Array ( [0] => 15489950 [id] => 15489950 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Adamité [uri] => Adamité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => [[Soubor:A nocturnal assembly of the Adamites begins; everybody takes Wellcome V0035700.jpg|náhled|upright=1.1|Noční shromáždění adamitů, {{nowrap|F. Morellon la Cave}}]] [2] => [3] => '''Adamité''' je označení jak pro starověkou [[Gnosticismus|gnostickou]] sektu, tak pro [[Hereze|heretické]] hnutí v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] (''neo-adamity'') i radikální část [[Husitství|husitů]]. Všechny tyto proudy spolu souvisí jen málo, navenek se vyznačovaly jen podobnými znaky, jako bylo praktikování nahoty. [4] => [5] => == Užití slova == [6] => [[Soubor:Adamitism — Heading to Chapter IX.jpg|náhled|upright=1.1|Adamité na ilustraci E. J. Sullivana z roku [[1898]]]] [7] => Označení „adamité“ bývá často považováno za obecné označení gnostiků či z gnóze vycházejících herezí. Podobně jako označení „[[Kataři|katar]]“ (kacíř) později znamenalo jakéhokoli heretika, zdá se, že označení adamita znamenalo původně [[Gnosticismus|gnostika]], později prostě „extrémní“ [[hereze|herezi]], jejíž příslušníci se vymykali obecně přijímaným morálním standardům své doby. [8] => [9] => == Starověcí adamité == [10] => Samotné označení ''adamité'' je ale mnohem starší, takto pojmenovaná [[sekta]] je zmiňována některými autory ([[Epifan ze Salaminy|sv. Epifanus ze Salaminy]]) už v [[1. tisíciletí]] – členové této sekty se scházeli nazí a nazí i četli z Písma.{{Citace monografie [11] => | příjmení = Jukl [12] => | jméno = Jakub, Jiří [13] => | příjmení2 = [14] => | jméno2 = [15] => | titul = Adamité, Historie a vyhubení husitských naháčů [16] => | vydání = [17] => | vydavatel = Akcent [18] => | místo = Praha [19] => | rok = 2014 [20] => | počet stran = [21] => | strany = [22] => | isbn = [23] => }} Někdo považuje za nejstarší doloženou komunitu adamitů komunitu karpokratovských gnostiků. Nicméně s určitou nejistotou se lze domnívat, že jejich vyznání patrně vzdáleně vycházelo z díla některého z gnostických autorů prvních staletí po [[Ježíš Kristus|Kristu]]. [24] => [25] => O věrouce adamitů víme velmi málo, jakékoli zmínky o nich pocházejí od jejich kritiků a k tomu z druhé ruky, proto je i velmi obtížné je věrohodně spojit s některou jinou středověkou herezí. [26] => [27] => Své společenství starověcí adamité nazývali [[ráj]] a vyznávali, že přijetím do společenství se jedinec vrací do stavu původní nevinnosti a dokonalosti.{{Citace elektronické monografie [28] => | příjmení = Havelka [29] => | jméno = Ondřej [30] => | titul = Afričtí adamité: starobylé křesťanské bohoslužby v rouše Evině [31] => | url = https://info.dingir.cz/2024/01/africti-adamite-starobyle-krestanske-bohosluzby-v-rouse-evine/ [32] => | datum vydání = 2024-01-20 [33] => | datum přístupu = 2024-01-21 [34] => | jazyk = cs [35] => }} Adamité v prvních staletích [[Letopočet|letopočtu]] odmítali [[manželství]] jako cosi nepřirozeného, co nepatří do stavu původní dokonalosti.{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = adamité (JKI-K) – Religionistická encyklopedie [37] => | periodikum = rg-encyklopedie.soc.cas.cz [38] => | url = https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/adamit%C3%A9_(JKI-K) [39] => | datum přístupu = 2024-01-21 [40] => }} Někteří přívrženci hnutí odmítali vnější náboženské zákony i [[Etika|etické]] imperativy, protože platí jen pro lidi zasažené [[Hřích|hříchem]], lidi ve stavu po pádu [[Prvotní hřích|prvotního hříchu]]. Adamité se cítili být zpět ve stavu před pádem, a tedy bez nutnosti zákazů, příkazů a imperativů. [41] => [42] => == Středověcí neo-adamité == [43] => [44] => === Nizozemští adamité === [45] => [[Soubor:The arrest of Adamites in a public square in Amsterdam. Etch Wellcome V0035701.jpg|náhled|upright=1.1|Perzekuce adamitů na náměstí [[Amsterdam]]u]] [46] => Jednalo se o členy heretického hnutí [[Bratři a sestry svobodného ducha|Bratří a sester svobodného ducha]]. [47] => [48] => {{Pahýl část}} [49] => [50] => === Čeští adamité před husitstvím === [51] => Jako adamité bývají označováni heretici, kteří se v jižních [[Čechy|Čechách]] usadili za relativně tolerantní vlády posledních [[Přemyslovci|Přemyslovců]] v průběhu [[13. století]]. Tito [[Imigrace|imigranti]] pocházeli nejčastěji z blízkého [[Rakousko|Rakouska]], ale podle některých autorů mezi nimi byly i skupiny z [[Burgundsko|Burgundska]] a [[Okcitánie]]. Do konfliktu s vládní mocí ovšem přišli už před husitskými válkami, rozsáhlé „vymítací“ akce proti nim organizoval už [[Karel IV.]], ještě jako zemský správce v době nepřítomnosti svého otce [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. [52] => [53] => === Čeští adamité v husitství === [54] => V době husitské představovali čeští adamité radikální část [[Pikarti|pikartů]] uvnitř [[Husitství|husitského hnutí]]. Pro vznik pikartů v husitství a jejich přeměnu v adamity hrála významnou roli [[Chiliasmus|chiliastická]] očekávání husitů pojící se s rokem [[1420]]. Po tom, co očekávaný konec světa nenastal, z dobového nadšení pro chiliasmus rychle vystřízlivěla skupina kolem [[Mikuláš z Pelhřimova|Mikuláše Biskupce]], jiní však chiliastický radikalizmus nepřestávali projevovat ani později. [55] => [56] => Právě radikální skupina pikartů vedená [[Martin Húska|Martinem Húskou]] (řečeným Loquis – Mluvka) se dále radikalizovala a proměňovala v adamity. Martin Húska (Loquis) jmenovitě popíral přítomnost Krista ve večeři Páně, víno a chléb viděl jako symboly. V naprostém rozporu s konzervativním křídlem zavedl Loquis na Táboře v roce 1420 namísto eucharistie hody [[agapé]], které se později začínají zvrhávat v sexuální orgie ([[Erós|eros]]), místo křesťanské lásky (agapé). [57] => [58] => [[Pikarti]] postupně vyvolávali odpor umírněného táborského křídla, spojeného s Pražany. Húskova strana pravděpodobně bez násilí odešla v lednu [[1421]] z [[Tábor]]a do [[Příběnice|Příběnic]]. Martin Húska byl 29. ledna [[1421]] uvězněn pánem z Jindřichova Hradce a později byl dopraven do Tábora, kde pod nátlakem odvolal své bludy. V komunitě sektářů v Příběnicích se dostával do popředí [[Petr Kániš]]. Sektáři se zde během předvelikonočního půstu radikalizovali v blasfémiích a docházelo k prvním projevům adamitství – k odhazování šatů – ve víře, že šaty jsou jen nadále nepotřebným důsledkem Adamova pádu. Kněží v této době již ustupovali do pozadí, adamitské názory se stávaly jen snůškou chiliastických blouznění. [59] => [60] => Na přelomu března a dubna [[1421]] táborská obec sektáře rozehnala a vytlačila je z Příběnic. Skupina pikartů si pak zřídila provizorní ležení v lesnatých kopcích na pravém břehu [[Lužnice]].[[František Šmahel|ŠMAHEL, František]]. ''Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., [42] s. obr. příl. {{ISBN|80-7184-072-6}}. [str. 75.] Adamitské hnutí se postupem času odklonilo od původní verze „čisté orgie“ (muži a ženy mezi sebou) a údajně docházelo i k projevům [[Homosexualita|homosexuality]]. [61] => [62] => [[Soubor:Ferdinand Hetteš - Upálení Adamitů.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|[[Ferdinand Hetteš]]: Upálení Adamitů]] [63] => V dubnu 1421 obořil se [[Jan Žižka]] na tyto kacíře. Někteří se rozutíkali, ale 50 sektářů chytili (mezi nimi i [[Petr Kániš|Petra Kániše]]), odvedli je do vsi [[Klokoty]] a tam byli upáleni.ŠMAHEL, František. ''Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., [42] s. obr. příl. {{ISBN|80-7184-072-6}}. [str. 76.] Šli prý vesele a s úsměvem na smrt, pravíce, že ještě téhož dne budou kralovat s Kristem na nebesích. Dalších 25 sektářů bylo upáleno ještě po Žižkově odchodu.[[Vavřinec z Březové|VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ]] a [[Marie Bláhová|BLÁHOVÁ, Marie]], ed. ''Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic.'' Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. [str. 217.] V trávníku návsi v dnešní městské části Tábor-[[Klokoty]] se nachází památník husitské netolerance – velký kámen s nápisem ''Táborští pikarti 1421–1996''. [64] => [65] => Původní předák pikartů, Martin Húska (Loquis), který odvolal jen pod nátlakem, opustil v červnu 1421 Tábor a pokusil se dostat na Moravu, byl však u Chrudimi zadržen. Protože opět vyznal bludné učení o [[Eucharistie|eucharistii]], byl na žádost samého Žižky dne 21. srpna 1421 v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]] upálen v sudu. [66] => [67] => [[Soubor:František Ženíšek Záhuba Adamitů 1916.png|náhled|upright=1.1|[[František Ženíšek]]: Zánik Adamitů (repro Zlatá Praha 1916)]] [68] => Zbytek rozprášených adamitů se soustředil na ostrově v toku [[Nežárka|Nežárky]] mezi Veselím nad Lužnicí a Stráží. Odtud činili výpady do okolí a vypálili [[Kardašova Řečice|Kardašovu Řečici]]. Tu již jevili známky sekty: prosazovali v mezilidských vztazích duchovní i [[Sexualita|sexuální]] nečistotu a chodili zásadně nazí, údajně [[pohlavní styk|souložili]] každý s každým. Stačilo k tomu, aby zašli za svým vůdcem Adamem a požádali ho o svolení. Tento Adam se nazýval synem božím. Ve skutečnosti to byl [[Belgie|belgický]] [[Francie|francouzský]] [[Pikarti|pikart]], kněz [[Adam Rohan]] z [[Pikardie]], který si získal důvěru skupiny žen. [69] => [70] => Někteří badatelé však soudí, že uvedené zprávy o sexuálních výstřednostech jsou přehnané, např. dle profesora [[František Šmahel|Františka Šmahela]] se jednalo o nádech volnomyšlenkářství a pohlavní svobody, který u jejich nepřátel budil zdání nové [[Sodoma a Gomora|Sodomy]].PURŠ, Jaroslav, ed. et al. ''Přehled dějin Československa. Díl I/1: Do roku 1526.'' Vyd. 1. Praha: Academia, 1980. 645 s. [s. 444.] [71] => [72] => Tito adamité byli trnem v oku Žižkovi. Ten proto proti nim zasáhl při výpravě proti Soběslavi, shromáždil vojska a vytáhl k adamitskému ostrovu. K rozhodujícímu střetu došlo v říjnu [[1421]] na [[Hamr (Val)|Ostrově na Hamru]]. Ačkoliv se statečně bránili, husitskému vojsku podlehli a 40 jich bylo zajato a zahubeno mečem a ohněm (21. října 1421).ŠMAHEL, František. ''Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., [42] s. obr. příl. {{ISBN|80-7184-072-6}}. [str. 101.] Poražené sektáře Žižka upálil, ponechán byl údajně jen jeden, aby táborským [[kněz|kněžím]] vypověděl všechny skutky svých druhů. Tyto tzv. adamitské články pak poslal Žižka do Prahy, aby o nich byli informováni pražští kněží.VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. ''Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic.'' Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. (Tzv. adamitské články jsou otištěny na str. 262–263.) [73] => [74] => == Odkazy == [75] => [76] => === Reference === [77] => [78] => [79] => === Literatura === [80] => * [[Petr Čornej|ČORNEJ, Petr]]: Adamité - tabu 15. i 19. století, in Sex a tabu v české kultuře 19. století, ed. V. Petrbok, Praha 1999, s. 142 - 159 [81] => [82] => * ČORNEJ, Petr: Potíže s adamity. Marginalia Historica, 1997, 2, s. 33 - 54 [83] => [84] => * ČORNEJ, Petr: Ráj na ostrově aneb prostor pro adamity. Táborský archiv (TA), XIII., 2007, s. 37nn [85] => [86] => * [[Josef Dobrovský|DOBROVSKÝ, Josef]]: Dějiny českých pikhartů a adamitů, Odeon, Praha 1978 [87] => [88] => * JUKL, Jakub Jiří: Adamité. Historie a vyhubení husitských naháčů, Dokořán, Praha 2014 [89] => [90] => * KOLÁŘ, Martin: Adamité v Čechách, in Jihočeský sborník historický (JSH), XXI., 1952 [91] => [92] => === Externí odkazy === [93] => * {{Commonscat}} [94] => * {{Wikislovník|heslo=adamita}} [95] => * {{Otto|heslo=Adamité}} [96] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Adamité}} [97] => [98] => {{Pahýl}} [99] => [100] => {{Autoritní data}} [101] => {{Portály|Náboženství|Husitství}} [102] => [103] => [[Kategorie:Gnosticismus]] [104] => [[Kategorie:Husitské strany a skupiny]] [105] => [[Kategorie:Hereze v křesťanství]] [106] => [[Kategorie:Nahota]] [107] => [[Kategorie:Husitské náboženství]] [] => )
good wiki

Adamité

Noční shromáždění adamitů, F. Morellon la Cave Adamité je označení jak pro starověkou gnostickou sektu, tak pro heretické hnutí v Nizozemsku (neo-adamity) i radikální část husitů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1421','Pikarti','Petr Kániš','Klokoty','Gnosticismus','Husitství','Mikuláš z Pelhřimova','Pikardie','Etika','Erós','manželství','Hamr (Val)'

1421

Rok 1421 je zaznamenán jako historicky důležitý ve střední Evropě, zejména v českých zemích.

Erós

Etika

Gnosticismus

Husitství

Husitství je české náboženské hnutí, které vzniklo v 15.

Klokoty

Manželství

Manželství je právní instituce, která umožňuje dvěma osobám uzavřít právoplatný svazek.

Pikardie

Pikardie je historické a geografické region ve Francii, který se nachází na severu země.

Pikarti