Array ( [0] => 15483553 [id] => 15483553 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Apartheid [uri] => Apartheid [3] => DurbanSign1989.jpg [img] => DurbanSign1989.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Apartheid''' je označení pro politiku [[Rasová segregace|rasové segregace]] zejména v kontextu bývalého uspořádání na jihu Afriky. Výraz pochází z [[afrikánština|afrikánštiny]] a znamená „oddělení“ či „odloučení“. První doložené užití tohoto slova pochází z projevu [[Jan Smuts|Jana Smutse]] z roku 1917. [1] => [2] => V právním smyslu označuje pojem apartheid zločin, definovaný v roce 2002 v Římském statutu [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]] jako nelidské činy „páchané v rámci institucionalizovaného režimu systematického útlaku a nadvlády jedné rasové skupiny nad jinou rasovou skupinou nebo skupinami a páchané s úmyslem zachovat tento režim.“ Apartheid je rovněž definován v [[Apartheid#Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu|Mezinárodní úmluvě OSN o potlačení a trestání zločinu apartheidu]] z roku 1973. V České republice je apartheid [[Trestný čin|trestným činem]] podle § 402 [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestního zákoníku]]. [3] => [4] => == Apartheid v Jihoafrické republice == [5] => [[Soubor:Frederik de Klerk with Nelson Mandela - World Economic Forum Annual Meeting Davos 1992.jpg|náhled|vlevo|Nelson Mandela a Frederik Willem de Klerk na [[Světové ekonomické fórum|Světovém ekonomickém fóru]] v [[Davos]]u, 1992]] [6] => [[Soubor:South_Africa_%26_South_West_Africa_Bantustans_Map.svg|right|thumb|400px|Mapa 20 [[bantustan]]ů v Jižní a [[Jihozápadní Afrika|Jihozápadní Africe]].]] [7] => V [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] byl apartheid oficiální státní politikou v letech 1948 až 1994, i když již dříve byla tato politika uplatňována. Projevoval se oddělením dopravních prostředků pro bělošské a takzvané barevné obyvatele. Černošské obyvatelstvo nemělo přístup do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic a jiných zařízení a veřejně přístupných míst určených bělochům. [8] => [9] => Nemocnice a školy určené původnímu obyvatelstvu byly podstatně méně vybaveny než ty, které směli využívat běloši. [10] => [11] => Na přibližně 13 % území [[Jihoafrická unie|Jihoafrické unie]] (pozdější JAR) byly zřízeny takzvané [[bantustan]]y – černošské rezervace s určitou mírou samosprávy. Bantustany jihoafrická vláda zřizovala jako „nezávislé“ (ovšem mezinárodně nikým neuznané) [[stát]]y s vlastním „[[občanství]]m“. Jihoafrické vojsko však tuto „suverenitu“ stejně příliš nerespektovalo a zasahovalo kdykoliv se v rámci bantustanu jevily známky odporu vůči ústřední vládě. [12] => [13] => Dne 21. března 1960 se shromáždilo 20 000 černošských demonstrantů v [[Sharpeville]], aby vyjádřili nesouhlas s novým zákonem nařizujícím černochům, aby u sebe nosili tzv. [[dompas]], identifikační průkazy s otisky prstů, údaji o zaměstnavateli, povolenky ke vstupu do určitých oblastí. V důsledku policejního zásahu bylo 69 stávkujících zastřeleno a 180 zraněno. [14] => [15] => V reakci na tuto událost byl zakázán [[Africký národní kongres]] a [[Panafrický kongres]], dvě jihoafrické [[Politická strana|politické strany]], které se otevřeně proti politice apartheidu stavěly. Zároveň v roce 1962 [[Valné shromáždění OSN]] přijalo rezoluci 1761 odsuzující jihoafrickou politiku apartheidu a vyzývající členské země OSN k přerušení obchodních a vojenských styků s JAR. [16] => [17] => Rostoucí mezinárodní tlak přiměl JAR politiku apartheidu v 80. letech zmírňovat. [[Frederik Willem de Klerk]], jihoafrický prezident od roku 1989, ihned po nástupu do úřadu apartheid odsoudil, nechal z vězení propustit [[Nelson Mandela|Nelsona Mandelu]], uvězněného roku 1964 na doživotí ve vykonstruovaném politickém procesu a umožnil obnovení politické činnosti Afrického národního kongresu. Přestože de Klerk politiku apartheidu umírnil, velké množství zákonů podporujících rasovou segregaci zůstávalo dále v platnosti, což vyvolávalo odpor utlačovaného obyvatelstva. Kvůli politické nestabilitě a násilným střetům na počátku 90. let tak zemřelo více osob než v předchozích 42 letech. Nástupem Nelsona Mandely do prezidentského úřadu v roce 1994 byl jihoafrický apartheid definitivně zrušen, jeho důsledky v podobě sociální a ekonomické nerovnosti nicméně trvají dodnes a jsou předmětem politických a společenských sporů. Dne 15. dubna 2003 prezident [[Thabo Mbeki]] přislíbil rozdělit 660 milionů [[jihoafrický rand|randů]] jako odškodnění 22 000 občanům, kteří byli vězněni v dobách apartheidu. [18] => [19] => == Rasové soužití v JAR při apartheidu a po něm == [20] => [[Soubor:apartheid.jpg|náhled|upright|Cedule zakazující v 80. letech přístup na pláž všem nebílým obyvatelům ve městě [[Muizenberg]], [[Kapsko|Západní Kapsko]]]] [21] => === Historie rasových (ne)soužití === [22] => Do příchodu evropských kolonialistů žili původní obyvatelé dnešní [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] poměrně v poklidu, avšak konec 19. století přinesl koloniální expanzi do celé oblasti jižní Afriky a s ní i kategorizaci lidských populací v podobě [[Lidská rasa|rasových teorií]]. Složení obyvatelstva bylo na území dnešní JAR v důsledku [[synkretismus|synkretismu]], který se zasloužil o podobu dnešního jihoafrického obyvatelstva, poměrně dosti různorodé.HORÁKOVÁ, Hana. Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe. Vyd. 1. Hradec Králové : GAUDEAMUS, 2007. 275 s. {{ISBN|978-80-7041-836-9}} [23] => [24] => Ještě v 17. století docházelo poměrně často ke smíšeným svazkům mezi domorodými ženami, většinou [[otrokářství|otrokyněmi]], a nizozemskými, francouzskými nebo německými [[emigrace|emigranty]]. Děti, rodící se z těchto vztahů, nebyly vnímány příliš pozitivně, avšak tehdejší společnost je přijímala. Postupem času byl legislativou prosazován zákon zakazující smíšená manželství, který vyvrcholil v době zavedení apartheidu, jehož [[ideologie|ideologií]] byl, mimo jiné, i ideál tzv. „čistého Afrikánce,“ neposkvrněného [[barbar]]skou krví původních, černých obyvatel země. [25] => [26] => Prakticky od 16. století, kdy byla jižní část afrického [[kontinent]]u osidlována kolonisty z Evropy, si noví bílí přistěhovalci vybudovali výlučně dominantní postavení mezi původními obyvateli. Tato dominance později přerostla ve snahu [[společnost]] rozdělit. [27] => Základem vzniku a realizace [[rasismus|rasismu]] i rasové [[diskriminace]] v JAR byl však okamžik, kdy [[Spojené království|Velká Británie]] předala politickou moc do rukou bílých Afrikánců v roce [[1910]], kteří ve společnosti tvořili výraznou menšinu. Zároveň to byla právě tato menšina bílých Afrikánců, kteří mohli jako jediní na úkor původního obyvatelstva volit a rozhodovat o stavu země. [28] => [29] => === Počátky rasových problémů při apartheidu === [30] => Vrcholem rasové nesnášenlivosti byl pro JAR rok 1948, kdy tehdejší apartheidní [[politický režim|režim]] rozdělil společnost do uzavřených [[komunita|komunit]] bez jakékoli možnosti společného soužití. [31] => [32] => Po volebním úspěchu Afrikánci použili apartheid jako východisko ze svého zbídačeného stavu po prohrané jihoafrické válce a k vyjádření odporu vůči britským Jihoafričanům, anglikánství a jejich celkové nadřazenosti. Byla to však také příležitost vyrovnat se s domorodým obyvatelstvem, které díky své početní převaze představovalo pro dominantní bělošskou menšinu hrozbu. [33] => Základní ideologií tohoto režimu bylo vytvoření tzv. volku – vyvoleného [[národ]]a, který v Africe musí přežít. K dosáhnutí takového cíle tak bylo nutné, aby společnost žila odděleně. Tehdejší režim k tomuto oddělení přistoupil ve víře, že celá jihoafrická komunita je natolik kulturně odlišná, že nemůže žít pohromadě. Stát každému jednotlivci přidělil jeho etnickou identitu i národnost, včetně politického, ekonomického a sociálního statusu, jenž mu zůstal připsán na celý život v závislosti na jeho původu a barvě pleti. Stát určoval, s kým se jednotlivé komunity mohou stýkat, kde mohou pracovat nebo s kým mohou uzavírat [[manželství]]. [34] => [35] => === Apartheidní segregační politika === [36] => Mezi lety 1950 a 1962 byly v Jižní Africe přijaty nejrozsáhlejší apartheidní zákony, jejichž zavedení znamenalo upevnění mocenských pozic bělošské [[menšina|minority]] a zároveň byla výrazně omezena práva a životy ostatních obyvatel země.BYRNES, Rita M. South Africa : a country study [online]. Washington : GPO, 1996 [cit. 2010-03-17]. Legislative Implementation of Apartheid, s. Dostupné z WWW: Jedním z pilířů apartheidní vládní politiky byl zákon o registraci obyvatelstva, který rozdělil celou jihoafrickou společnost do tří [[populace|populačních]] skupin: na bělošské, barevné a domorodé obyvatelstvo. Toto pořadí také určovalo jejich postavení ve společnosti a množství práv. [37] => [38] => Druhým významným pilířem apartheidu byl zákon o skupinových oblastech, který všem jihoafrickým občanům předepisoval, kde smějí žít. K tomuto účelu byly vybudovány tzv. [[bantustan]]y, speciální samosprávná území na [[periferie (urbanismus)|periferiích]] měst, které se po více než třicet let staly domovem pro milióny černošských a domorodých obyvatel. [39] => [40] => Svou politiku vláda obhajovala a předkládala svým lidem jako krok, který znamená dobro pro všechny obyvatele JAR, jejichž společné soužití by údajně zpomalovalo bílé v jejich rozvoji a černé demoralizovalo. Faktickým cílem apartheidu však bylo upevnit a stabilizovat afrikánskou moc. Toho bylo dosáhnuto nejen pokrytím celé sítě [[instituce|institucí]] a organizací v oblasti politiky, kultury, ekonomiky a vzdělání, ale také vysokou mírou [[korupce]] v celé zemi. [41] => [42] => === Konec apartheidu === [43] => [[Soubor:Flag of South Africa.svg|náhled|Barevná vlajka, kterou Jihoafrická republika přijala jako symbol konce apartheidu]] [44] => Začátkem [[1970–1979|sedmdesátých let]] došlo ve fungování apartheidu k velkým trhlinám především v důsledku velkého odporu obyvatel, nesouhlasících s rozdělením země na oddělené domoviny. Do roku 1980 došlo k výraznému přesídlení více než tří miliónů černých Jihoafričanů, což výrazně ovlivnilo [[demografie|demografickou]] situaci v celé zemi. [45] => [46] => Znepokojení z porušování lidských práv v JAR ze strany mezinárodního společenství způsobilo tlak na tamější vládu, která byla v důsledku nepříznivých vnitropolitických událostí nucena provést určité reformy. Jednou z nejvýznamnějších byla změna [[ústava|ústavy]], která zaručovala účast v parlamentu barevným a původním obyvatelům, tedy těm, kteří donedávna neměli žádná [[politická práva]]. Tento akt však měl v plánu jen uklidnit mezinárodní společenství a nikoli zaručit těmto minoritám skutečný podíl na moci. [47] => [48] => Následovalo tak období nebývalého násilí, které přetrvalo až do let devadesátých, kdy došlo ke zrušení většiny apartheidních zákonů. S propuštěním [[Nelson Mandela|Nelsona Mandely]] z vězení a jeho zvolením na post [[prezident]]a skončila éra apartheidu jako oficiální státní politiky Jihoafrické republiky.{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Apartheid [50] => | periodikum = History [51] => | datum vydání = 2010-10-07 [52] => | url = https://www.history.com/topics/africa/apartheid [53] => | jazyk = anglicky [54] => }} [55] => [56] => === Vývoj po oficiálním konci apartheidu a přetrvávající nerovnost === [57] => Ačkoliv byly se zvolením Nelsona Mandely na post prezidenta zrušeny všechny apartheidní zákony, jeho důsledky v podobě rozdělené společnosti a [[Sociální nerovnost|sociální]] a [[Ekonomická nerovnost|ekonomické nerovnosti]] v mnoha ohledech přetrvají dodnes a jsou předmětem politických a společenských sporů.{{Citace elektronického periodika [58] => | příjmení = Serino [59] => | jméno = Kenichi [60] => | titul = How Apartheid Haunts a New Generation of South Africans [61] => | periodikum = [[The Atlantic]] [62] => | datum vydání = 2016-09-21 [63] => | url = https://www.theatlantic.com/international/archive/2016/09/south-africa-apartheid-mandela-born-free-university/500747/ [64] => | jazyk = anglicky [65] => }}{{Citace elektronického periodika [66] => | příjmení = Smith [67] => | jméno = David [68] => | titul = South Africa still a chronically racially divided nation, finds survey [69] => | periodikum = [[The Guardian]] [70] => | datum vydání = 2012-12-06 [71] => | url = https://www.theguardian.com/world/2012/dec/06/south-africa-racially-divided-survey [72] => | jazyk = anglicky [73] => }} [74] => [75] => Jihoafrická republika musela po pádu apartheidu projít rozsáhlou socioekonomickou [[Ekonomická transformace|transformací]], přirovnávanou k transformaci [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] po [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunismu]] nebo evropských zemí po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Došlo k přestavbě ekonomiky, která byla dosud v důsledku mezinárodní izolace závislá na [[Těžební průmysl|těžebním průmyslu]], a větší orientaci na [[zemědělství]], [[Cestovní ruch|turismus]] a [[terciární sektor]] obecně po vzoru [[Západní svět|západních]] [[Tržní ekonomika|tržních ekonomik]]. To sice mělo za výsledek každoroční až 3,5% [[Hospodářský růst|ekonomický růst]] mezi lety 1998 až 2008, tj. do doby před začátkem [[Velká recese|celosvětové finanční krize]], a vznik dosud neexistující černošské [[Střední společenská třída|střední třídy]], současně to ale přineslo ještě větší [[Ekonomická nerovnost|rozevírání nůžek]] v už tak velmi ekonomicky rozdělené jihoafrické společnosti.{{Citace elektronického periodika [76] => | příjmení = Goodman [77] => | jméno = Peter S. [78] => | titul = End of Apartheid in South Africa? Not in Economic Terms [79] => | periodikum = [[The New York Times]] [80] => | datum vydání = 2017-10-24 [81] => | url = https://www.nytimes.com/2017/10/24/business/south-africa-economy-apartheid.html [82] => | jazyk = anglicky [83] => }} Pro představu, dle analýzy [[Stellenbosch University|Stellenbošské univerzity]] z roku 2016 vlastnilo 10 % Jihoafričanů (převážně jen bělochů, v minulosti ekonomicky zvýhodňovaných v rámci apartheidu) 90 % národního bohatství. Naopak 80 % Jihoafričanů (v naprosté většině černoši včetně původních obyvatel) nevlastnilo skoro nic. Zbytek tvořila diverzifikovaná střední třída.{{Citace elektronické monografie [84] => | příjmení = Orthofer [85] => | jméno = Anna [86] => | titul = Wealth Inequality in South Africa: Insights from Survey and Tax Data [87] => | url = http://www.redi3x3.org/sites/default/files/Orthofer%202016%20REDI3x3%20Working%20Paper%2015%20-%20Wealth%20inequality.pdf [88] => | datum vydání = 2016 [89] => | vydavatel = Stellenbosch University [90] => | jazyk = anglicky [91] => }} [92] => [93] => Tato nerovnost se promítala i do majetkových práv, kdy i přes oficiální konec apartheidu vlastnilo těsně po jeho zrušení 80 % pozemků a půdy bělošské obyvatelstvo, které nicméně představuje zhruba jen 9 % z celé jihoafrické populace.{{Citace elektronického periodika [94] => | příjmení = Jones [95] => | jméno = Rachel [96] => | titul = Apartheid ended 29 years ago. How has South Africa changed? [97] => | periodikum = [[National Geographic Magazine|National Geographic]] [98] => | datum vydání = 2019-04-26 [99] => | url = https://www.nationalgeographic.com/culture/2019/04/how-south-africa-changed-since-apartheid-born-free-generation/ [100] => | jazyk = anglicky [101] => }} Pokus o [[Restituce|restituční]] navrácení této půdy, která byla černošskému a původnímu obyvatelstvu v rámci apartheidní politiky odebrána, zejména zemědělských farem, na nichž [[Ekonomika Jihoafrické republiky|jihoafrická ekonomika]] v mnoha ohledech stojí, se v rámci [[Pozemková reforma|pozemkové reformy]] snažila od devadesátých let řešit tamní vláda formou odkoupení a následného převedení do státního majetkového fondu. Vládní [[audit]] z roku 2017 nicméně ukázal, že tato strategie založená na dobrovolném prodeji skončila fiaskem, protože podíl půdy vlastněné bělochy se během dvou dekád snížil zcela minimálně z 80 % na 72 %.{{Citace elektronického periodika [102] => | příjmení = Morton [103] => | jméno = Victor [104] => | titul = South Africa begins seizing white-owned farms in land redistribution program [105] => | periodikum = [[The Washington Times]] [106] => | datum vydání = 2018-08-20 [107] => | url = https://www.washingtontimes.com/news/2018/aug/20/south-africa-begins-seizing-white-owned-farms/ [108] => | jazyk = anglicky [109] => }} V roce 2018 tak parlament schválil zákon, na základě něhož by bylo možné bez náhrady [[Znárodnění|vyvlastnit]] ty pozemky, které byly během apartheidu prokazatelně ukradeny nebo zabrány černošskému a původnímu obyvatelstvu.{{Citace elektronického periodika [110] => | příjmení = Osborne [111] => | jméno = Samuel [112] => | titul = South Africa votes through motion that could lead to seizure of land from white farmers without compensation [113] => | periodikum = [[The Independent]] [114] => | datum vydání = 2018-03-01 [115] => | url = https://www.independent.co.uk/news/world/africa/south-africa-white-farms-land-seizure-anc-race-relations-a8234461.html [116] => | jazyk = anglicky [117] => }} [118] => [119] => Apartheidní politika se po svém oficiálním konci nepřestala promítat ani ve [[Vzdělanostní nerovnost|vzdělávacím systému]]. Během ní byly segregované školy pro bělochy záměrně více financovány než ty pro černochy, což se výrazně promítlo na nízkém stavu kvality škol ve většinově chudých černošských oblastech a nízkém podílu černochů dosahujících [[Univerzita|univerzitního]] vzdělání. Vláda se proto i s ohledem na vysokou ekonomickou nerovnost rozhodla ve snaze narovnat podmínky pro zavedení [[afirmativní akce]] po vzoru [[Spojené státy americké|Spojených států]]. [120] => [121] => == Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu == [122] => [[Soubor:ICSPCA-members.PNG|náhled|vpravo|400px|'''Smluvní státy Mezinárodní úmluvy o potlačení a trestání zločinu apartheidu''':
tmavě zelená – státy, které úmluvu [[Ratifikace|ratifikovaly]],
světle zelená – státy, které úmluvu uznaly, ale neratifikovaly]] [123] => Apartheid je za [[zločin proti lidskosti]] považován Mezinárodní úmluvou o potlačení a trestání zločinu apartheidu z roku 1973,{{Citace právního předpisu | typ = vyhláška | číslo = 116/1976 Sb. | název = Vyhláška ministra zahraničních věcí o Mezinárodní úmluvě o potlačení a trestání zločinu apartheidu | vydání = 16. srpna 1976 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1976-116 | datum přístupu = 2014-05-30}} jež byla přijata na popud [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a [[Guinea|Guiney]] a jejímiž signatáři se staly převážně země [[východní blok|Východního bloku]] a [[socialistický stát|socialistické]] a [[Rozvojová země|rozvojové státy]]. Zločin apartheidu úmluva definuje jako nelidské činy páchané s cílem vytvořit a upevnit nadvládu jedné rasové skupiny osob nad jakoukoli jinou rasovou skupinou osob a systematicky tyto skupiny utlačovat. Za nelidské činy, které – pokud jsou páchány s takovým cílem, naplňují pojem zločinu „apartheidu“, se považují jednání, jako jsou zavraždění příslušníků rasové skupiny, způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy příslušníkům rasové skupiny, omezení jejich svobody nebo důstojnosti nebo jejich mučení, svévolné uvěznění, nezákonné žalářování, úmyslné vytváření životních podmínek zaměřených k dosažení jejich částečné nebo úplné fyzické likvidace a další jednání, jejich podrobný výčet úmluva obsahuje ve svém článku II.{{Citace monografie | příjmení = Jelínek | jméno = Jiří | spoluautoři = a kol. | titul = Trestní právo hmotné | vydavatel = Leges | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 968 | strany = 916–917 | isbn = 978-80-87576-64-9}} [124] => [125] => Smluvní státy této úmluvy se zavázaly přijmout legislativní opatření nezbytná k potlačení, jakož i k zabránění jakémukoliv povzbuzování ke zločinu apartheidu a k potrestání osob, které se takového zločinu dopustí a přijmout opatření ke stíhání, souzení a trestání osob, které jsou za zločiny apartheidu odpovědné nebo jsou z něj obviněné. [126] => [127] => == Odkazy == [128] => === Reference === [129] => [130] => [131] => === Literatura === [132] => [133] => * TOMKO, Ján. Boj za odstránenie rasovej diskriminácie a apartheidu z hľadiska medzinárodného práva. Bratislava: VEDA, 1980. 216 s. [134] => * {{Citace monografie | příjmení = Horáková| jméno = Hana| titul = Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe| vydavatel = Gaudeamus| místo = Hradec Králové| rok = 2007| isbn = 978-80-7041-836-9}} [135] => * {{Citace monografie | příjmení = Zimák | jméno = Alexandr | titul = Jihoafrická republika | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-7277-184-1}} [136] => * Federal Research Division. ''South Africa – a country study''. [[Knihovna Kongresu]], 1996. (anglicky) [137] => * Louw, P. Eric. ''The Rise, Fall and Legacy of Apartheid''. Praeger, 2004. (anglicky) [138] => * Meredith, Martin. ''The State of Africa''. The Free Press, 2005. (anglicky) [139] => [140] => === Externí odkazy === [141] => * {{Commonscat}} [142] => * {{Wikislovník|heslo=apartheid}} [143] => * [https://web.archive.org/web/20150201001935/http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-apartheid.pdf Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu] [144] => [145] => {{Mezinárodní humanitární právo}} [146] => {{Autoritní data}} [147] => [148] => [[Kategorie:Dějiny Jihoafrické republiky]] [149] => [[Kategorie:Zločiny proti lidskosti]] [150] => [[Kategorie:Rasová diskriminace]] [] => )
good wiki

Apartheid

Apartheid je označení pro politiku rasové segregace zejména v kontextu bývalého uspořádání na jihu Afriky. Výraz pochází z afrikánštiny a znamená „oddělení“ či „odloučení“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jihoafrická republika','Sovětský svaz','Ekonomická nerovnost','Nelson Mandela','bantustan','Politická strana','Trestní zákoník (Česko, 2009)','Znárodnění','Tržní ekonomika','Střední společenská třída','Frederik Willem de Klerk','zemědělství'

Bantustan

Zemědělství

Zemědělství je významnou odvětvím lidské činnosti, které se zabývá pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat.

Znárodnění