Array ( [0] => 15501337 [id] => 15501337 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Altaj [uri] => Altaj [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=horském systému|rozlišovač=Altaj (rozcestník)}}{{Neověřeno}}{{Infobox - reliéf [1] => | název = Altaj
Алтай
ئالتاي
阿尔泰 [2] => | obrázek = Тёплое_утро_Алтая.jpg [3] => | popisek = Šavlinské jezero v [[Tuva|republice Tuva]], Rusko [4] => | alt = Pohled na horský masív [[Bělucha|Běluchy]] [5] => | nejvyšší bod = [[Bělucha]] [6] => | maximální výška = 4506 [7] => | délka = 2000 [8] => | šířka = 600 [9] => | nadřazená jednotka = [[Sajano-altajský systém]] [10] => | sousední jednotky = [[Sajany]], [[Changaj]], [[Gobi]], [[Džungarská pánev]], [[Tarbagataj]], [[Kazašská pahorkatina]], [[Západosibiřská rovina]] [11] => | podřazené jednotky = Ruský Altaj, Mongolský Altaj, Gobijský Altaj [12] => | světadíl = [[Asie]] [13] => | stát = {{Vlajka a název|Rusko}}
{{Vlajka a název|Mongolsko}}
{{Vlajka a název|Čína}}
{{Vlajka a název|Kazachstán}} [14] => | povodí = [[Ob]], [[Irtyš]] [15] => | loc-map = vypnuto [16] => | mapa = Altai Mountains.jpg [17] => | popisek mapy = Poloha a dělení Altaje [18] => }} [19] => '''Altaj''' ([[ruština|rusky]] ''Алтай, Алтайские горы, Altajskie gory,'' [[kazaština|kazašsky]] ''Алтай, Алтай таулары, Altaj taulary,'' [[mongolština|mongolsky]] ''Алтай, Алтайн нуруу, Altajn nuruu,'' [[ujgurština|ujgursky]] ئالتاي تاغ تىزمىسى, [[transliterace|transliterováno]] ''Altay tagh tizmisi,'' [[čínština|čínsky]] 阿尔泰山脉, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Ā'ěrtài Shānmài,'' [[Standardní česká transkripce čínštiny|český přepis]] ''A-er-tchaj šan-maj)'' je téměř 2 000 [[Kilometr|km]] dlouhý a 600 km široký horský systém v centrální [[Asie|Asii]] na rozhraní [[Rusko|Ruska]], [[Kazachstán]]u, [[Čína|Číny]] a [[Mongolsko|Mongolska]]. S nejvyšším vrcholem – [[Bělucha]] (4 506 m) – je nejvyšším pohořím [[Sibiř]]e. Společně s pohořím [[Sajany]] a [[Ťan-šan|Ťan šan]] tvoří tzv. severní větev středoasijského horského systému, jež vychází z horského uzlu v oblasti [[Pamír]]u. Jméno Altaj pochází z mongolského Altan (zlaté hory) – to poukazuje na přítomnost [[Zlato|zlata]] ve zdejších horninách. [20] => [21] => Krajina na Altaji se skládá zejména ze suché vysokohorské stepi a rozsáhlých lesů. Nejvyšší části hor pokrývají z velké části ledovce (zaledněno je 900 km²). Některé oblasti ve střední části a zejména pak v mongolské části blížící se k poušti [[Gobi]] tvoří polopouště ([[Koš-Agač]]). Hranice [[permafrost]]u probíhá ve výšce 2 000 m n. m., na jižních svazích ještě o 400 m výše. Vegetace je velmi různorodá vzhledem k poloze pohoří na rozhraní několika různých bioregionů. Altaj tak tvoří bariéru mezi severem a jihem i východem a západem celého kontinentu. Na Altaji se celkem vyskytuje na 2 000 druhů vyšších rostlin, z toho 200 druhů [[endemit|endemických]] a 300 druhů léčivých. Fosilní nálezy [[pleistocén]]ní fauny a relikty třetihorní vegetace svědčí o přítomnosti [[Subtropický podnebný pás|subtropické]] flóry i fauny v teplých dobách meziledových, kdy zde rostly i [[dub]]y, [[Lípa (rod)|lípy]], [[javor]]y a [[jírovec|jírovce]].{{Doplňte zdroj}} [22] => == Geografie == [23] => [[Soubor:Akkem Valley 2011.jpg|náhled|Pohled na nejvyšší horu Altaje [[Bělucha|Běluchu]] (4 506 m n. m.) a ledovcovou říčku Akkem|vlevo]]Altaj se nachází přibližně v geografickém středu asijského kontinentu. Na východě na něho navazuje pohoří [[Sajany]]. Směrem na sever spadá do rozsáhlé [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské roviny]], na jihu do [[Džungarská pánev|Džungarské pánve]], na jihovýchodě se pak rozkládá poušť [[Gobi]]. [24] => [25] => Vzhledem k své rozlehlosti se Altaj člení na tři části: [26] => * '''Ruský Altaj''' — v Rusku ([[Altajský kraj]], [[Altajská republika]]) pojmenované pouze Altajské hory, zasahuje i do Kazachstánu ([[Východokazašská oblast]]), Číny ([[Sin-ťiang]]) a Mongolska ([[Bajanölgijský ajmag]], [[Chovdský ajmag]]) — nejvyšší hora je [[Bělucha]] (4506 m), leží zde i [[Abajská step]]. [27] => * '''Mongolský Altaj''' ([[Chovdský ajmag]], [[Gobialtajský ajmag]]) — nejvyšší hora [[Mönch Chajrchan Úl]] (4362 m) [28] => * '''Gobijský Altaj''' ([[Gobialtajský ajmag]], [[Bajanchongorský ajmag]], [[Jihochangajský ajmag]]) — nejvyšší hora je [[Tegun Bogd]], zvaný též Barun-Bogdo-Ula nebo Ich Bogd ({{cizojazyčně|mn|Их Богд}}) (3957 m) [29] => == Geologie == [30] => [[Soubor:Chuya River Altay.JPG|náhled|Čujské údolí na Altaji]][[Geologie|Geologická]] struktura Altaje je velice složitá, což je i z důvodu jeho obrovské rozlohy. Z těchto důvodů zde bývají 2–3 [[zemětřesení]] za rok, přičemž ta nejsilnější byla v letech [[1903]] a [[1927]] (síla 8 z [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]). [31] => [32] => Pohoří vzniklo v [[Paleozoikum|prvohorách]] za [[hercynské vrásnění|hercynského vrásnění]]. Staré hercynské pohoří bylo však v [[Mezozoikum|druhohorách]] zarovnáno v [[Parovina|parovinu]] a do současné podoby bylo vyzdviženo až v [[třetihory|třetihorách]] a začátkem [[čtvrtohory|čtvrtohor]] při alpínské [[orogeneze|orogenezi]]. Tak vznikla charakteristicky stupňovitá stavba Altaje, která je z geologického hlediska mladá a ještě dnes se zvedá rychlostí až několik centimetrů za rok. Důkazem, že pohoří není stále ještě dotvořené, jsou časté kamenné [[lavina|laviny]]. [33] => [34] => Výrazný ledovcový [[reliéf (geografie)|reliéf]] byl formován během posledních dvou [[doba ledová|dob ledových]]. [[Ledovec|Ledovce]] byly významným faktorem při formování horstva, když při maximálním zalednění stékaly až na výšku tisíc metrů. Dalším faktorem formování je mrazové [[zvětrávání]], které je díky kontinentálnímu podnebí velice silnou složkou napomáhající utvářet okolní krajinu – proto jsou zde k vidění velké suťové kužely, tzv. [[osyp]]y. [35] => [36] => Altaj je budován hlavně paleozoickými horninami (v oblasti Běluchy [[ordovik|ordovického]] stáří), kterými pronikají mladopaleozoické vyvřeliny. Z hornin zde tak mají dominantní zastoupení [[Žula|žuly]], metamorfované horniny jako jsou [[Rula (hornina)|ruly]] a [[svor]]y a dále zvětralé písčité [[břidlice]] s vysokým podílem nejrůznějších minerálů, které vykrystalizovávaly uvnitř hornin. Tyto horniny často pukají mrazem, z čehož vznikají kameny jehlicovitých tvarů naskládané na sebe. [37] => [38] => V dobách ledových byl Altaj značně zaledněn a při oteplování se tak podhůří stávalo patrně místem největších záplav na [[Země|Zemi]]. Tomu pravděpodobně pomohlo uvolnění obrovské masy vody držené v jezerech na površích ledovců při jejich tání. Ústup ledovců na konci posledního glaciálu vytvořil nespočet říčních teras a zanechal zde [[štěrk]]ové vrstvy s balvany o průměru jeden až dva metry. V dobách ledových se nad řekou [[Bija]] ukládaly mocné, jemně váté [[spraš]]ové vrstvy s pohřbenými fosilními půdami z období mezi dobami ledovými, které dnes představují jeden z nejúplnějších záznamů klimatických změn na Sibiři za posledních 250 000 let. Díky tomu je dnes známo mnohem teplejší klima Altaje v dávných dobách i s druhovou skladbou tehdejší flóry. [39] => [[Soubor:Kazakhstan Altay.jpg|náhled|Altaj v Kazachstánu|vlevo]] [40] => [41] => === Nerostné bohatství === [42] => [43] => Dnes probíhá v malém rozsahu na několika místech v Altaji těžba [[zlato|zlata]], které lze při troše štěstí nalézt i v říčních náplavech. Zejména na severních výběžcích Altaje jsou bohaté zdroje koksovatelného [[uhlí]] ([[Kuzněcká pánev]]). V jihovýchodní části jsou ložiska [[železná ruda|železné rudy]] a [[polymetalické rudy|polymetalických rud]] ([[zinek]]) – proto tato část Altaje na území [[Východokazašská oblast|Východokazašské oblasti]] bývá označována jako Rudný Altaj. [44] => [45] => == Klima == [46] => [[Soubor:Кызыл чин река1.jpg|náhled|Suché oblasti východního Altaje]] [47] => Klima na Altaji ovlivňováno [[Anticyklóna|tlakovou výší]] nad Mongolském a je v zásadě silně kontinentální, s dlouhými, velmi mrazivými zimami a krátkými léty. Léto je vlivem arktických vzdušných mas, které se nad západní Sibiří zahřívají a způsobují deštivé počasí, poměrně chladné. Červenec je nejdeštivějším měsícem (slunečných dnů bývá méně než 50 %). V poslední dekádě léta sníh již netaje pod 2 600 m. Září a říjen se vyznačují velice proměnným počasím. Zima na Altaji začíná v listopadu. Nejchladnější území je [[Čujská step]] na východě, kde teploty v lednu dosahují až −62 [[Stupeň Celsia|°C]]. Průměrné lednové teploty jsou −24 °C a červencové +12 °C. [48] => [49] => Srážky jsou rozděleny jednak podle nadmořské výšky, jednak ve směru severozápad-jihovýchod: svahy, které se tyčí se nad široké západosibiřské roviny, jsou nejvlhčí, neboť se na nich projevuje návětrný efekt. Srážky zde na hřebenech dosahují kolem 1500 mm/rok a v zimě se tvoří bohatá sněhová pokrývka o síle běžně 2–3 m. Naopak v údolích se srážkovým stínem a na jihovýchodě dosahují roční úhrny srážek méně než 250 mm.{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Central Asia: Kazakhstan, Russia, China, and Mongolia {{!}} Ecoregions {{!}} WWF [51] => | periodikum = World Wildlife Fund [52] => | url = https://www.worldwildlife.org/ecoregions/pa0502 [53] => | jazyk = en [54] => | datum přístupu = 2021-09-07 [55] => }} [56] => [57] => == Vodstvo == [58] => [[Soubor:Sunset at Kucherla lake.jpg|vlevo|náhled|[[Kučerlinské jezero]] plesového původu; jezero je ve své spodní části zamrzlé]] [59] => [60] => === Jezera === [61] => Na Altaji se nachází přibližně 7 000 jezer s celkovou plochou 600 km². Většina těchto jezer je položena vysoko v horách a má [[pleso]]vý charakter. Největší jezero je [[Markakol]] s rozlohou 449 km², které se nachází v kazašské části pohoří mezi hřbety [[Kurčumskim]] ze severu a [[Azutau]] z jihu. Jezero je dlouhé 38 km a dosahuje hloubky až 30 m. [62] => [63] => Největší jezero v ruské části Altaje je [[Telecké jezero|Telecké]] uprostřed lesů na říčním toku [[Čulyšman]]. Podobně jako [[Bajkal]] vzniklo příkopovou propadlinou a právě po Bajkalu je druhým nejhlubším jezerem celé Sibiře s hloubkou 353 m (některé zdroje uvádí 325 m). Dříve bylo však jezero hluboké 2 000 m. Délka tohoto jezera je 78 km a šířka nepřesahuje 8 km. Celková plocha jezera je 223 km² a je jednou z velkých zásobáren pitné vody. Na mongolské straně jsou velkými jezery [[Tolbo núr]] (185 km²), [[Dajan núr]] a [[Chovdská jezera]]. [64] => [[Soubor:Katun.jpg|náhled|Řeka [[Katuň]], častý cíl vodáků]] [65] => [66] => === Řeky === [67] => Na Altaji teče 20 188 řek o celkové délce 62 555 km, z nichž naprostá většina skončí v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]] díky veletokům [[Irtyš]], [[Ob]] a [[Jenisej]]. Jen některé řeky v mongolské části skončí v bezodtokých jezerech severozápadního Mongolska. [68] => [69] => Na Altaji pramení obě dvě zdrojnice Obu: [[Katuň]] pramenící pod Běluchou a [[Bija]] vytékající z Teleckého jezera se slévají ve městě [[Bijsk]] a stávají se Obem. Další významné řeky pramenící v Altaji jsou [[Buchtarma]], která kromě kousku od pramene v ruské části protéká Kazachstánem a vlévá se do Irtyše, nebo mongolská řeka [[Chovd gol]], která se vlévá do jezera [[Char Us núr]]. V ruské části to jsou ještě řeky [[Čulyšman]] a [[Argut]]. [70] => [[Soubor:Актру вершина и ледник.jpg|náhled|Ledovec na hoře Aktru]] [71] => [72] => === Vodopády === [73] => [74] => Nejvyšší vodopády jsou kaskády na řece [[Čulča]] s výškou až 160 m. [75] => [76] => === Ledovce === [77] => [78] => Zalednění Altaje je značné, za což může velké množství srážek a extrémní klima ve vyšších polohách. Na Altaji lze napočítat více než 1 500 ledovců o celkové ploše 890 km². Nejvíc jich je v nejvyšší části Altaje v [[Katuňský hřbet|Katuňském hřbetu]] (přibližně 400), z nichž nejdelší dosahují délky téměř 11 km (Šapošnikovův ledovec 10,5 km, Geblerův ledovec 8,5 km). [79] => [80] => == Flóra a vegetace == [81] => [[Soubor:Горный Алтай - panoramio - Tanya Dedyukhina (14).jpg|vlevo|náhled|Modřínové lesy na Altaji]] [82] => [[Květena|Flóra]] a [[vegetační stupňovitost]] na Altaji je nesmírně rozmanitá, což je dáno nejen členitostí několika výškových pásem, ale i polohou na rozhraní několika velice rozdílných [[biom]]ů: sibiřské [[tajga|tajgy]], kazašské [[step]]i a mongolských [[Semiaridní podnebí|polopouští]]. Dalším významným činitelem, který ovlivňuje vegetaci, je výše zmiňované rozložení srážek.{{Citace elektronické monografie [83] => | titul = Holarctis – Cirkumboreální oblast – Altajsko-sajanská provincie {{!}} BOTANY.cz [84] => | url = https://botany.cz/cs/altajsko-sajanska-provincie/ [85] => | datum přístupu = 2021-09-07 [86] => }} [87] => [88] => Na severozápadě a severu území, kde je srážek nejvíce, se rozkládá převážně sibiřská [[Tajga|tmavá tajga]], tvořená především [[Smrk sibiřský|smrkem sibiřským]] (''Picea obovata'') a [[Jedle sibiřská|jedlí sibiřskou]] (''Abies sibirica''), dále též [[Borovice sibiřská|borovicí sibiřskou]] (''Pinus sibirica'') nebo [[Borovice lesní|lesní]] (''Pinus silvestris''), [[Topol osika|osikami]] (''Populus tremula'') nebo [[bříza]]mi. Keřový podrost je poměrně hustý a obsahuje keře jako [[hloh]]y, [[tavolník]]y, [[Meruzalka|rybíz]], [[rakytník]], [[skalník černoplodý]], [[zimolez]], [[Brusnice borůvka|borůvky]]. Na kontinentálnějším východě a ve vysokých polohách jihu pohoří zcela převládá [[modřín sibiřský]] (''Larix sibirica''); jeho lesy jsou poměrně světlé, místy až parkovitého rázu, s bohatým bylinným podrostem ([[hořec]], [[rozchodník]], [[lomikámen]], divoký [[česnek]], [[lilie]], [[pivoňka]]. Nalézt zde lze i [[pěnišník daurský]] (''Rhododendron dahuricum'') či mnoho druhů hub. Směrem na západ (severní Kazachstán) tajga přechází do otevřenějších formací [[lesostep]]i. Na jihu a jihovýchodě pohoří vzhledem k suchému klimatu do značných nadmořských výšek (až do 1800 m) zasahují [[step]]ní trávníky s [[kavyl]]y, [[Kostřava sivá|kostřavami]], [[Kozinec|kozinci]], [[Pelyněk|pelyňky]] a dalšími [[Xerofyty|xerofytními]] druhy rostlin; na ně pak navazují zmíněné rozvolněné modřínové lesy. V nejnižších polohách spadajících do Džungarské pánve a přiléhajících k poušti Gobi má vegetace polopouštní až pouštní ráz.Jörg Pfadenhauer: ''Anmerkungen zur Vegetation des russischen Altai'', Reinhold-Tüxen-Gesellschaft, Hannover 2009, [https://www.zobodat.at/pdf/Ber-Reinh-Tuexen-Ges_21_0211-0225.pdf pdf-Version], S. 216–220. [89] => [[Soubor:Trollius asiaticus 01.jpg|náhled|Alpínská louka s upolíny]] [90] => Horní [[hranice lesa]] se pohybuje od 1 700 m na západě do 2 500 m na východě. Pásmo alpínských luk není souvislé a pokrývá jen vlhké svahy nebo ploché dolinky oddělené stěnami či ledovci. V létě jsou tyto louky rozkvetlé spoustou květin – [[lomikámen]], [[prvosenka]], [[česnek]], [[violka|fialka]], [[hlaváček (rod)|hlaváček]], [[rebarbora kadeřavá|rebarbora]], [[rozchodnice růžová]] (''Rhodiola rosea''), [[upolín]] (''Trollius''), [[koniklec]], [[hořec]] (včetně endemitu ''[[Gentiana altaica]]''), žlutý [[mák nahoprutý]] (''Papaver nudicaule''), [[dryádka]] ''Dryas oxyodonta'' a mnoho dalších. Nad horskou tajgou roste vegetace horské [[tundra|tundry]], která je tvořena zakrslými keříky a polárními [[bříza]]mi (''Betula rotudifolia''), které rostou do výšky 40–60 cm, zato velmi hustě. Ve vyšších výškách je možno vidět i některé druhy zakrslých [[vrba|vrb]]. Subnivální stupeň je tvořen řídkými porosty [[mechy|mechů]] a [[lišejník]]ů. V nižších polohách mezi kameny rostou i některé skalničky.{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = Altai alpine meadow and tundra {{!}} Ecoregions {{!}} WWF [92] => | periodikum = World Wildlife Fund [93] => | url = https://www.worldwildlife.org/ecoregions/pa1001 [94] => | jazyk = en [95] => | datum přístupu = 2021-09-07 [96] => }} [97] => [98] => == Fauna == [99] => [[Soubor:Snow leopard (1985510).jpg|náhled|Vysokohorské polohy Altaje jsou domovem [[irbis]]a – sněžného leoparda|vlevo]] [100] => Živočišná říše je typicky sibiřská. Představitelem je zemní veverka [[Burunduk páskovaný|burunduk]] (''Tamias sibiricus'') se šedým kožíškem zdobeným čtyřmi bílými pruhy, je velmi podobný americkému [[Čipmank východní|čipmankovi]], kterého proslavil hlavně seriál [[Rychlá rota|Chip a Dale]] od [[Walt Disney|Walta Disneyho]]. Alpínský stupeň obývá plachý, zlatě zbarvený [[svišť šedý]] (''Marmota baibacina''), a naopak velmi zvědavé [[Pišťuchovití|pišťuchy]], žijící v suťovitých polích. [101] => [102] => Jednou z nejdravějších šelem Sibiře je [[Rosomák sibiřský|rosomák]], který si přes svůj malý vzrůst troufne i na jelena nebo člověka. V Altaji je relativně hojný i výskyt [[Sobol asijský|sobola asijského]], který je v jiných oblastech na pokraji vyhynutí kvůli lovu pro svou kožešinu. Dále zde žije [[Sob polární|sob]], [[vlk]], [[rys ostrovid|rys]], [[Medvědovití|medvěd]] a vzácně i [[irbis|leopard sněžný]]. Vzácně jsou zde i [[jelen]]i, [[Los evropský|losi]] a zástupci zvířeny střední Asie ([[jelen maral]], [[kozoroh ibex]], [[ovce argali]]). [103] => [104] => Na Altaji žije více než 100 druhů ptáků – např. [[tetřev hlušec]], [[drozd]], [[pěnice]] a velký kurovitý pták [[velekur altajský]] (''Tetraogallus altaicus''), známý pod domorodým názvem ular. Jezera a potoky jsou obydleny [[pstruh]]y, [[lipan]]y i jinými rybami. Z bezobratlých stojí za zmínku motýl [[jasoň červenooký]] (''Parnassius apollo'') a [[tesaříkovití|tesařík]] rodu ''Monochamus''. [105] => [106] => == Turistika == [107] => [108] => [[Soubor:2006-07 altaj memorial.jpg|náhled|Pomník ruskému vodákovi, který jako jediný sjel řeku Kučerla, demonstruje nebezpečí divokých altajských řek: při druhém pokusu neuspěl{{Doplňte zdroj}}]]Altaj je velice oblíbeným turistickým místem [[Rusové|Rusů]] i zahraničních cestovatelů. [[Telecké jezero]] slouží jako rekreační místo, které je přes léto obklopeno turisty trávících svou dovolenou v kempu. Volný čas lze trávit koupáním, okolními túrami, rybařením nebo výlety na lodích. Divoké řeky pramenící v horách lákají vodáky z celého Ruska i [[Evropa|Evropy]]. Hojně navštěvovaná bývá řeka [[Katuň]], kterou lze sjíždět na raftech i s místními průvodci. Altaj přitahuje pozornost i mnoha [[horolezectví|horolezců]]. Nejvíce jich pak míří samozřejmě na nejvyšší vrchol hory [[Bělucha|Běluchy]] (4 506 m), ale jsou zde i jiné čtyřtisícové vrcholy. U jezera [[Akkem (jezero)|Akkem]] severně od Běluchy je vybudovaný mezinárodní horolezecký tábor a meteorologická stanice. [109] => [110] => Altaj je také ideálním místem pro [[Horská turistika|vysokohorskou turistiku]], a to nejen pro svou zachovalou a krásnou přírodu, ale i díky nižší náročnosti oproti jiným horským soustavám. [111] => [112] => Rozvoji turistiky napomáhá i zápis [[Zlaté hory Altaje|Zlatých hor Altaje]] na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]] z roku [[1998]] jakožto regionu reprezentujícího kompletně výškové pásmy vegetace v centrální Sibiři od stepi, lesostepi, subalpínské a alpínské vegetace a místo výskytu světově ohrožených savců, jako např. sněžného leoparda a ovcí argali. [113] => [114] => == Zajímavosti == [115] => [116] => V srpnu roku [[2007]] se do Altaje vydala skupina některých českých [[Jára Cimrman|Cimrmanologů]], aby zdolala vrchol dosud nepojmenované hory a nazvali ji [[hora Járy Cimrmana|horou Járy Cimrmana]]. Výstup byl vykonán úspěšně, o jejich dobývání hory byl natočen [[Expedice Altaj – Cimrman mezi jeleny|film]]. [117] => [118] => == Odkazy == [119] => [120] => === Reference === [121] => [122] => === Literatura === [123] => * Kleslo, Michal: ''Altaj – horolezecký, trekový, turistický průvodce''. Vlastní náklad, 2004 [124] => [125] => === Související články === [126] => * [[Altaidy]] [127] => * [[Altajská republika]] [128] => * [[Altajský kraj]] [129] => * [[Zlaté hory Altaje]] [130] => * [[Komplex petroglyfů v mongolském Altaji]] [131] => [132] => === Externí odkazy === [133] => * {{Commons}} [134] => * {{Commonscat}} [135] => * {{Wikislovník|heslo=Altaj}} [136] => * {{otto|Altaj}} [137] => * [http://whc.unesco.org/en/list/768 UNESCO: Zlaté hory na Altaji (http://whc.unesco.org/en/list/768) – anglicky] [138] => {{Pohoří v Číně}}{{Autoritní data}} [139] => [140] => [[Kategorie:Altaj| ]] [141] => [[Kategorie:Pohoří v Číně]] [142] => [[Kategorie:Geografie Sin-ťiangu]] [143] => [[Kategorie:Pohoří v Kazachstánu]] [144] => [[Kategorie:Geografie Východokazašské oblasti]] [145] => [[Kategorie:Pohoří v Mongolsku]] [146] => [[Kategorie:Bajanölgijský ajmag]] [147] => [[Kategorie:Chovdský ajmag]] [148] => [[Kategorie:Gobialtajský ajmag]] [149] => [[Kategorie:Bajanchongorský ajmag]] [150] => [[Kategorie:Jihochangajský ajmag]] [151] => [[Kategorie:Pohoří v Rusku]] [152] => [[Kategorie:Geografie Altajské republiky]] [153] => [[Kategorie:Geografie Altajského kraje]] [154] => [[Kategorie:Sajano-altajský systém]] [] => )
good wiki

Altaj

Altaj (rusky Алтай, Алтайские горы, Altajskie gory, kazašsky Алтай, Алтай таулары, Altaj taulary, mongolsky Алтай, Алтайн нуруу, Altajn nuruu, ujgursky ئالتاي تاغ تىزمىسى, transliterováno Altay tagh tizmisi, čínsky 阿尔泰山脉, pinyin Ā'ěrtài Shānmài, český přepis A-er-tchaj šan-maj) je téměř 2 000 km dlouhý a 600 km široký horský systém v centrální Asii na rozhraní Ruska, Kazachstánu, Číny a Mongolska. S nejvyšším vrcholem - Bělucha (4 506 m) - je nejvyšším pohořím Sibiře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bělucha','Sajany','Gobi','Irtyš','Chovdský ajmag','Čulyšman','Altajský kraj','česnek','Bija','Zlaté hory Altaje','hořec','step'

Bělucha

Bija

Česnek

Čulyšman

Gobi

Hořec

Irtyš

Sajany

Step