Array ( [0] => 15481354 [id] => 15481354 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => ASCII [uri] => ASCII [3] => USASCII code chart.png [img] => USASCII code chart.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Stránka ASCII na české Wikipedii poskytuje informace o souboru ASCII (American Standard Code for Information Interchange), což je standardní kódování znaků pro elektronickou komunikaci. Článek se zaměřuje na historii, vývoj a použití ASCII. Představuje také rozšíření ASCII, jako je například rozšířená ASCII a Unicode. Dále se také zabývá problémy spojenými s ASCII, jako je například omezený počet znaků a nekompatibilita s některými jazyky. Stránka obsahuje také ukázky ASCII grafiky a další zajímavosti spojené s tímto kódováním. [oai] => Stránka ASCII na české Wikipedii poskytuje informace o souboru ASCII (American Standard Code for Information Interchange), což je standardní kódování znaků pro elektronickou komunikaci. Článek se zaměřuje na historii, vývoj a použití ASCII. Představuje také rozšíření ASCII, jako je například rozšířená ASCII a Unicode. Dále se také zabývá problémy spojenými s ASCII, jako je například omezený počet znaků a nekompatibilita s některými jazyky. Stránka obsahuje také ukázky ASCII grafiky a další zajímavosti spojené s tímto kódováním. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => ### ASCII ASCII, což je zkratka pro American Standard Code for Information Interchange, je kód, který se stal jedním z nejdůležitějších standardů v historii počítačové komunikace. Zavedený v roce 1963, ASCII definoval způsob, jakým se znaky, jako jsou písmena, číslice a speciální symboly, převádějí na čísla. Tento systém usnadnil výměnu informací mezi různými počítači a zařízeními, čímž přispěl k rozvoji moderní digitální komunikace. ASCII pracuje na principu 7bitového kódování, což znamená, že využívá k reprezentaci znaků 128 různých hodnot. Tyto hodnoty zahrnují základní latinskou abecedu, číslice od 0 do 9 a různé ovládací znaky. Tímto způsobem ASCII umožňuje efektivní a konzistentní zpracování textu, což je klíčové pro mnohé aplikace v oblasti programování, datových komunikací a elektronického zpracování informací. I když byl sám o sobě s ohledem na počet znaků omezený, ASCII položil základ pro další kódování, jako je UTF-8 a Unicode, která zohledňují širší spektrum jazyků a symbolů. Díky tomu se ASCII stalo symbolem otevřenosti a spolupráce v oblasti technologií. Rozvoj ASCII a jeho rozšíření vedly k větší inkluzivnosti v digitálním prostoru, což usnadnilo lidem z různých koutů světa, aby se navzájem dorozumívali a spolupracovali. Tento historický krok byl zásadní pro utváření dnešního globalizovaného digitálního prostředí, které nás spojuje a umožňuje sdílení myšlenek, informací a kultury. Dnes, i když s postupem technologií vznikly nové standardy, význam ASCII jako historického milníku v oblasti informatiky zůstává nezastupitelný. Připomíná nám, jak mocná může být jednoduchost a jak důležitý je společný jazyk v našem globalizovaném světě. [oai_cs_optimisticky] => ### ASCII ASCII, což je zkratka pro American Standard Code for Information Interchange, je kód, který se stal jedním z nejdůležitějších standardů v historii počítačové komunikace. Zavedený v roce 1963, ASCII definoval způsob, jakým se znaky, jako jsou písmena, číslice a speciální symboly, převádějí na čísla. Tento systém usnadnil výměnu informací mezi různými počítači a zařízeními, čímž přispěl k rozvoji moderní digitální komunikace. ASCII pracuje na principu 7bitového kódování, což znamená, že využívá k reprezentaci znaků 128 různých hodnot. Tyto hodnoty zahrnují základní latinskou abecedu, číslice od 0 do 9 a různé ovládací znaky. Tímto způsobem ASCII umožňuje efektivní a konzistentní zpracování textu, což je klíčové pro mnohé aplikace v oblasti programování, datových komunikací a elektronického zpracování informací. I když byl sám o sobě s ohledem na počet znaků omezený, ASCII položil základ pro další kódování, jako je UTF-8 a Unicode, která zohledňují širší spektrum jazyků a symbolů. Díky tomu se ASCII stalo symbolem otevřenosti a spolupráce v oblasti technologií. Rozvoj ASCII a jeho rozšíření vedly k větší inkluzivnosti v digitálním prostoru, což usnadnilo lidem z různých koutů světa, aby se navzájem dorozumívali a spolupracovali. Tento historický krok byl zásadní pro utváření dnešního globalizovaného digitálního prostředí, které nás spojuje a umožňuje sdílení myšlenek, informací a kultury. Dnes, i když s postupem technologií vznikly nové standardy, význam ASCII jako historického milníku v oblasti informatiky zůstává nezastupitelný. Připomíná nám, jak mocná může být jednoduchost a jak důležitý je společný jazyk v našem globalizovaném světě. ) Array ( [0] => [[Soubor:ASCII Code Chart.svg|náhled|upright=1.6|alt=Mapa všech 128 ASCII znaků včetně řídících.|Mapa všech 128 ASCII znaků]] [1] => [2] => '''ASCII''' je anglická zkratka pro ''American Standard Code for Information Interchange'' („americký standardní kód pro výměnu informací“). V podstatě jde o kódovou tabulku, která definuje znaky [[anglická abeceda|anglické abecedy]] a jiné znaky používané v [[Informatika|informatice]]. Jde o historicky nejúspěšnější [[znaková sada|znakovou sadu]], ze které vychází většina současných standardů pro kódování textu přinejmenším v euro-americké zóně. [3] => [4] => Tabulka obsahuje tisknutelné znaky: [[písmeno|písmena]], [[číslice]], jiné znaky (závorky, matematické znaky (+ - * / % atd.), interpunkční znaménka (, . : ; atd.), speciální znaky (@ $ ~ atd.), a řídicí (netisknutelné) kódy, které byly původně určeny pro řízení periferních zařízení (např. [[Počítačová tiskárna|tiskárny]] nebo [[dálnopis]]u). [5] => [6] => Kód ASCII je podle původní definice sedmi[[bit]]ový, obsahuje tedy 128 platných znaků. Pro potřeby dalších jazyků a pro rozšíření znakové sady se používají osmibitová rozšíření ASCII kódu, která obsahují dalších 128 kódů. Takto rozšířený kód je přesto příliš malý na to, aby pojal třeba jen evropské národní abecedy – pro reprezentaci takových znaků se v současnosti používá [[Unicode]] kódování – historicky však pro potřeby jednotlivých jazyků byly vytvořeny různé kódové tabulky, kde však význam kódů nad 127 nebyl jednoznačný. Systém kódových tabulek pro národní abecedy (stejně tak jako [[Unicode]]) spravuje například organizace [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]]. [7] => [8] => == Tabulka ASCII kódů == [9] => V první tabulce (kódy 0h až 1Fh) jsou řídicí kódy, speciální netisknutelné znaky, sloužící k řízení datového přenosu, k formátování tisku, případně k jiným účelům (např. escape se používal pro sekvence sloužící ke konfiguraci tiskárny). V druhé, třetí a čtvrté tabulce jsou běžné tisknutelné znaky. [10] => [11] => Výjimkou je znak mezera na začátku druhé tabulky (decimální kód 32, hexadecimální 20h, zkratka SP) který může být počítán jak k řídicím, tak k tisknutelným znakům a řídicí znak DEL (decimální kód 127, hexadecimální 7Fh) na konci poslední tabulky. Tip: Tyto ASCII kódy se dají napsat v české klávesnici. [12] => [13] => {| class="wikitable" style="display:inline-block;margin:1em;vertical-align:top;text-align:center;" [14] => ! Dec !! Hex !! Zkratka (anglicky) !! Význam (anglicky) [15] => |- [16] => | 0 || 00 || NUL || style="text-align:left;"|[[NULL]] character [17] => |- [18] => | 1 || 01 || SOH || style="text-align:left;"|Start of Heading [19] => |- [20] => | 2 || 02 || STX || style="text-align:left;"|Start of Text [21] => |- [22] => | 3 || 03 || ETX || style="text-align:left;"|End of Text [23] => |- [24] => | 4 || 04 || EOT || style="text-align:left;"|End of Transmission [25] => |- [26] => | 5 || 05 || ENQ || style="text-align:left;"|Enquiry [27] => |- [28] => | 6 || 06 || ACK || style="text-align:left;"|Acknowledge [29] => |- [30] => | 7 || 07 || BEL || style="text-align:left;"|[[Zvonek (znak)|Bell]] [31] => |- [32] => | 8 || 08 || BS || style="text-align:left;"|[[Backspace]] [33] => |- [34] => | 9 || 09 || HT || style="text-align:left;"|[[Tabulátor|Horizontal Tab]] [35] => |- [36] => | 10 || 0a || LF || style="text-align:left;"|[[Line feed]] [37] => |- [38] => | 11 || 0b || VT || style="text-align:left;"|Vertical Tab [39] => |- [40] => | 12 || 0c || FF || style="text-align:left;"|Form Feed [41] => |- [42] => | 13 || 0d || CR || style="text-align:left;"|[[Carriage return]] [43] => |- [44] => | 14 || 0e || SO || style="text-align:left;"|Shift Out [45] => |- [46] => | 15 || 0f || SI || style="text-align:left;"|Shift In [47] => |- [48] => | 16 || 10 || DLE || style="text-align:left;"|Data Link Escape [49] => |- [50] => | 17 || 11 || DC1 || style="text-align:left;"|Device Control (XOn) [51] => |- [52] => | 18 || 12 || DC2 || style="text-align:left;"|Device Control [53] => |- [54] => | 19 || 13 || DC3 || style="text-align:left;"|Device Control (XOff) [55] => |- [56] => | 20 || 14 || DC4 || style="text-align:left;"|Device Control [57] => |- [58] => | 21 || 15 || NAK || style="text-align:left;"|Negative Acknowledge [59] => |- [60] => | 22 || 16 || SYN || style="text-align:left;"|Synchronous Idle [61] => |- [62] => | 23 || 17 || ETB || style="text-align:left;"|End of Transmission Block [63] => |- [64] => | 24 || 18 || CAN || style="text-align:left;"|Cancel [65] => |- [66] => | 25 || 19 || EM || style="text-align:left;"|End of Medium [67] => |- [68] => | 26 || 1a || SUB || style="text-align:left;"|Substitute [69] => |- [70] => | 27 || 1b || ESC || style="text-align:left;"|Escape [71] => |- [72] => | 28 || 1c || FS || style="text-align:left;"|File Separator [73] => |- [74] => | 29 || 1d || GS || style="text-align:left;"|Group Separator [75] => |- [76] => | 30 || 1e || RS || style="text-align:left;"|Record Separator [77] => |- [78] => | 31 || 1f || US || style="text-align:left;"|Unit Separator [79] => |} [80] => {| class="wikitable" style="display:inline-block;margin:1em;vertical-align:top;text-align:center;" [81] => ! Dec !! Hex !! Znak [82] => |- [83] => | 32 || 20 || SP (mezera) [84] => |- [85] => | 33 || 21 || [[Vykřičník|!]] [86] => |- [87] => | 34 || 22 || [[Uvozovky|"]] [88] => |- [89] => | 35 || 23 || [[Křížek (znak čísla)|#]] [90] => |- [91] => | 36 || 24 || [[Dolar|$]] [92] => |- [93] => | 37 || 25 || [[Procento|%]] [94] => |- [95] => | 38 || 26 || [[Ampersand|&]] [96] => |- [97] => | 39 || 27 || [[Apostrof|']] [98] => |- [99] => | 40 || 28 || ( [100] => |- [101] => | 41 || 29 || ) [102] => |- [103] => | 42 || 2a || [[Hvězdička (znak)|*]] [104] => |- [105] => | 43 || 2b || [[Znaménka plus a minus|+]] [106] => |- [107] => | 44 || 2c || [[Čárka (interpunkce)|,]] [108] => |- [109] => | 45 || 2d || [[Znaménka plus a minus|-]] [110] => |- [111] => | 46 || 2e || [[Tečka|.]] [112] => |- [113] => | 47 || 2f || [[Lomítko|/]] [114] => |- [115] => | 48 || 30 || [[Nula|0]] [116] => |- [117] => | 49 || 31 || [[1 (číslo)|1]] [118] => |- [119] => | 50 || 32 || [[2 (číslo)|2]] [120] => |- [121] => | 51 || 33 || [[3 (číslo)|3]] [122] => |- [123] => | 52 || 34 || [[4 (číslo)|4]] [124] => |- [125] => | 53 || 35 || [[5 (číslo)|5]] [126] => |- [127] => | 54 || 36 || [[6 (číslo)|6]] [128] => |- [129] => | 55 || 37 || [[7 (číslo)|7]] [130] => |- [131] => | 56 || 38 || [[8 (číslo)|8]] [132] => |- [133] => | 57 || 39 || [[9 (číslo)|9]] [134] => |- [135] => | 58 || 3a || [[Dvojtečka|:]] [136] => |- [137] => | 59 || 3b || [[Středník|;]] [138] => |- [139] => | 60 || 3c || < [140] => |- [141] => | 61 || 3d || [[Rovnítko|=]] [142] => |- [143] => | 62 || 3e || > [144] => |- [145] => | 63 || 3f || [[Otazník|?]] [146] => |} [147] => {| class="wikitable" style="display:inline-block;margin:1em;vertical-align:top;text-align:center;" [148] => ! Dec !! Hex !! Znak [149] => |- [150] => | 64 || 40 || [[Zavináč|@]] [151] => |- [152] => | 65 || 41 || [[A]] [153] => |- [154] => | 66 || 42 || [[B]] [155] => |- [156] => | 67 || 43 || [[C]] [157] => |- [158] => | 68 || 44 || [[D]] [159] => |- [160] => | 69 || 45 || [[E]] [161] => |- [162] => | 70 || 46 || [[F]] [163] => |- [164] => | 71 || 47 || [[G]] [165] => |- [166] => | 72 || 48 || [[H]] [167] => |- [168] => | 73 || 49 || [[I]] [169] => |- [170] => | 74 || 4a || [[J]] [171] => |- [172] => | 75 || 4b || [[K]] [173] => |- [174] => | 76 || 4c || [[L]] [175] => |- [176] => | 77 || 4d || [[M]] [177] => |- [178] => | 78 || 4e || [[N]] [179] => |- [180] => | 79 || 4f || [[O]] [181] => |- [182] => | 80 || 50 || [[P]] [183] => |- [184] => | 81 || 51 || [[Q]] [185] => |- [186] => | 82 || 52 || [[R]] [187] => |- [188] => | 83 || 53 || [[S]] [189] => |- [190] => | 84 || 54 || [[T]] [191] => |- [192] => | 85 || 55 || [[U]] [193] => |- [194] => | 86 || 56 || [[V]] [195] => |- [196] => | 87 || 57 || [[W]] [197] => |- [198] => | 88 || 58 || [[X]] [199] => |- [200] => | 89 || 59 || [[Y]] [201] => |- [202] => | 90 || 5a || [[Z]] [203] => |- [204] => | 91 || 5b || [ [205] => |- [206] => | 92 || 5c || [[Zpětné lomítko|\]] [207] => |- [208] => | 93 || 5d || ] [209] => |- [210] => | 94 || 5e || ^ [211] => |- [212] => | 95 || 5f || [[Podtržítko|_]] [213] => |} [214] => {| class="wikitable" style="display:inline-block;margin:1em;vertical-align:top;text-align:center;" [215] => ! Dec !! Hex !! Znak [216] => |- [217] => | 96 || 60 || ` [218] => |- [219] => | 97 || 61 || a [220] => |- [221] => | 98 || 62 || b [222] => |- [223] => | 99 || 63 || c [224] => |- [225] => | 100 || 64 || d [226] => |- [227] => | 101 || 65 || e [228] => |- [229] => | 102 || 66 || f [230] => |- [231] => | 103 || 67 || g [232] => |- [233] => | 104 || 68 || h [234] => |- [235] => | 105 || 69 || i [236] => |- [237] => | 106 || 6a || j [238] => |- [239] => | 107 || 6b || k [240] => |- [241] => | 108 || 6c || l [242] => |- [243] => | 109 || 6d || m [244] => |- [245] => | 110 || 6e || n [246] => |- [247] => | 111 || 6f || o [248] => |- [249] => | 112 || 70 || p [250] => |- [251] => | 113 || 71 || q [252] => |- [253] => | 114 || 72 || r [254] => |- [255] => | 115 || 73 || s [256] => |- [257] => | 116 || 74 || t [258] => |- [259] => | 117 || 75 || u [260] => |- [261] => | 118 || 76 || v [262] => |- [263] => | 119 || 77 || w [264] => |- [265] => | 120 || 78 || x [266] => |- [267] => | 121 || 79 || y [268] => |- [269] => | 122 || 7a || z [270] => |- [271] => | 123 || 7b || { [272] => |- [273] => | 124 || 7c || [[Svislá čára||]] [274] => |- [275] => | 125 || 7d || } [276] => |- [277] => | 126 || 7e || [[Vlnovka|~]] [278] => |- [279] => | 127 || 7f || DEL (delete) [280] => |} [281] => [282] => == Popis speciálních a řídicích znaků == [283] => Tyto neviditelné znaky byly určeny pro řízení [[dálnopis]]u nebo tiskárny, ale v současnosti se z nich využívá jen poměrně malá část. Nejčastěji používané speciální znaky jsou: [284] => [285] => * '''SPC''' – space, mezera, „prázdný znak“ [286] => * '''HT''' – Horizontal Tab – tabulátor [287] => * '''LF''' – [[Line Feed]] – odřádkování [288] => * '''CR''' – [[Carriage Return]] – návrat vozíku [289] => [290] => Ani pro používání těchto kódů neexistuje všeobecně přijímaný standard. Například [[UN*X|unixové]] operační systémy včetně [[Linux]] a [[Apple]] [[OS X|Mac OS X]] používají pro odřádkování kód ''LF'', systémy [[DOS]] a [[Microsoft Windows|Windows]] používají kombinaci ''CR''+''LF'', Apple systémy z období před Mac OS X používají kód ''CR''. (viz [[Nový řádek]]) [291] => [292] => Ostatní speciální znaky se používají například pro definici komunikačních protokolů při komunikaci mezi počítači. Zde je význam speciálních znaků podle původního standardu. [293] => [294] => === Fyzické ovládání zařízení === [295] => * BS: Backspace (návrat o 1 znak zpět) [296] => * HT: Horizontal Tab (tabulátor) [297] => * LF: Line Feed (posun o 1 řádek dolů) [298] => * VT: Vertical Tab (vertikální tabulátor) [299] => * FF: Form Feed (posun na další stránku) [300] => * CR: Carriage Return (návrat tiskové hlavičky na začátek) [301] => [302] => === Fyzické ovládání zařízení: ostatní === [303] => * BEL: Bell – zvonek [304] => * DC1, DC2, DC3, DC4: Device Controls – DC1 a DC3 se používají jako XON and XOFF v softwarovém [[handshaking]]u [305] => [306] => === Logické řízení komunikace === [307] => * SOH: Start of Header – začátek hlavičky [308] => * STX: Start of Text – začátek textu [309] => * ETX: End of Text – konec textu [310] => * EOT: End of Transmission – konec vysílání [311] => * ENQ: Enquiry – dotaz (žádost o komunikaci) [312] => * ACK: Acknowledge – potvrzení (připravenosti ke komunikaci) [313] => * DLE: Data Link Escape – používá se pro kódování speciálních znaků [314] => * NAK: Negative Acknowledge – zamítnutí (žádosti o komunikaci) [315] => * SYN: Synchronous Idle – výplňkový znak při synchronním přenosu [316] => * ETB: End of Transmission Block – konec přenosového bloku [317] => [318] => === Fyzické řízení komunikace === [319] => * NUL: Null – „nic“ [320] => * DEL: Delete – smazání [321] => * CAN: Cancel – zrušení [322] => * EM: End of Medium – konec média [323] => * SUB: Substitute – substituce [324] => [325] => === Oddělovače informací === [326] => Oddělovače pro označení částí datových struktur. Pokud se používá pro hierarchické úrovně, US je nejnižší úroveň (rozděluje datové položky), zatímco RS, GS a FS jsou rostoucí úrovně pro rozdělení skupin tvořených položkami úrovně pod ní. Například pro tabulky se doporučuje použít RS jako oddělovač řádků a US jako oddělovač sloupců. [327] => [328] => * FS: File Separator – oddělovač souboru [329] => * GS: Group Separator – oddělovač skupiny [330] => * RS: Record Separator – oddělovač záznamu [331] => * US: Unit Separator – oddělovač položek [332] => [333] => === Rozšiřování kódu === [334] => * SI: Shift In – přepnutí na alternativní kód [335] => * SO: Shift Out – přepnutí na původní kód [336] => [337] => * ESC: Escape [338] => [339] => == Odvozená kódování == [340] => První verze znakové sady ASCII z roku 1963{{Citace normy | označení = ASCII | název = American Standard Code for Information Interchange | datum vydání = 1963 | url = https://www.sr-ix.com/Archive/CharCodeHist/X3.4-1963/page5.JPG }} se výrazně odlišovala od verze publikované v roce 1967 – neobsahovala malá písmena a některé [[řídicí znak]]y měly jiné významy nebo kódy. [341] => [342] => Znaková sada ASCII z roku 1967 se stala základem většiny kódování znaků (význačnější výjimkou je kódování [[EBCDIC]], které vyvinula firma [[IBM]] pro své [[mainframe|sálové počítače]] přibližně ve stejné době, kdy vznikal kód ASCII). Představuje rozumný kompromis mezi minimalistickými sadami obsahujícími pouze písmena základní latinské abecedy, číslice a několik málo interpunkčních symbolů a bohatými znakovými sadami, jejichž příkladem je sada symbolů používaných programovacím jazykem [[APL (programovací jazyk)|APL]]. [343] => [344] => Prvním směrem úprav ASCII bylo vytváření sedmibitových národních sad popsané v normách CCITT V.3 (později CCITT nebo ITU-T [[T.50]]), [[ISO/IEC 646]] a [[Ecma International|ECMA-6]]. Tyto sady také zaváděly mezinárodní abecedu jako mírně upravenou verzi verzi amerického ASCII kódování (nahrazením znaku dolar znakem měnové jednotky a znaku tilda nadtržítkem). [345] => [346] => Čeština používá tolik znaků s diakritikou, že pro ni nebylo možné vytvořit sedmibitovou znakovou sadu podle ITU-T T.50 nebo ISO-646. Pro výstup na tiskárny však bylo možné použít jiný postup popsaný v těchto normách – přetisk písmene jiným znakem, který vytváří diakritické znaménko; znak apostrof je použitelný jako čárka, znak nadtržítko (případně vlnovka) lze nouzově použít místo háčku. [347] => [348] => Okolo roku 1980 se začínají ve větší míře používat a definovat osmibitové znakové sady. Tyto sady mají mnoho výhod, díky kterým se používaly přibližně tři desetiletí – umožňují vytvořit funkční národní prostředí pro jeden nebo několik jazyků, nemají velké nároky na systémové prostředky a identita jeden oktet = jeden znak = jedna tisková pozice zjednodušuje programování. [349] => [350] => Problémem bylo, že mezinárodní normy pro osmibitové sady vznikly poměrně pozdě, takže mnoho dodavatelů software a hardware vytvořilo svoje vlastní sady, které často dosáhly většího rozšíření než mezinárodní normy. Existence nejméně šesti [[kódování češtiny]] vedla k problémům při komunikaci po síti a výměně dat. K dalším nevýhodám patří nemožnost používání jednoho kódování pro texty ve více jazycích a špatná podpora asijských jazyků. Snaha odstranit tyto nevýhody vedla k vytvoření jednotného standardu [[ISO 10646|ISO/IEC 10646]] – [[Unicode]]. [351] => [352] => Většina osmibitových kódování používala pro prvních 128 kódů kód ASCII, případně jeho mezinárodní variantu. Rozšíření osmibitových kódování a zahájením práce na univerzální znakové sadě v roce 1991 vedlo k tomu, že do nových verzí mezinárodních standardů byla nakonec převzata sada ASCII bez jakýchkoli změn. [353] => [354] => Většina kódování vzniklých po roce 1970 tak zahrnuje ASCII kód nebo jeho nějakou modifikaci. Poměrně časté je rozšíření kódování o semigrafické znaky, které se překrývají se znaky řídicími, systém pak může poskytovat dvě metody výpisu na obrazovku; jedna vypisuje semigrafické znaky, druhá interpretuje tytéž znaky jako řídicí. Další kódování z ASCII pouze volně vycházejí – mnoho kódování nedodržuje rozdělení na oblast řídicích a tisknutelných znaků, některá zachovávají pouze kódy písmen a číslic, případně některých speciálních znaků. Příkladem takových kódování je [[kódování Cork]] evropských fontů pro sázecí program [[TeX]] nebo sedmibitová abeceda pro GSM definovaná v GSM 03.38. [355] => [356] => == Escape sekvence == [357] => Znak '''ESC''' (escape) se používá např. pro definici tzv. escape sekvencí používaných pro rozšíření ASCII kódu pro různé účely. Jeden nebo několik znaků následujících znak '''ESC''' nejsou interpretovány jako ASCII kódy, ale mohou mít speciální význam – například mohou definovat novou pozici [[kurzor]]u na obrazovce terminálu nebo mohou definovat velikost fontu používaného tiskárnou, přepnout tiskárnu ze znakového do grafického módu atd. [358] => [359] => Organizace [[ANSI]] definovala sekvence určené pro ovládání znakových terminálů. Tyto sekvence zahrnují např. posun [[kurzor]]u na určitý řádek a sloupec obrazovky. [360] => [361] => Faktickým standardem pro starší jehličkové tiskárny jsou escape sekvence používané firmou [[Epson]]. [362] => [363] => == Odkazy == [364] => [365] => === Reference === [366] => [367] => [368] => === Související články === [369] => * [[Znaková sada]] [370] => * [[Unicode]], [[UTF-8]] [371] => * [[ASCII art]] [372] => * [[EBCDIC]] [373] => * [[Kódování češtiny]] [374] => * [[Znaková sada ZX Spectrum]] [375] => [376] => === Externí odkazy === [377] => * {{Commons}} [378] => * {{TDKIV}} [379] => * {{Commonscat}} [380] => * {{TDKIV}} [381] => * {{Wikislovník|heslo=ASCII}} [382] => * [https://web.archive.org/web/20160304174518/http://znakynaklavesnici.cz/ascii-tabulka/ ASCII tabulka a přehled znaků] [383] => {{Autoritní data}} [384] => [385] => [[Kategorie:Standardy]] [386] => [[Kategorie:Počítačová terminologie]] [387] => [[Kategorie:Kódování znaků]] [388] => [[Kategorie:Zkratky iniciálové - 5 znaků]] [] => )
good wiki

ASCII

### ASCII ASCII, což je zkratka pro American Standard Code for Information Interchange, je kód, který se stal jedním z nejdůležitějších standardů v historii počítačové komunikace. Zavedený v roce 1963, ASCII definoval způsob, jakým se znaky, jako jsou písmena, číslice a speciální symboly, převádějí na čísla.

More about us

About

Zavedený v roce 1963, ASCII definoval způsob, jakým se znaky, jako jsou písmena, číslice a speciální symboly, převádějí na čísla. Tento systém usnadnil výměnu informací mezi různými počítači a zařízeními, čímž přispěl k rozvoji moderní digitální komunikace. ASCII pracuje na principu 7bitového kódování, což znamená, že využívá k reprezentaci znaků 128 různých hodnot. Tyto hodnoty zahrnují základní latinskou abecedu, číslice od 0 do 9 a různé ovládací znaky. Tímto způsobem ASCII umožňuje efektivní a konzistentní zpracování textu, což je klíčové pro mnohé aplikace v oblasti programování, datových komunikací a elektronického zpracování informací. I když byl sám o sobě s ohledem na počet znaků omezený, ASCII položil základ pro další kódování, jako je UTF-8 a Unicode, která zohledňují širší spektrum jazyků a symbolů. Díky tomu se ASCII stalo symbolem otevřenosti a spolupráce v oblasti technologií. Rozvoj ASCII a jeho rozšíření vedly k větší inkluzivnosti v digitálním prostoru, což usnadnilo lidem z různých koutů světa, aby se navzájem dorozumívali a spolupracovali. Tento historický krok byl zásadní pro utváření dnešního globalizovaného digitálního prostředí, které nás spojuje a umožňuje sdílení myšlenek, informací a kultury. Dnes, i když s postupem technologií vznikly nové standardy, význam ASCII jako historického milníku v oblasti informatiky zůstává nezastupitelný. Připomíná nám, jak mocná může být jednoduchost a jak důležitý je společný jazyk v našem globalizovaném světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.