Válečný komunismus

Válečný komunismus je název hospodářské politiky bolševiků v letech 1918-1921, v širším smyslu pak označení první etapy bolševické vlády v Rusku do roku 1921. S termínem přišli sami bolševici, když v roce 1921 obrátili svou hospodářskou politiku o sto osmdesát stupňů a začali (v omezené míře) tolerovat soukromé vlastnictví.

V praxi byl válečný komunismus periodou, kdy se plně ukázaly utopické stránky marxistické ideologie - zvláště předpoklad, že zestátnění továren, bank a dílen automaticky přinese blahobyt. Trh a obchod ani přes přísnou státní reglementaci nezanikly, pouze se přesunuly do podzemí - do rukou tzv. +more „spekulantů“. Na venkově zcela selhala bolševická politika rekvírování obilí, protože rolníci své přebytky schovávali a bouřili se proti svévoli strany. Lenin sice čas od času vyhlašoval „křižácká tažení proti spekulantům s obilím“ či dokonce „potravinovou diktaturu“, ale nic z toho nepomohlo. V roce 1921, kdy se již hospodářství fakticky zhroutilo a v Kronštadtu vypukla vzpoura námořníků, strana vyhlásila Novou ekonomickou politiku, tolerující alespoň maloobchod. Továrny však zůstaly v rukou státu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Dějiny Ruska 20. století Kategorie:Ruská občanská válka