Array ( [0] => 15538979 [id] => 15538979 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Amygdala [uri] => Amygdala [3] => Constudoverbrain.png [img] => Constudoverbrain.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Amygdala je důležitou součástí lidského mozku, která hraje klíčovou roli v našem emocionálním životě, zejména při zpracovávání emocí jako je strach a radost. Nachází se v temporálním laloku a je součástí limbického systému, který je spojován s motivací a učením. Funkce amygdaly nám pomáhá rozpoznávat emocionální signály v našem okolí, což nám umožňuje reagovat na situace situace s uvážením. Tato struktura má schopnost analyzovat naše zážitky a pocity, a tím pozitivně přispívá k našim vztahům a sociální interakci. Když se učíme z našich zkušeností, amygdala se aktivně podílí na formování našeho emocionálního spektra, což nám pomáhá rozvíjet empatii a porozumění vůči ostatním. Lidé si často uvědomují, jak důležité je správně vyvážit emoce a racionální myšlení, což umožňuje amygdale spolupracovat s jinými částmi mozku, jako je prefrontální cortex. Tímto způsobem si můžeme osvojit lepší strategie zvládání stresu a zvyšování naší odolnosti vůči negativním zážitkům. Zatímco amygdala může někdy vykazovat zvýšenou aktivitu v reakci na stresové situace nebo nebezpečí, její vliv na náš život je, když je pochopena v kontextu celkové funkce mozku, optimistický. Pomáhá nám se adaptovat, učit se a růst nejen jako jednotlivcům, ale také jako společnosti, která se snaží porozumět lidským emocím a jejich důležitosti v každodenním životě. [oai_cs_optimisticky] => Amygdala je důležitou součástí lidského mozku, která hraje klíčovou roli v našem emocionálním životě, zejména při zpracovávání emocí jako je strach a radost. Nachází se v temporálním laloku a je součástí limbického systému, který je spojován s motivací a učením. Funkce amygdaly nám pomáhá rozpoznávat emocionální signály v našem okolí, což nám umožňuje reagovat na situace situace s uvážením. Tato struktura má schopnost analyzovat naše zážitky a pocity, a tím pozitivně přispívá k našim vztahům a sociální interakci. Když se učíme z našich zkušeností, amygdala se aktivně podílí na formování našeho emocionálního spektra, což nám pomáhá rozvíjet empatii a porozumění vůči ostatním. Lidé si často uvědomují, jak důležité je správně vyvážit emoce a racionální myšlení, což umožňuje amygdale spolupracovat s jinými částmi mozku, jako je prefrontální cortex. Tímto způsobem si můžeme osvojit lepší strategie zvládání stresu a zvyšování naší odolnosti vůči negativním zážitkům. Zatímco amygdala může někdy vykazovat zvýšenou aktivitu v reakci na stresové situace nebo nebezpečí, její vliv na náš život je, když je pochopena v kontextu celkové funkce mozku, optimistický. Pomáhá nám se adaptovat, učit se a růst nejen jako jednotlivcům, ale také jako společnosti, která se snaží porozumět lidským emocím a jejich důležitosti v každodenním životě. ) Array ( [0] => [[Soubor:Constudoverbrain-2.jpg|náhled|350px|Poloha amygdaly v mozku.]] [1] => '''Amygdala''' ([[latina|lat.]]: ''corpus amygdaloideum'') je párová mozková struktura v mozku primátů,{{Citace elektronické monografie [2] => | příjmení = Rutishauser [3] => | jméno = Ueli [4] => | příjmení2 = Mamelak [5] => | jméno2 = Adam N. [6] => | příjmení3 = Adolphs [7] => | jméno3 = Ralph [8] => | titul = The primate amygdala in social perception - insights from electrophysiological recordings and stimulation [9] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4417366/ [10] => | vydavatel = National Library of Medicine [11] => | datum přístupu = 2023-01-07 [12] => | jazyk = en [13] => }} umístěna ve střední části spánkového laloku a jako součást [[Papezův okruh|Papezova emočního okruhu]] je propojena hojnými drahami do ostatních částí [[Limbický systém|limbického systému]] a do mozkové kůry. Amygdala hraje hlavní roli ve formování a uchování [[Paměť (psychologie)|paměťových stop]] spojených s [[Cit|emočními]] prožitky s emocionálním zabarvením. Významně ovlivňuje chování při [[strach]]u, [[radost]]i.Trojan, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, a. s. 2003, 689 a 690 s. {{ISBN|80-247-0512-5}}. [14] => [15] => == Stavba a umístění == [16] => Amygdala je tvořena skupinou jader s bohatými vnitřními spoji a zároveň je propojená s okolní mozkovou tkání hojnými vstupními a výstupními drahami. [17] => Je umístěna ve střední části [[Spánkový lalok|spánkového laloku]] mozku. [18] => Hlavní část amygdaly se dělí na: [19] => # '''Kortikomediální jádro''' dostává přímé informace z čichových receptorů a je napojeno na hypotalamus a přední mozek. Tato část amygdaly tak dokáže ovlivnit sexuální chování jedince v závislosti na pachových signálech. [20] => # '''Bazolaterální jádro''', je spojeno s temenními a spánkovými [[asociace|asociačními]] oblastmi mozkové kůry. Tato část amygdaly určuje emoční význam informací a přiřazuje k nim emoční náboj. [21] => # '''Centrální jádro''' má spoje s asociačními oblastmi mozkové kůry a centrem chuti. Její výstupní dráhy směřují hlavně do center řízení [[Autonomní nervová soustava|autonomních funkcí]] v mozkovém kmeni. [22] => [[Soubor: Schema amygdala.jpg|náhled|350px|Schéma propojení amygdalárních jader.]] [23] => [24] => == Funkce == [25] => U vyšších obratlovců, včetně člověka, amygdala hraje hlavní roli při vytváření a ukládání vzpomínek spojených s emocionálními událostmi. Rozpoznávání a reakce na podněty spojené hlavně s nepříjemnou událostí jsou velmi pohotové a předbíhají reakce rozumové.{{Citace periodika| příjmení = Ressler| jméno = Kerry| odkaz na autora =| spoluautoři = Davis, Michael| titul =Genetics of Childhood Disorders: L. Learning and Memory, Part 3: Fear Conditioning | periodikum =J Am Acad Child Adolesc Psychiatry| ročník =42| číslo =5| strany =612–615| vydavatel =| měsíc =May | rok =2003| url =http://info.med.yale.edu/chldstdy/plomdevelop/genetics/03maygen.htm| doi =| id | datum přístupu =}} [26] => Centrální jádra se podílejí na vzniku reakce strachu, jako je strnutí (nehybnost), tachykardie (rychlý srdeční tep), zvýšené dýchání, sevření žaludku a vylučování stresových hormonů. Poškození amygdaly naruší získání či vybavení Pavlovova reflexu i ostatních forem klasických reflexů či emocionálních reakcí. [27] => Amygdala je rovněž zapojena do appetitivního (pozitivního) reflexu. Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989. [28] => [29] => == Neuropsychologický význam amygdaly == [30] => Funkce amygdaly byla poprvé odhalena již v roce [[1888]] výzkumem provedeným na [[Primáti|primátech]], postižených [[léze|lézí]] spánkové oblasti mozkové kůry.{{Citace periodika| autor =Brown, S. & Shafer, E.| rok =1888| titul = An investigation into the functions of the occipital and temporal lobes of the monkey's brain.| periodikum =Philosophical Transactions of the Royal Society of London: Biological Sciences | ročník =179 | strany =303–327| doi = 10.1098/rstb.1888.0011}} Tento výzkum odhalil významný vliv těchto oblastí na sociální a emocionální chování jedince. [[Heinrich Klüver]] a [[Paul Bucy]], kteří později tento výzkum rozšířili, stejným pozorováním poukázali na to, že velké léze na předním temporálním laloku vyvolají změnu v chování, přehnanou reakci na všechny objekty, hypoemocionalitu, ztrátu strachu, ztrátu sociálního postavení, společenskou izolaci, hypersexualitu a hyperoralitu. Některé opice prokázaly také neschopnost rozpoznávat známé objekty, a to živé i neživé. Vykazovaly ztrátu strachu vůči experimentátorům. Tato porucha chování byla později pojmenována [[Klüverův-Bucyho syndrom|Klüver-Bucy syndromem]].{{Citace periodika| autor =Kluver, H. & Bucy, P.| rok =1939| titul = Preliminary analysis of function of the temporal lobe in monkeys.| periodikum =Archives of Neurology | ročník =42 | strany =979–1000}} [31] => Pozdější studie, již konkrétně zaměřené na amygdalu, ukázaly, jak obtížné je vymapovat konkrétní oblasti a přiřadit jim patřičné symptomy. Opičí matky s poškozenou amygdalou vykazovaly snížené mateřské chování vůči svým dětem. Často je fyzicky zneužívaly nebo zanedbávaly.{{Citace periodika| autor =Bucher, K., Myersn, R., Southwick, C.| rok =1970| titul = Anterior temporal cortex and maternal behaviour in monkey.| url =https://archive.org/details/sim_neurology_1970-04_20_4/page/415| periodikum =Neurology | ročník =20 | strany =415}} Až roce 1981 vědci zjistili, že selektivní léze celé amygdaly, provedená radiofrekvenční metodou, způsobuje Klüver-Bucy syndrom.{{Citace periodika| autor =Aggleton, JP. & Passingham, RE.| rok =1981| titul = Syndrome produced by lesions of the amygdala in monkeys (Macaca mulatta).| periodikum =Journal of Comparative and Physiological Psychology | ročník =95 | strany =961–977| doi =10.1037/h0077848}} [32] => Technologický pokrok, umožňující zobrazení nervových tkání, učinil významná zjištění týkající se amygdaly v lidském mozku. Potvrdilo se, že amygdala má podstatný vliv na duševní stav člověka a souvisí s mnoha jeho psychickými poruchami. V roce 2003 studie jedinců s poruchou osobnosti ukázala na významně vyšší aktivitu levé amygdaly, než je obvyklé u jinak zkoumaných osob. Někteří pacienti měli dokonce potíže s rozlišením neutrální tváře a vyhodnotily ji jako tvář ohrožující.{{Citace periodika| autor =Donegan et al.| rok =2003| titul = Amygdala hyperreactivity in borderline personality disorder: implications for emotional dysregulation.| periodikum =Biological Psychiatry | ročník =54 | číslo=11 | strany =1284–1293| doi =10.1016/S0006-3223(03)00636-X}} Pacienti s těžkou [[sociální fobie|sociální fobií]] měli zvýšenou citlivost amygdaly. Stejně tak pacienti s [[Deprese|depresí]] měli zvýšenou aktivitu levé amygdaly. Studie z roku 2003 zase zjistila, že dospělí a dospívající pacienti s menším objemem amygdaly a [[Hipokampus|hipokampu]] trpí [[bipolární porucha|bipolární poruchou]]. Mnohé studie také poukazovaly na propojení mezi amygdalou a [[autismus|autismem]], amygdalou a [[schizofrenie|schizofrenií]]. U pacientů se schizofrenií byla pravá amygdala podstatně větší než levá. Nedávný výzkum na krysách naznačuje, že parazit [[toxoplasma gondii]], pokud napadne mozek, se nejčastěji usadí právě v amygdale a vytvoří zde [[cysta (stádium)|cysty]], které mohou být příčinou poruch, jako je schizofrenie nebo [[paranoia]]. [33] => [34] => ==== Parkinsonova nemoc ==== [35] => Studie z roku 2018 naznačuje, že změny v objemech amygdaly, jakož i změny vazebných potenciálů, funkční konektivity, regionální homogenity a regionálního toku krve mozkem, mají různé dopady na emocionalitu u lidí s [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovou chorobou]].{{Cite journal|vauthors=Trnka R, Hasto J, Cabelkova I, Kuska M, Tavel P, Nikolai T|title=Amygdala and emotionality in Parkinson's disease: An integrative review of the neuropsychological evidence|journal=Neuro Endocrinology Letters|volume=39|issue=2|pages=105–110|date=May 2018|pmid=29919988|doi=|url=https://www.researchgate.net/publication/327799224_Amygdala_and_emotionality_in_Parkinson's_disease_An_integrative_review_of_the_neuropsychological_evidence}} [36] => [37] => == Odkazy == [38] => [39] => === Reference === [40] => {{Překlad|en|Amygdala|321760308}} [41] => [42] => [43] => === Související články === [44] => * [[Mozek]] [45] => * [[Lidský mozek]] [46] => * [[Limbický systém]] [47] => * [[Hypothalamus]] [48] => [49] => === Literatura === [50] => * Trojan, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Nakladatelství Grada Publishing, a. s. 2003, 689 s. {{ISBN|80-247-0512-5}}. [51] => [52] => === Externí odkazy === [53] => * {{Commonscat}} [54] => * {{Wikislovník|heslo=Amygdala}} [55] => {{En}} [http://www.pnas.org/content/104/15/6442.full Behavioral changes induced by Toxoplasma infection of rodents are highly specific to aversion of cat odors] [56] => [57] => {{Cs}} [http://www.natur.cuni.cz/~flegr/etopar/etopar_tg.htm Evoluční parazitologie ] [58] => [59] => {{Cs}} [http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/Psychiatrie_Supplementum%202_06/Web/Langmeier_psych_suppl2.pdf Amygdala (morfologie, funkce, klinika)]{{Nedostupný zdroj}}{{Mozek}} [60] => {{Autoritní data}} [61] => [62] => {{Portály|Medicína}} [63] => [64] => [[Kategorie:Mozek]] [] => )
good wiki

Amygdala

Poloha amygdaly v mozku. Amygdala (lat.

More about us

About

Nachází se v temporálním laloku a je součástí limbického systému, který je spojován s motivací a učením. Funkce amygdaly nám pomáhá rozpoznávat emocionální signály v našem okolí, což nám umožňuje reagovat na situace situace s uvážením. Tato struktura má schopnost analyzovat naše zážitky a pocity, a tím pozitivně přispívá k našim vztahům a sociální interakci. Když se učíme z našich zkušeností, amygdala se aktivně podílí na formování našeho emocionálního spektra, což nám pomáhá rozvíjet empatii a porozumění vůči ostatním. Lidé si často uvědomují, jak důležité je správně vyvážit emoce a racionální myšlení, což umožňuje amygdale spolupracovat s jinými částmi mozku, jako je prefrontální cortex. Tímto způsobem si můžeme osvojit lepší strategie zvládání stresu a zvyšování naší odolnosti vůči negativním zážitkům. Zatímco amygdala může někdy vykazovat zvýšenou aktivitu v reakci na stresové situace nebo nebezpečí, její vliv na náš život je, když je pochopena v kontextu celkové funkce mozku, optimistický. Pomáhá nám se adaptovat, učit se a růst nejen jako jednotlivcům, ale také jako společnosti, která se snaží porozumět lidským emocím a jejich důležitosti v každodenním životě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Limbický systém','Autonomní nervová soustava','Hypothalamus','Spánkový lalok','Parkinsonova nemoc','cysta (stádium)','schizofrenie','bipolární porucha','Deprese','Klüverův-Bucyho syndrom','Heinrich Klüver','léze'

Deprese

Deprese je psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje ztrátou zájmu, radosti a energie.

Hypothalamus

Léze

Schizofrenie