Array ( [0] => 15568025 [id] => 15568025 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Akání [uri] => Akání [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Изоглоссы-южного-наречия.png|náhled|Ruská nářečí: červeně – jižní (akání); zeleně – severní (okání)]] [1] => [2] => '''Akání''' ({{Vjazyce2|ru|''аканье''}}, {{Vjazyce2|be|''аканне''}}) označuje nerozlišování [о] a [a] v [[Přízvuk|nepřízvučných]] slabikách, které je vlastní jihoruským, běloruským a severoukrajinským nářečím.{{Citace monografie [3] => | autor = Назарова, Т. В [4] => | titul = Аканье в украинских говорах [5] => | vydavatel = Наука [6] => | místo = Москва [7] => | rok = 1977 [8] => | strany = 211 [9] => }} Je normou spisovné ruštiny a běloruštiny, v běloruském jazyce se odráží i v písmu. Vznik akání je možné klást do 14. století.{{Citace monografie [10] => | autor = Грицкевич, Ю. Н [11] => | titul = Историческая грамматика русского языка: пособие для студентов заочного отделения [12] => | vydavatel = ПГПИ им. С. М. Кирова [13] => | místo = Псков [14] => | rok = 2003 [15] => | isbn = 5-87854-237-4 [16] => | strany = 40 [17] => }} [18] => [19] => Přímým opakem akání je tzv. '''okání''', kdy se [о] a [a] rozlišuje ve všech pozicích. Okání je charakteristickým jevem severoruských nářečí. Přechod mezi oběma způsoby výslovnosti pak tvoří '''částečné okání''', kde dochází k rozlišování [о] a [a] pouze v první předpřízvučné slabice.{{Citace monografie [20] => | autor = Букринская И. А., Кармакова О. Е. и др [21] => | titul = Карта 12. Различие или совпадение о и а в предударных слогах после твердых согласных (оканье и аканье) [22] => | vydavatel = БСМП «Элекс-Альфа» [23] => | místo = Москва [24] => | rok = 2003 [25] => | url = http://www.gramota.ru/book/village/map12.html [26] => }} [27] => [28] => Kromě východoslovanské oblasti se lze s akáním setkat též v jihoslovanských jazycích. V [[bulharština|bulharštině]] je akajícím [[smoljan]]ský dialekt, kde se [о] v první předpřízvučné slabice vyslovuje jako [a]. V nářečí osad [[Tichomir]] a [[Trigrad]] se pak akání projevuje ve všech nepřízvučných slabikách.{{Citace periodika [29] => | autor = Георгиев, В. И [30] => | titul = Русское аканье и его отношение к системе фонем праславянского языка [31] => | periodikum = Вопросы языкознания [32] => | rok = 1963 [33] => | číslo = 2 [34] => | strany = 26 [35] => }} Akání existuje také v některých dialektech [[slovinština|slovinštiny]].{{Citace periodika [36] => | autor = Риглер Я [37] => | titul = К проблеме аканья [38] => | periodikum = Вопросы языкознания [39] => | rok = 1964 [40] => | číslo = 5 [41] => | strany = 36 [42] => }} [43] => [44] => == Reference == [45] => [46] => {{Autoritní data}} [47] => [48] => [[Kategorie:Ruština]] [49] => [[Kategorie:Běloruština]] [50] => [[Kategorie:Lingvistická morfologie]] [] => )
good wiki

Akání

Ruská nářečí: červeně - jižní (akání); zeleně - severní (okání) Akání označuje nerozlišování [о] a [a] v nepřízvučných slabikách, které je vlastní jihoruským, běloruským a severoukrajinským nářečím. Je normou spisovné ruštiny a běloruštiny, v běloruském jazyce se odráží i v písmu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Изоглоссы-южного-наречия.png','Přízvuk','bulharština','smoljan','Tichomir','Trigrad','slovinština','Kategorie:Ruština','Kategorie:Běloruština','Kategorie:Lingvistická morfologie'