Array ( [0] => 15532067 [id] => 15532067 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Abysál [uri] => Abysál [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[File:Pelagiczone.svg|náhled|Označení zón volného moře podle hloubky (anglicky):
[1] => [[epipelagiál]] (0-200 m)
[2] => [[mezopelagiál]] (200-1000 m)
[3] => [[batyál]] (1000-4000 m)
[4] => abysál (4000 m a níže)
[5] => [[hadál]]. [6] => ]] [7] => '''Abysál''' je označení pro pásmo nejhlubšího dna [[oceán]]u nebo hlubokých jezer. Je součástí mořského dna ([[bentál]]u), které se člení podle hloubky na [[litorál]] ([[kontinentální šelf]], zhruba do hloubky 200 m), [[batyál]] (prostředí kontinentálních svahů), abysál (prostředí hlubokomořských rovin) a [[hadál]] (prostředí hlubokomořských příkopů). Slovo abyss pochází z řečtiny a znamená bezedné moře, propast, nebo peklo.KUKAL, Zdeněk. ''Základy oceánografie''. 2. vyd. Praha: Academia, 1990. 590 s. [8] => [9] => == Poloha == [10] => V mořích se poloha abysálu udává mezi 4000 a 6000 metry pod hladinou, plocha abysálních plání zahrnuje většinu dna oceánů a zabírá přes 80 % veškerého bentického prostředí v mořích. Do hloubky abysálu neproniká [[sluneční světlo]] a veškerý život se tu odehrává ve věčné tmě. [[Tlak vody]] zde dosahuje až 76 MPa. Teplota se pohybuje většinou okolo 2 – 3 °C, ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]] je to však 13 – 15 °C.[[Bohumír Janský|JANSKÝ, B.]] ''Geografie moří a oceánů.'' Skriptum Přírodovědecké fakulty UK. Univerzita Karlova, Praha : Karolinum, 1992. 138 s. [11] => [12] => == Fauna == [13] => Mají většinou redukované vidění, světélkují ([[bioluminiscence]]), jsou načervenalí či průhlední ([[hlavonožci]] (např. [[krakatice]]) a další [[měkkýši]], [[bradatice]], [[sumýši]], [[mnohoštětinatci]], [[korýši]], [[ďasové]], [[platýsi]]), v okolí hlubokomořských termálních či sirných pramenů se vyskytují [[chemotrofní bakterie]] využívající energii oxidace sirných a železnatých sloučenin.Encyclopedia Britannica : Abyssal Zone [online]. 1996 , 20. 11. 2008 [cit. 2008-11-20]. Dostupný z WWW: . [14] => [15] => == Sedimentace == [16] => Oblast abysálu je v tzv. pelagickém prostředí, tedy v oblasti vzdálené od pevniny, proto tam nedosahuje vodní transport materiálu z břehů. Hlavním zdrojem materiálu pro [[sedimentace|sedimentaci]] je pomalé vypadávání velmi malých částic z vodní suspenze. Rychlost sedimentace v pelagickém prostředí abysálu je tedy velmi nízká, řádově několik milimetrů mocnosti sedimentu za tisíc let. Tyto částice mohou být biogenní - schránky [[plankton]]ních a [[nekton]]ních organismů, nebo abiogenní - částice naváté větrem z kontinentu, materiál vznikající při podmořských vulkanických erupcích a [[kosmický prach]]. Sedimentací abiogenních částic vznikají rudé a zelené oceánské [[jíl]]y. Sedimentací biogenních částic vznikají vápnitá [[bahno|bahna]] nebo křemitá bahna, nazývaná podle hlavní biogenní složky: vápnitá globigerinová bahna (podle planktonních foraminifer), vápnitá pteropodová bahna (podle planktonních plžů), křemitá radiolariová bahna (podle radiolárií) nebo křemitá diatomová bahna (podle rozsivek). Hlavním kritériem pro sedimentaci vápnitých nebo křemitých bahen je karbonátová kompenzační hloubka.BÁBEK, O. ''Historická geologie.'' Katedra geologie. Univerzita Palackého, Olomouc, 2005. 80 s. [17] => [18] => == Reference == [19] => Tento článek obsahuje [[GFDL]] texty z reference.Enviwiki contributors. http://www.enviwiki.cz/wiki/Abysál {{Wayback|url=http://www.enviwiki.cz/wiki/Abys%C3%A1l |date=20090314025327 }} Stránka byla naposledy editována 13. 2. 2009 v 12:35. http://www.enviwiki.cz/index.php?title=Abys%C3%A1l&oldid=7958{{Nedostupný zdroj}} [20] => [21] => [22] => [23] => == Externí odkazy == [24] => {{Autoritní data}} [25] => [26] => [[Kategorie:Hydrosféra]] [27] => [[Kategorie:Oceány]] [] => )
good wiki

Abysál

Abysál je označení pro pásmo nejhlubšího dna oceánu nebo hlubokých jezer. Je součástí mořského dna (bentálu), které se člení podle hloubky na litorál (kontinentální šelf, zhruba do hloubky 200 m), batyál (prostředí kontinentálních svahů), abysál (prostředí hlubokomořských rovin) a hadál (prostředí hlubokomořských příkopů).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oceán','bioluminiscence','Kategorie:Hydrosféra','bahno','kosmický prach','plankton','chemotrofní bakterie','ďasové','mnohoštětinatci','sumýši','bradatice','měkkýši'

Bahno

Bioluminiscence

Bradatice

Ďasové

Kategorie:Hydrosféra

Kategorie: Hydrosféra je kategorie na české Wikipedii, která se zaměřuje na všechny články týkající se hydrosféry.

Měkkýši

Mnohoštětinatci

Oceán

Plankton

Sumýši