Array ( [0] => 14749930 [id] => 14749930 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Antiparazitika [uri] => Antiparazitika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Antiparazitika''' jsou látky, které slouží k léčbě parazitárních infekcí živočichů, způsobených [[prvoci|prvoky]], [[Helmint|helminity]] a [[ektoparazité|ektoparazity]]. Mají široké spektrum mechanismů účinku, kterými cílí na parazity vnitřní (endoparazity) i vnější (ektoparazity), jež jsou původci rozsáhlých onemocnění jako je kupříkladu [[malárie]], [[toxoplazmóza]], trypanosomiáza (mezi jinými i [[spavá nemoc]]) nebo [[svrab]].{{Citace elektronického periodika [1] => | příjmení = Campbell [2] => | jméno = Sotonye [3] => | příjmení2 = Soman-Faulkner [4] => | jméno2 = Kristina [5] => | titul = Antiparasitic Drugs [6] => | periodikum = StatPearls [7] => | vydavatel = StatPearls Publishing [8] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK544251/ [9] => | datum vydání = 2023 January [10] => | datum přístupu = 2023-12-03 [11] => }} [12] => [13] => Specificky cílí na parazity a inhibují jejich růst nebo zapříčiňují jejich přímé zničení. Podávají se většinou orálně nebo topicky například v podobě sprejů, mastí nebo šamponů, případně intravenózně nebo intramuskulárně."ANTIPARASITICS". ''Purdue University Cytology Laboratories''. Purdue Research Foundation. Retrieved 2015-08-30. Řadí se k antimikrobiálním látkám a jejich nesprávné užívání nebo nadužívání může vést k rozvoji antimikrobiální rezistence. [14] => [15] => == Třídění antiparazitik == [16] => Antiparazitika se dělí na tři skupiny dle původců, na které účinkují. Jedná se o antiprotozoika, [[Anthelmintikum|antihelmintika]] a antiektoparazitika. [17] => [18] => === Antiprotozoika === [19] => Antiprotozoika působí proti prvokům. [[Prvoci]] jsou rozsáhlou skupinou jednobuněčných i mnohobuněčných organismů, které mají málo společného, liší se jak morfologií, tak svou životní strategií. Antiprotozoální přípravky jsou různorodou skupinou, jež zahrnuje chemoterapeutika, rostlinné alkaloidy, nebetalaktamová antibiotika či antimykotika.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Hurych [21] => | jméno = Jakub [22] => | příjmení2 = Štícha [23] => | jméno2 = Roman [24] => | titul = Lékařská mikrobiologie: repetitorium [25] => | vydání = 2 [26] => | vydavatel = TRITON [27] => | místo = Praha [28] => | rok vydání = 2021 [29] => | počet stran = 622 [30] => | strany = 483-492 [31] => | isbn = 978-80-7553-900-7 [32] => }} [33] => [34] => === Antimalarika === [35] => Jedná se o léčiva určená k léčbě akutních záchvatů malárie, prevenci relapsu po již prodělaném onemocnění nebo jako profylaxe při cestě do lokalit se zvýšeným rizikem malárie. [36] => [37] => [[Chlorochin|Chlorocin]] slouží jak k samotné léčbě záchvatu malárie, tak je i podáván jako profylaxe. Jeho mechanismus účinku spočívá v inhibici degradace hemu, jež je pro parazita ve větších koncentracích toxický. U tohoto antimalarika je však velkou nevýhodou vzrůstající rezistence parazita k léčivu. [38] => [39] => Další antimalarika, jež taktéž působí inhibičně na degradaci hemu jsou [[chinin]], [[meflochinin]] a [[lumefantrin]]. Jinými mechanismy, kterými antimalarika hubí původce onemocnění jsou inhibice syntézy kyseliny listové nebo narušení funkce sarkoplasmatického retikula. [40] => [41] => ==== Další antiprotozoární léčiva ==== [42] => Nitroimidazoly či nitrofurany se užívají k léčbě onemocnění ženské urogenitální soustavy - [[Trichomoniáza|trichomoniázy,]] jejímž původcem je bičenka poševní. Nitroimidazoly se také používají u jedinců postižených [[Giardióza|gardiózou]], průjmovým onemocněním způsobeným prvokem ''[[Lamblie střevní|Gardia lamblia]]'' nebo při léčení amébové dysenterie (úplavice), vyvolané prvokem ''[[Měňavka úplavičná|Entamoeba histolytica]]''. Konkrétně je častou volbou metronidazol, který inhibuje syntézu DNA. [[Toxoplazmóza]], zapříčiněna parazitem [[Toxoplasma gondii|''Toxoplasma gondii'']], způsobuje u zasažených symptomy podobné chřipce a je léčena pomocí dříve používaného antimalarika pyrimethaminu nebo [[Makrolidy|makrolidických]] sloučenin. {{Citace elektronického periodika [43] => | titul = CDC - Toxoplasmosis - Disease [44] => | periodikum = web.archive.org [45] => | url = http://www.cdc.gov/parasites/toxoplasmosis/disease.html [46] => | datum vydání = 2015-08-22 [47] => | datum přístupu = 2023-12-03 [48] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150822052351/http://www.cdc.gov/parasites/toxoplasmosis/disease.html [49] => | datum archivace = 2015-08-22 [50] => }} Amfotericin B inhibuje funkci buněčné membrány a je indikován u pacientů trpících [[Leishmanióza|leishmaniózou]], způsobenou prvoky rodu ''[[Leishmania|Leshmania]]''. [51] => [52] => === Antihelmintika === [53] => Antihelminitka jsou chemicky různorodou skupinou léčiv, které účinkují helminty, červy parazitující na člověku, zvířatech a rostlinách. Na základě [[Státní ústav pro kontrolu léčiv|SÚKL]] klasifikace je dělíme na tři skupiny: antitrematodika, anticestodika a antinematodika. Mnohé mají širší oblast působení a využívají se pro léčbu i napříč jednotlivými skupinami. [54] => [55] => '''Antitrematodika''' jsou látky, jež účinkují zejména proti [[Motolice|motolicím]]. Příkladem je [[Prazikvantel|praziquantel]], sloučenina odvozená od [[Cholin|cholinu]]. Zvyšuje permeabilitu buněčné membrány pro vápenaté ionty, čímž se prodlouží doba svalové kontrakce a dochází k paralýze a nakonec i smrti parazita. Niridazol hubí parazita inhibicí metabolismu glukózy a předchází šíření infekce zabráněním spermatogeneze a oogeneze u dospělých jedinců. [56] => [57] => '''Anticestodika''' cílí na [[tasemnice]], z nichž často používaným léčivem je niklosamid. Účinkuje na [[ATP syntáza|ATP-syntázu]], kterou inhibuje a tím dochází u parazita k energetické dysbalanci. Mimo použití u pacientů trpících teniózami, cysticerkózami, či jinými parazitárními onemocněními, je niklosamid studován pro svoje možné využití i u systémových onemocnění, jako je diabetes II. typu, virová infekce a dalších. {{Citace periodika [58] => | příjmení = Chen [59] => | jméno = Wei [60] => | příjmení2 = Mook [61] => | jméno2 = Robert A. [62] => | příjmení3 = Premont [63] => | jméno3 = Richard T. [64] => | titul = Niclosamide: Beyond an antihelminthic drug [65] => | periodikum = Cellular Signalling [66] => | datum vydání = 2018-01 [67] => | ročník = 41 [68] => | strany = 89–96 [69] => | pmid = 28389414 [70] => | doi = 10.1016/j.cellsig.2017.04.001 [71] => | jazyk = en [72] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0898656817301018 [73] => | datum přístupu = 2023-12-03 [74] => }} [75] => [76] => '''Antinematodika''' jsou účinná proti [[hlístice|hlísticím]]. Užívá se především [[mebendazol]], jež inhibuje syntézu mikrotubulů a tím ovlivňuje buněčný transport uvnitř buňky, a diethylkarbamazin, který působí na metabolismus kyseliny arachidonové v larvách nacházejících se v krevním oběhu hostitele. Mebendazol má širokospektré využití jak u nematodóz, tak cestodóz, zatímco diethylkarbamazin se indikuje při léčbě filarióz, tkáňových nematodóz způsobených vlasovci. [77] => [78] => === Antiektoparazitika === [79] => Antiektoparazitika jsou látky užívané na parazitární infekce, způsobených [[členovci]], a to zejména hmyzem a roztoči. Dále je dělíme na látky, jež hmyz či roztoče usmrcují - [[Insekticid|insekticidy]], a látky, jež je odpuzují - [[Repelent|repelenty]]. [80] => [81] => ==== Insekticidy ==== [82] => Skupinu insekticidů, kterou užíváme proti působení vší, nazýváme pedikulocida. Látky hubící roztoče řadíme do skupiny [[Akaricid|akaricida]], kam dále spadají skabicida užívaná proti svrabu. Jejich využití přesahuje i pouze medicínské aplikace, jsou častými přípravky v zemědělství. [83] => [84] => [[Karbaryl]] je uměle syntetizovaný insekticid s pedikulocidními účinky. Působí na vši a ostatní členovce (komáři, včely medonosné) reverzibilní inhibicí acetylcholinesterázy, čímž zapříčiní svalový spasmus parazita a následně jeho smrt. [[Fenothrin|Fenonthrin]] je dalším insekticidem nepřírodního původu účinkujícím neurotoxicky na vši i roztoče. Nalezneme ho i jako součást repelentů k hubení hmyzích škůdců (klíšťat a komárů), avšak jeho nevýhodou je toxicita pro včely medonosné. [85] => [86] => ==== Repelenty ==== [87] => Látky, jež slouží pro odpuzování hmyzu, nespadají do skupiny léčivých přípravků. Nejčastěji zastoupenou látkou je [[diethyltoluamid]] (DEET). [88] => [89] => == Vedlejší účinky == [90] => Nežádoucí účinky při podání antiparazitika se liší u jednotlivých preparátů. Může se jednat o méně závažné příznaky jako je zvracení, nevolnost, průjem, bolesti hlavy, nespavost, horečku, závratě, ale některé přípravky mohou způsobovat i renální insuficience, halucinace, arytmie, hemolytické anémie, agranulocytózu, edémy, encefalopatie a vykazovat toxicitu pro centrální nervový systém či pankreatickou toxicitu. Často se nedoporučuje jejich užití u dětí a těhotných. [91] => [92] => == Antiparazitika v zemědělství == [93] => Parazitární infekce jsou jedny z nejvýznamnějších onemocněních zasahující jak lidi, tak další živočichy. Antiparazitika se podílí z 23 % (analýza z roku 2019) na celkových výdajích chovu zemědělských zvířat. Nemoci způsobené parazity mohou u chovaných zvířat vést ke zhoršenému zdraví, sníženému příjmu potravy a v návaznosti ke sníženému nabírání na váze a poklesu v produkci mléka. Z důvodu možného přenosu těchto onemocnění i na člověka a možným ekonomickým ztrátám, se na ně klade velký důraz. [94] => [95] => Poslední velká skupina antiparazitik - isoxaliny vstoupila na trh v roce 2014, avšak mimo ni se na trhu zřídkakdy objevují jiné produkty, než jsou generické či od generik odvozené. Z nich byly uvedeny isoxaliny proti ektoparazitům psů a koček a antihelmintické přípravky pro ovce obsahujicí menopantel a derquantel s abamektinem. [96] => [97] => Dnes nejčastěji užívanými preparáty proti endoparazitům obsahují [[benzimidazoly]], imithiodazoly, tetrahydropyrimidiny a [[Makrocyklické laktony|macrocyklické laktony]]. Poslední zmíněné účinkují, jak na endoparazity, tak ektoparazity. Častými látkami cílícími na ektoparazity jsou [[Pyrethrin|pyrethriny]], syntetické [[Pyrethroid|pyrethroidy]], [[organofosfáty]], [[Karbamát|karbamáty]], makrocyklické laktony, formamidiny, [[Pyrazol|pyrazoly]], isoxaliny a další. Isoxaliny jsou rozsáhlou skupinou antiparazitik, inhibují membránové kanály u hmyzu a roztočů a řadí se mezi velice efektivní antiektoparazitika. Kromě jejich účinnosti, jsou velice ceněny pro jednoduchost jejich podání (orálně, topicky) a jejich odolnosti ke vzniku rezistencí. [98] => [99] => V porovnání s antibiotickou rezistencí u bakterií, je vzrůst antiparazitické rezistence pomalejší - u antihelmintik se jedná o 4 až 10 let u jednotlivých chemických látek. Velkým problémem však je nedostatečný vývoj nových sloučenin, které by nahradily neúčinné látky, na které si parazité vyvinuli rezistenci. Zasaženým odvětvím je především chov ovcí, koz, dobytu a koní, ale problematickým je i chov prasat.{{Citace periodika [100] => | příjmení = Selzer [101] => | jméno = Paul M. [102] => | příjmení2 = Epe [103] => | jméno2 = Christian [104] => | titul = Antiparasitics in Animal Health: Quo Vadis? [105] => | periodikum = Trends in Parasitology [106] => | datum vydání = 2021-01 [107] => | ročník = 37 [108] => | číslo = 1 [109] => | strany = 77–89 [110] => | doi = 10.1016/j.pt.2020.09.004 [111] => | jazyk = en [112] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1471492220302464 [113] => | datum přístupu = 2023-12-03 [114] => }} [115] => [116] => == Reference == [117] => [118] => [119] => == Externí odkazy == [120] => * {{Commonscat}} [121] => [122] => {{Pahýl}} [123] => {{Autoritní data}} [124] => [125] => {{Portály|Biologie}} [126] => [127] => [[Kategorie:Antiparazitika| ]] [128] => [[Kategorie:Parazitologie]] [] => )
good wiki

Antiparazitika

Antiparazitika jsou látky, které slouží k léčbě parazitárních infekcí živočichů, způsobených prvoky, helminity a ektoparazity. Mají široké spektrum mechanismů účinku, kterými cílí na parazity vnitřní (endoparazity) i vnější (ektoparazity), jež jsou původci rozsáhlých onemocnění jako je kupříkladu malárie, toxoplazmóza, trypanosomiáza (mezi jinými i spavá nemoc) nebo svrab.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.