peřím. Hnízdí většinou 3× ročně od dubna do července. Snůška čítá 4-6 bílých, po celém povrchu tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 19,1 × 14,2 mm. Snášena jsou denně a sezení začíná od snesení předposledního nebo posledního vejce. Na vejcích sedí po dobu 12-13 dnů oba ptáci. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 15-16 dnech. Samostatnosti dosahují 8-10 dnů po vyvedení a následně se shromažďují do hejn, ke kterým se po vyhnízdění připojují i dospělí ptáci. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém roce života. Nejvyšší známý věk je 13 let a 1 měsíc.
Potrava
Potrava je převážně rostlinná, méně je zastoupena i živočišná složka. V porovnání s vrabcem domácím konzumuje více semen plevelů než kulturních rostlin a neoklovává ovoce, škody páchané na zemědělských plodinách jsou tak znatelně nižší než u vrabce domácího.
Reference
Literatura
DMITRIJEV, Jurij Dmitrijevič. Ptáci známí i neznámí, lovení, chránění: žijeme na jedné planetě. +more Sv. 5. Překlad Helena Klečková a Zuzana Mazáková. Praha: Lidové nakl. , 1991. 246 s. . * ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001-2003. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009. 463 s. .