Array ( [0] => 15487784 [id] => 15487784 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Amsterdam [uri] => Amsterdam [3] => Imagen de los canales concéntricos en Ámsterdam.png [img] => Imagen de los canales concéntricos en Ámsterdam.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Amsterdam [2] => | originální jméno = [3] => | koláž = {{Koláž|position=center [4] => | photo1a = KeizersgrachtReguliersgrachtAmsterdam.jpg [5] => | photo2a = Koninklijk Paleis Amsterdam.jpg [6] => | photo2b = Amsterdam Oude Kerk 2008.jpg [7] => | photo3a = Amsterdam - Rijksmuseum - panoramio - Nikolai Karaneschev.jpg [8] => | photo3b = Concertgebouw 04.jpg [9] => | photo4a = Estación Central, Ámsterdam, Países Bajos, 2016-05-30, DD 01-03 HDR.jpg [10] => | size = 270 [11] => | spacing = 2 [12] => | color = [13] => | border = 0 [14] => | text = Odshora: [[Amsterdamské kanály|Vodní kanály]] v centru, [[Královský palác v Amsterdamu]], [[Oude Kerk (Amsterdam)|Oude Kerk]], [[Rijksmuseum]], [[Concertgebouw]], [[Amsterdam Centraal|hlavní nádraží v Amsterdamu]]}} [15] => | vlajka = Flag of Amsterdam.svg [16] => | znak = Wapen van Amsterdam.svg [17] => | zeměpisná šířka = 52.372966 [18] => | zeměpisná délka = 4.892917 [19] => | nadmořská výška = -2 [20] => | časové pásmo = +1 (SEČ), +2 (SELČ) [21] => | stát = Nizozemsko [22] => | pojem vyššího celku = [[Nizozemské provincie|Provincie]] [23] => | název vyššího celku = [[Severní Holandsko]] [24] => | administrativní dělení = [25] => | etnické složení = [[Nizozemci]], [[Maročané]], [[Surinamci]], [[Turci]], [[Indonésané]] [26] => | náboženské složení = [[Římskokatolická církev|Římskokatolické křesťanství]], [[Protestantismus|Protestantské křesťanství]], [[Sunnité|Sunnitský]] [[islám]] [27] => | vznik = [28] => | zakladatel = [29] => | telefonní předvolba = +31 20 [30] => | psč = 1000–1183 [31] => | označení vozidel = [32] => | titul představitele = [[Starosta|Starostka]] [33] => | představitel = [[Femke Halsema]] ([[GroenLinks|GL]]) [34] => | web = https://www.amsterdam.nl/ [35] => | počet obyvatel = 921402 [36] => | rozloha = 219,3 [37] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [38] => }} [39] => '''Amsterdam''' ([[Nizozemština|nizozemsky]] ''Amsterdam,'' [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: [{{IPA|ˌɑmstərˈdɑm}}], {{Audio|Nl-Amsterdam.ogg}}) nebo též méně používané{{Citace elektronického periodika [40] => | příjmení = Pravopisně.cz [41] => | titul = Amsterdam × Amsterodam - jak se tento název správně píše? [42] => | periodikum = Pravopisně.cz [43] => | url = https://www.pravopisne.cz/2015/03/amsterdam-x-amsterodam/ [44] => | datum vydání = 2015-03-16 [45] => | jazyk = cs [46] => | datum přístupu = 2020-11-20 [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201029074504/https://www.pravopisne.cz/2015/03/amsterdam-x-amsterodam/ [48] => | datum archivace = 2020-10-29 [49] => }} '''Amsterodam'''Slovník spisovné češtiny, {{ISBN|80-200-0493-9}}, str. 625 je [[Hlavní město|hlavní]] a nejlidnatější město [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Právě v něm a ještě v [[Haag]]u sídlí [[Politický systém Nizozemska|nizozemská vláda]]. Ve městě žije 921 402 obyvatel a v [[Městská oblast|městské oblasti]] 1 457 018 lidí{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = The Netherlands: the greatest number of Jewish victims in Western Europe [51] => | periodikum = Anne Frank Website [52] => | url = https://www.annefrank.org/en/anne-frank/go-in-depth/netherlands-greatest-number-jewish-victims-western-europe/ [53] => | datum vydání = 2018-09-28 [54] => | jazyk = en [55] => | datum přístupu = 2021-10-05 [56] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211005070111/https://www.annefrank.org/en/anne-frank/go-in-depth/netherlands-greatest-number-jewish-victims-western-europe/ [57] => | datum archivace = 2021-10-05 [58] => }}. V roce [[2009]] žilo ve městě jen 761 tisíc obyvatel, počet obyvatel tedy vzrostl o 160 tisíc. Nizozemská metropole je součástí [[Administrativní dělení Nizozemska|provincie]] [[Severní Holandsko]], zároveň je jedním z měst [[souměstí]] [[Randstad]]. Amsterdam je pro velké množství [[Vodní kanál|vodních kanálů]] označován jako [[Benátky]] severu.[https://www.welt.de/welt_print/article2746917/Fachmagazin-waehlt-vier-deutsche-Orchester-unter-die-besten-der-Welt.html ''Fachmagazin wählt vier deutsche Orchester unter die besten der Welt.''] {{Wayback|url=https://www.welt.de/welt_print/article2746917/Fachmagazin-waehlt-vier-deutsche-Orchester-unter-die-besten-der-Welt.html |date=20170315090558 }} [[Die Welt]], 19. listopadu 2008 (německy). Kanály jsou zapsány i na seznamu [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. Se svými -2 m n. m. je Amsterdam druhým nejníže položeným hlavním městem na světě (hned po [[Baku]] s -28 m n. m.). [59] => [60] => Amsterdam byl založen u [[ústí]] [[Řeka|řeky]] [[Amstel]] do [[Severní moře|Severního moře]]. [[Vodní tok]] byl [[Přehrada|přehrazen]] kvůli omezení rizika [[Povodeň|záplav]]. Jméno města v doslovném překladu znamená přehrada na řece Amstel. Původně malá [[rybářská vesnice]] z konce [[12. století]] se stala významným světovým [[přístav]]em. Největší rozvoj zaznamenala během nizozemského zlatého věku v [[17. století]], v té době bylo Nizozemsko hospodářskou velmocí. Amsterdam se postupně stal předním centrem [[Finance|financí]], [[obchod]]u i produkce umění.{{Citace monografie [61] => | příjmení = Cassis [62] => | jméno = Youssef [63] => | titul = Capitals of capital : a history of international financial centres, 1780-2005 [64] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/317384439 [65] => | vydavatel = Cambridge University Press [66] => | místo = Cambridge [67] => | počet stran = 1 online resource (xiv, 385 pages) [68] => | isbn = 0-511-33464-8 [69] => | isbn2 = 978-0-511-33464-1 [70] => | oclc = 317384439 [71] => }} V [[19. století|19.]] a [[20. století]] se město nadále rozrůstalo, bylo naplánováno a vybudováno mnoho nových čtvrtí a předměstí. [[Amsterdamské kanály]] a [[obranná linie Amsterdamu]] z 19. až 20. století jsou na seznamu světového dědictví UNESCO.{{Citace elektronického periodika [72] => | příjmení = [73] => | jméno = [74] => | titul = Seventeenth-Century Canal Ring Area of Amsterdam inside the Singelgracht [75] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [76] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1349/ [77] => | jazyk = en [78] => | datum přístupu = 2021-10-05 [79] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211005065018/https://whc.unesco.org/en/list/1349/ [80] => | datum archivace = 2021-10-05 [81] => }} V roce 2021 došlo k rozšíření ochrany UNESCO i na prvky [[Nová holandská vodní linie|Nové holandské vodní linie]] (spojující [[Zuiderzee]] a [[Rýn]]) a přejmenování položky na „Nizozemské vodní obranné linie“.{{Citace elektronického periodika [82] => | příjmení = [83] => | jméno = [84] => | titul = Dutch Water Defence Lines [85] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [86] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/759/ [87] => | jazyk = en [88] => | datum přístupu = 2021-10-05 [89] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211005001509/https://whc.unesco.org/en/list/759 [90] => | datum archivace = 2021-10-05 [91] => }} Část Sloten, začleněná v roce [[1921]] magistrátem Amsterdamu, je nejstarší částí města. Vznikla již v [[9. století]]. Město má dlouhou tradici otevřenosti, [[Liberalismus|liberalismu]] a [[tolerance]].{{Citace monografie [92] => | příjmení = Shorto [93] => | jméno = Russell [94] => | titul = Amsterdam : a history of the world's most liberal city [95] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/827528685 [96] => | vydání = First edition [97] => | místo = New York [98] => | počet stran = 357 pages, 24 unnumbered pages of plates [99] => | isbn = 978-0-385-53457-4 [100] => | isbn2 = 0-385-53457-4 [101] => | oclc = 827528685 [102] => }} [[Cyklistika]] je symbolem moderního charakteru města. Po celém městě je mnoho [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]] a [[Jízdní pruh pro cyklisty|pruhů pro kola]]. [103] => [104] => Mezi hlavní atrakce Amsterdamu patří jeho historické kanály. [[Rijksmuseum Amsterdam]] je státní muzeum s rozsáhlou sbírkou umění nizozemského zlatého věku. Dalšími významnými muzei jsou [[Van Goghovo muzeum]], Muzeum Stedelijk zaměřené na [[moderní umění]], Amsterdamské muzeum shromažďující exponáty o historii města, [[dům Anne Frankové]], muzeum vědy a techniky [[NEMO (muzeum)|NEMO]] či Národní námořní muzeum. Populární je i návštěvnické centrum [[pivovar]]u [[Heineken]] – Heineken Experience. Známá je [[zoologická zahrada]] [[Natura Artis Magistra]] nebo městská [[botanická zahrada]]. [105] => [106] => Známým místem je i náměstí [[Dam (Amsterdam)|Dam]], kde se nachází [[Královský palác v Amsterdamu]] a bývalá radnice. Koncertní síň [[Concertgebouw]] je známá svou skvělou [[Akustika|akustikou]].{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = Royal Concertgebouw {{!}} I amsterdam [108] => | periodikum = web.archive.org [109] => | url = https://www.iamsterdam.com/en/see-and-do/whats-on/music/venues/royal-concertgebouw [110] => | datum vydání = 2020-06-04 [111] => | datum přístupu = 2023-02-26 [112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200604114240/https://www.iamsterdam.com/en/see-and-do/whats-on/music/venues/royal-concertgebouw [113] => | datum archivace = 2020-06-04 [114] => }} Populární je také čtvrť červených luceren a mnoho kaváren s [[konopí]]m. Amsterdam je také známý svým nočním životem, některé noční kluby (Melkweg, Paradiso) patří mezi nejznámější na světě. Ve městě se koná i nespočet [[festival]]ů. Návštěvníci také míří za propracovaným systémem kanálů a úzkými domy se štítovými [[fasáda]]mi na jejich [[Břeh|březích]]. Ty byly postaveny během nizozemského zlatého věku města v [[17. století]]. [115] => [116] => Amsterdamská [[burza]] je považována za nejstarší „moderní“ burzu [[Cenný papír|cenných papírů]] na světě. Jako obchodní centrum [[Nizozemsko|Nizozemska]] a jedno z nejdůležitějších v [[Evropa|Evropě]] je považován za [[globální město]] kategorie alfa.{{Citace elektronického periodika [117] => | titul = GaWC - Globalization and World Cities [118] => | periodikum = www.lboro.ac.uk [119] => | url = https://www.lboro.ac.uk/microsites/geography/gawc/ [120] => | datum přístupu = 2023-02-26 [121] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230126224713/https://www.lboro.ac.uk/microsites/geography/gawc/ [122] => | datum archivace = 2023-01-26 [123] => }} Sídlí ze mnoho velkých společností, jako například konglomerát [[Philips]], [[Booking.com]], [[TomTom]] nebo [[ING Group]].{{Citace elektronického periodika [124] => | titul = Welcome to Forbes [125] => | periodikum = web.archive.org [126] => | url = https://www.forbes.com/fdc/welcome_mjx.shtml [127] => | datum vydání = 2020-05-20 [128] => | datum přístupu = 2023-02-26 [129] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200520173544/https://www.forbes.com/fdc/welcome_mjx.shtml [130] => | datum archivace = 2020-05-20 [131] => }} Některé světové společnosti mají ve městě sídlo své evropské pobočky, jedná se například o [[Uber]], [[Netflix]] nebo [[Tesla (automobilka)|Teslu]].{{Citace periodika [132] => | titul = The Next Global Tech Hotspot? Amsterdam Stakes Its Claim [133] => | periodikum = Bloomberg.com [134] => | datum vydání = 2016-05-22 [135] => | jazyk = en [136] => | url = https://www.bloomberg.com/news/articles/2016-05-22/the-next-global-tech-hotspot-amsterdam-stakes-its-claim [137] => | datum přístupu = 2023-02-26 [138] => }} {{Wayback|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2016-05-22/the-next-global-tech-hotspot-amsterdam-stakes-its-claim |date=20200425011934 }} V roce 2022 se Amsterdam umístil na deváté příčce v žebříčku měst nejlepších pro život podle Economist Intelligence Unit.{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Global Insights & Market Intelligence [140] => | periodikum = Economist Intelligence Unit [141] => | url = https://services.eiu.com/ [142] => | jazyk = en-GB [143] => | datum přístupu = 2023-02-26 [144] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230226203203/https://services.eiu.com/ [145] => | datum archivace = 2023-02-26 [146] => }} Zároveň je dvanáctý v hodnocení [[Životní prostředí|životního prostředí]] a [[Infrastruktura|infrastruktury]] společnosti [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]]. Ve zprávě Savills Tech Cities z roku 2019 je čtvrté největší technologické centrum na světě a druhé v [[Evropa|Evropě]].{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = Tech Cities in Motion – 2019 [148] => | periodikum = www.savills.co.uk [149] => | url = https://www.savills.co.uk/research_articles/229130/274942-0 [150] => | jazyk = English [151] => | datum přístupu = 2023-02-26 [152] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190710033644/https://www.savills.co.uk/research_articles/229130/274942-0 [153] => | datum archivace = 2019-07-10 [154] => }} [155] => [156] => Amsterdamský [[přístav]] je čtvrtý největší v Evropě.{{Citace monografie [157] => | příjmení = Nijman [158] => | jméno = Jan [159] => | titul = Amsterdam's Canal District: Origins, Evolution, and Future Prospects [160] => | url = https://books.google.cz/books?id=kSn7DwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Amsterdam%E2%80%99s+Canal+District:+Origins,+Evolution,+and+Future+Prospects&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Amsterdam%E2%80%99s%20Canal%20District:%20Origins,%20Evolution,%20and%20Future%20Prospects&f=false [161] => | vydavatel = University of Toronto Press [162] => | počet stran = 259 [163] => | isbn = 978-1-4875-0034-4 [164] => | poznámka = Google-Books-ID: kSn7DwAAQBAJ [165] => | jazyk = en [166] => }} [[Letecká společnost]] [[KLM]] má svou hlavní základnu v Amsterdamu na [[Letiště Amsterdam Schiphol|letišti Schiphol]]. To je nejrušnějším [[letiště]]m v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], třetím nejrušnějším v [[Evropa|Evropě]] a jedenáctým nejrušnějším na světě.{{Citace elektronické monografie [167] => | titul = Air freight services and solutions [168] => | url = https://bestgloballogistics.nl/our-services/air-freight/ [169] => | datum přístupu = 2023-02-26 [170] => | jazyk = en-US [171] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221104054528/https://bestgloballogistics.nl/our-services/air-freight/ [172] => | datum archivace = 2022-11-04 [173] => | nedostupné = ne [174] => }} Nizozemské hlavní město je považováno za jedno z nejvíce [[Multikulturalismus|multikulturních]] měst na světě. Obývají jej příslušníci nejméně 177 [[národnost]]í.{{Citace elektronického periodika [175] => | příjmení = Europe [176] => | jméno = Wanted in [177] => | titul = Amsterdam world’s most multicultural city. [178] => | periodikum = Wanted in Europe [179] => | url = https://www.wantedineurope.com/news/amsterdam-worldc292s-most-multicultural-city.html [180] => | datum vydání = 2008-02-26 [181] => | jazyk = en [182] => | datum přístupu = 2023-02-26 [183] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200422234617/https://www.wantedineurope.com/news/amsterdam-worldc292s-most-multicultural-city.html [184] => | datum archivace = 2020-04-22 [185] => }} [[Imigrace]] a etnická segregace v Amsterdamu je jedním z největších problémů současného města. [186] => [187] => Mezi významné obyvatele města patří malíři [[Rembrandt]] a [[Vincent van Gogh]], filozof [[Baruch Spinoza]] nebo oběť holocaustu a autorka deníku [[Anne Franková]]. [188] => [189] => == Název == [190] => Název města pochází z názvu řeky [[Amstel]] a nizozemského výrazu dam pro přehradu, která byla na dříve zmíněné řece postavena. Název samotné řeky Amstel pochází ze spojení výrazů Aa pro řeku a stelle označující místo na pobřeží neboli břeh řeky.{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = Plaatsnamen en hun betekenis [192] => | periodikum = www.volkoomen.nl [193] => | url = http://www.volkoomen.nl/Plaatsnamen%20en%20hun%20betekenis.htm [194] => | datum přístupu = 2023-04-02 [195] => }} [196] => [197] => V minulosti se název psal různými způsoby, například Aemstelredam, Aemstelredamme, Amestelledamme, Amestelredamme, Amstelredam nebo Amstelredamme. [198] => [199] => == Historie == [200] => [201] => === Pravěk a počátky města === [202] => Kvůli poloze v bývalých [[Rašeliniště|rašeliništích]], byl Amsterdam založen později než jiná významná [[Město|města]]. První obyvatelé se zde však usadili již před třemi tisíciletími. Žili podél původní řeky IJ, což byl mělký a klidný potok v rašeliništích. Tato odlehlá oblast se postupně v [[Doba bronzová|době bronzové]], [[Doba železná|železné]] a římské stala jednou z nejdůležitějších v okolí. [[Artefakt (archeologie)|Artefakty]] pocházející z [[neolit]]u byly nalezeny ve čtvrtích Damrak a Rokin. Jedná se o střepy [[Keramika|keramiky]] [[Kultura se zvoncovitými poháry|kultury se zvoncovitými poháry]] nebo [[Žula|žulový]] [[Brousek|brusný kámen]].{{Citace elektronického periodika [203] => | titul = Below the Surface - Archeologische vondsten Noord/Zuidlijn Amsterdam [204] => | periodikum = belowthesurface.amsterdam [205] => | url = https://belowthesurface.amsterdam/en/vondsten [206] => | datum přístupu = 2023-02-27 [207] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230227182240/https://belowthesurface.amsterdam/en/vondsten [208] => | datum archivace = 2023-02-27 [209] => }} Umístění těchto artefaktů v blízkosti dnešní řeky [[Amstel]] pravděpodobně ukazuje na sezónní osídlení. Trvalé nebylo možné kvůli příliš podmáčené půdě.{{Citace elektronického periodika [210] => | titul = Ostpolitik:The Quadripartite Agreement. September 3, 1971. [211] => | periodikum = web.archive.org [212] => | url = https://usa.usembassy.de/etexts/ga5-710903.htm [213] => | datum vydání = 2021-02-25 [214] => | datum přístupu = 2023-02-27 [215] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210225042306/https://usa.usembassy.de/etexts/ga5-710903.htm [216] => | datum archivace = 2021-02-25 [217] => }} [218] => [219] => Počátky dějin samotného Amsterdamu jsou spojeny se zahájením [[Meliorace|meliorací]] oblasti na konci [[10. století]].{{Citace elektronického periodika [220] => | titul = nu.nl/wetenschap {{!}} 'Amsterdam 200 jaar ouder dan aangenomen' [221] => | periodikum = web.archive.org [222] => | url = http://www.nu.nl/news/1801750/80/rss/%27Amsterdam_200_jaar_ouder_dan_aangenomen%27.html [223] => | datum vydání = 2008-10-25 [224] => | datum přístupu = 2023-02-27 [225] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081025045803/http://www.nu.nl/news/1801750/80/rss/%27Amsterdam_200_jaar_ouder_dan_aangenomen%27.html [226] => | datum archivace = 2008-10-25 [227] => }} Oblast byla obydlena [[farmář]]i, kteří žili dále od [[soutok]]u řek IJ a [[Amstel]], kde [[půda]] nebyla tak podmáčená. Tito farmáři postupně začali krajinu na obou březích toku [[Kulturní krajina|zkulturňovat]]. Území spravovali příslušníci rodu Van Amstel, kteří jsou pod tímto jménem známí od roku [[1019]].{{Citace elektronického periodika [228] => | titul = Plaatsnamen en hun betekenis [229] => | periodikum = www.volkoomen.nl [230] => | url = http://www.volkoomen.nl/Plaatsnamen%20en%20hun%20betekenis.htm [231] => | datum přístupu = 2023-02-27 [232] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211107083710/http://www.volkoomen.nl/Plaatsnamen%20en%20hun%20betekenis.htm [233] => | datum archivace = 2021-11-07 [234] => }} Ovládali celou severozápadní část církevního obvodu [[biskup]]a z [[Utrecht]]u. [235] => [236] => Důležitou roli v amsterdamských dějinách sehrála [[povodeň]] v roce [[1170]]. Během krátké doby se řeka Ij proměnila v široké [[ústí]]. Vzniklo tak dobré vodní spojení řeky Amstelu s dnes již zaniklým [[záliv]]em [[Zuiderzee]]. Zvětšil se i maximální [[objem]] vody, která mohla řekou Amstel protéct, takže přebytečná voda mohla být lépe odváděna. Po vysušení břehů se ústí řeky Amstel stalo atraktivním pro trvalé bydlení. Řeka se stala důležitou [[Vodní cesta|vodní cestou]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.theobakker.net/pdf/TX_Gawronski2017JbAmstelodamum_10.pdf |datum přístupu=2023-02-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210418211412/https://www.theobakker.net/pdf/TX_Gawronski2017JbAmstelodamum_10.pdf |datum archivace=2021-04-18 }} Na konci [[12. století]] zde vznikla osada soustředící se na [[Doprava|dopravu]], [[Výroba|výrobu]] a [[obchod]], nikoliv na [[zemědělství]]. Ve [[13. století]] došlo k v výstavbě přehrady Dam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce [[1275]] v dokumentu, ve kterém panovník [[Floris V.]] osvobozuje jeho obyvatele od poplatků, například za užívání [[most]]ů.{{Citace elektronického periodika [237] => | titul = Tolprivilege van Amsterdam (1275) [238] => | periodikum = Historiek [239] => | url = https://historiek.net/tolprivilege-amsterdam-1275-geboorteakte/138178/ [240] => | jazyk = nl [241] => | datum přístupu = 2021-10-05 [242] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230307164804/https://historiek.net/tolprivilege-amsterdam-1275-geboorteakte/138178/ [243] => | datum archivace = 2023-03-07 [244] => }} [245] => [246] => === Středověk a 16. století === [247] => [[Soubor:Amsterdam Oude Kerk 7310.jpg|náhled|[[Oude Kerk (Amsterdam)|Oude Kerk]], vysvěcený v roce 1306|vlevo]] [248] => [[Soubor:De Groote Kaart van Amsterdam in 1544 (The Big Map of Amsterdam in 1544) by Cornelis Anthonisz.jpg|náhled|Amsterdam v roce 1544|vlevo]] [249] => V roce [[1306]] udělil utrechtský biskup Amsterdamu [[Městské právo|městská práva]].{{Citace elektronického periodika [250] => | titul = Amsterdam.nl - De geschiedenis van Amsterdam [251] => | periodikum = web.archive.org [252] => | url = http://amsterdam.nl/stad_in_beeld/geschiedenis/de_geschiedenis_van [253] => | datum vydání = 2008-05-18 [254] => | datum přístupu = 2023-02-27 [255] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080518134246/http://amsterdam.nl/stad_in_beeld/geschiedenis/de_geschiedenis_van [256] => | datum archivace = 2008-05-18 [257] => }} Po údajném [[zázrak]]u v roce 1345 se stalo město důležitým [[Poutní místo|poutním místem]]. [[Hostie]], která byla podána umírajícímu muži, totiž po vhození do ohně nezačala hořet. Tuto událost připomínají průvody Stille omgang, které nahradily [[Liturgický průvod|římskokatolická procesí]].{{Citace elektronického periodika [258] => | periodikum = web.archive.org [259] => | url = http://www.trouw.nl/laatstenieuws/laatstenieuws/article936256.ece/Katholieken_verzameld_voor_Mirakel_van_Amsterdam [260] => | datum přístupu = 2023-02-27 [261] => | titul = Archivovaná kopie [262] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151023023353/http://www.trouw.nl/laatstenieuws/laatstenieuws/article936256.ece/Katholieken_verzameld_voor_Mirakel_van_Amsterdam [263] => | datum archivace = 2015-10-23 [264] => }} V době rozkvětu po [[Reformace|protestantské reformaci]] přišlo do Amsterdamu až 90 000 poutníků. [265] => [266] => Od [[14. století]] vzkvétal zejména díky obchodu s [[Hanza|hanzovními]] městy, např. s [[Hamburk]]em. Od [[15. století]] bylo nejdůležitějším obchodním centrem Nizozemska. Amsterdam výrazně zbohatnul na lovu [[sleď]]ů.{{Citace monografie [267] => | titul = Cambridge English pronouncing dictionary. [268] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/733228594 [269] => | vydání = 18th ed. [270] => | vydavatel = Cambridge University Press [271] => | místo = Cambridge [272] => | počet stran = xxxiii, 580 pages [273] => | isbn = 978-0-521-15255-6 [274] => | isbn2 = 0-521-15255-0 [275] => | oclc = 733228594 [276] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/733228594 |date=20181025225524 }} Došlo k vylepšením, která umožnila [[rybář]]ům lovit dále od břehů. Místní rybáři tak získali v této oblasti [[monopol]]. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech. [277] => [278] => Nizozemská vzpoura proti [[Filip II. Španělský|Filipovi Španělskému]] v [[16. století]] vyústila v [[Osmdesátiletá válka|osmdesátiletou válku]], která vedla ke vzniku nezávislé [[Republika spojených nizozemských provincií|Republiky spojených nizozemských provincií]]. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se [[Židé]] ze [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]], bohatí obchodníci z [[Antverpy|Antverp]] a [[Hugenoti]] z [[Francie]] uchýlili do bezpečí Amsterdamu.{{Citace periodika [279] => | příjmení = Gelderblom [280] => | jméno = Oscar C. [281] => | titul = From Antwerp to Amsterdam: The Contribution of Merchants from the Southern Netherlands to the Commercial Expansion of Amsterdam (C. 1540-1609) [282] => | periodikum = Review (Fernand Braudel Center) [283] => | datum vydání = 2003 [284] => | ročník = 26 [285] => | číslo = 3 [286] => | strany = 247–282 [287] => | issn = 0147-9032 [288] => | url = https://www.jstor.org/stable/40241577 [289] => | datum přístupu = 2021-10-05 [290] => }} {{Wayback|url=https://www.jstor.org/stable/40241577 |date=20211005070108 }} Silná [[migrace]] vzdělaných lidí z [[Vlámsko|Flander]] pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané [[Nizozemština|nizozemštiny]]) a udělala z Amsterdamu velké obchodní centrum. Kolem roku 1570 mělo město asi 30 tisíc obyvatel, v roce 1622 už to bylo asi 100 tisíc a na konci [[17. století]] 200 tisíc obyvatel. Takový růst obyvatel podněcoval další rozšiřování města. Jen [[Londýn]], [[Paříž]] a [[Neapol]] měly v té době srovnatelný počet obyvatel. [291] => [292] => === 17. až 19. století === [293] => [[17. století]] je považováno za „zlaté období“ Amsterdamu a celého [[Nizozemsko|Nizozemí]]. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem [[Evropa|Evropy]]. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Afrika|Afriky]] i dnešní [[Indonésie]] a [[Brazílie]]. Město bylo základnou mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v [[Nizozemská Východoindická společnost|Nizozemské východoindické společnosti]] a v [[Nizozemská západoindická společnost|Nizozemské západoindické společnosti]]. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které pak vedly k ustavení nizozemských [[kolonie|kolonií]]. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v [[Evropa|Evropě]] a předním finančním centrem světa. [294] => [295] => V roce 1602 se začaly obchodovat akcie Nizozemské východoindické společnosti. Postupně tedy začala vznikat nejstarší [[burza]] na světě.{{Citace elektronického periodika [296] => | titul = the oldest Share : VOC 1606 / die älteste Aktie der Welt [297] => | periodikum = web.archive.org [298] => | url = http://www.oldest-share.com/ [299] => | datum vydání = 2008-05-09 [300] => | datum přístupu = 2023-02-27 [301] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080509123937/http://www.oldest-share.com/ [302] => | datum archivace = 2008-05-09 [303] => }} V roce 1609 také vznikla Bank of Amsterdam, která poskytovala kompletní bankovní služby. Amsterdam byl také členem Surinamské společnosti, která spravovala dnešní [[Surinam]]. [304] => [305] => Během tohoto období se Amsterdam zapojil do [[Otroctví|obchodu s otroky]] z [[Afrika|Afriky]]. Od 17. století bylo město cílovým přístavem pro nizozemské otrokářské lodě. Toto trvalo do roku 1814, kdy pod nátlakem [[Spojené království|Spojeného království]] zrušilo [[Suverénní knížectví spojeného Nizozemí]] své zapojení do otrokářství. [306] => [307] => [[18. století|18.]] a [[19. století]] se nesou ve znamení určitého poklesu prosperity Amsterdamu. Války [[Nizozemsko|Nizozemí]] se [[Spojené království|Spojeným královstvím]] a posléze [[napoleonské války]] si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení [[Nizozemské království|Nizozemského království]] v roce [[1815]] se situace začala obracet k lepšímu. [308] => [309] => Během 19. století zasáhla město [[průmyslová revoluce]]. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město se splavným veletokem [[Rýn]]em. Severomořský kanál spojil amsterdamský přístav se [[Severní moře|Severním mořem]]. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety [[1850]] a [[1900]] se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu lidí. [310] => [311] => Konec 19. století je občas nazýván druhým zlatým věkem.{{Citace elektronického periodika [312] => | titul = Amsterdam City Walks [313] => | periodikum = web.archive.org [314] => | url = http://www.amsterdamcitywalks.com/english/agenda.html [315] => | datum vydání = 2008-05-01 [316] => | datum přístupu = 2023-02-27 [317] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080501115531/http://www.amsterdamcitywalks.com/english/agenda.html [318] => | datum archivace = 2008-05-01 [319] => }} Tehdy bylo postaveno několik muzeí, vlakové nádraží a koncertní hala Concertgebouw se skvělou [[Akustika|akustikou]]. [320] => [321] => === 20. a 21. století === [322] => [[Soubor:Jan Philip Albach, Afb ANWH00199000048.jpg|náhled|[[Magere Brug]] okolo roku 1938]] [323] => [[Soubor:Rellen bij ontruiming panden in Nieuwmarktbuurt in Amsterdam waterkanon in acti, Bestanddeelnr 927-8239.jpg|náhled|Nepokoje proti demolicím budov]] [324] => Před [[První světová válka|první světovou válkou]] se město začalo znovu rychle rozvíjet a vznikala nová [[předměstí]]. Ačkoli [[Nizozemsko]] zůstalo během této války neutrální, Amsterdam trpěl nedostatkem [[Potravina|potravin]] i [[Palivo|paliva]]. To vyvolalo nepokoje známé jako známé jako Aardappeloproer (bramborová vzpoura). Lidé začali [[Rabování|rabovat]] obchody a sklady, aby získali zásoby, hlavně jídlo. Události měli za následek několik mrtvých.https://web.archive.org/web/20080528004443/http://www.collectie.legermuseum.nl/sites/strategion/contents/i004516/arma39%20het%20aardappeloproer%20in%201917.pdf [325] => [326] => K 1. lednu 1921 byly čtyři obce ležící severně od Amsterdamu na vlastní žádost připojeny k městu, jelikož byly vyčerpané po [[Povodeň|povodni]] z roku 1916.{{Citace elektronického periodika [327] => | titul = Stadsarchief Amsterdam [328] => | periodikum = web.archive.org [329] => | url = https://stadsarchief.amsterdam.nl/ [330] => | datum vydání = 2014-10-06 [331] => | datum přístupu = 2023-02-27 [332] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141006135130/https://stadsarchief.amsterdam.nl/ [333] => | datum archivace = 2014-10-06 [334] => }} V [[Meziválečné období|meziválečném období]] se město dále rozšiřovalo, zejména na [[západ]]. [335] => [336] => Nizozemsko bylo 10. května 1940 [[Bitva o Nizozemsko|napadeno]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], které zemi rychle ovládlo. Někteří občané města ukrývali [[Židé|Židy]], čímž vystavovali sebe i své rodiny vysokému riziku. Asi 60 tisíc amsterdamských Židů bylo deportováno do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]]. Nejznámější obětí byla mladá židovská [[dívka]] [[Anne Franková]], která zemřela v [[Koncentrační tábor Bergen-Belsen|koncentračním táboře Bergen-Belsen]]. Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zvýšil nedostatek potravin, mnoho občanů je jezdilo shánět na [[venkov]]. Jedli se i [[Pes domácí|psi]], [[Kočka domácí|kočky]] nebo [[Cibule (orgán)|cibule]] [[tulipán]]ů uvařené na kaši. Kvůli nedostatku topiva bylo pokáceno mnoho stromů.{{Citace elektronického periodika [337] => | titul = NOSJOURNAAL [338] => | periodikum = web.archive.org [339] => | url = http://www.nos.nl/nosjournaal/dossiers/60jaarbevrijding/60jaar_hongerwinter.html [340] => | datum vydání = 2008-01-23 [341] => | datum přístupu = 2023-02-27 [342] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080123174846/http://www.nos.nl/nosjournaal/dossiers/60jaarbevrijding/60jaar_hongerwinter.html [343] => | datum archivace = 2008-01-23 [344] => }} [345] => [346] => Po druhé světové válce začala stavba mnoha předměstí. Na nich vzniklo mnoho parků a otevřených prostranství. Nové budovy poskytovaly lepší podmínky pro bydlení. Po válce centrum města chátralo. [347] => [348] => Politici a další vlivné osobnosti plánovali rozsáhlou přestavbu. V roce [[1977]] bylo uvedeno do provozu [[Metro v Amsterdamu|metro]]. Dokonce bylo v plánu postavit novou [[Dálnice|dálnici]], která by propojila hlavní nádraží [[Amsterdam Centraal]] s ostatními částmi města. V bývalé [[Židovská čtvrť|židovské čtvrti]] začaly rozsáhlé demolice. Menší ulice byly rozšířeny a téměř všechny domy byly zbořeny. To zapříčinilo rozsáhlé demonstrace na náměstí [[Nieuwmarkt (Amsterdam)|Nieuwmarkt]].{{Citace elektronického periodika [349] => | titul = Amsterdam.nl - Typisch Metrostad [350] => | periodikum = web.archive.org [351] => | url = http://amsterdam.nl/?ActItmIdt=101459 [352] => | datum vydání = 2008-06-10 [353] => | datum přístupu = 2023-02-27 [354] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080610023117/http://amsterdam.nl/?ActItmIdt=101459 [355] => | datum archivace = 2008-06-10 [356] => }} V důsledku toho byla demolice zastavena a dálnice do centra města nebyla nikdy postavena. Mezitím byly založeny velké soukromé organizace požadující obnovu celého centra. Částečné úspěchy jsou dnes zřejmé.{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = Stadsherstel redt monumenten [358] => | periodikum = Stadsherstel Amsterdam [359] => | url = https://stadsherstel.nl/ [360] => | jazyk = nl-NL [361] => | datum přístupu = 2023-02-27 [362] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210927215102/https://stadsherstel.nl/ [363] => | datum archivace = 2021-09-27 [364] => }} [365] => [366] => [[21. století]] přineslo nárůst počtu návštěvníků, mezi lety [[2012]] a [[2015]] vzrostl jejich roční počet z 10 na 17 milionů. Ceny [[Nemovitá věc|nemovitost]]í prudce stouply a místní obchody uvolňují místo těm zaměřeným na turisty. Centrum se pro obyvatele města stává nedostupným.{{Citace elektronického periodika [367] => | titul = De Amsterdamse binnenstad verandert in een eentonig consumptiegebied [368] => | periodikum = De Groene Amsterdammer [369] => | url = https://www.groene.nl/artikel/amsterdam-als-koelkastmagneetje [370] => | jazyk = nl [371] => | datum přístupu = 2023-02-27 [372] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190329043735/https://www.groene.nl/artikel/amsterdam-als-koelkastmagneetje [373] => | datum archivace = 2019-03-29 [374] => }} [375] => [376] => == Geografie == [377] => [378] => === Poloha === [379] => {{Geografické okolí|Střed=Amsterdam|Sever={{flagicon|Netherlands}} [[Hoorn]] (~33 km)|Severovýchod={{flagicon|Netherlands}} [[Groningen]] (~146 km)|Východ={{flagicon|Netherlands}} [[Zwolle]] (~82 km)|Jihovýchod={{flagicon|Netherlands}} [[Utrecht]] (~35 km)|Jih={{flagicon|Netherlands}} [[Breda]] (~88 km)|Jihozápad={{flagicon|Netherlands}} [[Rotterdam]] (~57 km)|Západ={{flagicon|Netherlands}} [[Haarlem]] (~18 km)|Severozápad={{flagicon|Netherlands}} [[Alkmaar]] (~30 km)}}[[Soubor:Amsterdam with North Sea Canal by Sentinel-2, 2018-06-30.jpg|náhled|Satelitní snímek města]] [380] => Amsterdam se nachází v západním [[Nizozemsko|Nizozemsku]], v provincii [[Severní Holandsko]]. Hlavním městem je navzdory nižšímu počtu obyvatel [[Haarlem]]. Řeka [[Amstel]], která je spojena s mnoha [[Vodní kanál|vodními kanály]], se v centru vlévá do řeky IJ. Město je se [[Severní moře|Severním mořem]] spojeno prostřednictvím vodního kanálu. Amsterdam je ve výšce asi 2 m pod hladinou moře.{{Citace elektronického periodika [381] => | příjmení = AHN [382] => | titul = Home [383] => | periodikum = AHN [384] => | url = https://www.ahn.nl/ [385] => | datum vydání = 2019-07-24 [386] => | jazyk = nl [387] => | datum přístupu = 2023-02-27 [388] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230227203850/https://www.ahn.nl/ [389] => | datum archivace = 2023-02-27 [390] => }} Okolní země je plochá, protože je tvořena rozlehlými [[polder]]y. Umělý les Amsterdamse Bos leží na jihozápadě území. [391] => [[Soubor:Amsterdam-centrum-OpenTopo.jpg|náhled|Mapa centra Amsterdamu]] [392] => Amsterdam silně [[Urbanizace|urbanizován]], stejně jako okolní [[metropolitní oblast]]. Vlastní město, jehož rozloha činí 219,4 [[Kilometr čtvereční|kilometrů čtverečních]], má [[Hustota zalidnění|hustotu zalidnění]] 4 457 obyvatel na kilometr čtverečný a 2 275 domů na kilometr čtverečný. [[park]]y a [[přírodní rezervace]] tvoří 12 % rozlohy Amsterdamu. [393] => [394] => === Vodstvo === [395] => Délka [[Amsterdamské kanály|amsterdamských kanálů]] přesahuje 100 km. Většina z nich je splavná lodí. Tři hlavní kanály jsou Prinsengracht, Herengracht a Keizersgracht. [396] => [397] => Ve [[středověk]]u byl Amsterdam obklopen [[Vodní příkop|vodním příkopem]] zvaným Singel, který nyní tvoří vnitřní prstenec a dává centru tvar [[Podkova|podkovy]]. V Amsterdamu také existuje [[Přístav|mořský přístav]]. Amsterdam je srovnáván s [[Benátky|Benátkami]] díky poloze na přibližně 90 [[ostrov]]ech. Ty jsou spojeny více než 1200 [[most]]y.{{Citace elektronického periodika [398] => | titul = HowStuffWorks "Geography of Amsterdam" [399] => | periodikum = web.archive.org [400] => | url = http://geography.howstuffworks.com/europe/geography-of-amsterdam.htm [401] => | datum vydání = 2014-07-09 [402] => | datum přístupu = 2023-02-27 [403] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140709051911/http://geography.howstuffworks.com/europe/geography-of-amsterdam.htm [404] => | datum archivace = 2014-07-09 [405] => }} [406] => [407] => === Klima === [408] => Amsterdam leží dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] v oblasti s [[Oceánické podnebí|oceánským podnebím]] (Cfp).{{Citace elektronického periodika [409] => | titul = Amsterdam, Netherlands K�ppen Climate Classification (Weatherbase) [410] => | periodikum = Weatherbase [411] => | url = http://www.weatherbase.com/weather/weather-summary.php3?s=4260&cityname=Amsterdam,+North+Holland,+Netherlands&units= [412] => | datum přístupu = 2023-02-28 [413] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230123110029/http://www.weatherbase.com/weather/weather-summary.php3?s=4260&cityname=Amsterdam,+North+Holland,+Netherlands&units= [414] => | datum archivace = 2023-01-23 [415] => }} To je totiž silně ovlivňováno blízkostí [[Severní moře|Severního moře]] na západě, navíc v oblasti převládají západní větry. [416] => [417] => Amsterdam, stejně jako většina provincie [[Severní Holandsko]], leží v [[Zóny odolnosti|zóně odolnosti]] [[Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických|USDA]] 8b. [[Mráz|Mrazy]] nastávají hlavně během období východních nebo severovýchodních větrů z evropského kontinentu. Velký dopad má jev zvaný [[městský tepelný ostrov]] a přítomnost [[Vodní plocha|vodních ploch]] ze tří stran. Noční teploty proto zřídka klesnou pod −5 °C, ale v obci [[Hilversum]], která je vzdálena 25 kilometrů jihovýchodně, klesají až na −12 °C. [418] => [419] => [[Léto|Léta]] bývají mírně teplá, dny jsou horké a vlhké, občasně prší každý měsíc. Průměrné denní maximum v [[Srpen|srpnu]] je 22,1 °C, teploty přesahující 30 °C jsou naměřeny v průměru 2,5 srpnového dne. Extrémy se pohybují od −19,7 °C do 36,3 °C.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=06240&ano=2019&mes=7&day=25&hora=18&min=0&ndays=30 |datum přístupu=2023-02-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20230228204900/https://www.ogimet.com/cgi-bin/gsynres?ind=06240&ano=2019&mes=7&day=25&hora=18&min=0&ndays=30 |datum archivace=2023-02-28 }} Běžné jsou dny s více než 1 mm srážek, v průměru jich je 133 za rok. [420] => [421] => Průměrný roční úhrn srážek v Amsterdamu jsou 838 mm.{{Citace elektronického periodika [422] => | titul = KNMI - Klimaatviewer [423] => | periodikum = www.knmi.nl [424] => | url = https://www.knmi.nl/klimaat-viewer [425] => | datum přístupu = 2023-02-28 [426] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211225060142/https://www.knmi.nl/klimaat-viewer [427] => | datum archivace = 2021-12-25 [428] => }} Velká část těchto srážek spadne během přeháněk. Oblačné a vlhké dny jsou typické od října do března. [429] => {{Podnebí|nejnižší teplota C leden=-16,3|nejnižší teplota C únor=-19,7|nejnižší teplota C březen=-16,7|nejnižší teplota C duben=-4,7|nejnižší teplota C květen=-1,1|nejnižší teplota C červen=2,3|nejnižší teplota C červenec=5,0|nejnižší teplota C srpen=5,0|nejnižší teplota C září=2,0|nejnižší teplota C říjen=-3,4|nejnižší teplota C listopad=-8,1|nejnižší teplota C prosinec=-14,8|nejvyšší teplota C leden=14,0|nejvyšší teplota C únor=16,6|nejvyšší teplota C březen=24,1|nejvyšší teplota C duben=28,0|nejvyšší teplota C květen=31,5|nejvyšší teplota C červen=33,2|nejvyšší teplota C červenec=36,3|nejvyšší teplota C srpen=24,5|nejvyšší teplota C září=31,0|nejvyšší teplota C říjen=25,3|nejvyšší teplota C listopad=18,2|nejvyšší teplota C prosinec=15,5|průměrná teplota C leden=3,8|průměrná teplota C únor=4,1|průměrná teplota C březen=6,5|průměrná teplota C duben=9,8|průměrná teplota C květen=13,3|průměrná teplota C červen=16,0|průměrná teplota C červenec=18,1|průměrná teplota C srpen=18,0|průměrná teplota C září=15,1|průměrná teplota C říjen=11,3|průměrná teplota C listopad=7,4|průměrná teplota C prosinec=4,6|průměrné denní maximum C leden=6,2|průměrné denní maximum C únor=6,9|průměrné denní maximum C březen=10,1|průměrné denní maximum C duben=14,3|průměrné denní maximum C květen=17,8|průměrné denní maximum C červen=20,3|průměrné denní maximum C červenec=22,5|průměrné denní maximum C srpen=22,4|průměrné denní maximum C září=19,2|průměrné denní maximum C říjen=14,7|průměrné denní maximum C listopad=10,0|průměrné denní maximum C prosinec=6,9|průměrné denní minimum C leden=1,2|průměrné denní minimum C únor=1,0|průměrné denní minimum C březen=2,8|průměrné denní minimum C duben=5,2|průměrné denní minimum C květen=8,6|průměrné denní minimum C červen=11,3|průměrné denní minimum C červenec=13,5|průměrné denní minimum C srpen=13,4|průměrné denní minimum C září=11,0|průměrné denní minimum C říjen=7,7|průměrné denní minimum C listopad=4,5|průměrné denní minimum C prosinec=1,5|průměrné srážky mm leden=66,5|průměrné srážky mm únor=54,7|průměrné srážky mm březen=51,8|průměrné srážky mm duben=39,6|průměrné srážky mm květen=53,9|průměrné srážky mm červen=64,8|průměrné srážky mm červenec=82,3|průměrné srážky mm srpen=98,6|průměrné srážky mm září=84,4|průměrné srážky mm říjen=86,7|průměrné srážky mm listopad=85,3|průměrné srážky mm prosinec=81,7|místo=Amstedam, letiště Schiphol 1991-2020, rekordy 1971-2000|zdroj=https://www.knmi.nl/klimaat-viewer/grafieken-tabellen/klimaattabellen-per-station/schiphol/klimaattabel_schiphol_1991-2020, https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://www.knmi.nl/klimatologie/normalen1971-2000/per_station/stn240/5-extremen/240_extremen.pdf|slunečných hodin leden=69|slunečných hodin únor=94|slunečných hodin březen=146|slunečných hodin duben=198|slunečných hodin květen=231|slunečných hodin červen=217|slunečných hodin červenec=225|slunečných hodin srpen=204|slunečných hodin září=154|slunečných hodin říjen=117|slunečných hodin listopad=67|slunečných hodin prosinec=58}} [430] => [431] => == Obyvatelstvo == [432] => [433] => [434] => Colors= [435] => id:lightgrey value:gray(0.9) [436] => id:darkgrey value:gray(0.7) [437] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [438] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [439] => [440] => ImageSize = width:900 height:350 [441] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [442] => DateFormat = x.y [443] => Period = from:0 till:1000 [444] => TimeAxis = orientation:vertical [445] => AlignBars = justify [446] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:250 start:0 [447] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50 start:0 [448] => BackgroundColors = canvas:sfondo [449] => [450] => BarData= [451] => bar:1600 text:1600 [452] => bar:1620 text:1620 [453] => bar:1640 text:1640 [454] => bar:1660 text:1660 [455] => bar:1680 text:1680 [456] => bar:1700 text:1700 [457] => bar:1720 text:1720 [458] => bar:1740 text:1740 [459] => bar:1760 text:1760 [460] => bar:1780 text:1780 [461] => bar:1800 text:1800 [462] => bar:1820 text:1820 [463] => bar:1840 text:1840 [464] => bar:1860 text:1860 [465] => bar:1880 text:1880 [466] => bar:1900 text:1900 [467] => bar:1920 text:1920 [468] => bar:1930 text:1930 [469] => bar:1940 text:1940 [470] => bar:1950 text:1950 [471] => bar:1960 text:1960 [472] => bar:1970 text:1970 [473] => bar:1980 text:1980 [474] => bar:1990 text:1990 [475] => bar:2000 text:2000 [476] => bar:2010 text:2010 [477] => bar:2020 text:2020 [478] => [479] => PlotData= [480] => color:barra width:13 align:left [481] => [482] => bar:1600 from:0 till: 60 [483] => bar:1620 from:0 till: 107 [484] => bar:1640 from:0 till: 162 [485] => bar:1660 from:0 till: 193 [486] => bar:1680 from:0 till: 219 [487] => bar:1700 from:0 till: 235 [488] => bar:1720 from:0 till: 241 [489] => bar:1740 from:0 till: 238 [490] => bar:1760 from:0 till: 241 [491] => bar:1780 from:0 till: 229 [492] => bar:1800 from:0 till: 203 [493] => bar:1820 from:0 till: 198 [494] => bar:1840 from:0 till: 214 [495] => bar:1860 from:0 till: 244 [496] => bar:1880 from:0 till: 324 [497] => bar:1900 from:0 till: 521 [498] => bar:1920 from:0 till: 647 [499] => bar:1930 from:0 till: 757 [500] => bar:1940 from:0 till: 801 [501] => bar:1950 from:0 till: 836 [502] => bar:1960 from:0 till: 870 [503] => bar:1970 from:0 till: 831 [504] => bar:1980 from:0 till: 717 [505] => bar:1990 from:0 till: 695 [506] => bar:2000 from:0 till: 731 [507] => bar:2010 from:0 till: 768 [508] => bar:2020 from:0 till: 872 [509] => PlotData= [510] => [511] => bar:1600 at: 60 fontsize:S text: 60 shift:(-6) [512] => bar:1620 at: 107 fontsize:S text: 107 shift:(-9) [513] => bar:1640 at: 162 fontsize:S text: 162 shift:(-9) [514] => bar:1660 at: 193 fontsize:S text: 193 shift:(-9) [515] => bar:1680 at: 219 fontsize:S text: 219 shift:(-9) [516] => bar:1700 at: 235 fontsize:S text: 235 shift:(-9) [517] => bar:1720 at: 241 fontsize:S text: 241 shift:(-9) [518] => bar:1740 at: 238 fontsize:S text: 238 shift:(-9) [519] => bar:1760 at: 241 fontsize:S text: 241 shift:(-9) [520] => bar:1780 at: 229 fontsize:S text: 229 shift:(-9) [521] => bar:1800 at: 203 fontsize:S text: 203 shift:(-9) [522] => bar:1820 at: 198 fontsize:S text: 198 shift:(-9) [523] => bar:1840 at: 214 fontsize:S text: 214 shift:(-9) [524] => bar:1860 at: 244 fontsize:S text: 244 shift:(-9) [525] => bar:1880 at: 324 fontsize:S text: 324 shift:(-9) [526] => bar:1900 at: 521 fontsize:S text: 521 shift:(-9) [527] => bar:1920 at: 647 fontsize:S text: 647 shift:(-9) [528] => bar:1930 at: 757 fontsize:S text: 757 shift:(-9) [529] => bar:1940 at: 801 fontsize:S text: 801 shift:(-9) [530] => bar:1950 at: 836 fontsize:S text: 836 shift:(-9) [531] => bar:1960 at: 870 fontsize:S text: 870 shift:(-9) [532] => bar:1970 at: 831 fontsize:S text: 831 shift:(-9) [533] => bar:1980 at: 717 fontsize:S text: 717 shift:(-9) [534] => bar:1990 at: 695 fontsize:S text: 695 shift:(-9) [535] => bar:2000 at: 731 fontsize:S text: 731 shift:(-9) [536] => bar:2010 at: 768 fontsize:S text: 768 shift:(-9) [537] => bar:2020 at: 872 fontsize:S text: 872 shift:(-9) [538] => TextData= [539] => fontsize:M pos:(20,20) [540] => text:"Vývoj počtu obyvatel Amsterdamu (v tisících)" [541] => [542] => V roce 1300 obývalo Amsterdam jen asi tisíc lidí.{{Citace monografie [543] => | příjmení = Bairoch [544] => | jméno = Paul [545] => | titul = Cities and economic development : from the dawn of history to the present [546] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/17299591 [547] => | vydavatel = University of Chicago Press [548] => | místo = Chicago [549] => | počet stran = xxii, 574 pages [550] => | isbn = 0-226-03465-8 [551] => | isbn2 = 978-0-226-03465-2 [552] => | oclc = 17299591 [553] => }} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/17299591 |date=20220124080240 }} Zatímco počet obyvatel mnoha holandských měst během [[15. století|15.]] a [[16. století]] klesl, v Amsterdamu vzrostl díky výnosnému [[obchod]]u.{{Citace elektronického periodika [554] => | titul = https://www.rug.nl/research/portal/files/15865622/articlesardinie21sep2014.pdf {{!}} Ghostarchive [555] => | periodikum = ghostarchive.org [556] => | url = https://www.rug.nl/research/portal/files/15865622/articlesardinie21sep2014.pdf [557] => | datum přístupu = 2023-02-28 [558] => | url archivu = https://ghostarchive.org/archive/20221009151042/https://www.rug.nl/research/portal/files/15865622/articlesardinie21sep2014.pdf [559] => | datum archivace = 2022-10-09 [560] => }} Amsterdam se však nemohl rovnat s městy v [[Brabantské vévodství|Brabantsku]] či [[Flanderské hrabství|Flandrech]], kde byla [[urbanizace]] mnohem větší.{{Citace monografie [561] => | příjmení = Dijkman [562] => | jméno = Jessica [563] => | titul = Shaping medieval markets : the organisation of commodity markets in Holland, c. 1200-c. 1450 [564] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/754793404 [565] => | vydavatel = Brill [566] => | místo = Leiden [567] => | počet stran = 1 online resource (xvi, 447 pages) [568] => | isbn = 978-90-04-20149-1 [569] => | isbn2 = 90-04-20149-1 [570] => | oclc = 754793404 [571] => }} [572] => [573] => To se změnilo během [[Nizozemská revoluce|nizozemské revoluce]], kdy mnoho lidí z jižního Nizozemska uprchlo na sever. Zlomem bylo získání [[Antverpy|Antverp]] [[Španělsko|Španěly]] v roce [[1585]]. Do města přišlo i mnoho cizinců. Mezi lety 1585 a 1610 se počet obyvatel více než zdvojnásobil. V roce 1600 dosáhl počet obyvatel 60 tisíc, po roce 1660 již 200 tisíc. Růst města se ustálil a po většinu [[18. století]] se počet obyvatel ustálil kolem 240 tisíc. [574] => [575] => V roce 1750 byl Amsterdam čtvrtým nejlidnatějším městem [[Západní Evropa|západní Evropy]] po [[Londýn]]u, [[Paříž]]i a [[Neapol]]i navzdory tomu, že nebyl hlavním městem a že byl obklopen dalšími velkými městy jako [[Leiden]], [[Rotterdam]], [[Haarlem]] a [[Utrecht]].{{Citace monografie [576] => | příjmení = Hood [577] => | jméno = Clifton [578] => | titul = In pursuit of privilege : a history of New York City's upper class & the making of a metropolis [579] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/962064390 [580] => | místo = New York [581] => | počet stran = 1 online resource (xviii, 488 pages) [582] => | isbn = 0-231-54295-X [583] => | isbn2 = 978-0-231-54295-1 [584] => | oclc = 962064390 [585] => }} [586] => [587] => Na počátku [[19. století]] počet obyvatel klesl, ale druhé polovině téhož století urychlila růst počtu obyvatelstva [[industrializace]].{{Citace monografie [588] => | příjmení = Floud [589] => | jméno = Roderick [590] => | příjmení2 = Humphries [591] => | jméno2 = Jane [592] => | příjmení3 = Johnson [593] => | jméno3 = Paul [594] => | titul = The Cambridge Economic History of Modern Britain: Volume 1, Industrialisation, 1700–1870 [595] => | isbn = 9781316061152 [596] => }} V roce [[1959]] dosáhla populace maxima ve 20. století, neboť došlo k [[Suburbanizace|suburbanizaci]], přestěhovávání do okolních sídel.{{Citace elektronického periodika [597] => | titul = Wayback Machine [598] => | periodikum = web.archive.org [599] => | url = https://journals.library.tudelft.nl/index.php/iphs/article/download/1788/1790/ [600] => | datum vydání = 2019-02-23 [601] => | datum přístupu = 2023-02-28 [602] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190223131635/https://journals.library.tudelft.nl/index.php/iphs/article/download/1788/1790/ [603] => | datum archivace = 2019-02-23 [604] => }} Jen v roce [[1973]] se z města odstěhovalo 25 tisíc lidí. V 10. letech 20. století začalo docházet k reurbanizaci a [[Gentrifikace|gentrifikaci]]. Růst byl umocněn vysokým počtem [[Imigrace|imigrantů]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.cbs.nl/en-gb/news/2017/45/amsterdam-is-expanding-mainly-due-to-immigration |datum přístupu=2023-02-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210928044759/https://www.cbs.nl/en-gb/news/2017/45/amsterdam-is-expanding-mainly-due-to-immigration |datum archivace=2021-09-28 }} [605] => [606] => === Migrace a národnosti === [607] => {| class="infobox" style="float:right; text-align:right; vertical-align:bottom;" [608] => | colspan="2" align="center" |'''Obyvatel Amsterdamu (2022)'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://onderzoek.amsterdam.nl/dataset/stand-van-de-bevolking-amsterdam |datum přístupu=2023-03-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20230301200655/https://onderzoek.amsterdam.nl/dataset/stand-van-de-bevolking-amsterdam |datum archivace=2023-03-01 }} [609] => |- [610] => ! align="left" |národnost [611] => !obyvatel [612] => |- [613] => | align="left" |{{Vlajka a název|Nizozemsko}} [614] => |378.002 [615] => |- [616] => | align="left" |{{Vlajka a název|Maroko}} [617] => |77.588 [618] => |- [619] => | align="left" |{{Vlajka a název|Surinam}} [620] => |62.478 [621] => |- [622] => | align="left" |{{Vlajka a název|Turecko}} [623] => |44.831 [624] => |- [625] => | align="left" |{{Vlajka a název|Indonésie}} [626] => |22.850 [627] => |- [628] => | align="left" |{{Vlajka a název|Německo}} [629] => |19.275 [630] => |- [631] => | align="left" |{{Vlajka a název|Spojené království}} [632] => |16.295 [633] => |- [634] => | align="left" |{{Vlajka a název|Ghana}} [635] => |13.195 [636] => |- [637] => | align="left" |{{Vlajka a název|Itálie}} [638] => |12.538 [639] => |- [640] => | align="left" |{{Vlajka a název|Spojené státy americké}} [641] => |12.323 [642] => |- [643] => | align="left" |{{Vlajka a název|Nizozemské Antily}} [644] => |12.259 [645] => |- [646] => | align="left" |{{Vlajka a název|Francie}} [647] => |10.692 [648] => |- [649] => | align="left" |{{Vlajka a název|Indie}} [650] => |8.977 [651] => |- [652] => | align="left" |{{Vlajka a název|Sovětský svaz}} [653] => |8.368 [654] => |- [655] => | align="left" |{{Vlajka a název|Španělsko}} [656] => |8.144 [657] => |} [658] => V Amsterdamu po staletí žijí obyvatelé různých [[národnost]]í. Mnoho z nich přišlo za svobodu náboženského vyznání. Francouzští hugenoti přišli po vydání [[Edikt z Fontainebleau|ediktu z Fontainebleau]] v roce 1685 a vlámští protestanté během osmdesátileté války proti katolickému Španělsku. [[Frísové]], [[Němci]] a [[Seveřané]] do Amsterdamu přicházeli za prací. Mezi 15. a 19. stoletím pocházelo nejvíce imigrantů z Německa. Ve městě žila i početná komunita [[Židé|Židů]], ale jen pětina z nich přežila [[holokaust]].{{Citace elektronického periodika [659] => | titul = The Netherlands [660] => | periodikum = encyclopedia.ushmm.org [661] => | url = https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/the-netherlands [662] => | jazyk = en [663] => | datum přístupu = 2023-03-01 [664] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090825022017/http://www.ushmm.org/wlc/article.php?lang=en&ModuleId=10005436 [665] => | datum archivace = 2009-08-25 [666] => }} [667] => [668] => Když se v roce 1911 [[Čína]] stala republikou, odešel větší počet [[Číňané|Číňanů]] do zahraničí. Z této doby pochází čínská čtvrť v Amsterdamu. Od 50. let přicházeli obyvatelé [[Surinam]]u a [[Nizozemské Antily|Nizozemských Antil]]. Tato území patřila do Nizozemského království a jejich obyvatelé byli oprávněni vstupovat na území evropského Nizozemí. [669] => [[Soubor:Gooioord, Bijlmer.jpg|vlevo|náhled|Dům ve čtvrti Bijlmer]] [670] => Obnova po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] vyžadovala mnoho pracovních sil. Hospodářská situace se v 50. letech vyvíjela velmi příznivě a chyběli pracovníci na místech vyžadujících nízkou kvalifikaci. Poté, co [[Nizozemská východní Indie]] vyhlásila nezávislost, přišlo během 40. a 50. let 20. století do Amsterdamu mnoho tamějších obyvatel. Do Nizozemska a dalších [[Západní Evropa|západoevropských zemí]] přicházeli hostující dělníci (tzv. [[Gastarbeiter|gastarbeitři]]) na základě mezivládních dohod. První dohoda byla uzavřena s [[Itálie|Itálií]] v roce 1960, následovaly dohody se [[Španělsko|Španělskem]], [[Portugalsko|Portugalskem]], [[Řecko|Řeckem]], [[Jugoslávie|Jugoslávií]], [[Turecko|Tureckem]] a [[Maroko|Marokem]]. Za hostujícími dělníky přicházely jejich rodiny. Další vlna imigrantů byla ze zemí [[Východní blok|východního bloku]], hlavně z [[Maďarská lidová republika|Maďarska]] a [[Polská lidová republika|Polska]]. V 90. letech západní Evropa (včetně Nizozemska) přijímala uprchlíky ze [[Somálsko|Somálska]], zemí bývalé Jugoslávie, [[Írán]]u nebo [[Irák]]u. V roce 1998 bylo Nizozemsko po [[Švýcarsko|Švýcarsku]] zemí s nejvyšším počtem [[uprchlík]]ů v poměru k populaci země. [671] => [672] => Během 70. a 80. let vláda podporovala [[Suburbanizace|suburbanizaci]], mnoho původních obyvatel Amsterdamu přestěhovalo do okolních měst, jako například [[Almere]] nebo [[Purmerend]]. V uvolněných nemovitostech se usídlili mladí lidé nebo právě imigranti. Lidé neevropského původu dnes tvoří přibližně pětinu obyvatel Amsterdamu, mezi dětmi podíl dosahuje až 30 %.{{Citace elektronického periodika [673] => | příjmení = Netherlands [674] => | jméno = Statistics [675] => | titul = Half of young big-city dwellers have non-western background [676] => | periodikum = Statistics Netherlands [677] => | url = https://www.cbs.nl/en-gb/news/2006/31/half-of-young-big-city-dwellers-have-non-western-background [678] => | jazyk = en-GB [679] => | datum přístupu = 2023-03-01 [680] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190930090706/https://www.cbs.nl/en-gb/news/2006/31/half-of-young-big-city-dwellers-have-non-western-background [681] => | datum archivace = 2019-09-30 [682] => }} Etničtí Nizozemci nyní tvoří méně než polovinu obyvatel. Pouze každé třetí dítě mladší 15 let má oba rodiče nizozemského původu.{{Citace elektronického periodika [683] => | příjmení = Terpstra [684] => | jméno = Jendra [685] => | titul = Wit is de ‘nieuwe minderheid’ in grote steden [686] => | periodikum = Trouw [687] => | url = https://www.trouw.nl/nieuws/wit-is-de-nieuwe-minderheid-in-grote-steden~be48e435/ [688] => | datum vydání = 2017-03-28 [689] => | jazyk = nl-NL [690] => | datum přístupu = 2023-03-01 [691] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230301200651/https://www.trouw.nl/nieuws/wit-is-de-nieuwe-minderheid-in-grote-steden~be48e435/ [692] => | datum archivace = 2023-03-01 [693] => }} Etnická segregace je jasně viditelná, cizinci se soustřeďují v některých čtvrtích, zejména v Nieuw-West, Zeeburg, Bijlmer a části Amsterdam-Noord.{{Citace elektronického periodika [694] => | titul = Statistiek saai? CBS-cijfers komen tot leven op de kaart [695] => | periodikum = NRC [696] => | url = https://www.nrc.nl/nieuws/2012/02/14/statistiek-saai-cbs-cijfers-komen-tot-leven-op-een-kaart-a1447709 [697] => | jazyk = nl [698] => | datum přístupu = 2023-03-01 [699] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230301200652/https://www.nrc.nl/nieuws/2012/02/14/statistiek-saai-cbs-cijfers-komen-tot-leven-op-een-kaart-a1447709 [700] => | datum archivace = 2023-03-01 [701] => }} [702] => {| class="wikitable" [703] => ! colspan="13" |Obyvatelstvo Amsterdamu [704] => |- [705] => ! rowspan="2" |Etnický původ [706] => ! colspan="2" |1996 [707] => ! colspan="2" |2000 [708] => ! colspan="2" |2005 [709] => ! colspan="2" |2010 [710] => ! colspan="2" |2015 [711] => ! colspan="2" |2020 [712] => |- [713] => !Počet [714] => !% [715] => !Počet [716] => !% [717] => !Počet [718] => !% [719] => !Počet [720] => !% [721] => !Počet [722] => !% [723] => !Počet [724] => !% [725] => |- [726] => | [727] => | [728] => | [729] => | [730] => | [731] => | [732] => | [733] => | [734] => | [735] => | [736] => | [737] => | [738] => | [739] => |- [740] => ![[Nizozemci]] [741] => !419,863 [742] => !58.5% [743] => !406,727 [744] => !55.6% [745] => !384,155 [746] => !51.7% [747] => !384,480 [748] => !50% [749] => !402,105 [750] => !48.9% [751] => !387,775 [752] => !44.43% [753] => |- [754] => !Migranti [[Západní svět|západního]] původu [755] => !94,955 [756] => !13.2% [757] => !97 232 [758] => !13.3% [759] => !104,452 [760] => !14.1% [761] => !114,730 [762] => !14.9% [763] => !134,524 [764] => !16.4% [765] => !170 164 [766] => !19.5% [767] => |- [768] => !Migranti nezápadního původu [769] => !203,301 [770] => !28.3% [771] => !227 329 [772] => !31.1% [773] => !254,176 [774] => !34.2% [775] => !268,247 [776] => !35% [777] => !285,123 [778] => !34.7% [779] => !314,818 [780] => !36.07% [781] => |- [782] => |''[[Maroko]]'' [783] => | [784] => | [785] => | [786] => | [787] => | [788] => | [789] => | [790] => | [791] => | [792] => | [793] => |77,210 [794] => |8.85% [795] => |- [796] => |''[[Surinam]]'' [797] => | [798] => | [799] => | [800] => | [801] => | [802] => | [803] => | [804] => | [805] => | [806] => | [807] => |64,218 [808] => |7.36% [809] => |- [810] => |''[[Turecko]]'' [811] => | [812] => | [813] => | [814] => | [815] => | [816] => | [817] => | [818] => | [819] => | [820] => | [821] => |44,465 [822] => |5.09% [823] => |- [824] => |''[[Indonésie]]'' [825] => | [826] => | [827] => | [828] => | [829] => | [830] => | [831] => | [832] => | [833] => | [834] => | [835] => |24,075 [836] => |2.76% [837] => |- [838] => |''[[Nizozemské Antily]] a [[Aruba]]'' [839] => | [840] => | [841] => | [842] => | [843] => | [844] => | [845] => | [846] => | [847] => | [848] => | [849] => |12,174 [850] => |1.39% [851] => |- [852] => !Celkem [853] => !718,119 [854] => !100% [855] => !731 288 [856] => !100% [857] => !742 783 [858] => !100% [859] => !767 457 [860] => !100% [861] => !821 752 [862] => !100% [863] => !872,757 [864] => !100% [865] => |} [866] => [867] => === Náboženství === [868] => [[Soubor:Amsterdam west kerk2.jpg|vlevo|náhled|[[Westerkerk (Amsterdam)|Westerkerk]]]] [869] => V roce 2015 tvořili většinu [[Ireligiozita|nevěřící]], dohromady 62,2 %, [[křesťan]]é celkem 29 %, z čehož 13,3 procentního bodu tvořili [[Katolicismus|katolíci]], 9,8 procentního bodu [[Protestantismus|protestanté]] a zbytek ostatní křesťané. [[muslim]]ů bylo 7,1 %, [[Hinduismus|hinduistů]] 1,1 %, [[Buddhismus|buddhistů]] 1 % a [[Židé|židů]] 0,7 %.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.cbs.nl/-/media/_excel/2016/51/kerkelijke%20gezindte%20en%20kerkbezoek%20naar%20gemeenten.xlsx |datum přístupu=2023-03-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220321141617/https://www.cbs.nl/-/media/_excel/2016/51/kerkelijke%20gezindte%20en%20kerkbezoek%20naar%20gemeenten.xlsx |datum archivace=2022-03-21 }} [870] => [871] => V roce [[1578]] se převážně katolický Amsterdam připojil ke [[Nizozemská revoluce|vzpouře proti španělské nadvládě]] později než jiná města.{{Citace monografie [872] => | příjmení = Esser [873] => | jméno = Raingard [874] => | titul = The politics of memory : the writing of partition in the seventeenth-century Low Countries [875] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/787846099 [876] => | vydavatel = Brill [877] => | místo = Leiden [878] => | počet stran = 1 online resource (xi, 364 pages) [879] => | strany = 34 [880] => | isbn = 978-90-04-22204-5 [881] => | isbn2 = 90-04-22204-9 [882] => | oclc = 787846099 [883] => }} Všechny kostely byly převedeny na protestantské.{{Citace monografie [884] => | titul = Let's go Amsterdam : with coverage of the Netherlands [885] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/154703924 [886] => | vydání = 5th ed [887] => | vydavatel = St. Martin's Press [888] => | místo = New York [889] => | počet stran = 353 pages [890] => | strany = 58 [891] => | isbn = 0-312-37454-2 [892] => | isbn2 = 978-0-312-37454-9 [893] => | oclc = 154703924 [894] => }} Za hlavní náboženství byl prohlášen [[kalvinismus]]. Katolická hierarchie byla sice zakázána, ale kněží mohli sloužit. V [[17. století]] přišlo do města mnoho cizinců mnoha náboženství, například [[sefardští Židé]] nebo [[hugenoti]]. V roce 1603 dostali Židé povolení k provozování náboženství ve městě. V roce [[1639]] byla vysvěcena první [[synagoga]].{{Citace elektronického periodika [895] => | periodikum = academic.oup.com [896] => | url = https://academic.oup.com/crawlprevention/governor?content=%2fleobaeck%2farticle%2f56%2f1%2f105%2f942304%3flogin%3dfalse [897] => | datum přístupu = 2023-03-01 [898] => | titul = Archivovaná kopie [899] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230301200650/https://academic.oup.com/crawlprevention/governor?content=%2Fleobaeck%2Farticle%2F56%2F1%2F105%2F942304%3Flogin%3Dfalse [900] => | datum archivace = 2023-03-01 [901] => }} [902] => [903] => Jiné křesťanské církve začaly využívat přestavěné katolické svatostánky k provádění svých vlastních bohoslužeb. Kalvinisté a hugenoti se brzy integrovali do [[Reformovaná církev|nizozemské reformované církve]]. Katolické kostely v Amsterdamu byly znovu budovány po obnovení katolické hierarchie v roce 1853. [904] => [905] => Ve druhé polovině 17. století zažil Amsterdam příliv [[Aškenázští Židé|aškenázských Židů]] ze [[Střední Evropa|střední]] a [[Východní Evropa|východní]] [[Evropa|Evropy]]. Ti často prchali před [[pogrom]]y. První uprchli před [[Chmelnického povstání]]m a [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]]. Aškenázští Židé měli silný vliv na amsterdamský dialekt smícháním s jejich jazykem [[jidiš]].{{Citace elektronického periodika [906] => | titul = Amsterdam [907] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [908] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/history-of-jews-in-amsterdam [909] => | datum přístupu = 2023-03-01 [910] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210828090635/https://www.jewishvirtuallibrary.org/history-of-jews-in-amsterdam [911] => | datum archivace = 2021-08-28 [912] => }} Většina Židů bydlela ve východní části města. Budovy této čtvrti po druhé světové válce chátraly a velká část z nich byla zbořena při výstavbě metra.{{Citace elektronického periodika [913] => | příjmení = Lebovic [914] => | jméno = Matt [915] => | titul = In Anne Frank’s childhood neighborhood, the buildings do not forget [916] => | periodikum = www.timesofisrael.com [917] => | url = http://www.timesofisrael.com/in-anne-franks-childhood-neighborhood-the-buildings-do-not-forget/ [918] => | jazyk = en-US [919] => | datum přístupu = 2023-03-01 [920] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230301200717/https://www.timesofisrael.com/in-anne-franks-childhood-neighborhood-the-buildings-do-not-forget/ [921] => | datum archivace = 2023-03-01 [922] => }} [923] => [924] => Teprve ve [[20. století]] byl vztah ke katolicismu normalizován,{{Citace monografie [925] => | příjmení = Tamimi Arab [926] => | jméno = Pooyan [927] => | titul = Amplifying Islam in the European soundscape : religious pluralism and secularism in the Netherlands [928] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/966429540 [929] => | místo = London, UK [930] => | počet stran = 1 online resource (x, 200 pages) [931] => | strany = 173 [932] => | isbn = 978-1-4742-9145-3 [933] => | isbn2 = 1-4742-9145-7 [934] => | oclc = 966429540 [935] => }} ale [[biskupství]] bylo umístěn do [[Haarlem]]u.{{Citace elektronického periodika [936] => | titul = Haarlem (Diocese) [Catholic-Hierarchy] [937] => | periodikum = web.archive.org [938] => | url = http://www.catholic-hierarchy.org/diocese/dhaar.html [939] => | datum vydání = 2008-06-14 [940] => | datum přístupu = 2023-03-01 [941] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080614173747/http://www.catholic-hierarchy.org/diocese/dhaar.html [942] => | datum archivace = 2008-06-14 [943] => }} [944] => [945] => Historicky byl Amsterdam převážně křesťanský, v roce 1900 tvořili křesťané největší náboženskou skupinu ve městě (70 % obyvatel), věřící nizozemské reformované církve tvořili 45 % městské populace, zatímco katolíci tvořili jen 25 % městské populace.{{Citace elektronického periodika [946] => | titul = Wayback Machine [947] => | periodikum = web.archive.org [948] => | url = http://www.os.amsterdam.nl/pdf/2001_factsheets_5.pdf [949] => | datum vydání = 2013-07-24 [950] => | datum přístupu = 2023-03-01 [951] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130724083310/http://www.os.amsterdam.nl/pdf/2001_factsheets_5.pdf [952] => | datum archivace = 2013-07-24 [953] => }} [[Imigrace]] náboženské složení změnila, vzrostl například podíl muslimů. Velká komunita [[Ghana|ghanských]] přistěhovalců si založila africké kostely, často v [[garáž]]ích v oblasti Bijlmer.{{Citace monografie [954] => | titul = Religion, ethnicity and transnational migration between West Africa and Europe [955] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/880579494 [956] => | místo = Boston [957] => | počet stran = 1 online resource [958] => | isbn = 978-90-04-27156-2 [959] => | isbn2 = 90-04-27156-2 [960] => | oclc = 880579494 [961] => }} [962] => [963] => == Správa == [964] => [[Soubor:Amsterdam - Staalstraat - Zwanenburgwal - View NE towards the Stopera - City Hall & Opera House 1986.jpg|náhled|Dnešní budova radnice]] [965] => [966] => === Místní správa === [967] => Jako všechny nizozemské obce je Amsterdam řízen [[Zastupitelstvo|zastupitelstvem]] (gemeenteraad), které volí a odvolává [[Městská rada|radu]] (college van burgemeester en wethouders) a [[Starosta|starostu]] (burgemeester). Starosta je také členem rady, ale má také individuální odpovědnost za udržování [[Veřejný pořádek|veřejného pořádku]]. Dne 27. června 2018 byla na šestileté funkční období jmenována Femke Halsema jako první [[žena]] v této funkci. Vedle starosty se městská rada skládá z osmi členů (wethouderů). Zastupitelstvo má 45 členů. [968] => [969] => Dne 18. září 2017 v otevřeném dopise oznámil starosta Eberhard van der Laan občanům, že Kajsa Ollongren se s okamžitou platností ujímá úřadu starosty Amsterdamu. Rezignoval kvůli konečnému stádiu [[Rakovina plic|rakoviny plic]].{{Citace elektronického periodika [970] => | titul = DPG Media Privacy Gate [971] => | periodikum = myprivacy.dpgmedia.nl [972] => | url = https://myprivacy.dpgmedia.nl/consent?siteKey=V9f6VUvlHxq9wKIN&callbackUrl=https%3A%2F%2Fwww.ad.nl%2Fprivacy-gate%2Faccept-tcf2%3FredirectUri%3D%252Fbinnenland%252Fvan-der-laan-schrijft-afscheidsbrief-aan-amsterdammers-vaarwel~a698c928%252F%253Freferrer%253Dhttps%253A%252F%252Fen.wikipedia.org%252F [973] => | datum přístupu = 2023-03-01 [974] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230307164802/https://myprivacy.dpgmedia.nl/consent?siteKey=V9f6VUvlHxq9wKIN&callbackUrl=https%3A%2F%2Fwww.ad.nl%2Fprivacy-gate%2Faccept-tcf2%3FredirectUri%3D%252Fbinnenland%252Fvan-der-laan-schrijft-afscheidsbrief-aan-amsterdammers-vaarwel~a698c928%252F%253Freferrer%253Dhttps%253A%252F%252Fen.wikipedia.org%252F [975] => | datum archivace = 2023-03-07 [976] => }} Zemřel o 17 dní později. [977] => [[Soubor:Amsterdamse stadsdelen 2010.png|náhled|Obvody Amsterdamu]] [978] => [979] => === Administrativní dělení === [980] => Na rozdíl od většiny ostatních nizozemských obcí je Amsterdam rozdělen na osm [[Městský obvod|obvodů]] (stadsdelen) a městské oblasti [[Weesp]]. Tento systém byl postupně implementován v [[1980–1989|80. letech]] [[20. století]] s cílem zlepšit místní správu. Městské části jsou zodpovědné za mnoho oblastí, které dříve zajišťoval magistrát. V roce 2010 bylo obvodů patnáct. Čtrnáct z nich mělo svou vlastní radu volenou ve volbách. Patnáctý obvod, Westpoort, který zahrnuje [[přístav]] je kvůli nízkému počtu obyvatel řízen přímo magistrátem. Běžné obecní záležitosti jsou řešeny na úrovní obvodů, jen záležitosti týkající se celého města, jako jsou velké [[Infrastruktura|infrastrukturní]] projekty, jsou v kompetenci magistrátu. [981] => [982] => V roce 2010 došlo k restrukturalizaci obvodů, kdy se jejich počet snížil na osm: Amsterdam-Centrum, Amsterdam-Noord ze čtvrtí severně od jezera IJ, Amsterdam-Oost na východě, Amsterdam-Zuid na jihu, Amsterdam-West na západě, Amsterdam Nieuw-West dál na západě, Amsterdam-Zuidoost na jihovýchodě a Westpoort pokrývající přístav. [983] => [984] => === Partnerská města === [985] => Amsterdam uzavřel partnerství s následujícími městy. Kromě nich nizozemská metropole spolupracuje ještě s [[Tel Aviv]]em. V roce 2014 došlo k ukončení partnerství s [[Budapešť|Budapeští]] a [[Riga|Rigou]]. Hlavními tématy spolupráce jsou vodní hospodářství, inovace, umění a kultura, ekonomika a udržitelné plánování.https://archive.today/20150623100939/http://www.amsterdam.nl/gemeente/volg-beleid/internationale/nieuwsberichten/nieuw-internationaal/ [986] => {| [987] => |- style="vertical-align: top;" [988] => | [989] => * {{partnerské město|Athény}} [990] => * {{partnerské město|Berlín}} [991] => * {{partnerské město|Bombaj}} [992] => * {{partnerské město|Boston}} [993] => * {{partnerské město|Brusel}} [994] => * {{partnerské město|Casablanca}} [995] => * {{partnerské město|Giza}} [996] => * {{partnerské město|Hanoj}} [997] => * {{partnerské město|Istanbul}} [998] => * {{partnerské město|Káhira}} [999] => * {{partnerské město|Kišiněv}} [1000] => * {{partnerské město|Laraš}} [1001] => | [1002] => * {{Partnerské město|Londýn}} [1003] => * {{partnerské město|New York}} [1004] => * {{partnerské město|Paříž}} [1005] => * {{partnerské město|Peking}} [1006] => * {{partnerské město|San Francisco}} [1007] => * {{partnerské město|São Paulo}} [1008] => * {{partnerské město|Soul}} [1009] => * {{partnerské město|Smyrna}} [1010] => * {{partnerské město|Stockholm}} [1011] => * {{partnerské město|Šen-čen}} [1012] => * {{partnerské město|Tanger}} [1013] => * {{partnerské město|Tokio}} [1014] => |} [1015] => [1016] => === Hlavní město === [1017] => [[Soubor:King Willem-Alexander, Princess Beatrix en Queen Maxima.jpg|náhled|[[Seznam představitelů Nizozemska|Královská rodina]] po korunovaci [[Vilém Alexandr Nizozemský|Viléma Alexandra]] v roce 2013]] [1018] => Podle [[Ústava|ústavy]] je Amsterdam [[Hlavní město|hlavním městem]] [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Od úprav ústavy v roce 1983 ústava v kapitole 2, článku 32 zmiňuje, že složení [[Přísaha|královské přísahy]] a jeho [[korunovace]] se konají v hlavním městě Amsterdamu.{{Citace elektronického periodika [1019] => | titul = Grondwet voor het Koninkrijk der Nederlanden - Wikisource [1020] => | periodikum = nl.wikisource.org [1021] => | url = https://nl.wikisource.org/wiki/Grondwet_voor_het_Koninkrijk_der_Nederlanden [1022] => | jazyk = nl [1023] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1024] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210928162326/https://nl.wikisource.org/wiki/Grondwet_voor_het_Koninkrijk_der_Nederlanden [1025] => | datum archivace = 2021-09-28 [1026] => }} Předchozí verze ústavy označovaly jen jako město.{{Citace elektronického periodika [1027] => | titul = Nederlandse grondwet - Wikisource [1028] => | periodikum = nl.wikisource.org [1029] => | url = https://nl.wikisource.org/wiki/Nederlandse_grondwet [1030] => | jazyk = nl [1031] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1032] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210928162321/https://nl.wikisource.org/wiki/Nederlandse_grondwet [1033] => | datum archivace = 2021-09-28 [1034] => }} Pro královskou investituru se proto Generální stavy Nizozemska (parlament) scházejí na slavnostním společném zasedání Sněmovny reprezentantů a Senátu v Amsterdamu. Ceremonie se odehrává na [[Dam (Amsterdam)|náměstí Dam]] před [[Královský palác v Amsterdamu|Královským palácem]], v němž bývalý panovník [[Abdikace|abdikuje]]. Běžně však parlament zasedá v [[Haag]]u, kde historicky sídlí nizozemská vláda i nizozemský nejvyšší soud. V Haagu sídlí také zahraniční velvyslanectví. [1035] => [1036] => === Znak města === [1037] => Znak města Amsterdamu se skládá ze tří [[Ondřejský kříž|ondřejských křížů]] uspořádaných svisle, ale na vlajce jsou otočeny o 90°. Historikové věří, že tyto kříže reprezentují tři hlavní nebezpečí, které sužovaly město: povodně, oheň a mor. Oficiálním mottem města je Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Toto motto je zobrazeno i ve znaku města a bylo zavedeno [[Seznam panovníků Nizozemska|královnou]] [[Vilemína Nizozemská|Vilemínou]] v roce [[1947]] jako reflexe na hrdinství občanů města během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. [1038] => [1039] => === Kriminalita === [1040] => V celosvětovém měřítku je Amsterdam bezpečné město stejně jako celé Nizozemsko. Podle žebříčku sestaveného konzultační společností [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]] je však Amsterdam nejméně bezpečným městem v celém státě. V roce 2012 zaznamenala policie okolo 84 tisíc podnětů, oproti předešlému roku toto číslo narostlo. [1041] => [1042] => Většinu stížností představují [[krádež]]e, okolo 60 %. Nejčastěji se kradou [[Jízdní kolo|jízdní kola]] a [[moped]]y, dále také [[Motorové vozidlo|motorová vozidla]]. Nárůst byl zaznamenán i v počtu [[Kapsářství|kapesních krádeží]]. [1043] => [1044] => Počínaje rokem 2012 narostl počet vražd spáchaných příslušníky [[mafie]] pocházející z [[Maroko|Maroka]] většinou jsou spojovány s pašeráky [[kokain]]u. Podle deníku [[The Guardian]] je město s nejvyšším počtem cílených vražd v západní Evropě.{{Citace elektronického periodika [1045] => | příjmení = Chalabi [1046] => | jméno = Mona [1047] => | titul = Where are world's deadliest major cities? [1048] => | periodikum = the Guardian [1049] => | url = http://www.theguardian.com/news/datablog/2012/nov/30/new-york-crime-free-day-deadliest-cities-worldwide [1050] => | datum vydání = 2012-11-30 [1051] => | jazyk = en [1052] => | datum přístupu = 2023-04-25 [1053] => }} [1054] => [1055] => Boj s kriminalitou je dlouhodobým cílem vedení města. Město se chce zaměřit na konkrétní čtvrti a typy kriminality, jako je [[prostituce]], [[obchod s lidmi]], [[diskriminace]] a [[domácí násilí]]. [1056] => [1057] => == Ekonomika == [1058] => [[Soubor:ZuidasAmsterdamNederland2011.jpg|vlevo|náhled|Finanční čtvrť Zuidas]] [1059] => [[Soubor:Rembrandt toren vanuit het noordwesten.jpg|náhled|Rembrandt Tower]] [1060] => Amsterdam je finančním a obchodním centrem [[Nizozemsko|Nizozemska]].{{Citace elektronického periodika [1061] => | titul = Amsterdam - Economische Zaken [1062] => | periodikum = web.archive.org [1063] => | url = http://www.ez.amsterdam.nl/page.php?page=6&menu=24 [1064] => | datum vydání = 2008-06-08 [1065] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1066] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080608143058/http://www.ez.amsterdam.nl/page.php?page=6&menu=24 [1067] => | datum archivace = 2008-06-08 [1068] => }} Podle průzkumu European Cities Monitor (ECM) z roku 2007, který provádí globální konzultační společnost [[Cushman & Wakefield]], je páté nejlepší evropské město pro mezinárodní [[podnikání]]. Lépe dopadly jen [[Londýn]], [[Paříž]], [[Frankfurt nad Mohanem]] a [[Barcelona]].{{Citace elektronického periodika [1069] => | titul = I amsterdam - European Cities Monitor 2007: Amsterdam back in the top five [1070] => | periodikum = web.archive.org [1071] => | url = http://www.iamsterdam.com/press_room/press_releases_0/2007/european_cities [1072] => | datum vydání = 2008-01-08 [1073] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1074] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080108130938/http://www.iamsterdam.com/press_room/press_releases_0/2007/european_cities [1075] => | datum archivace = 2008-01-08 [1076] => }} [1077] => [1078] => Amsterdamská burza (AEX), která je nyní součástí [[Euronext]], je nejstarší [[Burza|burzou]] na světě a díky [[brexit]]u předstihla [[London Stock Exchange]] a je nyní největší v [[Evropa|Evropě]].{{Citace elektronického periodika [1079] => | titul = Amsterdam na brexit ineens beurshoofdstad van Europa [1080] => | periodikum = nos.nl [1081] => | url = https://nos.nl/artikel/2368308-amsterdam-na-brexit-ineens-beurshoofdstad-van-europa [1082] => | datum vydání = 2021-02-11 [1083] => | jazyk = nl [1084] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1085] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221021081033/https://nos.nl/artikel/2368308-amsterdam-na-brexit-ineens-beurshoofdstad-van-europa [1086] => | datum archivace = 2022-10-21 [1087] => }} Sídlí nedaleko náměstí [[Dam (Amsterdam)|Dam]] v centru města. [1088] => [1089] => Finančním a právním centrem města se stala oblast Zuidas (Jižní osa), sídlí zde největších [[Právo|právnických]] firem v zemi a několika [[Dceřiná společnost|dceřiných společností]] velkých [[Poradenství|poradenských firem]], jako je [[Boston Consulting Group]], [[Accenture]] či World Trade Center (Amsterdam). [1090] => [1091] => Ve městě jsou i tři další menší [[Finanční čtvrť|finanční čtvrti]]. U železniční stanice Amsterdam Sloterdijk sídlí noviny [[De Telegraaf]]'','' společnost [[Deloitte]] a nizozemské daňové úřady. V obvodu Amsterdam-Zuidoost sídlí [[ING Group]]. U železniční stanice Amstel v obvodu Amsterdam-Oost na východ od centra stojí nejvyšší budova Amsterdamu, [[Rembrandt Tower]].{{Citace elektronického periodika [1092] => | titul = Tallest skyscrapers {{!}} Emporis.com [1093] => | periodikum = web.archive.org [1094] => | url = http://www.emporis.com/en/wm/ci/bu/sk/li/?id=100759&bt=2&ht=2&sro=0 [1095] => | datum vydání = 2010-12-25 [1096] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1097] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101225001215/http://www.emporis.com/en/wm/ci/bu/sk/li/?id=100759&bt=2&ht=2&sro=0 [1098] => | datum archivace = 2010-12-25 [1099] => }} [1100] => [1101] => V přilehlé obci [[Amstelveen]] se nachází globální sídlo KPMG International. Jiné nenizozemské společnosti mají pobočky v obcích okolo Amsterdamu, neboť mohou sídlit na vlastním pozemku, kdežto v Amsterdamu musí platit [[nájem]]. [1102] => [1103] => Značný počet ústředí velkých [[Korporace|korporací]] a [[Banka|bank]] se nachází v oblasti Amsterdamu, jedná se například o AkzoNobel, [[Heineken]], [[ING Group]], ABN AMRO, [[TomTom]], Delta Lloyd Group, [[Booking.com]] a [[Philips]]. [1104] => [1105] => === Přístav === [1106] => [[Soubor:Navios Hope - IMO 9328558 at IJmuiden, Port of Amsterdam photo-5.jpg|náhled|Pohled na přístav]] [1107] => Amsterdamský přístav je čtvrtý největší přístav v Evropě podle přepravených tun nákladu, 38. největší na světě a druhý největší přístav v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], kde drží rekord [[Rotterdam]]. [1108] => [1109] => Přístav v Amsterdamu byl poprvé zmíněn v roce 1342, kdy město získalo [[Městské právo|městská práva]]. V nizozemském zlatém věku byl přístav jedním z hlavních přístavů [[Sjednocená východoindická společnost|Nizozemské východoindické společnosti]].{{Citace elektronického periodika [1110] => | titul = Port of Amsterdam [1111] => | periodikum = web.archive.org [1112] => | url = http://www.amsterdamports.nl/smartsite1167.dws [1113] => | datum vydání = 2010-03-09 [1114] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1115] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100309210802/http://www.amsterdamports.nl/smartsite1167.dws [1116] => | datum archivace = 2010-03-09 [1117] => }} [1118] => [1119] => Severoholandský kanál, který spojuje Amsterdam s [[Den Helder]], byl vyhlouben v letech 1819 až 1824. Severomořský kanál, který spojuje Amsterdam s IJmuiden, byl vyhlouben v letech 1865 až 1876. [1120] => [1121] => V roce 2008 využilo amsterdamský přístav 6 029 námořních plavidel s přepravní kapacitou 75,8 milionů tun, z nichž většinu tvořil hromadný náklad. Ve stejném roce byl celkový objem [[kontejner]]ů 435 129 [[twenty-foot equivalent unit]]. Ve srovnání s rokem 2007 se zvýšil jak počet [[Plavidlo|plavidel]], tak objem odbavené přepravy hromadného nákladu a kontejnerů.{{Citace elektronického periodika [1122] => | titul = Wayback Machine [1123] => | periodikum = web.archive.org [1124] => | url = http://poa.80db.nl/assets/Jaarverslag_POA_V1_ENG_1704.pdf [1125] => | datum vydání = 2011-07-24 [1126] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1127] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110724143331/http://poa.80db.nl/assets/Jaarverslag_POA_V1_ENG_1704.pdf [1128] => | datum archivace = 2011-07-24 [1129] => }} [1130] => [1131] => V roce 2008 činily celkové příjmy 125,3 milionů eur a [[zisk]] 45,0 milionů eur. Jedná se o nepatrný pokles ve srovnání s příjmy v roce 2007. [1132] => [1133] => Celkem přístav zahrnuje 620 [[hektar]]ů [[Vnitrozemská vodní cesta|vodních cest]] a 1 995 hektarů půdy včetně přístavních pozemků, [[nábřeží]], [[Silnice|silnic]], [[Železnice|železničních tratí]], příkopů a zeleně.{{Citace elektronického periodika [1134] => | titul = Wayback Machine [1135] => | periodikum = web.archive.org [1136] => | url = http://www.portofamsterdam.nl/docs/nl/Factsheets/2012/2012%20deel%202/8%20FACTSHEET%20Terreinen%20en%20Ruimte%20UK.pdf [1137] => | datum vydání = 2016-03-04 [1138] => | datum přístupu = 2023-03-02 [1139] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304033330/http://www.portofamsterdam.nl/docs/nl/Factsheets/2012/2012%20deel%202/8%20FACTSHEET%20Terreinen%20en%20Ruimte%20UK.pdf [1140] => | datum archivace = 2016-03-04 [1141] => }} [1142] => [1143] => === Média === [1144] => Amsterdam je významným centrem národních a mezinárodních [[Média|médií]]. Mezi ně patří například největší nizozemský deník [[De Telegraaaf]] či deníky Het Parool, Trouw, de Volkskrant nebo NRC. Každý týden je vydáván De Groene Amsterdammer. Známé jsou i bezplatné [[noviny]] Metro a [[Angličtina|anglicky]] psané The Holland Times. [1145] => [1146] => Město je též sídlem druhé největší nizozemské komerční televizní skupiny [[SBS Broadcasting Group]], ta zahrnuje stanice SBS 6, Net 5 a Veronica. Amsterdam však není považován za hlavní město nizozemských médii. Tak je totiž označován mnohem menší [[Hilversum]], který se nachází 30 [[kilometr]]ů [[jihovýchod]]ně. To je sídlem mnoha důležitých médií, proto je někdy označováno jako mediastad.{{Citace elektronického periodika [1147] => | titul = Mediastad van Nederland [1148] => | periodikum = Live Hilversum [1149] => | url = https://www.livehilversum.com/nl/discover-live/mediastad-van-nederland [1150] => | jazyk = nl [1151] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1152] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221204045711/https://www.livehilversum.com/nl/discover-live/mediastad-van-nederland [1153] => | datum archivace = 2022-12-04 [1154] => }} [1155] => [1156] => V [[Hilversum]]u sídlí například Radio Netherlands Worldwide, které vysílá po celém světě prostřednictvím [[Krátké vlny|krátkých vln]] již od [[1920–1929|20. let]] [[20. století]]. Ve městě také je rozsáhlý komplex [[rozhlas]]ových a [[Televizní studio|televizních studií]], které patří [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní]] vysílací společnosti NOS. Sídlí zde všechna veřejnoprávní média a též mnoho komerčních. [1157] => [1158] => === Cestovní ruch === [1159] => [[Soubor:Wim Sonneveld tour boat, Rederij Lovers, Amsterdam-9218.jpg|náhled|Vyhlídková loď v Amsterdamu]] [1160] => Amsterdam je jednou z nejoblíbenějších [[Cestovní ruch|turistických destinací]] v [[Evropa|Evropě]], ročně jej navštíví více než 5,34 milionů mezinárodních návštěvníků. Toto číslo nezahrnuje 16 milionů výletníků, kteří ve městě stráví jen jeden den.{{Citace elektronického periodika [1161] => | titul = Dienst Onderzoek en Statistiek [1162] => | periodikum = web.archive.org [1163] => | url = http://www.os.amsterdam.nl/tabel/13871/ [1164] => | datum vydání = 2011-05-01 [1165] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1166] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110501140135/http://www.os.amsterdam.nl/tabel/13871/ [1167] => | datum archivace = 2011-05-01 [1168] => }} Počet návštěvníků v posledním desetiletí neustále rostl, nejvyšší nárůst byl zaznamenán u evropských cestovatelů. Dvě třetiny [[hotel]]ů se nacházejí v centru města. Hotely se 4 nebo [[Hvězdička (klasifikace)|5 hvězdičkami]] disponují 42 % z celkového počtu lůžek a z celkového počtu nocí se podílejí ze 41 %. Míra obsazenosti pokojů v roce [[2017]] dosahovala 85 % oproti 78 % v roce [[2006]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.hospitalitynet.org/file/152008684.pdf |datum přístupu=2023-03-03 |url archivu=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.hospitalitynet.org/file/152008684.pdf |datum archivace=2022-10-09 }} Většina turistů, asi 74 %, pochází z Evropy. Nejvíce mimoevropských návštěvníků pochází ze [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], a to 14 % z celkového počtu.{{Citace elektronického periodika [1169] => | titul = Wayback Machine [1170] => | periodikum = web.archive.org [1171] => | url = http://www.os.amsterdam.nl/pdf/2008_toerisme_in_amsterdam.pdf [1172] => | datum vydání = 2008-05-28 [1173] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1174] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080528004444/http://www.os.amsterdam.nl/pdf/2008_toerisme_in_amsterdam.pdf [1175] => | datum archivace = 2008-05-28 [1176] => }} Některé roky jsou propagovány konkrétním tématem, které má přilákat další turisty. Například rok 2006 byl označen jako Rembrandt 400 na oslavu 400. [[výročí]] narození [[malíř]]e [[Rembrandt van Rijn|Rembrandta van Rijna]]. Některé hotely během těchto akcí nabízejí speciální akce nebo aktivity. Průměrný roční počet hostů ubytovaných v amsterdamských [[kemp]]ech se pohybuje od 12 tisíc do 65 tisíc. [1177] => [1178] => ==== Čtvrť červených luceren ==== [1179] => [[Soubor:De Wallen.JPG|náhled|[[De Wallen]] – čtvrť červených luceren]] [1180] => [[De Wallen]] je největší a nejznámější čtvrť červených luceren v Amsterdamu.{{Citace monografie [1181] => | titul = Sex and society. [1182] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/312443631 [1183] => | vydavatel = Marshall Cavendish [1184] => | místo = New York [1185] => | počet stran = 3 volumes (960 pages) [1186] => | isbn = 978-0-7614-7905-5 [1187] => | isbn2 = 0-7614-7905-8 [1188] => | oclc = 312443631 [1189] => }} Tato [[čtvrť]] se stala známou atrakcí pro turisty. Zahrnuje síť [[Vodní kanál|kanálů]], [[Ulice|ulic]] a uliček, kde lze navštívit několik stovek malých jednopokojových [[byt]]ů pronajatých [[Prostituce|prostitutkami]], které se propagují za [[Sklo|skleněným]] [[Okno|oknem]] nebo [[Dveře|dveřmi]], typicky jsou osvětlené červenými světly. V posledních letech se snaží magistrát snížit [[Sexuální turistika|sexuální turistiku]] omezováním počtu těchto oken. V oblasti je i několik kaváren nabízejících [[konopí]]. [1190] => [1191] => === Maloobchod === [1192] => Obchody v Amsterdamu zahrnují velké luxusní [[Obchodní dům|obchodní domy]], jako je De Bijenkorf založený v roce 1870, i malé specializované obchody. Ulice P.C. Hooftstraat a Cornelis Schuytstraat v blízkosti [[Vondelpark]]u jsou známé pro mnoho luxusních obchodů.{{Citace elektronického periodika [1193] => | titul = Luxury shopping in Amsterdam [1194] => | periodikum = I amsterdam [1195] => | url = https://www.iamsterdam.com/en/see-and-do/shopping-and-markets/luxury-shopping-in-amsterdam [1196] => | jazyk = en [1197] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1198] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230307164806/https://www.iamsterdam.com/en/see-and-do/shopping-and-markets/luxury-shopping-in-amsterdam [1199] => | datum archivace = 2023-03-07 [1200] => }} Důležitou obchodní zónou je i úzká [[středověk]]á ulice Kalverstraat v samém srdci města. Mezi další nákupní oblasti patří Devět ulic (Negen Straatjes) a Haarlemmerstraat v oblasti Haarlemmerdijk. Devět ulic je oblast zahrnující devět úzkých uliček v Grachtengordelu, kde je nejvíce [[Vodní kanál|vodních kanálů]] ve městě. Tato oblast se od ostatních nákupních čtvrtí liší velkou rozmanitostí obchodů.{{Citace elektronického periodika [1201] => | titul = Welcome To Amsterdam's 9 Straatjes - Amsterdam's "Nine Streets" [1202] => | periodikum = ThingstodoinAmsterdam.com [1203] => | url = https://thingstodoinamsterdam.com/places-sightseeing-amsterdam/9-streets-amsterdam/ [1204] => | jazyk = en [1205] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1206] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230304182341/https://thingstodoinamsterdam.com/places-sightseeing-amsterdam/9-streets-amsterdam/ [1207] => | datum archivace = 2023-03-04 [1208] => }} Haarlemmerstraat byla zvolena nejlepší nákupní ulicí v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] v roce 2011.{{Citace elektronického periodika [1209] => | titul = Verkiezing van de leukste winkelstraat & winkel van Nederland! [1210] => | periodikum = www.nlstreets.nl [1211] => | url = http://www.nlstreets.nl/NL/award/2014/winnaars/ [1212] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1213] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220627204107/http://www.nlstreets.nl/NL/award/2014/winnaars/ [1214] => | datum archivace = 2022-06-27 [1215] => }} [1216] => [1217] => Ve městě se také nachází velké množství [[Trh (akce)|trhů]] na otevřeném prostranství, jako je Albert Cuyp Market, Westerstraat-markt, Ten Katemarkt a Dappermarkt. Některé z těchto trhů se konají denně, například Albert Cuypmarkt a Dappermarkt. Jiné, jako Westerstraatmarkt, se konají každý týden. [1218] => [1219] => === Kvalita života === [1220] => Podle společnosti [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]] a jejího žebříčku Quality of living city byl Amsterdam v roce [[2019]] jedenáctým nejlepším městem na světě pro život. O tuto pozici se dělil s [[Austrálie|australským]] městem [[Sydney]].{{Citace elektronického periodika [1221] => | příjmení = Wedia [1222] => | titul = Amsterdam just misses top 10 on Mercer 2019 Quality of Living Ranking [1223] => | periodikum = IamExpat [1224] => | url = https://www.iamexpat.nl/expat-info/dutch-expat-news/amsterdam-just-misses-top-10-mercer-2019-quality-living-ranking [1225] => | jazyk = en-GB [1226] => | datum přístupu = 2023-03-06 [1227] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230306162112/https://www.iamexpat.nl/expat-info/dutch-expat-news/amsterdam-just-misses-top-10-mercer-2019-quality-living-ranking [1228] => | datum archivace = 2023-03-06 [1229] => }} Tento žebříček ohodnotil 231 měst. [1230] => [1231] => Kladné body utržila nizozemská metropole v oblasti [[Ekonomika|ekonomiky]], [[školství]] a [[vzdělávání]]. Hlavními důvody, proč se město neprobojovalo do první desítky, byly ztráty bodů v oblasti [[Doprava|dopravy]] a [[rekreace]]. [1232] => [1233] => == Doprava == [1234] => [1235] => === Silniční === [1236] => [[Soubor:A8 in Amsterdam.jpg|náhled|Dálnice A8 v Amsterdamu]] [1237] => Amsterdam byl po roce [[1932]] zamýšlen jako kilometr nula [[Dálnice v Nizozemsku|nizozemského dálničního systému]]. Ve městě měly podle plánu začínat [[dálnice]] očíslované čísly jedna až osm.{{Citace elektronického periodika [1238] => | titul = Autosnelwegen.nl [1239] => | periodikum = web.archive.org [1240] => | url = http://www.autosnelwegen.nl/asw/gs04.htm [1241] => | datum vydání = 2007-03-10 [1242] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1243] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070310145952/http://www.autosnelwegen.nl/asw/gs04.htm [1244] => | datum archivace = 2007-03-10 [1245] => }} Vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a změna priorit vedly k současné situaci, kdy podle původního plánu v Amsterdamu začínají pouze dálnice A1, A2 a A4. Plán výstavby A3 do [[Rotterdam]]u byl v roce [[1970]] zrušen za účelem zachování oblasti [[Groene Hart]] (Zelené srdce), což je oblast relativně řídce osídlená oblast u [[Megalopolis|megalopole]] [[Randstad]] známá svým přírodním [[venkov]]ským charakterem. Dálnice A8 vedoucí na sever do [[Zaandam]]u a [[Okruh k objíždění obce|okruh]] A10 byly otevřeny v letech 1968 až 1974.{{Citace elektronického periodika [1246] => | titul = Autosnelwegen.nl [1247] => | periodikum = web.archive.org [1248] => | url = http://www.autosnelwegen.nl/asw/frames.html?%2Fasw%2Fgs07.htm [1249] => | datum vydání = 2010-02-01 [1250] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1251] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100201061626/http://www.autosnelwegen.nl/asw/frames.html?%2Fasw%2Fgs07.htm [1252] => | datum archivace = 2010-02-01 [1253] => }} Tyto dálnice končí přímo ve městě nebo v jeho blízkosti: [1254] => [1255] => * A1 do [[Německo|Německa]] přes [[Amersfoort]], [[Apeldoorn]] a [[Enschede]] [1256] => * A2 do [[Francie]] přes [[Utrecht]], [[Eindhoven]], [['s-Hertogenbosch]] a [[Maastricht]] [1257] => * A4 do [[Belgie]] přes [[Leiden]], [[Den Haag]] a [[Rotterdam]] [1258] => * A5 jako západní obchvat metropole [1259] => * A6 na sever [[Nizozemsko|Nizozemska]] přes [[Almere]] a [[Lelystad]] [1260] => * A7 do [[Německo|Německa]] přes [[Hoorn]], [[Sneek]] a [[Groningen]] [1261] => * A8 jako krátký úsek [1262] => * A9 do [[Alkmaar]]u přes [[Haarlem]] [1263] => [1264] => [[Okruh k objíždění obce|Okruh]] A10 obklopující město spojuje samotné centrum Amsterdamu s [[Dálnice v Nizozemsku|nizozemskou sítí dálnic]]. [[Mimoúrovňová křižovatka|Mimoúrovňové křižovatky]] A10 a městskými silnicemi, kterých je celkem 18, umožňují rychlé spojení. Tyto městské silnice jsou číslovány od S101 do S118. Jedná se o běžné regionální [[silnice]] bez úrovňového oddělení a někdy i bez středového pásu. Na většině z nich mohou [[Cyklistika|cyklisté]] využít speciálně vyhrazené [[Jízdní pruh pro cyklisty|jízdní pruhy]]. V Amsterdamu je i menší okruh samotného centra, ten je označen jako S100 Centrumring. [1265] => [1266] => V centru města se nedoporučuje řídit [[automobil]]. Poplatky za [[Parkoviště|parkování]] jsou vysoké a mnoho ulic je pro auta zcela uzavřeno nebo jsou jen [[Jednosměrná pozemní komunikace|jednosměrné]].{{Citace elektronického periodika [1267] => | titul = DIVV Amsterdam [1268] => | periodikum = web.archive.org [1269] => | url = http://www.fiets.amsterdam.nl/live/main.asp?name=pagina&item_id=807 [1270] => | datum vydání = 2007-08-06 [1271] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1272] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070806175414/http://www.fiets.amsterdam.nl/live/main.asp?name=pagina&item_id=807 [1273] => | datum archivace = 2007-08-06 [1274] => }} Magistrát sponzoruje iniciativy poskytující [[sdílení aut]] a [[Spolujízda|spolujízdu]], jako jsou Autodelen nebo Meerijden.nu.{{Citace elektronického periodika [1275] => | titul = Amsterdam.nl - Auto [1276] => | periodikum = web.archive.org [1277] => | url = http://www.amsterdam.nl/verkeer_vervoer/auto [1278] => | datum vydání = 2007-04-05 [1279] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1280] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070405100219/http://www.amsterdam.nl/verkeer_vervoer/auto [1281] => | datum archivace = 2007-04-05 [1282] => }} Městská samospráva také začala s odstraňováním parkovacích míst ve městě, cílem je odstranit 10 tisíc stání do roku 2025.{{Citace elektronického periodika [1283] => | příjmení = Koops [1284] => | jméno = Ruben [1285] => | titul = Ruim 10.000 parkeerplaatsen verdwijnen voor 2025 [1286] => | periodikum = Het Parool [1287] => | url = https://www.parool.nl/amsterdam/ruim-10-000-parkeerplaatsen-verdwijnen-voor-2025~b8496335/ [1288] => | datum vydání = 2019-03-28 [1289] => | jazyk = nl-NL [1290] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1291] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211209034156/https://www.parool.nl/amsterdam/ruim-10-000-parkeerplaatsen-verdwijnen-voor-2025~b8496335/ [1292] => | datum archivace = 2021-12-09 [1293] => }} [1294] => [[Soubor:Amsterdam (NL), Centraal Station -- 2015 -- 7269.jpg|náhled|Hlavní nádraží [[Amsterdam Centraal]]]] [1295] => [1296] => === Železniční === [1297] => V Amsterdamu je deset [[Železniční stanice|železničních stanic]] obsluhovaných nizozemskými železnicemi ([[Nederlandse Spoorwegen]]).{{Citace elektronického periodika [1298] => | titul = 205 stations in de provincie noord-holland (pag 1) [1299] => | periodikum = web.archive.org [1300] => | url = http://stationsweb.brinkster.net/stationlijst.asp?prov=noord-holland [1301] => | datum vydání = 2007-04-29 [1302] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1303] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070429173930/http://stationsweb.brinkster.net/stationlijst.asp?prov=noord-holland [1304] => | datum archivace = 2007-04-29 [1305] => }} Pět z nich slouží pro meziměstskou i místní dopravu, jedná se o Sloterdijk, Zuid, Amstel, Bijlmer Arena a Amsterdam Centraal. Stanice jen pro místní dopravu jsou Lelylaan, RAI, Holendrecht, Muiderpoort a Science Park. [1306] => [1307] => [[Amsterdam Centraal]] také slouží mezinárodní dopravě. Z nádraží jezdí pravidelné spoje do států jako je [[Německo]], [[Rakousko]], [[Švýcarsko]], [[Česko]], [[Slovensko]], [[Belgie]], [[Lucembursko]], [[Francie]], [[Itálie]], [[Španělsko]], [[Spojené království]] či [[Dánsko]].{{Citace elektronického periodika [1308] => | titul = Our destinations for train tickets {{!}} NS International [1309] => | periodikum = www.nsinternational.com [1310] => | url = https://www.nsinternational.com/en/train-destinations-nsinternational [1311] => | jazyk = en [1312] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1313] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221010093944/https://www.nsinternational.com/en/train-destinations-nsinternational [1314] => | datum archivace = 2022-10-10 [1315] => }} Mezi tyto vlaky patří mezinárodní linky společností [[Nederlandse Spoorwegen]], [[Eurostar]] (Amsterdam–[[Brusel]]–[[Londýn]]), [[Thalys]] (Amsterdam–[[Brusel]]–[[Paříž]]/[[Lille]]) a [[Intercity-Express]] provozované [[Deutsche Bahn]] (Amsterdam – [[Kolín nad Rýnem]] – [[Frankfurt nad Mohanem]]). [1316] => [1317] => V Amsterdamu končí jediná [[vysokorychlostní trať]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] Hsl–Zuid. Její délka dosahuje 125 kilometrů. Začíná na hlavním amsterdamském nádraží [[Amsterdam Centraal]] a vede přes [[letiště Amsterdam Schiphol]] přes [[Rotterdam]] na [[Státní hranice|hranici]] s [[Belgie|Belgií]], kde se napojuje na trať HSL 4, která končí na hlavním nádraží v [[Antverpy|Antverpách]]. Spojení s městy [[Haag]] a [[Breda]] je zajištěno konvenční tratí. [1318] => [1319] => === Letecká === [1320] => [[Soubor:Ams-above-2007.jpg|náhled|[[Letiště Amsterdam Schiphol]]]] [1321] => [[Letiště Amsterdam Schiphol]], neformálně známé jen jako Schiphol je hlavním mezinárodním letištěm [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Nachází se 9 kilometrů [[jihozápad]]ně od Amsterdamu na území obce Haarlemmermeer v [[Administrativní dělení Nizozemska|provincii]] [[Severní Holandsko]]. [[vlak]]em lze tuto vzdálenost překonat za 20 minut. [1322] => [1323] => S téměř 72 miliony cestujících v roce [[2019]] bylo druhým nejrušnějším letištěm v [[Evropa|Evropě]] z hlediska počtu odbavených [[cestující]]ch.{{Citace elektronické monografie [1324] => | titul = The top 10 busiest airports in the world revealed - ACI World [1325] => | url = https://aci.aero/2022/04/11/the-top-10-busiest-airports-in-the-world-revealed/ [1326] => | datum vydání = 2022-04-11 [1327] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1328] => | jazyk = en-US [1329] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220418192251/https://aci.aero/2022/04/11/the-top-10-busiest-airports-in-the-world-revealed/ [1330] => | datum archivace = 2022-04-18 [1331] => | nedostupné = ne [1332] => }} V témže roce bylo letiště čtvrté v Evropě co do hmotnosti odbaveného [[Nákladní letadlo|nákladu]].{{Citace elektronického periodika [1333] => | titul = ACI reveals top 20 airports for passenger traffic, cargo, and aircraft movements - ACI World [1334] => | periodikum = web.archive.org [1335] => | url = https://aci.aero/news/2020/05/19/aci-reveals-top-20-airports-for-passenger-traffic-cargo-and-aircraft-movements/ [1336] => | datum vydání = 2020-05-25 [1337] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1338] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200525083649/https://aci.aero/news/2020/05/19/aci-reveals-top-20-airports-for-passenger-traffic-cargo-and-aircraft-movements/ [1339] => | datum archivace = 2020-05-25 [1340] => }} Letiště se rozkládá na ploše o rozloze 2 787 [[hektar]]ů.{{Citace elektronického periodika [1341] => | titul = Schiphol {{!}} Airport Facts about Dutch international airport [1342] => | periodikum = web.archive.org [1343] => | url = https://www.schiphol.nl/en/route-development/page/amsterdam-airport-schiphol-airport-facts/ [1344] => | datum vydání = 2018-08-07 [1345] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1346] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180807032706/https://www.schiphol.nl/en/route-development/page/amsterdam-airport-schiphol-airport-facts/ [1347] => | datum archivace = 2018-08-07 [1348] => }} Je na něm jen jeden [[letištní terminál]], který je ale rozdělen na tři odletové haly. [1349] => [1350] => Schiphol je domovským letištěm pro společnosti [[KLM]], její regionální pobočku [[KLM Cityhopper]], Corendon Dutch Airlines, Martinair, [[Transavia]] a TUI fly Netherlands. Letiště také slouží také jako základna pro [[EasyJet]]. [1351] => [1352] => Schiphol byl otevřen 16. září 1916 jako vojenská letecká základna. Po konci [[První světová válka|první světové války]] začal být využíván i civilně, ale postupně vojenské účely zcela vymizely. V roce [[1940]] se na letišti nacházely čtyři asfaltové [[Vzletová a přistávací dráha|vzletové a přistávací dráhy]]. Ve stejném roce bylo dobyto [[Wehrmacht]]em a přejmenováno na Fliegerhorst Schiphol. Později bylo zničeno bombardováním, ale brzy po konci [[Druhá světová válka|války]] bylo letiště znovuotevřeno. V roce [[1949]] bylo rozhodnuto, že Schiphol bude hlavním letištěm Nizozemska. V roce 2020 byl zvolen nejlepším letištěm v [[Západní Evropa|západní Evropě]].{{Citace elektronické monografie [1353] => | příjmení = James.Plaisted@skytrax.uk [1354] => | titul = The World's Best Airports in 2020 are announced [1355] => | url = https://www.worldairportawards.com/the-worlds-best-airports-in-2020-are-announced/ [1356] => | datum vydání = 2020-05-11 [1357] => | datum přístupu = 2023-03-03 [1358] => | jazyk = en [1359] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200522035337/https://www.worldairportawards.com/the-worlds-best-airports-in-2020-are-announced/ [1360] => }} [1361] => [1362] => === Městská hromadná === [1363] => [[Veřejná doprava]] v Amsterdamu se skládá ze sítě [[Metro v Amsterdamu|metra]], [[tramvaj]]í, [[autobus]]ů a [[přívoz]]ů. Ty většinou provozuje především společnost GVB ([[Gemeentelijk Vervoerbedrijf]]). Některé regionální a [[Příměstská linka|příměstské]] autobusy provozují i společnosti Connexxion či EBS. V současné době existuje 15 různých linek tramvaje a pět linek metra. Existují i soukromníky provozované vodní taxíky i sdílené lodě. Bezplatnou mapu veřejné dopravy lze například sehnat v kanceláří GVB na nádraží [[Amsterdam Centraal]]. [1364] => [1365] => Během výstavby [[Metro v Amsterdamu|amsterdamského metra]] vedly plány na [[Demolice|demolici]] celé bývalé [[Židovská čtvrť|židovské čtvrti]] poblíž náměstí Nieuwmarkt k silným protestům. Dekorace na stěnách dnešní stanice metra Nieuwmarkt jsou připomínkou těchto protestů. Metro bylo postaveno, ale plány na vybudování [[dálnice]] přes tuto čtvrť v centru byly zrušeny. 22. července 2018 byla otevřena nová severojižní linka 52. [1366] => [1367] => ==== Metro ==== [1368] => [[Soubor:AmsterdamMetroWashingtonStyle (from 2018).svg|vlevo|náhled|Mapa metra v Amsterdamu]] [1369] => [[Soubor:NoordZuidLijn Metrostation Rokin hnapel 014.jpg|náhled|Stanice metra Rokin]] [1370] => [[Metro v Amsterdamu|Amsterdamské metro]] je jedním ze dvou systémů [[Metro|podzemních drah]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. Kromě samotného Amsterdamu vede i do okolních obcí Diemen a Ouder-Amstel. Do roku 2019 vedlo i do obce [[Amstelveen]], ale tato trasa byla uzavřena a upravena na tramvajovou linku. Síť je ve vlastnictví města Amsterdam, provozuje ji městská společnost veřejné dopravy [[Gemeente Vervoerbedrijf]] (GVB). [1371] => [1372] => Síť metra se skládá z pěti [[Dopravní linka|linek]] o celkové délce 42,7 [[kilometr]]ů obsluhujících 39 [[Stanice metra|stanic]]. Linky 53 a 54 spojují centrum a hlavní nádraží [[Amsterdam Centraal]] s předměstími Diemen, Duivendrecht a Amsterdam-Zuidoost na [[jihovýchod]]ě. Linka 51 také začíná na hlavním nádraží a vede paralelně s linkami 53 a 54, ale dále se stáčí směrem na [[severozápad]]. Linka 50 je jediná, která nevede přes hlavní nádraží, spojuje právě severozápad a jihovýchod. Pátá trasa, linka 52, vede z obvodu Amsterdam-Noord na sever od řeky IJ do obvodu Amsterdam-Zuid na jihu. I tato linka vede přes hlavní nádraží. Do provozu byla uvedena 21. července 2018. Na rozdíl od ostatních linek vede převážně [[tunel]]y a nesdílí [[kolej]]e s žádnou jinou linkou. [1373] => [1374] => První plány na podzemní dráhu v Amsterdamu pocházejí z [[1920–1929|20. let]] [[20. století]]. Magistrát v letech 1923 a 1929 vypracoval zprávy o možnosti stavby podzemní dráhy. Plány se však zastavily ve fázi úvah, což trvalo až do [[1950–1959|50. let]] 20. století, kdy se v Amsterdamu znovu začalo o výstavbě metra diskutovat.{{Citace elektronického periodika [1375] => | titul = Wayback Machine [1376] => | periodikum = web.archive.org [1377] => | url = http://www.tijdschriftholland.nl/wp-content/uploads/2000_3-4_Davids.pdf [1378] => | datum vydání = 2016-04-13 [1379] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1380] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160413181400/http://www.tijdschriftholland.nl/wp-content/uploads/2000_3-4_Davids.pdf [1381] => | datum archivace = 2016-04-13 [1382] => }} [1383] => [1384] => Poválečný populační boom a nárůst motorizované dopravy značně posunuly vnímání podzemní železniční dopravy v Amsterdamu. V roce 1960 komise jmenovaná městem doporučila zahájit stavbu metra. Zastupitelé a starosta Amsterdamu souhlasili se závěry komise. V dubnu 1963 započalo zkoumání [[Studie proveditelnosti|technické proveditelnosti]], plánování sítě tras a pořadí výstavby i studium nepříznivých dopadů výstavby. [1385] => [1386] => V březnu 1968 starosta a rada Amsterdamu předložili návrh na výstavbu městskému [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstvu]], což bylo schváleno 16. května 1968, 38 hlasů bylo pro a 3 proti.{{Citace elektronického periodika [1387] => | titul = Wayback Machine [1388] => | periodikum = web.archive.org [1389] => | url = http://www.tijdschriftholland.nl/wp-content/uploads/2000_3-4_Davids.pdf [1390] => | datum vydání = 2016-04-13 [1391] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1392] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160413181400/http://www.tijdschriftholland.nl/wp-content/uploads/2000_3-4_Davids.pdf [1393] => | datum archivace = 2016-04-13 [1394] => }}  Podle původního plánu měly být vybudovány čtyři linky, které měly spojit celé město a nahradit mnoho tramvajových linek. Plány měly být dokončeny do konce [[1990–1999|90. let]].{{Citace elektronického periodika [1395] => | titul = Wayback Machine [1396] => | periodikum = web.archive.org [1397] => | url = http://www.noordzuidlijnkennis.net/wp-content/uploads/2013/06/1968-Plan-Stadsspoor.pdf [1398] => | datum vydání = 2016-12-07 [1399] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1400] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161207230552/http://www.noordzuidlijnkennis.net/wp-content/uploads/2013/06/1968-Plan-Stadsspoor.pdf [1401] => | datum archivace = 2016-12-07 [1402] => }} [1403] => [1404] => ==== Tramvaje ==== [1405] => [[Soubor:GVB tram Amsterdam 12 2016 0394.jpg|vlevo|náhled|Tramvaj v Amsterdamu]] [1406] => Ve městě jezdí 15 tramvajových linek. Ty obsluhují všechny [[Městský obvod|městské obvody]] kromě Amsterdam-Noord na sever od IJ.{{Citace elektronického periodika [1407] => | titul = Tram in cijfers - Over GVB [1408] => | periodikum = web.archive.org [1409] => | url = https://over.gvb.nl/ov-in-amsterdam/feiten-en-cijfers/tram-in-cijfers/ [1410] => | datum vydání = 2020-06-28 [1411] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1412] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200628214910/https://over.gvb.nl/ov-in-amsterdam/feiten-en-cijfers/tram-in-cijfers/ [1413] => | datum archivace = 2020-06-28 [1414] => }} Některé linky jezdí i mimo Amsterdam, konkrétně do obcí [[Amstelveen]] a Diemen. [1415] => [1416] => [[Vozový park]] se od dubna 2022 skládá z 227 souprav. Na linkách 5 a 25 jezdí obousměrné soupravy, neboť na jejich [[Konečná zastávka|konečných]] nestojí [[tramvajové obratiště]]. Všechny ostatní linky je mají, tudíž mohou využívat jednosměrné tramvaje. [1417] => [1418] => První [[koněspřežná dráha]] (tramvaj) byla ve městě otevřena 3. června 1875. Ke konci 19. století už tramvaje jezdily po většině Amsterdamu. K 1. lednu 1900 byla síť převzata městem a do roku 1906 byly všechny úseky až na jeden [[Elektrifikace|elektrifikovány]]. Největšího rozmachu dosáhla síť ve [[1930–1939|30. letech]] 20. století. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byla obnovena, ale mnohé úseky byly zrušeny, protože [[autobusová doprava]] byla považována za výhodnější. [1419] => [1420] => Zajímavostí je, že linky mají i svá barevná označení, aby je mohli rozlišit i ti, kteří nerozeznají čísla. [1421] => [[Soubor:GVB elektrische bus 1907 op lijn 22.jpg|náhled|[[Elektrobus]] na lince 22]] [1422] => [1423] => ==== Autobusy ==== [1424] => Společnost GVB také provozuje přes 30 autobusových linek. Do tohoto počtu nejsou započítány [[Noční autobusová doprava|noční spoje]] ani dočasné linky nahrazující [[Metro v Amsterdamu|metro]] či [[tramvaj]]e. Nočních linek je celkem 11. [1425] => [1426] => K prvnímu neúspěšnému pokusu zavedení [[Autobusová doprava|autobusové dopravy]] ve městě došlo v roce [[1908]]. Úspěšné bylo město až v roce [[1922]]. V [[1950–1959|50.]] a [[1960–1969|60. letech]] v souvislosti s výstavbou nových čtvrtí došlo k rozmachu sítě. Po otevření metra však došlo k jejímu zmenšení. [1427] => [1428] => Některé oblasti města, zejména ty [[Průmyslová zóna|průmyslové]], již nejsou dnes obsluhovány. Do části metropole jezdí také jen soukromé společnosti jako Connexxion, EBS či Keolis. [1429] => [1430] => V roce 2018 disponovala společnost GVB 218 [[autobus]]y pro normální provoz. Vrcholu toto číslo dosáhlo v roce 1977, kdy firma vlastnila 419 autobusů. [1431] => [1432] => === Cyklistika === [1433] => [[Soubor:Amsterdam - Bicycles - 1058.jpg|náhled|Cyklistika v Amsterdamu|vlevo]] [1434] => [[Soubor:Opoefiets lara.jpg|náhled|Jízdní kolo typu omafiet]] [1435] => Amsterdam je dobře známý jako jedno z měst nejvíce přátelských [[Cyklistika|cyklistům]], cyklistická infrastruktura je zde na velmi vysoké úrovni.{{Citace elektronického periodika [1436] => | příjmení = [1437] => | jméno = [1438] => | titul = 20 měst, která jsou nejpřátelštější k cyklistům [1439] => | periodikum = Čistou stopou Prahou [1440] => | vydavatel = [1441] => | url = https://www.cistoustopou.cz/kolo/clanek/20-mest-ktera-jsou-nejpratelstejsi-k-cyklistum-1125 [1442] => | datum vydání = [1443] => | jazyk = cs [1444] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200528123414/https://www.cistoustopou.cz/kolo/clanek/20-mest-ktera-jsou-nejpratelstejsi-k-cyklistum-1125 [1445] => | datum přístupu = 2020-05-14 [1446] => | datum archivace = 2020-05-28 [1447] => }} Jízdní kola jsou pro svou rychlost a praktičnost používána jako [[Dopravní cyklistika|dopravní prostředek]] všemi [[Socioekonomická geografie|socioekonomickými skupinami]]. [1448] => [1449] => Jak je v nizozemských městech běžné, Amsterdam má širokou síť [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]], [[Jízdní pruh pro cyklisty|jízdních pruhů pro cyklisty]], [[Stojan na kola|stojanů na kola]] i hlídaných parkovišť pro kola, které jsou k dispozici za poplatek. Podle údajů zveřejněných Ústředním statistickým úřadem (CBS) vlastnilo v roce 2015 442 693 [[domácnost]]í v Amsterdamu celkem 847 000 jízdních kol, což je 1,91 jízdního kola na domácnost a 0,99 na obyvatele.{{Citace elektronické monografie [1450] => | příjmení = CityDesk [1451] => | titul = Amsterdam: City of Bikes [1452] => | url = https://www.dutchamsterdam.nl/68-amsterdam-city-of-bikes [1453] => | datum vydání = 2017-11-08 [1454] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1455] => | jazyk = en-US [1456] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190829080011/http://www.dutchamsterdam.nl/68-amsterdam-city-of-bikes [1457] => }} [1458] => [1459] => Jízdní kola využívají všechny socioekonomické skupiny díky jejich pohodlí, malé rozloze města, 400 km cyklostezek,{{Citace elektronické monografie [1460] => | titul = Cycling in Amsterdam and the Netherlands [1461] => | url = https://www.amsterdamtips.com/cycling-in-amsterdam [1462] => | datum vydání = 2023-01-17 [1463] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1464] => | jazyk = en-US [1465] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100917063831/http://amsterdamtips.com/tips/cycling-in-amsterdam.php [1466] => | datum archivace = 2010-09-17 [1467] => | nedostupné = ne [1468] => }} rovinatému [[terén]]u a nevýhodnosti jízd autem kvůli [[Jednosměrná pozemní komunikace|jednosměrným komunikacím]] i vysokým parkovacím poplatkům. Amsterdamské cyklostezky mají červený povrch, aby se odlišily jak od [[Silnice|silnic]], tak od [[chodník]]ů. [1469] => [1470] => Obyvatelé Amsterdamu používají mnoho druhů jízdních kol, včetně tradičního omafiet, což je spíše roadsterové kolo. Populární jsou [[Silniční kolo|silniční kola]], [[Horské kolo|horská kola]] i [[Lehokolo|lehokola]]. [1471] => [1472] => I mnoho turistů jezdí po Amsterdamu na kole. Ve městě se konají cyklistické výlety s průvodcem. [[Dopravní cyklistika|Cyklistická doprava]], celkově doprava obecně je relativně bezpečná, v roce 2007 došlo v Amsterdamu jen k 18 [[smrt]]ím v důsledku [[Dopravní nehoda|dopravních nehod]].{{Citace elektronického periodika [1473] => | titul = Stadstat [1474] => | periodikum = web.archive.org [1475] => | url = http://stadstat.osamsterdam.nl/programakkoord.pl?onderwerp=ov&cache_version=6 [1476] => | datum vydání = 2008-08-22 [1477] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1478] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080822155119/http://stadstat.osamsterdam.nl/programakkoord.pl?onderwerp=ov&cache_version=6 [1479] => | datum archivace = 2008-08-22 [1480] => }} [1481] => [1482] => Cyklistická doprava se podílí na 32 % z celkového počtu cest po městě.{{Citace elektronického periodika [1483] => | titul = Cycling in Amsterdam [1484] => | periodikum = ThingstodoinAmsterdam.com [1485] => | url = https://thingstodoinamsterdam.com/transport/cycling-in-amsterdam/ [1486] => | jazyk = en [1487] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1488] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230304182332/https://thingstodoinamsterdam.com/transport/cycling-in-amsterdam/ [1489] => | datum archivace = 2023-03-04 [1490] => }} [1491] => [1492] => Rozšířené jsou i [[krádež]]e jízdních kol, v roce 2005 jich bylo ukradeno asi 54 tisíc. Každý rok je navíc z [[Vodní kanál|vodních kanálů]] vyzvednuto 12 000 až 15 000 jízdních kol.{{Citace elektronické monografie [1493] => | příjmení = CityDesk [1494] => | titul = How many bicycles and cars end up in the canals of Amsterdam? [1495] => | url = https://www.dutchamsterdam.nl/2290-how-many-bicycles-and-cars-end-up-in-amsterdams-canals [1496] => | datum vydání = 2012-04-16 [1497] => | datum přístupu = 2023-03-04 [1498] => | jazyk = en-US [1499] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230304182331/https://www.dutchamsterdam.nl/2290-how-many-bicycles-and-cars-end-up-in-amsterdams-canals [1500] => | datum archivace = 2023-03-04 [1501] => | nedostupné = ne [1502] => }} [1503] => [1504] => == Infrastruktura == [1505] => [1506] => === Energetika === [1507] => [[Soubor:Amsterdam Centrale Hemweg 20090517 (cropped 3 to 2).jpg|náhled|Původní elektrárna Hemweg]] [1508] => Nejvýznamnější elektrárnou v Amsterdamu je Hemweg 9, nachází v západních částech města v oblasti přístavu. Elektřina je zde vyráběna ze [[Zemní plyn|zemního plynu]]. Princip je založen na [[Paroplynová elektrárna|paroplynovém]] kombinovaném cyklu. Elektrárnu vlastní a provozuje Nuon, dceřiná společnost firmy [[Vattenfall]]. [1509] => [1510] => [[Instalovaný výkon]] v současnosti dosahuje až 435 MW. Elektrárna byla uvedena do provozu v květnu 2012. Do roku 2019 fungoval ještě starší blok Hemweg 8, ale jeho provoz byl již ukončen. Výkon obou bloků dohromady dosahoval až 1065 MW. Současný blok Hemweg 9 byl postaven jako náhrada staré elektrárny Hemweg 7. Nový blok má vyšší [[Účinnost (fyzika)|účinnost]] a menším ekologické dopady. V budoucnu bude kromě elektřiny dodávat i teplo.{{Citace elektronické monografie [1511] => | titul = Hemweg 9 Power Plant, Amsterdam [1512] => | url = https://www.power-technology.com/projects/hemweg-9-power-plant-amsterdam/ [1513] => | datum přístupu = 2023-03-29 [1514] => | jazyk = en-US [1515] => }} [1516] => [1517] => Amsterdam podporuje rozvoj [[Obnovitelná energie|obnovitelných zdrojů]] energií. Počet solárních panelů v Amsterdamu roste, mezi lety 2012 a 2019 rostl počet solárních panelů v Amsterdamu přibližně o 50 % ročně. Do roku 2030 je v plánu využít 50 % vhodné střešní plochy pro výrobu udržitelné energie a za pomocí [[solární energie]] vyrábět až 400 MW. Za tímto účelem se město zaměřuje především na velké střechy a solární panely instaluje například v lokalitách [[P+R]] parkovišť a podél stávající infrastruktury. [1518] => [1519] => V témže roce 2030 chce město vyrábět celkem 127 MW ve [[Větrná energie|větrných elektrárnách]]. Současná kapacita je 66 MW. Nové turbíny chce Amsterdam vybudovat především v oblasti přístavu a severních částech metropole.{{Citace elektronického periodika [1520] => | příjmení = Amsterdam [1521] => | titul = Policy: Renewable energy [1522] => | periodikum = English site [1523] => | url = https://www.amsterdam.nl/en/policy/sustainability/renewable-energy/ [1524] => | jazyk = en [1525] => | datum přístupu = 2023-03-29 [1526] => }} [1527] => [1528] => === Zdravotnictví === [1529] => Dvě velké nemocnice ve městě spolupracují s místními univerzitami. Academisch Medisch Centrum sídlí na jihovýchodě města. Vznikla v roce 1983 sloučením dvou starších nemocnic v centru města a výstavbou nové budovy. Tato nemocnice úzce spolupracuje s [[Amsterdamská univerzita|Amsterdamskou univerzitou]].{{Citace elektronického periodika [1530] => | titul = Academisch Medisch Centrum - Academisch Medisch Centrum [1531] => | periodikum = web.archive.org [1532] => | url = https://www.amc.nl/web/Het-AMC/Organisatie/Academisch-Medisch-Centrum.htm [1533] => | datum vydání = 2017-01-29 [1534] => | datum přístupu = 2023-04-02 [1535] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170129092933/https://www.amc.nl/web/Het-AMC/Organisatie/Academisch-Medisch-Centrum.htm [1536] => | datum archivace = 2017-01-29 [1537] => }} Nemocnice zajišťuje i [[Letecká záchranná služba|leteckou záchrannou službu]] a disponuje jedním z nizozemských traumatologických týmů. Nabízí i očkování proti tropickým chorobám. [1538] => [1539] => Nemocnice VUmc spolupracuje se Svobodnou univerzitou v Amsterdamu. Sídlí na jihu města u dálnice A10. Stejně jako Academisch Medisch Centrum zajišťuje leteckou záchrannou službu a nabízí traumatologický tým. Tato instituce zaujímá výsadní postavení v oblasti zdravotnického výzkumu v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], drží totiž první místo v počtu publikací.{{Citace elektronické monografie [1540] => | příjmení = Hennink [1541] => | jméno = Redactie Medicalfacts / Alida Budding- [1542] => | titul = Toppositie voor wetenschappelijk onderzoek VUmc [1543] => | url = https://www.medicalfacts.nl/2011/11/10/toppositie-voor-wetenschappelijk-onderzoek-vumc/ [1544] => | datum vydání = 2011-11-10 [1545] => | datum přístupu = 2023-04-02 [1546] => | jazyk = nl [1547] => }} [1548] => [1549] => == Vzdělávání == [1550] => [1551] => === Vysokoškolské vzdělávání === [1552] => [[Soubor:GrimburgwalAmsterdam.jpg|náhled|Budovy [[Amsterdamská univerzita|Amsterdamské univerzity]]]] [1553] => [[Soubor:VU Main Building Entrance.jpg|náhled|Svobodná univerzita v Amsterdamu]] [1554] => V Amsterdamu působí dvě univerzity, a to [[Amsterdamská univerzita]] a Svobodná univerzita v Amsterdamu. Mezi další vysokoškolské instituce patří umělecká Akademie [[Gerrit Rietveld|Gerrita Rietvelda]], Univerzita aplikovaných věd či Amsterdamská univerzita umění. [1555] => [1556] => [[Mezinárodní institut sociálních dějin]] je jednou z největších světových dokumentárních a výzkumných institucí, je zaměřený zejména na dějiny dělnického [[Dělnické hnutí|socialistického hnutí]]. [1557] => [1558] => Hortus Botanicus je jedna z nejstarších [[Botanická zahrada|botanických zahrad]] na světě, založena byla již na počátku [[17. století]].{{Citace elektronického periodika [1559] => | titul = de Hortus [1560] => | periodikum = web.archive.org [1561] => | url = http://www.dehortus.nl/Index.asp [1562] => | datum vydání = 2009-08-31 [1563] => | datum přístupu = 2023-03-05 [1564] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090831051745/http://www.dehortus.nl/Index.asp [1565] => | datum archivace = 2009-08-31 [1566] => }} Disponuje mnoha starými a vzácnými exempláři, mezi nimi i [[kávovník]]em, který pomohl zrodu celé [[Káva|kávové]] kultury ve [[Střední Amerika|střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní]] [[Amerika|Americe]].{{Citace elektronického periodika [1567] => | titul = Amsterdam.info - Universities in Amsterdam, university [1568] => | periodikum = web.archive.org [1569] => | url = http://www.amsterdam.info/universities/ [1570] => | datum vydání = 2008-07-04 [1571] => | datum přístupu = 2023-03-05 [1572] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080704195020/http://www.amsterdam.info/universities/ [1573] => | datum archivace = 2008-07-04 [1574] => }} [1575] => [1576] => Amsterdamská univerzita je jedna ze dvou velkých veřejných univerzit se sídlem v Amsterdamu. S více než 40 tisíci studenty je největší v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] i jednou z největších v [[Evropa|Evropě]].{{Citace elektronického periodika [1577] => | titul = UvA Factbook [1578] => | periodikum = Tableau Software [1579] => | url = https://public.tableau.com/views/UvAFactbook/FactbookUvA?:embed=y&:display_count=yes&publish=yes&:showVizHome=no [1580] => | datum přístupu = 2023-03-05 [1581] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211026042701/https://public.tableau.com/views/UvAFactbook/FactbookUvA?:embed=y&:display_count=yes&publish=yes&:showVizHome=no [1582] => | datum archivace = 2021-10-26 [1583] => }} Hlavní [[kampus]] se nachází v centru, několik [[Fakulta|fakult]] se nachází i v přilehlých čtvrtích. Byla založená v roce [[1632]], díky čemuž je třetí nejstarší univerzitou v Nizozemsku. Je také jednou z nejprestižnějších akademických institucí v zemi i na světě. Na Amsterdamské univerzitě vystudovalo šest laureátů [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] a pět [[Předseda vlády|premiérů]] Nizozemska.{{Citace elektronického periodika [1584] => | titul = Academic awards - Research - University of Amsterdam [1585] => | periodikum = web.archive.org [1586] => | url = http://www.english.uva.nl/research/worldclassresearch.cfm/4911BF5C-A072-4176-961FA6F0B7442D64 [1587] => | datum vydání = 2011-09-27 [1588] => | datum přístupu = 2023-03-05 [1589] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110927084029/http://www.english.uva.nl/research/worldclassresearch.cfm/4911BF5C-A072-4176-961FA6F0B7442D64 [1590] => | datum archivace = 2011-09-27 [1591] => }} Univerzita se umístila mezi 100 nejlepšími univerzitami na světě hned podle pěti žebříčků. [1592] => [1593] => [[Svobodná univerzita v Amsterdamu]] je veřejná [[univerzita]], která byla založená v roce [[1880]]. Je druhou největší [[Vysoká škola|vysokou školou]] v Amsterdamu hned po [[Amsterdamská univerzita|Amsterdamské univerzitě]]. Slovo „svobodná" odkazuje na nezávislost univerzity jak na [[stát]]u, tak na nizozemské [[Reformovaná církev|reformované církvi]]. Ačkoli byla založena jako soukromá instituce, od roku [[1970]] je financována mimo jiné i [[Vláda|vládou]]. Nyní se tyto zdroje podílí na financování ze tří čtvrtin, zbytek tvoří [[školné]], [[Grant (účelový dar)|výzkumné granty]] a soukromé zdroje.{{Citace elektronického periodika [1594] => | titul = Vrije Universiteit Amsterdam [1595] => | periodikum = Vrije Universiteit Amsterdam [1596] => | url = https://vu.nl/en/about-vu [1597] => | jazyk = en [1598] => | datum přístupu = 2023-03-06 [1599] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230307043339/https://vu.nl/en/about-vu [1600] => | datum archivace = 2023-03-07 [1601] => }} Univerzita se nachází v [[kampus]]u v jižní části Amsterdamu v blízkosti obchodní čtvrti Zuidas. Univerzita se podle žebříčků dlouhodobě řadí mezi 150 nejlepších univerzit na světě. K říjnu 2021 bylo zaregistrováno téměř 30 tisíc studentů, většina studovala [[Prezenční studium|prezenčně]]. [1602] => [1603] => === Základní a střední školy === [1604] => V Amsterdamu je více než 200 [[Základní škola|základních škol]].{{Citace elektronického periodika [1605] => | příjmení = Amsterdam [1606] => | titul = Aanmelden basisschool [1607] => | periodikum = Amsterdam.nl [1608] => | url = https://www.amsterdam.nl/onderwijs-jeugd/basisonderwijs/aanmelden/ [1609] => | jazyk = nl [1610] => | datum přístupu = 2023-03-05 [1611] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230305140814/https://www.amsterdam.nl/onderwijs-jeugd/basisonderwijs/aanmelden/ [1612] => | datum archivace = 2023-03-05 [1613] => }} Některé z nich zakládají své vzdělávací metody na konkrétních teoriích, například jako je [[Montessori škola]]. Největší Montessori střední školou v Amsterdamu je Montessori Lyceum Amsterdam. Velká část škol je zaměřená i [[Náboženství|nábožensky]]. Dříve se jednalo především o [[Katolická církev|římský katolicismus]] a různé [[Protestantismus|protestantské denominace]], ale s přílivem [[islám]]ských [[Imigrace|přistěhovalců]] došlo i k nárůstu počtu islámských škol. Židovské školy stojí na jižním předměstí Amsterdamu. [1614] => [1615] => V Amsterdamu také působí pět [[Gymnázium|gymnázií]]. Konkrétně se jedná o Vossius Gymnasium, Barlaeus Gymnasium, St. Ignatius Gymnasium, Het 4e Gymnasium a Cygnus Gymnasium. Na posledně jmenovaném se dodnes vyučuje [[latina]] i [[starořečtina]]. [1616] => [1617] => Přestože se mnozí domnívali, že gymnázia jsou [[Elitářství|elitářský]] koncept, který brzy zanikne, v poslední době prošla [[Obroda|obrodou]], což vedlo ke vzniku čtvrtého a pátého gymnázia. Většina [[Střední škola|středních škol]] v Amsterdamu nabízí různé úrovně vzdělání. [1618] => [1619] => == Architektura a památky == [1620] => [1621] => === Architektura === [1622] => [[Soubor:BegijnhofAmsterdamPanorama.jpg|náhled|Begijnhof]] [1623] => Amsterdam má bohatou [[Dějiny architektury|architektonickou historii]]. Nejstarší budovou v Amsterdamu je kostel [[Oude Kerk (Amsterdam)|Oude Kerk]] ve čtvrti [[De Wallen]], byl [[Svěcení|vysvěcen]] v roce [[1306]].{{Citace elektronické monografie [1624] => | titul = homepage [1625] => | url = https://oudekerk.nl/ [1626] => | datum přístupu = 2023-03-06 [1627] => | jazyk = nl-NL [1628] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180313071959/https://oudekerk.nl/ [1629] => | datum archivace = 2018-03-13 [1630] => | nedostupné = ne [1631] => }} Nejstarší dřevěnou budovou je Het Houten Huys v [[Begijnhof]]u.{{Citace elektronického periodika [1632] => | titul = Amsterdam Monumenten - Begijnhof 34 [1633] => | periodikum = web.archive.org [1634] => | url = http://www.bmz.amsterdam.nl/adam/nl/huizen/beg34.html [1635] => | datum vydání = 2007-12-26 [1636] => | datum přístupu = 2023-03-06 [1637] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071226022822/http://www.bmz.amsterdam.nl/adam/nl/huizen/beg34.html [1638] => | datum archivace = 2007-12-26 [1639] => }} Byla postavena kolem roku 1425 a je jednou ze dvou existujících dřevěných budov ve městě. Jedná se také o jeden z mála příkladů [[Gotická architektura|gotické architektury]] v Amsterdamu. Z veřejných staveb nejstarší je gotická obchodní budova [[Waage]] s věží, ze 14. století, která postupně přestavována sloužila různým účelům. [1640] => [1641] => V průběhu [[16. století]] byla většina dřevěných staveb zbourána a nahrazena zděnými budovami. Z tohoto období mimo jiné pochází velké množství [[Renesanční architektura|renesančních památek]]. Ty jsou velmi snadno rozpoznatelné díky svým stupňovitým [[Štít (architektura)|štítovým]] [[Fasáda|fasádám]], což je typický rys amsterdamské renesance, která je někdy označována jako [[manýrismus]]. Budovy byly postaveny podle principů architekta [[Hendrick de Keyser|Hendricka de Keysera]].{{Citace elektronického periodika [1642] => | titul = Amsterdam Monumenten - Amsterdamse renaissance [1643] => | periodikum = web.archive.org [1644] => | url = http://www.bmz.amsterdam.nl/adam/nl/renaiss3.html [1645] => | datum vydání = 2007-11-27 [1646] => | datum přístupu = 2023-03-06 [1647] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071127014006/http://www.bmz.amsterdam.nl/adam/nl/renaiss3.html [1648] => | datum archivace = 2007-11-27 [1649] => }} Jednou z nejpozoruhodnějších budov, které navrhl, je [[Westerkerk (Amsterdam)|Westerkerk]]. [1650] => [[Soubor:Palacio Real, Ámsterdam, Países Bajos, 2016-05-30, DD 07-09 HDR.jpg|náhled|[[Královský palác v Amsterdamu|Královský palác]]]] [1651] => Během [[17. století]] začala, stejně jako jinde v [[Evropa|Evropě]], dominovat [[barokní architektura]]. Toto období zhruba odpovídalo nizozemskému zlatému věku. Předními amsterdamskými architekty této éry byli [[Jacob van Campen]], Daniel Stalpaert a Philips Vingboons. Posledně jmenovaný navrhl mnoho domů obchodníků po celém městě. Slavnou barokní budovou je [[Královský palác v Amsterdamu|Královský palác]] na náměstí Dam. [1652] => [1653] => Během [[18. století]] byl Amsterdam silně ovlivněn francouzskou kulturou. To se odráží v architektuře té doby. Kolem roku 1815 se architekti opustili [[baroko]] a začali navrhovat stavby v různých [[Historismus (umění)|neo-stylech]].{{Citace elektronického periodika [1654] => | titul = Amsterdam Monumenten - Neo-stijlen [1655] => | periodikum = web.archive.org [1656] => | url = http://www.bmz.amsterdam.nl/adam/nl/neostijl.html [1657] => | datum vydání = 2007-08-19 [1658] => | datum přístupu = 2023-03-06 [1659] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070819204630/http://www.bmz.amsterdam.nl/adam/nl/neostijl.html [1660] => | datum archivace = 2007-08-19 [1661] => }} Z tohoto období také pochází většina gotických budov, které jsou označovány jako [[Novogotika|novogotické]]. Kostely 19. století jsou například jezuitský kostel sv. Františka Xaverského a dodnes katolický farní kostel sv. Mikuláše s novobarokní [[Kupole|kupolí]]. [1662] => [1663] => Na konci [[19. století]] se stala populární [[secese]]. Vzhledem k tomu, že se Amsterdam během tohoto období rychle rozrůstal, bylo v tomto stylu postaveno mnoho nových budov. Stavby v okolí Muzejního náměstí ([[Museumplein]]) jsou ukázkovým příkladem. [1664] => [1665] => Posledním stylem, který byl v Amsterdamu populární před nástupem [[Moderní architektura|moderní architektury]], bylo [[art deco]]. V Amsterdamu vznikl speciální druh tohoto stylu, je nazýván Amsterdamse School. Postavené v něm byly celé čtvrti, jako například Rivierenbuurt.{{Citace elektronického periodika [1666] => | titul = Amsterdam Monumenten - Amsterdamse School [1667] => | periodikum = web.archive.org [1668] => | url = http://www.bmz.amsterdam.nl/adam/nl/aschool.html [1669] => | datum vydání = 2007-10-27 [1670] => | datum přístupu = 2023-03-06 [1671] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071027144316/http://www.bmz.amsterdam.nl/adam/nl/aschool.html [1672] => | datum archivace = 2007-10-27 [1673] => }} Pozoruhodnými rysy tohoto slohu je vysoká zdobnost [[Fasáda|fasád]] a netradiční tvarování oken a dveří. [1674] => [1675] => === Vodní kanály === [1676] => [[Soubor:Herengracht-december-2.jpg|náhled|Kanál Herengracht v zimě]] [1677] => Systém [[Amsterdamské kanály|amsterdamských kanálů]] je výsledkem dlouhodobého cíleného plánování města.{{Citace elektronického periodika [1678] => | titul = Amsterdam.nl - Amsterdamse grachten [1679] => | periodikum = web.archive.org [1680] => | url = http://amsterdam.nl/stad_in_beeld/werkstukken/grachten [1681] => | datum vydání = 2008-03-20 [1682] => | datum přístupu = 2023-03-07 [1683] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080320060143/http://amsterdam.nl/stad_in_beeld/werkstukken/grachten [1684] => | datum archivace = 2008-03-20 [1685] => }} Na počátku [[17. století]], kdy počet obyvatel rostl nejprudčeji, byl vyvinut komplexní plán, který byl založen na čtyřech soustředných půlkruhových kanálech, které končily v zálivu IJ. Oblast okolo nich je známá jako [[Grachtengordel]]. Tři z těchto kanálů byly určeny primárně pro výstavbu obytných domů. Jedná se o [[Herengracht]] (v doslovném překladu kanál [[Lord]]ů), [[Keizersgracht]] (Císařův kanál) a [[Prinsengracht]] (Princův kanál).{{Citace elektronického periodika [1686] => | titul = Wayback Machine [1687] => | periodikum = web.archive.org [1688] => | url = https://www.stadsherstel.nl/ul/cms/fck-uploaded/SHVriendenwandeling2017web1.pdf [1689] => | datum vydání = 2018-04-09 [1690] => | datum přístupu = 2023-03-07 [1691] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180409171642/https://www.stadsherstel.nl/ul/cms/fck-uploaded/SHVriendenwandeling2017web1.pdf [1692] => | datum archivace = 2018-04-09 [1693] => }} Čtvrtým kanálem, který je nejvzdálenější od centra, je Singelgracht. Ten se na [[Mapa|mapách]] ani často neuvádí, protože jde také o souhrnný název pro všechny vnější kanály. Singelgracht by také neměl být zaměňován s nejstarším kanálem Singel, který je také nejblíže centru. [1694] => [1695] => Kanály sloužily k obraně, [[Vodní hospodářství|vodnímu hospodářství]] a [[Doprava|dopravě]]. Jednalo se o [[vodní příkop]]y s [[Hlína|hliněnými]] [[hráz]]emi. Na místech určených k překonání kanálu stály [[Brána|brány]], ale jinak nebylo použito [[zdivo]].{{Citace monografie [1696] => | příjmení = Taverne [1697] => | jméno = Ed, architectuurhistoricus [1698] => | titul = In 't land van belofte: in de nieue stadt : ideaal en werkelijkheid van de stadsuitleg in de Republiek, 1580-1680 [1699] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/780990441 [1700] => | vydavatel = Schwartz [1701] => | místo = Maarssen [1702] => | počet stran = 582 p. [1703] => | isbn = 90-6179-024-7 [1704] => | isbn2 = 978-90-6179-024-2 [1705] => | oclc = 780990441 [1706] => }} Původní plány byly ztraceny, takže historici o původních záměrech výstavby jen spekulují. Má se však za to, že jejich uspořádání je mnohem spíše praktické a obranné než okrasné.{{Citace monografie [1707] => | titul = Amsterdam human capital [1708] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/54770884 [1709] => | vydavatel = Amsterdam University Press [1710] => | místo = Amsterdam [1711] => | počet stran = 1 online resource (399 pages) [1712] => | isbn = 1-4175-0062-X [1713] => | isbn2 = 978-1-4175-0062-8 [1714] => | oclc = 54770884 [1715] => }} [1716] => [1717] => Stavba těchto vnějších kanálů byla zahájena v roce [[1613]]. Postupovala od západu k východu po celé délce, nikoliv směrem od středu ven, jak tvrdí [[mýtus]]. V jižní části města byly kanály dokončeny v roce [[1656]]. Následná výstavba obytných budov postupovala pomalu. Východní části mezi řekou [[Amstel]] a zálivem IJ nebyly nikdy realizovány. V následujících staletích byly pozemky bez velkého plánování využity pro [[park]]y, [[Domov pro seniory|domovy seniorů]], [[Divadlo|divadla]], další veřejná zařízení a jiné vodní cesty.{{Citace monografie [1718] => | příjmení = Mak [1719] => | jméno = Geert [1720] => | titul = Een kleine geschiedenis van Amsterdam [1721] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/902333669 [1722] => | vydání = 30 ed [1723] => | vydavatel = Atlas [1724] => | místo = Amsterdam [1725] => | počet stran = 446 p. [1726] => | isbn = 90-450-1232-4 [1727] => | isbn2 = 978-90-450-1232-2 [1728] => | oclc = 902333669 [1729] => }} [1730] => [1731] => {{Panorama|obrázek=Amsterdam Panorama (8314045614).jpg|šířka=1100px|popisek=Pohled na Amsterdam}} [1732] => [1733] => === Parky a lesy === [1734] => [[Soubor:Vondelpark amsterdam.jpg|náhled|[[Vondelpark]]]] [1735] => V Amsterdamu se nachází mnoho parků, otevřených prostranství a náměstí. [[Vondelpark]] je největším parkem ve městě, nachází se ve čtvrti Oud-Zuid. Pojmenován je po [[Joost van den Vondel|Joostu van den Vondelovi]], amsterdamském dramatikovi a spisovateli z období [[17. století]]. Ročně ho navštíví kolem 10 milionů návštěvníků. V parku je i divadlo pod širým nebem, [[dětské hřiště]] a několik pohostinských zařízení. Ve čtvrti Zuid na jihu města se nachází Beatrixpark, který je pojmenovaný po bývalé královně [[Beatrix Nizozemská|Beatrix]]. Mezi obcemi Amsterdam a Amstelveen se rozkládá Amsterdamse Bos (Amsterdamský les), největší rekreační oblast v Amsterdamu. Se svými 1000 [[hektar]]y je přibližně třikrát větší než [[Central Park]] v [[New York]]u. Navštíví ho téměř 4,5 milionu lidí.{{Citace elektronického periodika [1736] => | titul = Amsterdamse Bos - English site [1737] => | periodikum = web.archive.org [1738] => | url = http://www.amsterdamsebos.amsterdam.nl/algemene_onderdelen/english_site [1739] => | datum vydání = 2010-05-19 [1740] => | datum přístupu = 2023-03-15 [1741] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100519151059/http://www.amsterdamsebos.amsterdam.nl/algemene_onderdelen/english_site [1742] => | datum archivace = 2010-05-19 [1743] => }} [1744] => [1745] => V Amstelparku, který se také nachází ve čtvrti Zuid, se nachází [[větrný mlýn]] Rieker postavený v roce [[1636]], [[labyrint]], [[oranžerie]], [[minigolf]]ové hřiště i [[pěnišník]]ová zahrada. Mezi další parky patří Sarphatipark ve čtvrti De Pijp, Oosterpark ve čtvrti Oost a Westerpark ve stejnojmenné čtvrti. Ve městě se nachází i tři [[pláž]]e, všechny v centru. [1746] => [1747] => Ve městě je i mnoho rozsáhlých otevřených prostranství (plein v nizozemštině) a náměstí. [[Dam (Amsterdam)|Náměstí Dam]] je hlavním náměstím v centru, nachází se zde [[Královský palác v Amsterdamu|Královský palác]] a Národní památník. V okolí náměstí [[Museumplein]] stojí různá muzea, včetně [[Rijksmuseum Amsterdam|Rijksmuzea]], [[Van Goghovo muzeum|Van Goghova muzea]] či muzea Stedelijk. Mezi další náměstí patří Rembrandtplein, Muntplein, Nieuwmarkt, Leidseplein, Spui a Waterlooplein. [1748] => [1749] => === Rozšiřování === [1750] => [[Soubor:Luchtfotowolkenkrabber.jpg|náhled|Budovy postaveny dle Plan Zuid]] [1751] => Po výstavbě vodních kanálů v průběhu 17. století se město nerozšířilo za své hranice po dobu delší než dvě století. [1752] => [1753] => Během 19. století vytvořil lékař a urbanista Samuel Sarphati plán inspirovaný velkolepostí tehdejší [[Paříž]]e a [[Londýn]]a. Plán počítal s výstavbou nových domů, veřejných budov a ulic jižně od kanálu Grachtengordel. Asi největším dopadem bylo zlepšení [[zdravotnictví]]. Výstavba byla financována bohatými obyvateli města. Ulice v této nové čtvrti jsou širší než ve starém městě. Byly postaveny i kulturní budovy, jedna výstavní je inspirovaná [[Křišťálový palác|Křišťálovým palácem]]. [1754] => [1755] => Po Sarphatovi navrhli stavební inženýři Jacobus van Niftrik a Jan Kalff celý prstenec čtvrtí obklopující centrum města. Ty byly postaveny taktéž během 19. století a staly se domovem pro příslušníky [[Dělnická třída|dělnické třídy]], ačkoliv byly původně plánovány pro [[Střední třída|střední třídu]]. Díky vlastnictví pozemků město striktně kontrolovalo [[Územní plán|územní rozvoj]]. [1756] => [1757] => V reakci na [[přelidnění]] vznikly na počátku 20. století dva plány, které se velmi lišily od všech minulých. Plan Zuid předložil městské radě architekt [[Henrik Petrus Berlage]]. Ačkoliv byl původně zamítnut, po úpravách byl přijat. Ulice byly naplánovány mnohem širší, v plánu bylo i mnoho náměstí a zeleně. Rozsáhlé obytné bloky měly obývat lidé všech [[Socioekonomická geografie|socio-ekonomických tříd]], čímž se snažil prolomit segregaci.https://archive.today/20130112133013/http://stadsarchief.amsterdam.nl/english/amsterdam_treasures/planning/uitbreidingsplan_berlage/index.en.html Tímto plánem se později inspiroval Plan West, který zahrnoval rozšíření města směrem na západ. [1758] => [1759] => Nové čtvrti byly vybudovány i po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Ty byly postaveny, aby zmírnily nedostatek prostoru ve městě a poskytly lidem cenově dostupné bydlení s moderními vymoženostmi. Čtvrti se skládaly převážně z velkých obytných bloků umístěných mezi zelenými prostranstvími napojených na široké silnice, které zajišťovaly snadnou dostupnost autem. Západní předměstí, která byla postavena v tomto období, se souhrnně nazývají Westelijke Tuinsteden. Oblast na jihovýchodě města postavená ve stejném období je známá jako Bijlmer. [1760] => [1761] => == Kultura == [1762] => [1763] => === Galerie a muzea === [1764] => [[Soubor:Museumplein (15).jpg|náhled|[[Museumplein]]]] [1765] => Město je proslaveno svými početnými a významnými [[Muzeum|muzei]] a galeriemi. Na rozlehlém Muzejním náměstí [[Museumplein]] stojí blízko sebe situována tři muzea: [[Rijksmuseum Amsterdam]], [[Van Goghovo muzeum]] a Stedelijk Museum. Toto prostranství vzniklo během konání mezinárodní koloniální výstavy v roce 1883. Rijksmuseum stojí na [[severovýchod]]ní straně za rozsáhlým [[rybník]]em. To se v průběhu zimy mění v kluziště.{{Citace elektronického periodika [1766] => | titul = Feestelijke opening ijsbaan Museumplein - Evenement nieuws [1767] => | periodikum = web.archive.org [1768] => | url = http://evenementnieuws.nl/nieuws/3900/Feestelijke+opening+ijsbaan+Museumplein.html [1769] => | datum vydání = 2008-12-26 [1770] => | datum přístupu = 2023-03-07 [1771] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081226160156/http://evenementnieuws.nl/nieuws/3900/Feestelijke+opening+ijsbaan+Museumplein.html [1772] => | datum archivace = 2008-12-26 [1773] => }} Na [[severozápad]]ě stojí Van Goghovo muzeum, Stedelijk Museum a další muzea. [[jihozápad]]ní stranu ohraničuje Van Baerlestraat, jedna z hlavních dopravních tepen v této části města. Na druhé straně ulice se nachází [[Concertgebouw]]. Na [[jihovýchod]]ě stojí několik velkých domů, některé slouží různým zahraničním [[Diplomacie|diplomatickým misím]] včetně [[Konzul|generálního konzulátu]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Pod náměstím se nachází [[garáž]]e a [[supermarket]]. Plocha je pokryta [[trávník]]em a z menší části [[štěrk]]em. V této podobě bylo zrealizováno v roce 1999. Slouží také jako místo konání mnoha [[festival]]ů a [[koncert]]ů.[[Soubor:Rijksmuseum in Amsterdam.jpg|náhled|[[Rijksmuseum Amsterdam|Rijksmuseum]] (Říšské muzeum) v Amsterdamu]][[Rijksmuseum (Amsterdam)|Rijksmuseum]] (česky Říšské muzeum) je největší muzeum umění v Nizozemsku. Vlastní nejrozsáhlejší sbírku nizozemského umění.{{Citace elektronického periodika [1774] => | titul = Rijksmuseum Amsterdam - Museum of Art and History [1775] => | periodikum = web.archive.org [1776] => | url = http://www.rijksmuseum.nl/?lang=en [1777] => | datum vydání = 2008-11-03 [1778] => | datum přístupu = 2023-03-07 [1779] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081103074636/http://www.rijksmuseum.nl/?lang=en [1780] => | datum archivace = 2008-11-03 [1781] => }} Se svými 2,2 miliony návštěvníky v roce 2016 a 2,16 miliony v roce 2017 bylo nejnavštěvovanějším muzeem v Amsterdamu.{{Citace elektronického periodika [1782] => | titul = Attendance at the Rijksmuseum 2021 [1783] => | periodikum = Statista [1784] => | url = https://www.statista.com/statistics/646065/attendance-at-the-rijksmuseum-in-the-netherlands/ [1785] => | jazyk = en [1786] => | datum přístupu = 2023-03-07 [1787] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210928162320/https://www.statista.com/statistics/646065/attendance-at-the-rijksmuseum-in-the-netherlands/ [1788] => | datum archivace = 2021-09-28 [1789] => }} Vzniklo v době [[Batávská republika|Batávské republiky]] roku 1798 poté, co byl roku 1795 svržen místodržitel princ [[Vilém V. Oranžský]] a jeho umělecké sbírky zabaveny. Sbírka 200 nejvýznamnějších objektů byla otevřena roku 1800. Velké zásluhy o toto muzeum si získal holandský král [[Ludvík Bonaparte]], bratr francouzského císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]]. [1790] => [[Soubor:The Night Watch - HD.jpg|vlevo|náhled|[[Noční hlídka (obraz)|Noční hlídka]] od [[Rembrandt]]a]] [1791] => V úvodních sálech Rijksmusea jsou na modelech lodí, portrétech námořních hrdinů, mapách a uměleckořemeslných výrobcích včetně [[delft]]ské keramiky ilustrovány nizozemské dějiny 16.–18. století. Dále jsou představeny portréty a emblémy vlády princů [[Oranžsko-nasavská dynastie|dynastie Oranžsko-Nasavské]] a skupinové portréty představitelů města. K největším plátnům patří Hostina Svatojiřského spolku ostrostřelců od [[Bartholomeus van der Helst|Bartholomea van der Helst]]. Tato hostina se konala v Amsterdamu u příležitosti podepsání [[Vestfálský mír|mírové dohody]] po skončení [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] roku 1648 ve [[Vestfálsko|vestfálském]] [[Münster]]u. Největší část sbírek tvoří obrazy a sochy, především olejomalby a kresby nizozemských a vlámských malířů počínaje [[17. století]]m. Nejznámějšími obrazy jsou díla [[Rembrandt Harmensz van Rijn|Rembrandta van Rijna]], například [[Noční hlídka (obraz)|Noční hlídka]], [[Židovská svatba]], jeho portréty, autoportréty a zátiší. Další vrcholná umělecká díla vystavená v Rijksmuseu jsou mimo jiné obrazy Mlékařka a Žena čtoucí dopis od [[Jan Vermeer|Jana Vermeera]], portréty [[Frans Hals|Franse Halse]] a také Žena s lékařem a Veselá rodina od [[Jan Steen|Jana Steena]]. Vystavena jsou i díla od [[Paulus Potter|Pauluse Pottera]], [[Aelbert Cuyp|Aelberta Cuypa]], [[Frans Hals|Franse Halse]], [[Jacob van Ruisdael|Jacoba van Ruisdaela]] či [[Ferdinand Bol|Ferdinanda Bola]]. [1792] => [[Soubor:Van Gogh Museum by night Amsterdam 2017.jpg|náhled|[[Van Goghovo muzeum]]]] [1793] => [[Van Goghovo muzeum]] prezentuje největší sbírku obrazů [[Vincent van Gogh|Vincenta van Gogha]] na světě. Je v něm uložena také velká část dopisů, které malíř psal svému bratru [[Theo van Gogh (obchodník)|Theovi]], svým sestrám a spřáteleným umělcům. Ve sbírce jsou uloženy některé z jeho nejslavnějších obrazů, jako například [[Slunečnice (van Gogh)|Slunečnice]] nebo Jedlíci brambor. Dále jsou v muzeu vystaveny obrazy mj. [[Paul Gauguin|Paula Gauguina]], [[Claude Monet]]a, [[Felix Valotton|Felixe Valottona]], [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]] a [[Henri de Toulouse-Lautrec]]a. V návštěvnosti nezaostává příliš za Rijksmuseem, v roce 2016 do něj zavítalo 2,1 milionu turistů.{{Citace elektronického periodika [1794] => | titul = Van Gogh Museum - The Museum about Vincent van Gogh in Amsterdam - The Netherlands [1795] => | periodikum = Van Gogh Museum [1796] => | url = https://www.vangoghmuseum.nl/en [1797] => | jazyk = en [1798] => | datum přístupu = 2023-03-07 [1799] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210316185727/https://www.vangoghmuseum.nl/en [1800] => | datum archivace = 2021-03-16 [1801] => }} [1802] => [1803] => [[Rembrandthuis]] (Rembrandtův dům) je památníkem malíře s přesně rekonstruovanými interiéry od kuchyně přes přijímací sál s vystavenými obrazy, ložnici po [[výtvarný ateliér]]. Vystavuje se také významná sbírka Rembrandtových grafických listů a [[měditisk]]ových desek. [1804] => [1805] => [[Stedelijk Museum]] („Městské muzeum“) prezentuje velkou sbírku moderního umění. Ve stále sbírce lze nalézt obrazy od autorů jako [[Piet Mondrian]], [[Karel Appel]] či [[Kazimir Malevič]]. Historické muzeum města Amsterdamu se zaměřuje na slavné etapy vývoje města, slavné rodiny a dokumenty. Židovské historické muzeum spravuje významné historické a umělecké sbírky nizozemských židovských rodin od 16. do 20. století. Sídlí v budově přistavěné ke Staré synagoze. Proti němu stojí Portugalská [[synagoga]]. [1806] => [1807] => V budově bývalé [[Sjednocená východoindická společnost|Východoindické námořní společnosti]] (VOC) sídlí Námořní muzeum. Ve čtyřech traktech budovy se představují jednak sbírky dokumentárních předmětů, dále v jižním křídle je interaktivní expozice o třech oddílech. První pojednává o dějinách nizozemských [[Zámořské objevy|zámořských výprav]], druhý o [[Lov velryb|velrybářství]], a třetí o lodích a námořnících. Před muzeem kotví přesná [[kopie]] jedné z prvních námořních lodí společnosti VOC, je přístupná se vstupenkou do muzea. [1808] => [1809] => [[Begijnenconvent]] je bývalý konvent, kostel a kaple řádu [[Bekyně|bekyň]]. Vznikl v [[15. století]] z několika domů, v nichž žily neprovdané zbožné ženy ctnostným životem. Středověké domky vyhořely, budovy postavené v [[19. století]] přešly pod [[Anglikánská církev|anglikánskou církev]] a dodnes slouží svému účelu. [1810] => [1811] => [[Dům Anne Frankové]], ve kterém se během druhé světové války ukrývala rodina [[Židé|židovského]] podnikatele v potravinářství Franka až do prozrazení v roce 1944, je věnován expozici o utajeném životě rodiny. Čtrnácti- až patnáctiletá dcera [[Anne Franková]] zde napsala svůj deník. Po prozrazení úkrytu rodiny zahynula v [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]] v [[Koncentrační tábor Bergen-Belsen|Bergen-Belsenu]]. Její deník byl po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vydán v mnoha jazycích. [1812] => [1813] => === Múzická umění === [1814] => [[Soubor:Stadsschouwburg, Amsterdam 2335.jpg|vlevo|náhled|Stadsschouwburg]][[Soubor:Concertgebouw, Ámsterdam, Países Bajos, 2016-05-30, DD 22-24 HDR.jpg|náhled|Koncertní budova [[Concertgebouw]] naproti náměstí [[Museumplein]] v Amsterdamu]] [1815] => V Amsterdamu se nacházejí tři hlavní divadelní budovy. [[Stadsschouwburg]] (česky Obecní divadlo) na náměstí Leidseplein je sídlem Toneelgroep Amsterdam, což je největší divadelní společnost v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. Současná budova byla dostavěna v roce [[1894]]. Většina her se hraje v Grote Zaal (Velký sál). Běžný program zahrnuje všechny druhy divadelních forem. V roce 2009 byl otevřen nový sál a zahájena [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] přední části divadla. [1816] => [1817] => Komplex budov [[Stopera]] z roku [[1986]] je hlavním [[Operní scéna|operním domem]] v Nizozemsku. Sídlí zde Nizozemská národní opera a Nizozemský národní baletní soubor. Královské divadlo Carré bylo postaveno v roce [[1887]] jako stálá budova [[cirkus]]u. V současnosti se však používá hlavně pro [[muzikál]]ová a [[kabaret]]ní představení a [[koncert]]y. [1818] => [1819] => Jedním z nejvýznamnějších místem kulturních akcí v Amsterdamu je koncertní budova [[Concertgebouw]] s vynikající [[Akustika|akustikou]], která byla postavena koncem [[19. století]]. Zde sídlí [[Královský orchestr Concertgebouw]], které je považováno za jeden z nejlepších [[Symfonický orchestr|symfonických orchestrů]] světa. [[Spojené království|Britský]] odborný časopis [[Gramophone]] uspořádal v roce [[2008]] anketu mezi hudebními kritiky, kde tento orchestr získal první místo mezi všemi světovými symfonickými tělesy. Velkou zásluhu na tomto vysokém standardu měli [[dirigent]]i [[Bernard Haitink]] (1961–1988), [[Riccardo Chailly]] (1988–2004) a [[Mariss Jansons]] (2004–2015). Od začátku sezóny 2016/2017 je šéfdirigentem orchestru [[Italové|Ital]] [[Daniele Gatti]]. [1820] => [1821] => === Noční život === [1822] => Amsterdam je známý svým rozmanitým nočním životem. Ve městě působí mnoho [[Kavárna|kaváren]] či [[Bar (podnik)|barů]] různých velikostí. Typická Bruine Kroeg (hnědá kavárna) dýchá staromódní atmosférou s tlumenými světly, [[svíčka]]mi a její klientela je poněkud starší. Nabízejí širokou škálu místních i mezinárodních [[Pivo|piv]]. Většina z nich má v létě otevřenou terasu. V Amsterdamu je i mnoho [[Restaurace (pohostinství)|restaurací]]. Vzhledem k tomu, že se jedná o [[Multikulturalismus|multikulturní]] město, jsou zde i podniky zaměřené na zahraniční kuchyně. I cenová škála je rozmanitá. [1823] => [1824] => V metropoli se koná také mnoho [[Diskotéka|diskoték]]. Dvě hlavní oblasti nočního života pro turisty jsou Leidseplein a Rembrandtplein. Paradiso, Melkweg a Sugar Factory jsou příklady takových nočních barů na Leidseplein a Escape, Air, John Doe a Club Abe lze nalézt v okolí Rembrandtplein. V posledních letech narostl počet klubů otevřených po 24 hodin, například Radion De School, Shelter a Marktkantine. Klub Bimhuis se nachází v blízkosti [[Amsterdam Centraal|hlavního nádraží]], díky bohatému programu je považován za jeden z nejlepších [[jazz]]ových klubů na světě. Reguliersdwarsstraat je ulice známá pro svou LGBT komunitu a noční život. [1825] => [1826] => === Festivaly === [1827] => [[Soubor:Amsterdam's Canals.jpg|náhled|Oslava svátku Koningsdag]] [1828] => Jen v roce [[2008]] se v Amsterdamu konalo 140 různých festivalů a akcí.{{Citace elektronického periodika [1829] => | titul = Amsterdam kans op 'evenementenstad' [1830] => | periodikum = www.at5.nl [1831] => | url = https://www.at5.nl/artikelen/8239/amsterdam-kans-op-evenementenstad [1832] => | jazyk = nl [1833] => | datum přístupu = 2023-03-08 [1834] => }} Ve stejném roce byla také nizozemská metropole organizací [[UNESCO]] po období jednoho roku jako světové hlavní město knihy.{{Citace elektronického periodika [1835] => | titul = World Book Capital 2008: Amsterdam; (Netherlands) [1836] => | periodikum = archive.ifla.org [1837] => | url = https://archive.ifla.org/III/announce/2008WorldBookCapital-en.htm [1838] => | datum přístupu = 2023-03-08 [1839] => }} [1840] => [1841] => Mezi slavné festivaly a události v Amsterdamu patří [[Koninginnedag|Králův den]] (Koningsdag). Až do [[korunovace]] krále [[Vilém Alexandr Nizozemský|Viléma Alexandra Nizozemského]] v roce 2013 se jmenoval Královnin den (Koninginnedag), neboť tehdy úřadovala královna [[Beatrix Nizozemská]]. Koná se každý rok [[27. duben|27. dubna]]. Obvykle do města přijíždí statisíce lidí, aby slavili společně s obyvateli města. Celé město je přeplněné lidmi nakupujícími produkty na [[Bleší trh|bleších trzích]] nebo navštěvujícími některý z mnoha hudebních koncertů. [1842] => [1843] => V roce 1987 byl založen festival zabývající se prodejem semínek [[konopí]]. Každý rok porota vyhlašuje společnost, která vypěstovala nejlepší [[Marihuana|marihuanu]], předvedla nejlepší nový produkt či měla nejlepší stánek. Užívání marihuany je legální ve většině [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Účast v porotě se nedoporučuje nepravidelným kuřákům kvůli vyššímu obsahu [[Tetrahydrokanabinol|THC]]. [1844] => [1845] => Holandský festival je nejstarším a největším festivalem divadelních umění. Koná se každý [[červen]]. Zahrnuje [[divadlo]], [[Hudba|hudbu]], [[Opera|operu]] i [[moderní scénický tanec]]. Přitahuje mezinárodní umělce a návštěvníky z celé Evropy. Každoroční Prinsengrachtconcert (klasický koncert na Princově kanálu) se koná v srpnu. Stille Omgang, tichý [[liturgický průvod]], se koná každý [[březen]]. Během Uitmarktu, který se koná každoročně na konci srpna, se zdarma otevírají mnohá divadla. Uvádí nejrůznější žánry jako je [[klasická hudba]], [[balet]], [[kabaret]], ale i [[hip hop]]. Mnohá vystoupení se odehrávají i na venkovním pódiu. [1846] => [1847] => === Gastronomie === [1848] => [[Soubor:Osseworst en Amsterdamse uitjes.JPG|vlevo|náhled|Ossenworst]] [1849] => Vzhledem k množství vodních ploch a pastvin, nezbytných pro chov skotu produkujícího mléko, je oblast okolí města známá svými [[Mléčný výrobek|mléčnými výrobky]], mezi které patří sýry, jako je [[Gouda (sýr)|gouda]], kořeněný sýr s [[Kmín kořenný|kmínem]] leyden, nebo [[eidam]], tradičně v podobě malých koulí. Novější značkové sýry jsou třeba [[Leerdammer]] a Beemster. Typickým produktem této oblasti je i vedlejší produkt procesu výroby másla, [[podmáslí]] (karnemelk)''.'' [1850] => [1851] => Mořské plody a ryby, jako jsou nakládaní [[Sleď obecný|sledi]], [[Slávka jedlá|mušle]], [[Úhoř říční|úhoři]], [[ústřice]] či [[krevety]] jsou široce dostupné a typické pro tento region. Kibbeling, kdysi jen místní pochoutka skládající se z malých kousků [[Bílá ryba|bílé ryby]], se stala celonárodním rychlým občerstvením, stejně jako Lekkerbekje neboli holandská verze [[fish and chips]]. [1852] => [1853] => Specialitou samotného Amsterdamu je Ossenworst neboli volská klobása. Jedná se o syrovou [[Hovězí maso|hovězí]] klobásu, která se dříve vyráběla především z volského masa. Tento pokrm vznikl v 17. století, kdy se [[Vůl|voli]] ve velkém dováželi z [[Dánsko|Dánska]] a [[Německo|Německa]]. Jako koření je využit například [[Pepř černý|pepř]], [[hřebíček]] či [[muškátový oříšek]] pocházející z [[Nizozemská východní Indie|Nizozemské východní Indie]]. Dříve se pro výrobu této klobásy používalo také vyzrálé hovězí maso, které se následně [[Uzení|udilo]] při nízké teplotě, aby zůstalo syrové. Současná amsterdamská ossenworst se vyrábí z libového hovězího masa, často se neudí ani nezraje. Často se jí s Amsterdamse uitjes, druhem nakládané cibule . [1854] => [1855] => Pečivo v okolí Amsterdamu bývá z velkého množství těsta a často obsahuje velké množství cukru, buď [[Karamelizace|karamelizovaného]], [[Moučkový cukr|práškového]] nebo [[Cukr|krystalizovaného]]. Dobrým příkladem je [[oliebol]], smažený pokrm z kynutého těsta''.'' I sušenky se vyrábí ve velkém množství a obsahují hodně másla a cukru, jako třeba [[karamelová vafle]], a často i nějakou náplň, většinou mandlovou. [1856] => [1857] => Tradičními alkoholickými nápoji této oblasti jsou [[pivo]] (silný [[Ležák (pivo)|světlý ležák]]) a [[jenever]], vysoce odolný destilát s příchutí [[Jalovec|jalovce]], který je v Anglii známý spíše jako [[gin]]. Nápoj Advocaat je krémový likér vyrobený z vajec, cukru a [[brandy]]. [1858] => [1859] => === Móda === [1860] => V Amsterdamu sídlí několik módních značek a návrhářů. Mezi návrháře působící v nizozemské metropoli patří například Mart Visser, Viktor&Rolf, Marlies Dekkers nebo Frans Molenaar. Dvojice [[Módní fotografie|módních fotografů]] [[Inez van Lamsweerde a Vinoodh Matadin]] pochází z Amsterdamu. Dvojice je známá pro práci pro módní časopisy, jako je [[Vogue]] nebo [[Harper's Bazaar]], a reklamní kampaně pro mnohé společnosti a jednotlivce. Ve městě zahájilo kariéru i mnoho modelů a modelek, například Yfke Sturm, Doutzen Kroes či Kim Noorda. [1861] => [1862] => == Sport == [1863] => [[Soubor:Arena, Ajax stadion, Amsterdam.JPG|náhled|[[Johan Cruyff Arena]]]] [1864] => Amsterdam je sídlem fotbalového klubu [[AFC Ajax]], který v současnosti hraje nejvyšší nizozemskou fotbalovou ligu [[Eredivisie]]. Domácí zápasy hraje na stadionu [[Johan Cruyff Arena]] (dříve Amsterdam ArenA). Nachází se na jihovýchodě města nedaleko nové železniční stanice Amsterdam Bijlmer ArenA. Před přestěhováním na tuto lokaci v roce 1996 hrál Ajax své pravidelné zápasy na dnes již zbořeném stadionu De Meer ve východní části města nebo přímo na [[Olympijský stadion (Amsterdam)|olympijském stadionu]].{{Citace elektronického periodika [1865] => | titul = english.ajax.nl - De Meer [1866] => | periodikum = web.archive.org [1867] => | url = http://english.ajax.nl/web/show/id=47960 [1868] => | datum vydání = 2008-11-16 [1869] => | datum přístupu = 2023-03-08 [1870] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081116070239/http://english.ajax.nl/web/show/id=47960 [1871] => | datum archivace = 2008-11-16 [1872] => }} [1873] => [[Soubor:Amsterdam Marathon 2014 - 16.JPG|náhled|Amsterdam Marathon v roce 2014|vlevo]] [1874] => Město pořádá Dam tot Damloop (anglicky Dam to Dam Run, česky volně přeloženo Běh z Damu do Damu). Závod začíná v Amsterdamu a končí v nedalekém [[Zaandam]]u. Závod měří 16 kilometrů. V nizozemské metropoli se koná ještě [[Amsterdam Marathon]], který začíná i končí na [[Olympijský stadion (Amsterdam)|Olympijském stadionu]]. Trasa je plochá, v nejvyšším bodě se běžci ocitnou v poslední třetině závodu, konkrétně v 10 metrech nad mořem. V roce 2019 se zúčastnilo přes 13,5 tisíce běžců.{{Citace elektronického periodika [1875] => | titul = Amsterdam Marathon - Elevation Chart [1876] => | periodikum = www.marathonguide.com [1877] => | url = http://www.marathonguide.com/coursemaps/elevationchart.cfm?MIDD=65071021 [1878] => | datum přístupu = 2023-03-08 [1879] => }} [1880] => [1881] => Hokejový klub [[Amstel Tijgers]] hraje domácí zápasy na zimním stadionu Jaap Edenbaan. Tým soutěží v nejvyšší nizozemské lize ledního hokeje. Na čtyřsetmetrové dráze tohoto kluziště se konají i různé soutěže v [[rychlobruslení]]. [1882] => [1883] => V Amsterdamu sídlí i dva kluby hrající [[americký fotbal]]: Amsterdam Crusaders a Amsterdam Panthers. Tým [[Amsterdam Admirals]] v roce 2005 vyhrál poprvé v historii [[World Bowl]]. Stadion sdílel s fotbalovým klubem [[AFC Ajax]]. Později však zanikl. [[Baseball]]ový tým Amsterdam Pirates soutěží v nejvyšší nizozemské [[basketbal]]ové lize. Existují i tři týmy [[Pozemní hokej|pozemního hokeje]], a to Amsterdam, Pinoké a Hurley. Všechny hrají své zápasy na stadionu Wagener v nedalekém městě Amstelveen. [1884] => [[Soubor:Interieur, overzicht, na de restauratie - Amsterdam - 20320165 - RCE.jpg|náhled|[[Olympijský stadion (Amsterdam)|Olympijský stadion]]]] [1885] => V roce [[1928]] se v Amsterdamu konaly [[Letní olympijské hry 1928|IX. letní olympijské hry]]. Olympijský stadion, postavený pro tyto hry, byl zrekonstruován a nyní slouží k sportovním a kulturním akcím. Mezi 6. a 10. červencem 2016 se na tomto stadionu uskutečnilo [[Mistrovství Evropy v atletice 2016|mistrovství Evropy v atletice]], kvalifikace některých vrhačských disciplín (hod diskem a hod oštěpem mužů i žen) však netradičně proběhly v centru města, na náměstí [[Museumplein]]. Mezi 9. a 11. březnem 2018 se na olympijském stadionu konalo [[Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2018|mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji]]: pořadatelé netradičně instalovali na ploše stadionu dočasný rychlobruslařský ovál, aby na tomto exponovaném místě připomenuli 125. výročí rychlobruslařských světových šampionátů. Ve městě se však konala i drobná část [[Letní olympijské hry 1920|VII. letních olympijských her]] v roce 1920, kdy město vypomáhalo [[Antverpy|Antverpám]]. Konkrétně se jednalo o [[Jachting|jachtařské]] soutěže v zálivu IJ. [1886] => [1887] => Od roku 1999 město Amsterdam oceňuje nejlepší sportovce a sportovkyně na udílení cen Amsterdam Sports Awards. První jej obdrželi [[box]]er Raymond Joval a záložnice v pozemním hokeji Carole Thate. [1888] => [1889] => Amsterdam hostil World Gymnaestrada v roce 1991, což se bude opakovat v roce 2023. Jedná se o hromadná vystoupení [[Gymnastika|gymnastických]] souborů. [1890] => [1891] => == Osobnosti == [1892] => * [[Jan Pieterszoon Sweelinck]] (1562–1621), skladatel a varhaník [1893] => * [[John Smyth]] (1570–1612), anglický baptistický kazatel a zastánce principu náboženské svobody [1894] => * [[Willem Blaeu]] (1571–1638), kartograf, tvůrce atlasů a spisovatel [1895] => * [[Dirck Hartog]] (1580–1621), námořník a průzkumník, druhý Evropan, který spatřil australský kontinent [1896] => * [[Esaias van de Velde]] (1587–1630), malíř-krajinář [1897] => * [[Jan Amos Komenský]] (1592–1670), český teolog, filosof, pedagog a spisovatel, poslední biskup Jednoty bratrské [1898] => * [[Nicolaes Tulp]] (1593–1674), chirurg a lékař [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]] [1899] => * [[Aernout van der Neer]] (1603/1604–1677), malíř-krajinář [1900] => * [[Rembrandt]] (1606–1669), malíř [1901] => * [[Paulus Potter]] (1625–1654), malíř [1902] => * [[Willem van Aelst]] (1627 – cca 1683), malíř zátiší [1903] => * [[Baruch Spinoza]] (1632–1677), filosof [1904] => * [[Meindert Hobbema]] (1638–1709), malíř-krajinář [1905] => * [[Frederik Ruysch]] (1638–1731), anatom a botanik [1906] => * [[Maarten Houttuyn]] (1720–1798), lékař a přírodovědec [1907] => * [[Coenraad Jacob Temminck]] (1778–1858), aristokrat a zoolog [1908] => * [[Martinus Willem Beijerinck]] (1851–1931), botanik a mikrobiolog [1909] => * [[Karl Kautsky]] (1854–1938), německý socialistický politik a teoretik marxismu [1910] => * [[Pieter Zeeman]] (1865–1943), fyzik, držitel Nobelovy ceny [1911] => * [[Paul Ehrenfest]] (1880–1933), rakouský fyzik a matematik [1912] => * [[Frits Zernike]] (1888–1966), fyzik, držitel Nobelovy ceny [1913] => * [[Max Euwe]] (1901–1981), matematik a mistr světa v šachu [1914] => * [[Annie M. G. Schmidtová]] (1911–1995), básnířka, spisovatelka, textařka a dramatička [1915] => * [[Anne Franková|Anne Frank]] (1929–1945), spisovatelka, oběť holocaustu [1916] => * [[Paul Verhoeven]] (* 1938), režisér, scenárista a filmový producent [1917] => * [[Ton Koopman]] (* 1944), dirigent, varhaník a cembalista [1918] => * [[Johan Cruijff]] (1947–2016), fotbalista [1919] => * [[Theo van Gogh (režisér)|Theo van Gogh]] (1957–2004), režisér, publicista, televizní producent a herec [1920] => * [[André Kuipers]] (* 1958), lékař a astronaut ESA [1921] => * [[Ruud Gullit]] (* 1962), fotbalista [1922] => * [[Frank Rijkaard]] (* 1962), fotbalový trenér a bývalý záložník [1923] => * [[Dennis Bergkamp]] (* 1969), fotbalista [1924] => * [[Patrick Kluivert]] (* 1976), bývalý nizozemský fotbalový reprezentant [1925] => * [[Denny Landzaat]] (* 1976), fotbalový záložník [1926] => * [[Martin Garrix]] (* 1996), DJ, producent a hudebník [1927] => [1928] => == Odkazy == [1929] => [1930] => === Reference === [1931] => {{Překlad|en|Amsterdam|1139123466}} [1932] => [1933] => === Externí odkazy === [1934] => * {{Commonscat|Amsterdam}} [1935] => * {{Wikislovník|heslo=Amsterdam}} [1936] => * [http://en.wikivoyage.org/wiki/Amsterdam Průvodce po Amsterdamu – Wikivoyage] [1937] => * {{oficiální web}} [1938] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Amsterodam}} [1939] => [1940] => {{Hlavní města Evropy}} [1941] => {{Nizozemské království}} [1942] => {{Obce v Severním Holandsku}} [1943] => {{Autoritní data}} [1944] => {{Portály|Geografie|Nizozemsko}} [1945] => [1946] => [[Kategorie:Amsterdam| ]] [1947] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [1948] => [[Kategorie:Města v Nizozemsku]] [1949] => [[Kategorie:Obce v Severním Holandsku]] [1950] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [1951] => [[Kategorie:Olympijská města]] [1952] => [[Kategorie:Přístavní města Severního moře]] [] => )
good wiki

Amsterdam

Amsterdam (nizozemsky Amsterdam, IPA: []) nebo též méně používané Amsterodam je hlavní a nejlidnatější město Nizozemska. Právě v něm a ještě v Haagu sídlí nizozemská vláda.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nizozemsko','Evropa','17. století','Druhá světová válka','Amstel','Amsterdam Centraal','Rotterdam','Vodní kanál','Metro v Amsterdamu','19. století','Severní Holandsko','Londýn'

Amstel

Evropa

Londýn

Nizozemsko

Rotterdam

Rotterdam je největší město v nizozemské provincii Jižní Holandsko a druhé největší v zemi.