Array ( [0] => 15489849 [id] => 15489849 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aktinium [uri] => Aktinium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Ac [3] => | protonové číslo = 89 [4] => | nukleonové číslo = 227 [5] => | název = Aktinium [6] => | latinsky = Actinium [7] => | nad = [[Lanthan|La]] [8] => | pod = [9] => | vlevo = [[Radium]] [10] => | vpravo = [[Thorium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Aktinoidy [14] => | číslo CAS = 7440-34-8 [15] => | skupina = 3 [16] => | perioda = 7 [17] => | blok = f [18] => | koncentrace v zemské kůře = 5×10−10 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = [20] => | obrázek = Electron shell 089 Actinium - no label.svg [21] => | popisek = atom aktinia [22] => | emisní spektrum = Actinium spectrum visible.png [23] => | vzhled = stříbrný kov [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = (227,027 8) [26] => | atomový poloměr = 187,8 pm [27] => | kovalentní poloměr = 203 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = [29] => | elektronová konfigurace = [[[radon|Rn]]] 6d1 7s2 [30] => | oxidační čísla = III [31] => [32] => | skupenství = pevné [33] => | krystalografická soustava = krychlová
a= 531,1 pm [34] => | hustota = 10,062 g/cm3 (''20 °C'') [35] => | teplota tání = 1 050 ± 50 [36] => | teplota varu = 2 750 [37] => | molární objem = 22,55×10−6 m3/mol [38] => | tepelná vodivost = 12 W⋅m−1⋅K−1 [39] => [40] => | specifické teplo tání = 46,1 J/g [41] => | skupenské teplo varu = 406 kJ/mol (''25 °C'') [42] => | specifické teplo varu = 1 290 J/g [43] => | molární atomizační entalpie = 385,2 kJ/mol [44] => | standardní molární entropie = 56,5 J K−1 mol−1
187,94 J K−1 mol−1 (''plyn'') [45] => | měrná tepelná kapacita = 0,120 J K−1 g−1
0,091 8 J K−1 g−1 (''plyn'') [46] => [47] => | standardní elektrodový potenciál = (Ac3+ → Ac0) -2,6 V [48] => | elektronegativita = 1,1 [49] => | ionizační energie = 5,70 [[elektronvolt|eV]] [50] => | ionizační energie2 = 11,48 eV [51] => | ionizační energie3 = 18,90 eV [52] => | iontový poloměr = (Ac3+) 118 pm [53] => [54] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [55] => }} [56] => '''Aktinium''' (chemická značka '''Ac''', {{vjazyce2|la|''Actinium''}}) je prvním členem řady [[aktinoidy|aktinoidů]], radioaktivní kovový prvek. [57] => [58] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [59] => Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní [[izotop]]. Ve [[Chemická sloučenina|sloučeninách]] se vyskytuje pouze v [[oxidační číslo|mocenství]] Ac3+ a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Čistý kov lze připravit redukcí [[Fluorid aktinitý|fluoridu aktinitého]] parami [[lithium|lithia]] při teplotě 1 100–1 300 °C. [60] => [61] => Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150krát intenzivněji než [[radium]] a ve tmě proto vydává namodralé světlo. [62] => [63] => Objevil jej roku [[1899]] francouzský chemik [[André-Louis Debierne]] v uranové rudě. [64] => [65] => == Výskyt, izotopy a využití == [66] => Přestože je známa řada [[Izotopy aktinia|izotopů aktinia]], v [[zemská kůra|zemské kůře]] se lze setkat pouze s izotopem 227Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem [[Uran (prvek)|uranu]]. [[Poločas přeměny]] tohoto izotopu je 21,772 roku a uvádí se, že jedna [[tuna]] uranové rudy obsahuje přibližně desetinu [[Kilogram#Gram|gramu]] aktinia. [67] => [68] => Z dalších izotopů stojí za zmínku např. 226Ac s poločasem rozpadu 29,37 hodiny nebo 225Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy, s nukleonovými čísly od 205 po 237 se rozpadají mnohem rychleji: [69] => {| class="wikitable" [70] => |- [71] => ! [[Izotop]] !! [[Poločas přeměny]] !! Druh přeměny !! Produkt rozpadu [72] => |- [73] => | 205Ac || 20 ms || [[alfa rozpad|α]] || 201[[Francium|Fr]] [74] => |- [75] => | 206Ac || 22 ms || α || 202Fr [76] => |- [77] => | 207Ac || 27 ms || α || 203Fr [78] => |- [79] => | 208Ac || 95 ms || α (99 %)/ [[Záchyt elektronu|ε]] (1 %) || 204Fr/ 208[[Radium|Ra]] [80] => |- [81] => | 209Ac || 87 ms || α (99 %)/ ε (1 %) || 205Fr/ 209Ra [82] => |- [83] => | 210Ac || 350 ms || α / ε || 206Fr/ 210Ra [84] => |- [85] => | 211Ac || 210 ms || α || 207Fr [86] => |- [87] => | 212Ac || 930 ms || α (57 %)/ ε (43 %) || 208Fr/ 212Ra [88] => |- [89] => | 213Ac || 738 ms || α || 209Fr [90] => |- [91] => | 214Ac || 8,2 s || α (89 %)/ ε (11 %) || 210Fr/ 214Ra [92] => |- [93] => | 215Ac || 170 ms || α (99,91 %)/ ε (0,09 %) || 211Fr/ 215Ra [94] => |- [95] => | 216Ac || 440 μs || α || 212Fr [96] => |- [97] => | 217Ac || 69 ns || α (≥98 %)/ ε (≤2 %) || 213Fr/ 217Ra [98] => |- [99] => | 218Ac || 1,08 μs || α || 214Fr [100] => |- [101] => | 219Ac || 11,8 μs || α || 215Fr [102] => |- [103] => | 220Ac || 26,4 ms || α (100 %)/ ε (5×10−4 %) || 216Fr/ 220Ra [104] => |- [105] => | 221Ac || 52 ms || α || 217Fr [106] => |- [107] => | 222Ac || 5,0 s || α (99 %)/ ε (1 %) || 218Fr/ 222Ra [108] => |- [109] => | 223Ac || 2,10 min || α (99 %)/ ε (1 %) || 219Fr/ 223Ra [110] => |- [111] => | 224Ac || 2,78 h || ε (90,9 %)/ α (9,1 %) || 224Ra/220Fr [112] => |- [113] => | 225Ac || 10,0 d || α (100 %)/
14C (4×10−12 %) || 221Fr/211[[Bismut|Bi]] [114] => |- [115] => | 226Ac || 29,37 h || [[Přeměna beta minus|β]] (83 %)/ ε (17 %)/
α (0,006 %)|| 226[[Thorium|Th]]/ 226Ra/ 222Fr [116] => |- [117] => | 227Ac || 21,772 r || β (98,62 %)/ α (1,38 %) || 227Th/ 223Fr [118] => |- [119] => | 228Ac || 6,15 h || β || 228Th [120] => |- [121] => | 229Ac || 62,7 min || β || 229Th [122] => |- [123] => | 230Ac || 122 s || β || 230Th [124] => |- [125] => | 231Ac || 7,5 min || β || 231Th [126] => |- [127] => | 232Ac || 119 s || β || 232Th [128] => |- [129] => | 233Ac || 145 s || β || 233Th [130] => |- [131] => | 234Ac || 44 s || β || 234Th [132] => |- [133] => | 235Ac || 62 s || β || 235Th [134] => |- [135] => | 236Ac || 1,2 min || β || 236Th [136] => |- [137] => | 237Ac || ? || β || 237Th [138] => |}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum přístupu=2012-03-13 |url archivu=https://www.webcitation.org/6HZybjtOa?url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum archivace=2013-06-23 |nedostupné=ano }} [139] => [140] => Všechny byly připraveny uměle bombardováním jader těžkých prvků (např. [[radium|radia]]) [[neutron]]y. [141] => [142] => Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj [[neutron]]ů při experimentech s jadernými přeměnami. [143] => [144] => == Odkazy == [145] => === Reference === [146] => [147] => [148] => === Literatura === [149] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [150] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [151] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [152] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II.'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [153] => * {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} [154] => [155] => === Související články === [156] => * [[Aktiniová rozpadová řada]] [157] => [158] => === Externí odkazy === [159] => * {{Commons}} [160] => * {{Commonscat}} [161] => * {{Wikislovník|heslo=aktinium}} [162] => [163] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [164] => {{Autoritní data}} [165] => {{Portály|Chemie}} [166] => [167] => [[Kategorie:Aktinium| ]] [168] => [[Kategorie:Kovy]] [169] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [170] => [[Kategorie:Aktinoidy]] [171] => [[Kategorie:Objeveno 1899]] [] => )
good wiki

Aktinium

Aktinium (chemická značka Ac) je prvním členem řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'radium','Thorium','neutron','Radium','Poločas přeměny','Aktiniová rozpadová řada','Izotopy aktinia','zemská kůra','Uran (prvek)','tuna','aktinoidy','Kategorie:Aktinoidy'