Array
(
[0] => 14915091
[id] => 14915091
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Čipevajané
[uri] => Čipevajané
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] => Čipevajané jsou etnickou skupinou žijící na západě Nepálu a přilehlém území Indie. Jsou jednou z nejstarších etnických skupin v této oblasti a mají svou vlastní kulturu a tradice. Čipevajané jsou převážně zemědělci a žijí v malých komunitách ve vesnicích. Tradičně se živí zemědělstvím, ale někteří se také zabývají obchodem a řemesly. Čipevajané mají svůj vlastní jazyk a kulturu, které jsou odlišné od okolních etnických skupin. V minulosti čelili diskriminaci a sociálnímu vyloučení, ale v současnosti bojují za uznání svých práv a za to, aby jejich kultura byla zachována a uznána.
[oai] => Čipevajané jsou etnickou skupinou žijící na západě Nepálu a přilehlém území Indie. Jsou jednou z nejstarších etnických skupin v této oblasti a mají svou vlastní kulturu a tradice. Čipevajané jsou převážně zemědělci a žijí v malých komunitách ve vesnicích. Tradičně se živí zemědělstvím, ale někteří se také zabývají obchodem a řemesly. Čipevajané mají svůj vlastní jazyk a kulturu, které jsou odlišné od okolních etnických skupin. V minulosti čelili diskriminaci a sociálnímu vyloučení, ale v současnosti bojují za uznání svých práv a za to, aby jejich kultura byla zachována a uznána.
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{Možná hledáte|jiný=[[algonkinské kmeny|algonkinský]] kmen [[Odžibvejové|Odžibvejů]] (Čipevajů)|tento=[[Athabaské jazyky|athabaském]] kmeni|redirect=Čipevjové}}
[1] => [[Soubor:Chipewyan album.jpg|thumb|Fotografie Čipevajanů - z roku 1926.]]
[2] => [[Soubor:Bilingual Sign at La Loche Airport (Saskatchewan) with text “I am proud to be Dënësųłınë́”.jpg|thumb|Nápis "Jsem hrdý na to být Dënesųłiné".]]
[3] => '''Čipevajané''' též '''Čipevjové''' (vlastním jménem '''''Denésoliné''''' či '''''Dënesųłiné''''' - ‘Lidé z pustin’, anglicky ''Chipewyan'')[http://dsp-psd.pwgsc.gc.ca/collection_2009/indianclaims/RC31-52-1993E.pdf ATHABASCA DENESULINÉ INQUIRY] jsou [[indiáni]] [[Dené]], domorodí obyvatelé Kanady, jejichž předci byli [[Tradice Taltheilei Shale|Taltheilei]]. V Kanadě žije přibližně 11 000 Čipevajanů, převážně v arktických regionech kolem západního břehu [[Hudsonův záliv|Hudsonova zálivu]], včetně [[Manitoba|Manitoby]] a [[Severozápadní teritoria|Severozápadních teritorií]], stejně jako severních částí [[Alberta|Alberty]] a [[Saskatchewan]]u.
[4] =>
[5] => == Etnografie ==
[6] => V dějinách byli Denésuliné často ve spojenectví jistého stupně s jižnějšími [[Krí|Kríy]] a válčili proti [[Inuit|Inuitům]] a dalším [[Dené|denéským]] národům severně od čipevajanských zemí.
[7] =>
[8] => Významná historická osobnost mezi Denésuliné byla [[Thanadelthur]] („Skákající kuna“), mladá žena, která na počátku [[18. století]] pomohla svému lidu ustanovit mír s národem Krí a zapojit se do kožešinového obchodu (Steckley 1999).
[9] =>
[10] => * [[Louis Riel]] byl vnukem čipevajanského prarodiče
[11] =>
[12] => [[Sayisi Dené]] ze severní Manitoby jsou skupinou čipevajanských tlup pozoruhodnou svou specializací na lov karibu. Historicky obývali Malé kachní jezero (Little Duck Lake) a byli známí jako „Lidé od Kachního jezera“ ("Duck Lake Dene"). V roce 1956 je vláda relokalizovala do přístavu Churchill na břehu Hudsonova zálivu a malé vesnice severně od Churchillu nazývané North Knife River, tehdy se připojili k dalším Čipevejanům a stali se členy nově vytvořeného kmene "Fort Churchill Dene Chipewyan Band". V 70. letech 20. století se „Lidé od Kachního jezera“ ("Duck Lake Dene") vrátili k lovu karibu a přemístili se do obce [[Tadoule Lake (Manitoba)]], oficiálně se stali kmenem "Sayisi Dene First Nation (Tadoule Lake, Manitoba)" v 90. letech.{{cite web|url=http://www.ainc-inac.gc.ca/ch/rcap/sg/sg36_e.html|title=The Sayisi Dene (Manitoba)|accessdate=2007-10-12|work=Indian and Northern Affairs Canada|archive-url=https://web.archive.org/web/20060502082957/http://www.ainc-inac.gc.ca/ch/rcap/sg/sg36_e.html|archive-date=2006-05-02|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2011-06-03|url archivu=https://web.archive.org/web/20110721224942/http://www.ainc-inac.gc.ca/ch/rcap/sg/sg36_e.html|datum archivace=2011-07-21}}
[13] =>
[14] => === Historické regionální skupiny Čipevajanů ===
[15] => Čipevajané se pohybovali v malých skupinách či tlupách, skládajících se z několika širších rodin, střídajících své působiště mezi zimními a letními tábory, lovících, kladoucích pasti, rybařících a sbírajících lesní plody v [[Tajga|jehličnatých lesích]] a kolem mnohých jezer na jejich územích. Později, když se rozvinul severoamerický kožešinový obchod, se zorganizovali do několika hlavních oblastních skupin v blízkosti evropských obchodních stanovišť, aby mohli kontrolovat jako prostředníci probíhající obchod s kožešinami a lov kožešinové zvěře - nové společenské uspořádání také Čipevajanům umožňovalo dominovat nad svými [[dené]]skými sousedy a lépe se bránit před svými puškami ozbrojenými [[krí]]jskými nepřáteli, kteří postupovali dále k řece [[Peace]] a jezeru [[Athabaska]].
[16] =>
[17] => * '''Kaí-theli-ke-hot!ínne''' (‘ti, co obývají plochou vrbovou zem tam nahoře (''willow flat-country up they-dwell'')’, žili na západním břehu jezera Athabaska u [[Fort Chipewyan]], jejich kmenové území se rozprostíralo odtud severně až k [[Fort Smith (Severozápadní teritoria)|Fort Smith]] na [[Otročí řeka|Otročí řece]] a jižně k [[Fort McMurray]] na řece [[Athabaska]])[http://www.worldwisdom.com/public/viewpdf/default.aspx?article-title=The_Chipewyan.pdf The Chipewyan]
[18] => * '''Kés-ye-hot!ínne''' (‘ti, co bydlí v osikových stromech (''aspen house they-dwell'')’ nebo ‘ti, co bydlí v topolových domech (''poplar house they-dwell'')’, žili na horním toku řeky [[Churchill (přítok Hudsonova zálivu)|Churchill]], podél čáry [[Lac Isle à la Crosse]], [[Methye Portage]], jezera [[Cold Lake]], jezera Heart Lake a jezera Onion Lake - kmenové jméno je pravděpodobně popisným názvem sousedních čipevajanských skupin daným této hlavní regionální skupině a díky evropským obchodním pevnůstkám na jezeře Lac Isle à la Crosse, které byly postaveny z [[topol]]ového a [[Osika|osikového]] dřeva, má i literární odkazy)
[19] => * '''Hoteladi''' (‘severní lidé’ žili na sever od ''Kés-ye-hot!ínne'' mezi jezerem [[Cree Lake]], západně od [[Sobí jezero|Sobího jezera]] na jižním a východním břehu jezera Athabaska, které tvořilo jejich severní hranici)
[20] => * '''Hâthél-hot!inne''' (‘ti, co žijí v nížině (''lowland they-dwell'')’, žili v oblasti kolem [[Sobí jezero|Sobího jezera]], která vytéká na jihu směrem k řece Churchill)
[21] => * '''Etthen eldili dene''' (''Etthén heldélü Dené'', ''Ethen-eldeli'' - ‘Pojídači [[Migratory Woodland Caribou|Karibu]]’), žili v [[Tajga|jehličnatých lesích]] východně od jezera Athabasca a šířili se až daleko na východ k [[Hudsonův záliv|Hudsonovu zálivu]], žili u Sobího jezera, [[Hatchet Lake (Saskatchewan)|Hatchet Lake]] (též Sekerové jezero), jezera [[Wollaston Lake]] a [[Lac Brochet (Manitoba)|Lac Brochet]])
[22] => * '''Kkrest‘ayle kke ottine''' (‘obyvatelé domků mezi třaslavými osikami (''dwellers among the quaking aspens'')’ nebo ‘lidé od chvějících se osik (''trembling aspen people'')’, žili v severských lesích mezi [[Velké Otročí jezero|Velkým Otročím jezerem]] na jihu a [[Velké Medvědí jezero|Velkým Medvědím jezerem]] na severu)
[23] => * '''Sayisi Dene''' (či ''Saw-eessaw-dinneh'' - ‘lidé z východu’, obchodovali u [[Fort Chipewyan (Alberta)|Fort Chipewyan]], jejich lovecký a kmenový areál se prostíral mezi jezerem Athabaska a Velkým Otročím jezerem, a pak hlavně podél řeky Churchill)
[24] => * '''Gáne-kúnan-hot!ínne''' (‘ti, co bydlí v domech z borovice Banksovy (''jack-pine home they-dwell'')’, žili v jehličnatých lesích východně od jezera Athabaska a soustředili se obzvláště na východě kolem [[Fond-du-Lac (Saskatchewan)|Fond-du-Lac]])
[25] => * '''Des-nèdhè-kkè-nadè''' (''Desnedekenade'', ''Desnedhé hoæé nadé hoþünö'' - ‘lidé žijící podél velké řeky’ či spíše jen ‘lidé od velké řeky’, byli také známí jako ''Athabaští Čipevajané'', žili mezi Velkým Otročím jezerem a jezerem Athabaska podél Otročí řeky poblíž [[Fort Resolution]] )(''Deninoo Kue'' - '[[Los evropský|losí]] ostrov')
[26] => * '''Thilanottine''' (''Tu tthílá hoþünö'' - ‘''those who dwell at the head of the lakes''’ or ‘''people of the end of the head''’, žili na březích jezer v povodí horního toku řeky Churchill, podél řeky Churchill a Athabaska, od Velkého Otročího jezera a jezera Athabaska na severu až k jezeru Cold Lake a jezeru [[Lac la Biche (Alberta)|Lac la Biche]] na jihozápadě){{Citace elektronického periodika |titul=Dene |url=http://www.sicc.sk.ca/heritage/ethnography/dene/territory/prereserve.html |datum přístupu=2011-06-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20040622144000/http://www.sicc.sk.ca/heritage/ethnography/dene/territory/prereserve.html |datum archivace=2004-06-22 |nedostupné=ano }}
[27] => * '''Tandzán-hot!ínne''' (‘obyvatelé špinavého jezera (''dwellers at the dirty lake'')’, také známí jako ''Dení-nu-eke-tówe'' - ‘ti z losího ostrova tam nahoře na jezeře (''moose island up lake-on'')’, žili na severním břehu Velkého Otročího jezera a podél řeky [[Yellowknife]] a před tím, než je vyhnali [[Tłı̨chǫ people|Tłı̨chǫ]] také podél řeky [[Coppermine]] - často byli zmiňováni jako skupina Čipevajanů, ale tvoří historicky a jazykově nezávislý indiánský národ ''' [[Žluté nože|Žlutých nožů]] (Yellowknives)''' a sami se nazývají ''T'atsaot'ine'')
[28] =>
[29] => === Současné skupiny ===
[30] =>
[31] => ==== Alberta ====
[32] =>
[33] => * '''''Athabaská kmenová rada (Athabasca Tribal Council)'''''
[34] => ** [[Athabasca Chipewyan First Nation]] (Rezervace: Fort Chipewyan, Chipewyan #201, 201A, 201B, 201C, 201D, 201E, 201F, 201G, asi 348 km², populace: 934){{Citace elektronického periodika
[35] => | titul = Athabasca Chipewyan First Nation
[36] => | url = http://www.acfn.com/index.html
[37] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111007064300/http://www.acfn.com/index.html
[38] => | datum archivace = 2011-10-07
[39] => | datum přístupu = 2011-06-03
[40] => | nedostupné = ano
[41] => }}
[42] => ** [[Fort McKay First Nation]] (Rezervace: Fort McKay #174, 174C, 174D, Namur Lake #174B, 174A, asi 149 km², populace: 696)[source: Indian and Northern Affairs Canada (INAC): Registered Population as of April, 2011]{{Citace elektronického periodika
[43] => | titul = Fort McKay First Nation
[44] => | url = http://www.fortmckay.com/Front-Page.html
[45] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110317080017/http://www.fortmckay.com/Front-Page.html
[46] => | datum archivace = 2011-03-17
[47] => | datum přístupu = 2011-06-03
[48] => | nedostupné = ano
[49] => }}
[50] => ** [[Chipewyan Prairie First Nation]] (Rezervace: Big Horn #144A, Cowper Lake #194A, Janvier #194, Winefred Lake #194B, asi 31 km², populace: 739)[http://www.chipewyan.com/about-us# Chipewyan Prairie Dene First Nation]
[51] => ** [[Fort McMurray First Nation]] (Rezervace: Fort McMurray #468, Clearwater #175, Gregoire Lake #176, 176A, 176B, asi 31 km², populace: 632){{Citace elektronického periodika
[52] => | titul = Fort McMurray #468 First Nation
[53] => | url = http://atc97.org/first-nations/fort-mcmurray-no-468-first-nation
[54] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110702073738/http://atc97.org/first-nations/fort-mcmurray-no-468-first-nation
[55] => | datum archivace = 2011-07-02
[56] => | datum přístupu = 2011-06-03
[57] => | nedostupné = ano
[58] => }}
[59] => * '''''Asociace kmenových náčelníků (Tribal Chiefs Association /TCA/)'''''{{Citace elektronického periodika
[60] => | titul = Tribal Chiefs Association (TCA)
[61] => | url = http://www.tcvi.ca/cms/index.php?option=com_content&view=article&id=55&Itemid=83
[62] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120323161546/http://www.tcvi.ca/cms/index.php?option=com_content&view=article&id=55&Itemid=83
[63] => | datum archivace = 2012-03-23
[64] => | datum přístupu = 2011-06-03
[65] => | nedostupné = ano
[66] => }}
[67] => ** [[Cold Lake First Nations]] (Rezervace: Blue Quills First Nation, Cold Lake #149, 149A, 149B, 149C, asi 209 km², populace: 2 482){{Citace elektronického periodika
[68] => | titul = Cold Lake First Nations (Denesuline)
[69] => | url = http://www.clfns.com/index.php
[70] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110803165803/http://www.clfns.com/index.php
[71] => | datum archivace = 2011-08-03
[72] => | datum přístupu = 2011-06-03
[73] => | nedostupné = ano
[74] => }}
[75] => * '''''Akaitchská teritoriální vláda (Akaitcho Territory Government /ATG/)'''''{{Citace elektronického periodika
[76] => | titul = Akaitcho Territory Government (ATG)
[77] => | url = http://akaitchotreaty8.com/Akaitcho%20Member%20Communities/index.htm
[78] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111114171026/http://akaitchotreaty8.com/Akaitcho%20Member%20Communities/index.htm
[79] => | datum archivace = 2011-11-14
[80] => | datum přístupu = 2011-06-03
[81] => | nedostupné = ano
[82] => }}
[83] => ** [[Smith's Landing First Nation]] (‘Thebati Dene Suhne’, ''Thebacha'' - ‘vedle peřejí’, denéské jméno pro [[Fort Smith (Northwest Territories)|Fort Smith]], Rezervace a obce: ?ejere K'elni Kue #196I, Hokedhe Túe #196E, K'i Túe #196D, Li Dezé #196C, Thabacha Náre #196A, Thebathi #196, Tsu K'adhe Túe #196F, Tsu Nedehe Túe #196H, Tsu Túe #196G, Tthe Jere Ghaili #196B, asi 100 km², populace: 324){{Citace elektronického periodika
[84] => | titul = Smith's Landing First Nation - Thebati Dene Suhne
[85] => | url = http://slfn.datalaundry.net/
[86] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111022030212/http://slfn.datalaundry.net/
[87] => | datum archivace = 2011-10-22
[88] => | datum přístupu = 2011-06-03
[89] => | nedostupné = ano
[90] => }}
[91] =>
[92] => ==== Manitoba ====
[93] =>
[94] => * '''''Keewatinská kmenová rada (Keewatin Tribal Council)'''''[http://www.ktc.ca/ Keewatin Tribal Council]
[95] => ** [[Barren Lands First Nation|Barren Lands (Brochet) First Nation]] (Rezervace: Brochet #197, asi 43 km², populace: 1 021)
[96] => ** [[Northlands First Nation|Northlands (Lac Brochet) Dene First Nation]] (také známí jako ''Northlands Denesuline First Nation'', Rezervace a obce: Lac Brochet #197A, Sheth chok, Thuycholeeni, Thuycholeeni azé, Tthekalé nu, asi 22 km², populace: 1 005)
[97] => ** [[Sayisi Dene|Sayisi Dene First Nation]] (dříve známí jako ‘Duck Lake Dene’{{Citace elektronického periodika
[98] => | titul = Little Duck Lake
[99] => | url = http://www.thelodgeatlittleduck.com/history.html
[100] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110717012956/http://www.thelodgeatlittleduck.com/history.html
[101] => | datum archivace = 2011-07-17
[102] => | datum přístupu = 2011-06-03
[103] => | nedostupné = ano
[104] => }}, Rezervace: Churchill #1, asi 2 km², populace: 729)
[105] =>
[106] => ==== Severozápadních teritoria ====
[107] =>
[108] => * '''''Akaitchská územní vláda (Akaitcho Territory Government /ATG/)'''''
[109] => ** [[Deninu Kue First Nation]] (‘Deneh-noo-kweh’ - ‘Lidé z Ostrova losů’, dříve známí jako‘[[Fort Resolution]] Dene’, Rezervace: Fort Resolution Settlement{{Citace elektronického periodika
[110] => | titul = Fort Resolution (''Deninoo Kue'' - ‘Losí ostrov’)
[111] => | url = http://www.assembly.gov.nt.ca/_live/pages/wpPages/mapfortresolution.aspx
[112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111114165851/http://www.assembly.gov.nt.ca/_live/pages/wpPages/mapfortresolution.aspx
[113] => | datum archivace = 2011-11-14
[114] => | datum přístupu = 2011-06-03
[115] => | nedostupné = ano
[116] => }}, populace: 843)
[117] => ** [[Lutsel K'e Dene First Nation]] ([[Lutselk'e]] ‘Loot-sel-kay’ - ‘Loviště ryb Łutsel’, dříve známí jako ‘Snowdrift Band’, Rezervace: Snowdrift Settlement, populace: 725)
[118] => ** [[Salt River First Nation#195]] (Rezervace: Fort Smith Settlement, Salt Plains #195, Salt River #195, Fitzgerald #196 (Alberta), asi 230 km², populace: 879)
[119] =>
[120] => ==== Saskatchewan ====
[121] =>
[122] => * '''''Meadow Lake Tribal Council (MLTC)'''''{{Citace elektronického periodika
[123] => | titul = Meadow Lake Tribal Council (MLTC)
[124] => | url = http://mltc.sasktelwebhosting.com/crdn.htm
[125] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110822072144/http://mltc.sasktelwebhosting.com/crdn.htm
[126] => | datum archivace = 2011-08-22
[127] => | datum přístupu = 2011-06-03
[128] => | nedostupné = ano
[129] => }}
[130] => ** [[Buffalo River Dene Nation]] (rezervace je asi 84 km severovýchodně od [[Île-à-la-Crosse (Saskatchewan)|Île-à-la-Crosse]], Rezervace: Buffalo River Dene Nation #193, asi 83 km², populace: 1 234)[http://sites.google.com/site/brdnngo/Website of the Buffalo River Dene First Nation]
[131] => ** [[Clearwater River Dene Nation]] (nejlidnatější rezervace Clearwater River je asi 24 km východně od [[La Loche (Saskatchewan)|La Loche]], Rezervace: Clearwater River Dene #222, #221, #223, La Loche Indian Settlement, asi 95 km², populace: 1 691)
[132] => ** [[English River First Nation]] (Kmen ''English River First Nation'' obývá [[Patuanak (Saskatchewan)|Patuanak]] a za náčelníka Williama Apesise podepsal Smlouvu 10 v roce 1906, jméno pochází od řeky English, kteroužto oblast obývali Lidé topolových domů ('Kés-ye-hot!ínne') po období během roku, dříve byla rezervace známá jako ''Grassy Narrows reserve'', většina rodin, které nyní obývají Patuanak, dříve žila tradičně níže po proudu u jezera Primeau, jezera [[Knee Lake]] a jezera Dipper Lake, Rezervace: Patuanak, Cree Lake 192G, Porter Island 192H, Elak Dase 192A, Knee Lake 192B, Dipper Rapids 192C, Wapachewunak 192D, LaPlonge 192, asi 200 km², populace: 1 414){{cite web|url=http://www.canoesaskatchewan.rkc.ca/arch/trad.htm#taltheilei|title=Archeologické tradice|accessdate=2007-10-12|work=canoesaskatchewan|archive-url=https://web.archive.org/web/20071215123602/http://www.canoesaskatchewan.rkc.ca/arch/trad.htm#taltheilei|archive-date=2007-12-15|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2011-06-03|url archivu=https://web.archive.org/web/20120208131715/http://www.canoesaskatchewan.rkc.ca/arch/trad.htm#taltheilei|datum archivace=2012-02-08}}{{cite web|url=http://esask.uregina.ca/entry/denesuline_dene.html|title=Denesuline (Dene)|publisher=Encyclopedia of Saskatchewan|accessdate=2008-10-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20170810063209/http://esask.uregina.ca/entry/denesuline_dene.html|archive-date=2017-08-10|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2011-06-03|url archivu=https://web.archive.org/web/20170810063209/http://esask.uregina.ca/entry/denesuline_dene.html|datum archivace=2017-08-10}}
[133] => ** [[Birch Narrows First Nation]] (nacházejí se u [[Turnor Lake (Saskatchewan)|Turnor Lake]], nejlidnatější je Rezervace #193B asi 124 km severovýchodně od Île-à-la-Crosse, rezervace dokládá svůj původ ke Smlouvě 6 z roku 1906, Rezervace: Churchill Lake #193A, Turnor Lake #193B, #194, asi 30 km², Populace: 670)
[134] => * '''''Princealbertská Velká rada (Prince Albert Grand Council /PAGC/)'''''{{Citace elektronického periodika
[135] => | titul = Prince Albert Grand Council (PAGC)
[136] => | url = http://www.pagc.sk.ca/pagc.asp?ID=19
[137] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120207092823/http://www.pagc.sk.ca/pagc.asp?ID=19
[138] => | datum archivace = 2012-02-07
[139] => | datum přístupu = 2011-06-03
[140] => | nedostupné = ano
[141] => }}
[142] => ** [[Black Lake Denesuline First Nation]] (nacházejí se v [[Black Lake (Saskatchewan)|Black Lake]], nejlidnatější rezervací je Chicken #224 asi 170 km jihovýchodně od [[Uranium City]], dříve známí jako ‘[[Stony Rapids (Saskatchewan)|Stony Rapids Band]]’, Rezervace: Chicken #224, #225, #226, asi 322 km², populace: 1 984)
[143] => ** [[Hatchet Lake Denesuline First Nation]] (také známí jako ''Lac la Hache Denesuline First Nation'', nacházejí se u jezera [[Wollaston Lake]], asi 354 km severně od [[Flin Flon|Flin Flonu]], Rezervace: Lac la Hache #220, asi 110 km², populace: 1 607)
[144] => ** [[Fond du Lac Denesuline First Nation]] (nacházející se ve [[Fond-du-Lac (Saskatchewan)|Fond-du-Lac]], nejlidnatější z těchto rezervací je Fond Du Lac#227 východně od jezera [[Athabaska]], Rezervace: Fond Du Lac #227, #228, #229, #231, #232, #233, ca 368 km², populace: 1 805)
[145] =>
[146] => == Jazyk ==
[147] => Denésuliné (Čipevajané) mluví jazykem [[Dené Suliné (jazyk)|Dené Suliné]] z [[Athabaské jazyky|athabaské jazykové skupiny]]. Jazykem Dené Suliné se mluví mezi členy [[První národy|Prvních národů]], jejichž jméno je pro ně samé obdobným ke slovu ''Dené'' („lidé“): '''Denésoliné''' (či '''Dënesųłiné''').
[148] =>
[149] => Název ''Čipevajané'' je, podobně jako název mnohých národů kanadských prérií, [[Algické jazyky|algonkinského]] původu. Je odvozen od názvu [[Prérijní Krí|Prérijních Kríů]] ''Cīpwayān'' (''ᒌᐘᔮᐣ'') pro "špičaté kůže", ze slova ''cīpwāw'' (''ᒌᐚᐤ''), „být špičatý“; a slova ''wayān'' (''ᐘᔮᐣ''), „kůže“ či „skrývat“ - odkaz na střih a styl čipevajanských kožešinových [[parka]].Campbell, Lyle (1997). ''American Indian Languages: The Historical Linguistics of Native America''. Oxford: Oxford University Press, pg. 395 Mnoho Čipejavanů tvrdí, že je to hanlivý název.
[150] =>
[151] => == Významní Čipevajané ==
[152] => * [[Thanadelthur]]
[153] => * [[Matonabbee]]
[154] =>
[155] => == Reference ==
[156] => {{Překlad|en|Chipewyan|430557822}}
[157] =>
[158] =>
[159] => == Další literatura ==
[160] =>
[161] => * Athabasca Chipewyan First Nation. ''Footprints on the Land: Tracing the Path of the Athabasca Chipewyan First Nation''. Fort Chipewyan, Alta: Athabasca Chipewyan First Nation, 2003. {{ISBN|0-9733293-0-0}}
[162] => * Birket-Smith, Kaj. ''Contributions to Chipewyan Ethnology''. Copenhagen: Gyldendal, 1930.
[163] => * Bone, Robert M., Earl N. Shannon, and Stewart Raby. ''The Chipewyan of the Stony Rapids Region; A Study of Their Changing World with Special Attention Focused Upon Caribou''. Mawdsley memoir, 1. Saskatoon: Institute for Northern Studies, University of Saskatchewan, 1973. {{ISBN|0-88880-003-7}}
[164] => * Bussidor, Ila, Usten Bilgen-Reinart. "Night Spirits: The Story of the Relocation of the Sayisi Dene." University of Manitoba Press, March 16, 2000. (Memoir of a Dene Woman's experiences in Churchill, Manitoba.)
[165] => * Clayton-Gouthro, Cecile M. ''Patterns in Transition: Moccasin Production and Ornamentation of the Janvier Band Chipewyan''. Mercury series. Hull, Quebec: Canadian Museum of Civilization, 1994. {{ISBN|0-660-14023-3}}
[166] => * Cook, Eung-Do. 2006. ''The Patterns of Consonantal Acquisition and Change in Chipewyan (Dene Suline)''. International Journal of American Linguistics. 72, no. 2: 236.
[167] => * Dramer, Kim, and Frank W. Porter. ''The Chipewyan''. New York: Chelsea House, 1996. {{ISBN|1-55546-139-5}}
[168] => * Elford, Leon W., and Marjorie Elford. ''English-Chipewyan Dictionary''. Prince Albert, Sask: Northern Canada Evangelical Mission, 1981.
[169] => * Goddard, Pliny Earle. ''Texts and Analysis of Cold Lake Dialect, Chipewyan''. Anthropological papers of the American Museum of Natural History, v. 10, pt. 1-2. New York: Published by order of the Trustees [of the American Museum of Natural History], 1912.
[170] => * Grant, J. C. Boileau. ''Anthropometry of the Chipewyan and Cree Indians of the Neighbourhood of Lake Athabaska''. Ottawa: F.A. Acland, printer, 1930.
[171] => * Human Relations Area Files, inc. ''Chipewyan ND07''. EHRAF collection of ethnography. New Haven, Conn: Human Relations Area Files, 2001.
[172] => * Irimoto, Takashi. ''Chipewyan Ecology: Group Structure and Caribou Hunting System''. Senri ethnological studies, no. 8. Suita, Osaka, Japan: National Museum of Ethnology, 1981.
[173] => * Li, Fang-kuei, and Ronald Scollon. ''Chipewyan Texts''. Nankang, Taipei: Institute of History and Philology, Academia Sinica, 1976.
[174] => * Lowie, Robert Harry. ''Chipewyan Tales''. New York: The Trustees, 1912.
[175] => * Paul, Simon. ''Introductory Chipewyan: Basic Vocabulary''. Saskatoon: Indian and Northern Education, University of Saskatchewan, 1972.
[176] => * Scollon, Ronald, and Suzanne B. K. Scollon. ''Linguistic Convergence: An Ethnography of Speaking at Fort Chipewyan, Alberta''. New York: Academic Press, 1979. {{ISBN|0-12-633380-7}}
[177] => * Shapiro, Harry L. ''The Alaskan Eskimo; A Study of the Relationship between the Eskimo and the Chipewyan Indians of Central Canada''. New York: American Museum of Natural History, 1931.
[178] => * Sharp, Henry S. ''Chipewyan Marriage''. Mercury series. Ottawa: National Museum of Canada, 1979.
[179] => * Sharp, Henry S. ''The Transformation of Bigfoot: Maleness, Power, and Belief Among the Chipewyan''. Smithsonian series in ethnographic inquiry. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1988. {{ISBN|0-87474-848-8}}
[180] => * VanStone, James W. ''The Changing Culture of the Snowdrift Chipewyan''. Ottawa: [Queen's Printer], 1965.
[181] => * Wilhelm, Andrea. ''Telicity and Durativity: A Study of Aspect in Dëne Sųłiné (Chipewyan) and German''. New York: Routledge, 2007. {{ISBN|0-415-97645-6}}
[182] =>
[183] =>
[184] => == Externí odkazy ==
[185] => * {{Commonscat}}
[186] => * [https://web.archive.org/web/20090223074802/http://www.atc97.org/acfn.html Oficiální stránky]
[187] => * [https://web.archive.org/web/20070517053754/http://reference.allrefer.com/encyclopedia/C/Chipewya.html Chipewya]
[188] => * [https://web.archive.org/web/20090630144908/http://www.kunstpedia.com/articles/452/1/The-Indigenous-Maps-and-Mapping-of-North-American-Indians/Page1.html The Indigenous Maps and Mapping of North American Indians]
[189] => {{Autoritní data}}
[190] =>
[191] => [[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]]
[192] => [[Kategorie:Dené]]
[] =>
)