Array ( [0] => 15503364 [id] => 15503364 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Átreus [uri] => Átreus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Átreus (/ˈeɪtriːəs, ˈɑː-/, řecky: Ατρεύς) byl v řecké mytologii králem Mykén a otcem slavných hrdinů Agamemnona a Menelaova. Byl synem krále Pelopia a Héraklova přítele Thyesta. Átreus se stal králem poté, co spolu se svým bratrem vyhnal Thyesta z Mykén. Jeho režim je poznamenán známým mýtem o pelu v jeho rodu, který následoval, když Thyestes ukořistil Átreův prach a skárnici. Átreus měl s Thyestem střet, který se týkal práva na trůn. Thyestes se uchýlil k intrikám, aby získal panování nad Mykénami. Nejdříve podvedl Thyestovu manželku, aby od něj získal magický pel a následně získal moc a kontrolu nad královstvím. Tím Thyestovi odepsal právo na trůn. Átreus byl však rozhodnut dostat se Thyestovi zpět, a tak se stal zkaženým a krutým králem. Když přišla hodina pomsty, Átreus Thyestovi představil pečení z masa jeho dětí, které nevědomky snědl. Tím ho Átreus sice potrestal, ale také se příliš neodlišoval od svého bratra. Kronika Tzetzev zmínila, že Átreova žena Aérope porodila dalšího syna, Amistra, což vneslo další nedorozumění mezi Átrea a Thyesta. Átreus byl později zabit Thyestovým vnukem Órestem, synem Agamemnona a Kleopúdry. [oai] => Átreus (/ˈeɪtriːəs, ˈɑː-/, řecky: Ατρεύς) byl v řecké mytologii králem Mykén a otcem slavných hrdinů Agamemnona a Menelaova. Byl synem krále Pelopia a Héraklova přítele Thyesta. Átreus se stal králem poté, co spolu se svým bratrem vyhnal Thyesta z Mykén. Jeho režim je poznamenán známým mýtem o pelu v jeho rodu, který následoval, když Thyestes ukořistil Átreův prach a skárnici. Átreus měl s Thyestem střet, který se týkal práva na trůn. Thyestes se uchýlil k intrikám, aby získal panování nad Mykénami. Nejdříve podvedl Thyestovu manželku, aby od něj získal magický pel a následně získal moc a kontrolu nad královstvím. Tím Thyestovi odepsal právo na trůn. Átreus byl však rozhodnut dostat se Thyestovi zpět, a tak se stal zkaženým a krutým králem. Když přišla hodina pomsty, Átreus Thyestovi představil pečení z masa jeho dětí, které nevědomky snědl. Tím ho Átreus sice potrestal, ale také se příliš neodlišoval od svého bratra. Kronika Tzetzev zmínila, že Átreova žena Aérope porodila dalšího syna, Amistra, což vneslo další nedorozumění mezi Átrea a Thyesta. Átreus byl později zabit Thyestovým vnukem Órestem, synem Agamemnona a Kleopúdry. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | obrázek = Tholos of Atreus.jpg [2] => | popisek = Vchod do tzv. Átreovy pokladnice v Mykénách [3] => | titul = mykénský král [4] => | předchůdce = [[Eurystheus]] [5] => | následník = [[Thyestés]] [6] => }} [7] => '''Átreus''' ([[starořečtina|řecky]] '''Ατρεύς''', [[latina|latinsky]] ''Atreus'') je v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] syn [[Élida (historické území)|élidského]] krále [[Pelops|Pelopa]] a jeho manželky [[Hippodameia|Hippodameie]] a král [[Mykény|Mykén]]. Je manželem [[Áeropé]] a otcem králů [[Agamemnón]]a a [[Meneláos|Meneláa]] a dopustil se ukrutných činů, například bratra [[Thyestés|Thyesta]] pohostil masem jeho zavražděných synů, čímž přivedl na rod ''Átreovců'' dědičné prokletí. [8] => [9] => Átreus měl být dle domněnky objevitele Mykén [[Heinrich Schliemann|Schliemanna]] pohřben ve velkolepé [[Mykénská civilizace|mykénské]] hrobce v podobě [[Tholos|tholu]], která se proto tradičně nazývá [[Atreova pokladnice]]. [10] => [11] => == Mytologický příběh == [12] => Byl osnovatelem řady krutých [[Skutek|činů]], které se vázaly k [[Mykénský hrad|mykénskému hradu]] a třem generacím rodu. Jejich hrůznost nezanikla ani po mnoha staletích a je stále připomínána prostřednictvím antických i novodobých dramatiků. [13] => [14] => První [[zločin]] spáchal Átreus společně s bratrem [[Thyestés|Thyestem]], a to dokonce na pobízení jejich matky Hippodameie. Zabili totiž svého nevlastního bratra [[Chrýsippos|Chrýsippa]], jehož matkou byla milenka krále Pelopa, [[nymfy|nymfa]] Axiocha. Důvodem byla pomsta otcovy [[nevěra|nevěry]] a také odstranění možného uchazeče o [[trůn]]. O tomto činu však jsou vyprávěny i jiné verze, totiž, že oba bratři odmítli plány své matky a ona poté Chrýsippa zavraždila sama, přičemž chtěla čin svést na thébského krále [[Láios|Láia]]. Dokonce se ani nevylučovala možná Chrýsippova sebevražda poté, co byl králem Láiem unesen a stal se jeho milcem. Ať tak či tak, oba bratři poté uprchli před hněvem svého otce z [[Élida (historické území)|Élidy]] a našli útočiště v [[Mykény|Mykénách]]. [15] => [16] => Tam kraloval [[Eurystheus]], proslavený především tím, že mu sloužil největší hrdina [[Héraklés]]. V tomto čase Eurystheus už pronásledoval Héraklovy potomky, na této válečné výpravě byl však poražen a zabit trestající rukou [[Alkména|Alkmény]], Héraklovy matky. Eurystheus nezanechal následníka, Mykéňané si tedy vybrali za svého krále Átrea. Pomohlo mu k tomu, že ve svých stádech objevil beránka se zlatým rounem. Toho tam nastražila s pomocí [[Pan (mytologie)|Pana]] bohyně [[Artemis]], jíž Átreus už kdysi slíbil obětovat nejlepší ze svých stád. Měla to být zkouška, zda Átreus obětuje celé stádo. Udělal to tak napolo - maso beránka obětoval, zlatou kůži si však ponechal, protože věštba stanovila, že majitel beránka bude vládnout v Mykénách. [17] => [18] => To vše bedlivě sledoval jeho bratr [[Thyestés]], o kůži beránka se dozvěděl z bratrova vychloubání. Lstivě vyhledal Átreovu novomanželku [[Áeropé]], která se do něj zamilovala a on byl ochoten se s ní za beránka sblížit. Spolu s ní beránka ukradli. (Později ji její manžel hodil do moře.) Když se Átreus veřejně ucházel o mykénský trůn, uváděl své právo prvorozeného a zdůrazňoval své vlastnictví beránka. Thyestés ho lstivě nechal prohlásit, že ten bude následníkem trůnu, kdo beránka vlastní. Nato Thyestés vedl všechny do svého domu a beránka jim ukázal. Vzápětí byl prohlášen právoplatným králem. [19] => [20] => To vše bedlivě sledoval nejvyšší bůh [[Zeus]], nakloněný Átreovi a poslal k němu boha [[Hermés|Herma]] s nápovědou: „''Zeptej se Thyesta, jestli se vzdá svého nároku na trůn, když slunce půjde po obloze pozpátku?''“. Thyestés klidně souhlasil. Nato Zeus a bohyně sváru [[Eris]] zařídili, že bůh slunce [[Hélios]] obrátil sluneční vůz zpět, obrátily se i hvězdy a ten večer zapadalo [21] => slunce na východě. To se obrátilo proti Thyestovi a Mykénští ho poslali do vyhnanství. Thyestés vzal s sebou Átreova syna [[Pleisthenés|Pleisthena]] a vychoval ho k nenávisti k otci. Když chlapec dospěl, poslal ho Thyestés do Mykén, aby zavraždil Átrea. Jenže stal se opak, Átreus zabil mladíka, ve kterém až dodatečně poznal svého vlastního syna. To rozpoutalo další krvavé historie. [22] => [23] => Átreus lákal Thyesta do Mykén, sliboval mu milost a půl království. Sotva se však Thyestés objevil v Mykénách, zabil Átreus tři jeho syny Aglaua, Orchomena a Kallileonta a ještě dvě jeho malá dvojčata, (druhého) Tantala a (druhého) Pleisthena. Rozsekal je na kousky a uvařené v kotli je nabídl Thyestovi na uvítanou. Když se bratr dosyta najedl, nechal přinést jejich krvavé hlavy a ruce na další míse. Thyestovi se udělalo strašně zle a v hrozném hněvu svého bratra zuřivě proklel do dalších pokolení. [24] => [25] => Tento hrozný zločin museli bohové potrestat, pomohli pro tuto chvíli Thyestovi k útěku. Na Mykény poté seslali neúrodu, která měla trvat až do Thyestova návratu. Átreus dal bratra hledat, ale objevil jenom jeho posledního syna [[Aigisthos|Aigistha]], jehož matkou byla Thyestova vlastní dcera Pelopia, znásilněná mužem, o němž netušila, kdo je. Átreus přivedl Aigistha do Mykén a vychoval ho jako vlastního se svými syny [[Agamemnón|Agamemnonem]] a [[Meneláos|Meneláem]]. A právě tito dva Thyesta vypátrali a přivedli do Mykén. Átreus uvrhl bratra do vězení a poručil Aigisthovi, aby ho zabil. [26] => [27] => Jakmile však mladíka v kobce Thyestés spatřil, hned poznal svého syna a stačilo pár slov na projednání pomsty. Aigisthos se vrátil ke králi a oznámil, že je splněno. Átreus připravoval na mořském břehu obětní hranici, ale Aigisthos ho probodl stejným mečem, kterým měl zabít svého otce. [28] => [29] => Na mykénský trůn poté zasedl Thyestés a vládl společně se svým synem Aigisthem. [30] => [31] => Takto skončila první část krvavé historie. Pokračovala v osudech Agamemnóna a Meneláa, Thyestés byl zavražděn a na mykénský trůn se dostal Átreův syn Agamemnón. [32] => [33] => == Odraz v umění == [34] => * téma bratrské krvavé nenávisti zpracovali dramatici starověku [[Aischylos]], [[Sofoklés]] a [[Eurípidés]] [35] => * stejně jako novověcí [[Jean Racine|Racine]], [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]], [[Gerhart Hauptmann|Hauptmann]] nebo [[Jean-Paul Sartre|Sartre]] [36] => [37] => == Literatura == [38] => * Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 [39] => * [[Vojtěch Zamarovský]], ''Bohové a hrdinové antických bájí'' [40] => * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, {{ISBN|80-7309-153-4}} [41] => * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, {{ISBN|80-7234-287-8}} [42] => * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky'' [43] => [44] => == Externí odkazy == [45] => * {{Commonscat}} [46] => [47] => {{Autoritní data}} [48] => [49] => [[Kategorie:Mykénští králové]] [] => )
good wiki

Átreus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Thyestés','Meneláos','Agamemnón','Áeropé','Eurystheus','Mykény','Élida (historické území)','Pelops','Johann Wolfgang von Goethe','Artemis','nymfy','trůn'

Áeropé

Áeropé je fiktivní kontinent ve fantasy sérii knih Zeměplocha od Terryho Pratchetta.

Agamemnón

Agamemnón je tragédie řeckého dramatika Aischyla, která se odehrává během trojské války.

Artemis

Eurystheus

Eurystheus je postava z řecké mytologie, která se objevuje v několika mytologických příbězích.

Meneláos

Mykény

Nymfy

Pelops

Thyestés

Thyestés je tragédie, kterou napsal římský básník Seneca.

Trůn