Array ( [0] => 14984358 [id] => 14984358 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šošoni [uri] => Šošoni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Šošoni (Shoshone) [2] => | populace = ~ 12 300 příslušníků [3] => | region1 = {{Vlajka a název|Kalifornie}} [4] => | pop1 = ? [5] => | region2 = {{Vlajka a název|Idaho}} [6] => | pop2 = ? [7] => | region3 = {{Vlajka a název|Nevada}} [8] => | pop3 = ? [9] => | region4 = {{Vlajka a název|Utah}} [10] => | pop4 = ? [11] => | region5 = {{Vlajka a název|Wyoming}} [12] => | pop5 = ? [13] => | jazyky = [[angličtina]], [[šošonština]] [14] => | náboženství = [[křesťanství]] a jiné [15] => | příbuzní = [[Komančové]], [[Bannokové]] [16] => }} [17] => '''Šošoni''', [[angličtina|anglicky]] '''Shoshone''', jsou [[Severní Amerika|severoamerický]], [[indián]]ský, původně [[kočovník|kočovnický]] národ patřící do [[Juto-aztécké jazyky|juto-aztécké jazykové rodiny]]. Dělí se na tři hlavní skupiny. Severní Šošony, kteří obývali východ dnešního státu [[Idaho]], západ [[Wyoming]]u a severovýchod [[Utah]]u. Východní Šošony původně žijící ve Wyomingu, severním [[Colorado|Coloradu]] a [[Montana|Montaně]], které však války s [[Šajeni|Šajeny]], [[Lakotové|Lakoty]] a dalšími indiánskými kmeny donutily přesídlit okolo roku [[1750]] dále na jihozápad. A západní Šošony obývající centrální Idaho, severozápadní Utah, [[Nevada|Nevadu]] a [[Kalifornie|Kalifornii]].[[Čestmír Loukotka|LOUKOTKA, Čestmír]]. ''Indiáni severoameričtí.'' Praha: 1931. [dále jen Loukotka (1931)]. Str. 236. [18] => [19] => Po roce [[1700]] byla část Šošonů dalšími kmeny vytlačena na jih až k řece [[Arkansas (řeka)|Arkansas]]. Tuto skupinu, která vynikala v chovu koní, později Evropané znali jako [[Komančové|Komanče]].Loukotka (1931). Str. 240. [20] => [21] => Nejslavnějším Šošonem je nepochybně náčelník [[Wash-a-kie]], který se zasloužil o přežití svého kmene v krizových časech poloviny devatenáctého století. Nejznámější Šošonkou je [[Sacagawea]], která doprovázela [[Meriwether Lewis|Meriwethera Lewise]] a [[William Clark|Williama Clarka]] na jejich [[Lewisova a Clarkova expedice|cestě]] k [[Tichý oceán|Tichému oceánu]]. [22] => [23] => Na počátku [[21. století]] žije něco okolo 12 000 Šošonů v [[rezervace|rezervacích]] v Kalifornii, Idahu, Nevadě, Utahu a Wyomingu. [24] => [25] => == Jméno == [26] => Šošoni si mezi sebou ve svém [[Šošonština|jazyce]] říkali ''Newe'', což znamená „Lidé z údolí“. Pro indiány z [[Velké planiny|Planin]] byli známí jako ''Snake'' (''Hadi''). Slovo ''Šošon'', odkazující na druh vysoké trávy z které si tito indiáni často stavěli své příbytky, se pro označování lidu Newe patrně rozšířil po výpravě Lewise a Clarka. Později toto jméno přijali za své i samotní indiáni.http://plainshumanities.unl.edu/encyclopedia/doc/egp.na.105 - heslo Šošoni v Encyklopedii Velkých plání [27] => [28] => == Historie == [29] => [[Soubor:Lewis and clark-expedition.jpg|náhled|[[Lewisova a Clarkova expedice]] na řece [[Columbia (řeka)|Columbia]]]][[Soubor:Bierstadt Albert Indian Encampment Shoshone Village.jpg|náhled|vlevo|Vesnice Šošonů]] [30] => Předci Šošonů přešli spolu s ostatními indiány do Severní Ameriky v jediné migrační vlně okolo 12–13 tisíc let př. n. l., kdy za [[doba ledová|doby ledové]] klesla hladina světového oceánu a mezi [[Asie|Asií]] a Severní Amerikou se vytvořila tzv. [[Beringova šíje]]. Kmeny Šošonů se usadily na úbočích [[Skalisté hory|Skalistých hor]] a v oblasti [[Velká pánev|Velké pánve]], kde se živili lovem menší zvěře a sběrem divokých plodů. Východní větev Šošonů se po roce 1500 pokoušela usadit v severozápadní oblasti [[Velké planiny|Velkých planin]], avšak neustálé boje s Šajeny a Lakoty je nakonec donutily stáhnout se do hor směrem na jihozápad. Na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] se pak část Šošonů vydala se na jih od řeky [[Platta]]. [[Španělé]] tuto odtrhlou šošonskou větev později poznali jako Komanče. S Šošony se na své expedici, která proběhla v letech [[1804]] až [[1806]], setkali též cestovatelé Meriwether Lewis a William Clark. Na jejich výpravě k Tichému oceánu jim průvodkyni a tlumočnici dělala Šošonka Sacagawea (Ptačí žena). [31] => [32] => Od 50. let [[19. století]] v souvislosti s nově vypuklou vlnou [[Zlatá horečka|zlaté horečky]] se na území obývané Šošony začaly hrnout zástupy kolonistů, které indiány zatlačovaly dál na západ.[[Laura Bullerová|BULLEROVÁ, Laura]]. ''Indiáni.'' : 2003. [dále jen Bullerová (2003)]. Str. 63. V roce [[1845]] se populace Šošonů odhadovala na zhruba 4 500. Život indiánů se s přibývajícím proudem bílých kolonistů rychle měnil. Pod vedením náčelníka Wash-a-kie se sjednocené šošonské kmeny spojily s bělochy proti nepřátelským kmenům [[Černonožci|Černonožců]], [[Šajeni|Šajenů]] a [[Sioux]]ů. [33] => [34] => Po potyčkách s bělochy v Idahu však došlo [[29. leden|29. ledna]] [[1863]] k [[Masakr u Bear River|masakru u Bear River]], kde bylo zabito více než 350 Šošonů. Po dalším vyhrocení situace došlo v letech [[1864]] až [[1868]] k tzv. [[hadí válka|Hadí válce]], v níž se západní Šošoni spojili s Bannoky proti vládě Spojených států. V roce [[1868]] byli východní Šošoni usazeni v rezervaci na území kolem řeky [[Wind River]] ve Wyomingu. Na stranu svých příbuzných proti vládě USA se Šošoni přidali i v roce 1878 ve [[Válka Bannoků|válce Bannoků]]. Na straně armády [[Spojené státy americké|Spojených států]] znovu bojovali proti odvěkým nepřátelům Šajenům, [[Arapahové|Arapahům]] a Lakotům ve [[Velká siouxská válka|válce]] v roce [[1876]]. Oblast Velké pánve byla od 70. let pod úplnou kontrolou USA a většina místních indiánů byla donucena se zapojit do námezdné práce či byla závislá na vládě.[[Larry J. Zimmerman|ZIMMERMAN, Larry J.]]. ''Indiáni Severní Ameriky.'' Praha: 2003. Str. 51. [35] => [36] => V roce [[1937]] napočítalo [[Bureau of Indian Affairs]] 3 650 severních a 1 201 západních Šošonů. V současnosti žije něco přes 12 000 lidí hlásících se k šošonskému etniku. Většina jich žije v rezervacích. [37] => [38] => == Kultura == [39] => [[Soubor:Shoshoni tipis.jpg|náhled|300px|Vesnice Šošonů z roku [[1890]]]] [40] => Většina příslušníků Šošonů (tedy Severní a Východní) obývala suchou a hornatou oblast Velké pánve a úbočí Skalistých hor. Kvůli neustálému hledání potravy tito indiáni nebudovali stálé vesnice, nýbrž žili kočovným životem v malých roztroušených skupinách. Přístřešky ve svých tábořištích budovali z borovicových větví krytých sušenou trávou nebo kůrou. Mezi složky jejich potravy patřila malá zvěř, oříšky, kořínky, traviny, semínka, v blízkosti řek ryby, ale také hmyz a hadi. Pro nedostatek kožešin z větších zvířat užívali Šošoni z Velké pánve pro zhotovování šatů kůží menší zvěře (králíků, [[svišť]]ů, ptáků).Bullerová (2003). Str. 60-62. [41] => [42] => Poté, co s příchodem Španělů došlo k znovurozšíření koně po americkém kontinentě, se Šošoni brzy stali jejich výbornými chovateli a do 18. století se velmi rozšířil právě obchod s koňmi.Bullerová (2003). Str. 63. Východní Šošoni, obývající západní okraj Velkých planin, se v kultuře a způsobu života dík koním nejvíce ze všech Šošonů přiblížili prérijním indiánům.Zimmerman (2003). Str. 51. [43] => [44] => Mezi proslulé řemeslo indiánských kmenů Velké pánve patřilo košíkářství.MURDOCH, David. ''Severoameričtí Indiáni.'' Praha: 1997. Str. 40. [45] => [46] => == Jazyk == [47] => Jazyk šošonů se nazývá [[šošonština]]. Dnes touto řečí dokáže plynně hovořit jen několik stovek lidí. [48] => [49] => == Známí Šošoni == [50] => [[Soubor:Washakie.jpg|náhled|250px|Fotografie šošonského náčelníka [[Washakie]]ho]] [51] => * [[Wash-a-kie]] [52] => * [[Sacagawea]] [53] => [54] => == Odkazy == [55] => [56] => === Reference === [57] => [58] => [59] => === Literatura === [60] => * {{Citace monografie | příjmení = Loukotka| jméno = Čestmír | odkaz na autora = Čestmír Loukotka | titul = Indiáni severoameričtí | vydavatel = | místo = Praha | rok = 1931 | počet stran = 251 | isbn = }} [61] => * {{Citace monografie [62] => | příjmení = Murdoch [63] => | jméno = David [64] => | odkaz na autora = David H.Murdoch [65] => | příjmení2 = [66] => | jméno2 = [67] => | titul = Severoameričtí Indiáni [68] => | vydání = [69] => | vydavatel = Fortuna Print [70] => | místo = Praha [71] => | rok vydání = [72] => | rok = 1997 [73] => | počet stran = 63 [74] => | strany = [75] => | isbn = 80-85873-72-9 [76] => }} [77] => * {{Citace monografie | příjmení = Zimmerman | jméno = Larry J. | odkaz na autora = Larry J. Zimmerman | titul = Indiáni Severní Ameriky | vydavatel = Euromedia Group, k. s. - Knižní klub | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 184 | isbn = 80-242-0955-1}} [78] => * {{Citace monografie | příjmení = Bullerová| jméno = Laura | odkaz na autora = Laura Bullerová | titul = Indiáni. Zasvěcený pohled na kmeny a tradice | vydavatel = Slovart | místo = | rok = 2001 | počet stran = 96 | isbn = 80-7209-460-2}} [79] => [80] => === Související články === [81] => * [[Indiánské kmeny]] [82] => * [[Kolonizace Severní Ameriky]] [83] => * [[Lewisova a Clarkova expedice]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{Commonscat}} [87] => * [http://plainshumanities.unl.edu/encyclopedia/doc/egp.na.105 Šošoni v Encyklopedii Velkých plání (anglicky)] [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => [[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]] [] => )
good wiki

Šošoni

Šošoni, anglicky Shoshone, jsou severoamerický, indiánský, původně kočovnický národ patřící do juto-aztécké jazykové rodiny. Dělí se na tři hlavní skupiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Velké planiny','1868','šošonština','angličtina','Wash-a-kie','Šajeni','Sacagawea','Lewisova a Clarkova expedice','Komančové','Juto-aztécké jazyky','1876','hadí válka'

1868

1876

Rok 1876 byl rokem důležitých událostí a změn jak v Čechách, tak ve světě.

Angličtina

Komančové

Sacagawea

Šajeni

Šošonština

Šošonština je jedním z pronáležitostních jazyků, kterým mluví domorodí Ameřané kmene Šošonů.

Wash-a-kie