Array ( [0] => 14660298 [id] => 14660298 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Arabština [uri] => Arabština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Arabština ''(العربية, Al-ʿarabíja)'' [2] => | rozšíření = [3] => {{Vlajka a název|Alžírsko}}
[4] => {{Vlajka a název|Bahrajn}}
[5] => {{Vlajka a název|Čad}}
[6] => {{Vlajka a název|Džibutsko}}
[7] => {{Vlajka a název|Egypt}}
[8] => {{Vlajka a název|Eritrea}}
[9] => {{Vlajka a název|Irák}}
[10] => {{Vlajka a název|Írán}}
[11] => {{Vlajka a název|Izrael}}
[12] => {{Vlajka a název|Jemen}}
[13] => {{Vlajka a název|Jordánsko}}
[14] => {{Vlajka a název|Kamerun}}
[15] => {{Vlajka a název|Katar}}
[16] => {{Vlajka a název|Keňa}}
[17] => {{Vlajka a název|Komory}}
[18] => {{Vlajka a název|Kuvajt}}
[19] => {{Vlajka a název|Kypr}}
[20] => {{Vlajka a název|Libanon}}
[21] => {{Vlajka a název|Libye}}
[22] => {{Vlajka a název|Mali}}
[23] => {{Vlajka a název|Maroko}}
[24] => {{Vlajka a název|Mauritánie}}
[25] => {{Vlajka a název|Niger}}
[26] => {{Vlajka a název|Nigérie}}
[27] => {{Vlajka a název|Omán}}
[28] => {{Flagicon|Palestina}} [[Palestinská autonomie]]
[29] => {{Vlajka a název|Saúdská Arábie}}
[30] => {{Vlajka a název|Somálsko}}
[31] => {{Vlajka a název|Spojené arabské emiráty}}
[32] => {{Vlajka a název|Súdán}}
[33] => {{Vlajka a název|Sýrie}}
[34] => {{Vlajka a název|Tanzanie}}
[35] => {{Vlajka a název|Tunisko}}
[36] => {{Vlajka a název|Turecko}} [37] => | mluvčích = [38] => * 250 miliónů [39] => * jako [[liturgický jazyk]] více než 1 miliarda [40] => | klasifikace = [41] => * [[Afroasijské jazyky]] [42] => ** [[Semitské jazyky]] [43] => | písmo = [[Arabské písmo]] [44] => | úřední jazyk = [45] => {{Vlajka a název|Alžírsko}}
[46] => {{Vlajka a název|Bahrajn}}
[47] => {{Vlajka a název|Čad}}
[48] => {{Vlajka a název|Džibutsko}}
[49] => {{Vlajka a název|Egypt}}
[50] => {{Vlajka a název|Eritrea}}
[51] => {{Vlajka a název|Irák}}
[52] => {{Vlajka a název|Izrael}}
[53] => {{Vlajka a název|Jemen}}
[54] => {{Vlajka a název|Jordánsko}}
[55] => {{Vlajka a název|Katar}}
[56] => {{Vlajka a název|Komory}}
[57] => {{Vlajka a název|Kuvajt}}
[58] => {{Vlajka a název|Libanon}}
[59] => {{Vlajka a název|Libye}}
[60] => {{Vlajka a název|Mali}}
[61] => {{Vlajka a název|Maroko}}
[62] => {{Vlajka a název|Mauritánie}}
[63] => {{Vlajka a název|Omán}}
[64] => {{Flagicon|Palestina}} [[Palestinská autonomie]]
[65] => {{Vlajka a název|Saúdská Arábie}}
[66] => {{Vlajka a název|Somálsko}}
[67] => {{Vlajka a název|Spojené arabské emiráty}}
[68] => {{Vlajka a název|Súdán}}
[69] => {{Vlajka a název|Sýrie}}
[70] => {{Vlajka a název|Tunisko}}
[71] => také jeden ze 6 jazyků [[Organizace spojených národů|OSN]] [72] => | mapa rozšíření = Arabic Dispersion.svg [73] => | regulátor = [74] => jazyk [[Korán]]u [75] => | ISO6391 = ar [76] => | ISO6392B = ara [77] => | ISO6392T = ara [78] => | SIL = různé [79] => }} [80] => '''Arabština''' ({{vjazyce2|ar|اللُّغَة الْعَرَبِيَّة‎}}, ''al-lugha al-ʿarabíja'') je [[Semitské jazyky|semitský]] [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]]. Existují značné rozdíly mezi spisovnou arabštinou a regionálními hovorovými jazyky (např. egyptskou, syrskou, iráckou, marockou hovorovou arabštinou). Spisovná arabština se jen málo liší od jazyka [[Korán]]u, ale aktivně ji ovládají pouze vzdělanci. V jednotlivých hovorových jazycích se objevují podobné odstředivé tendence, jaké odpoutaly [[románské jazyky]] od kdysi jednotné [[Latina|latiny]]. Na rozdíl od románských jazyků se však rozdíly jen v malé míře projevují v psané formě jazyka, a to přestože někteří spisovatelé píší v regionálních variantách. Důvodů je několik – arabské písmo nezachytí změny v krátkých samohláskách, pozměněné souhlásky si zase ponechávají původní zápis (např. znak ج, běžně přepisovaný a čtený jako [dž], se v [[Egypt]]ě vyslovuje [g], ale píše se pořád stejně). [81] => [82] => == Historie == [83] => Nejstarší nápisy pocházejí ze [[4. století]]. [[Klasická arabština]] je dochována ve staroarabské poezii (6.–7. století) a v [[Korán]]u (7. století). Od 8. století dochází k upevnění gramatických pravidel. Stala se úředním a literárním jazykem na celém Araby dobytém území, používali ji i příslušníci jiných národů, kteří od Arabů přejali [[islám]] ([[Turci]], [[Peršané]] aj.). Kromě poezie zahrnuje [[klasická arabská literatura]] také řadu děl naučných (historických, geografických, lékařských, filozofických aj.). Díky arabským překladům přežilo evropský středověk nejedno dílo antických autorů. Od 19. století se modernizuje slovní zásoba, zjednodušuje se styl i skladba a vzniká moderní spisovná arabština. Rozdíly oproti arabštině klasické však nejsou příliš velké. [84] => [85] => '''Příklady''' '''slov''', která byla '''převzata''' '''z''' '''arabštiny''': [86] => [87] => alkohol, algebra, algoritmus, admirál, arzenál, baldachýn, elixír, estragon, jasmín, havárie, káva, magazín, matrace, sofa, sirup, šafrán, šach, vezír (ministr), zenit, žirafa. [88] => [89] => == Gramatika == [90] => === Podstatná jména === [91] => Arabština je [[flektivní jazyk]], což znamená, že ohýbá slova pomocí předpon, přípon a zejména změnami uvnitř kmene, v indoevropských jazycích nepříliš obvyklými. Podstatná a přídavná jména rozlišují tři pády: nominativ (pro podmět), genitiv (pro všechny předložky a přivlastňování) a akuzativ (pro předmět). Dále jsou v arabštině dva rody – [[Jmenný rod|mužský]] a [[Jmenný rod|ženský]] – a tři čísla – [[Jednotné číslo|singulár]], [[Dvojné číslo|duál]] a [[Množné číslo|plurál]] (někdy i [[paukál]]). [92] => [93] => Skloňování se liší podle toho, zda je podstatné jméno neurčité (beze členu), určité (se členem al) nebo konstruktivní, tato forma se používá například při připojení přivlastňovacího zájmena, například.: bajt-un – (nějaký) dům; al-bajtu – (ten dům); bajtu-há – (její dům) nebo bajtu radžulin – dům muže atd. Určitý člen je al- před slovem začínajícím na tzv. lunární písmena se čte normálně l (např. al-qamaru – Měsíc), ale před tzv. solárními písmeny (tato písmena se vyslovují většinou špičkou jazyka) se namísto písmene l dané počáteční písmeno (např. aš-šamsu – Slunce). [94] => [95] => Existuje několik vzorů pro skloňování v jednotném a množném čísle (podle toho, jakou mají koncovku). [96] => [97] => * Ve dvojném čísle končí slovo vždy v nominativu -áni a v akuzativu nebo genitivu -ajni, v konstruktivní formě pak -á a -aj. [98] => * V singuláru nebo plurálu může slovo končit -un, pak je v akuzativu -an a v genitivu -in. S určitým členem zmizí -n a v konstruktivní formě zmizí -n také. [99] => * V singuláru i v plurálu najdeme slova, která již v nominativu v neurčité formě končí jen -u, pak je akuzativ i genitiv -a. V určité formě i konstruktivní se chová jako předchozí vzor a končí v nominativu -u, v akuzativu -a a v genitivu -i. [100] => * Najdeme v singuláru i v plurálu slova končící v nominativu, neurčité formě na -an. Taková pak v určité a konstruktivní formě mají koncovku -á a jinak se v pádech nemění. [101] => * Co se týče podstatných jmen s koncovkou v neurčité formě, nominativu -in (například qāḍin). Tato pak mají v určité a konstruktivní formě koncovku -í (qāḍí). V neurčitém akuzativu mají -ijan (qāḍijan) a v konstruktivním akuzativu -ija (qāḍija), jinak se nemění. [102] => * Pouze v mužském plurálu se setkáme se speciální koncovkou -úna v nominativu (v neurčité i určité formě). Tato slova pak končí v akuzativu i genitivu -ína (v neurčité i určité formě). A v konstruktivní formě zbudou pak koncovky -ú (nominativ) a -í (akuzativ a genitiv). [103] => * Spousta plurálů v ženském rodě končí koncovkou -átun v nominativu, pak je koncovka v genitivu i v akuzativu -átin. V určité a konstruktivní formě -átu a -áti. [104] => [105] => V tabulkách vidíte příklady skloňování. [106] => {| class="wikitable" [107] => |+ [108] => Skloňování كِتَاب (kitáb) – kniha [109] => ! colspan="4" |Jednotné číslo (singulár) [110] => |- [111] => ! [112] => !Neurčitý [113] => !Určitý [114] => !Konstruktivní [115] => |- [116] => |Nominativ [117] => |كِتَابٌ [118] => (kitábun) [119] => |الْكِتَابُ [120] => (al-kitábu) [121] => |كِتَابُ [122] => (kitábu) [123] => |- [124] => |Akuzativ [125] => |كِتَابًا [126] => (kitában) [127] => |الْكِتَابَ [128] => (al-kitába) [129] => |كِتَابَ [130] => (kitába) [131] => |- [132] => |Genitiv [133] => |كِتَابٍ [134] => (kitábin) [135] => |الْكِتَابِ [136] => (al-kitábi) [137] => |كِتَابِ [138] => (kitábi) [139] => |- [140] => ! colspan="4" |Dvojné číslo (duál) [141] => |- [142] => ! [143] => !Neurčitý [144] => !Určitý [145] => !Konstruktivní [146] => |- [147] => |Nominativ [148] => |كِتَابَانِ [149] => (kitábáni) [150] => |الْكِتَابَانِ [151] => (al-kitábáni) [152] => |كِتَابَا [153] => (kitábá) [154] => |- [155] => |Akuzativ [156] => |كِتَابَيْنِ [157] => (kitábajni) [158] => |الْكِتَابَيْنِ [159] => (al-kitábajni) [160] => |كِتَابَيْ [161] => (kitábaj) [162] => |- [163] => |Genitiv [164] => |كِتَابَيْنِ [165] => (kitábajni) [166] => |الْكِتَابَيْنِ [167] => (al-kitábajni) [168] => |كِتَابَيْ [169] => (kitábaj) [170] => |- [171] => ! colspan="4" |Množné číslo (plurál) [172] => |- [173] => ! [174] => !Neurčitý [175] => !Určitý [176] => !Konstruktivní [177] => |- [178] => |Nominativ [179] => |كُتُبٌ [180] => (kutubun) [181] => |الْكُتُبُ [182] => (al-kutubu) [183] => |كُتُبُ [184] => (kutubu) [185] => |- [186] => |Akuzativ [187] => |كُتُبًا [188] => (kutuban) [189] => |الْكُتُبَ [190] => (al-kutuba) [191] => |كُتُبَ [192] => (kutuba) [193] => |- [194] => |Genitiv [195] => |كُتُبٍ [196] => (kutubin) [197] => |الْكُتُبِ [198] => (al-kutubi) [199] => |كُتُبِ [200] => (kutubi) [201] => |} [202] => U jednoho druhu podstatných jmen se lze setkat i s dalším číslem, tzv. [[paukál]]em, a to u [[Podstatná jména hromadná|podstatných jmen hromadných]]. Například slovo meloun je v arabštině hromadné a má rovnou 5 čísel. [203] => {| class="wikitable" [204] => |+Meloun (baṭṭīḵ) – čísla [205] => !Číslo [206] => !Vznik [207] => !V arabštině [208] => !Význam [209] => |- [210] => |([[Podstatná jména hromadná|hromadné]]) [211] => |Základní forma [212] => |بِطِّيخٌ (baṭṭíḵ-un) [213] => |Melouny hromadně [214] => |- [215] => |([[Jednotné číslo|singulár]]) [216] => |baṭṭíḵ + at [217] => |بِطِّيخَةٌ‎‎ (baṭṭíḵat-un) [218] => |1 meloun [219] => |- [220] => |([[Dvojné číslo|duál]]) [221] => |baṭṭíḵat + āni [222] => |بِطِّيخَتَانِ‎‎ (baṭṭíḵatáni) [223] => |2 melouny [224] => |- [225] => |([[paukál]]) [226] => |at – át (jako plurál ženského rodu s at) [227] => |بَطِّيخَاتٌ (baṭṭíḵát-un) [228] => |Malý počet melounů (3–10) [229] => |- [230] => |([[Množné číslo|plurál]]) [231] => |Plurál vzniklý změnami samohlásek [232] => |بَطَاطِيخُ (baṭáṭíḵ-u) [233] => |Více melounů [234] => |} [235] => [236] => === Přídavná jména === [237] => Podle stejných vzorů jako podstatná jména se dají zařadit a skloňovat i přídavná jména. Přídavná jména stojí vždy za podstatným jménem a přizpůsobují se mu rodem, číslem i členem. Většina přídavných jmen vytváří mužský plurál buďto nepravidelně, nebo koncovkou v nominativu -úna. Ženský rod se tvoří většinou koncovkou v nominativu -atun (neformálně bez koncovky též -ah) a ženský plurál koncovkou -átun. Například velká budova, kde budova je arabsky v ženském rodě, by byla arabsky بِنَايَةٌ كَبِيرَةٌ – binájatun kabíratun. Ale například modrý (ʾazraq-u) je podle jednoho vzoru, kde ženský rod (modrá) je زَرْقَاءُ (zarqáʾ-u) a množné číslo je زُرْقٌ (zurq-un). Například modrá obloha, kde obloha je arabsky v ženském rodě, bude arabsky السَّمَاءُ الزَّرْقَاءُ – as-samáʾu (a)z-zarqáʾu. Podle tohoto vzoru se tvoří většina barev (ʾaḥmar-u, ḥamráʾ-u, ḥumr-un atd.). Nutno zmínit, že to, co se nazývá plurál u přídavných jmen, se používá pouze pro popsání lidí (například ʿāmilúna džududun – noví pracovníci), při popisování neživého podstatného jména nebo zvířete v plurálu se používá u přídavných jmen ženský rod (například ʾqlámun džadídatun – nové propisky). Někdy bývá plurál stejný v mužském i ženském rodě, např. džadíd (mužský rod), džadídah (ženský rod), džudud (plurál v obou rodech) [238] => {| class="wikitable" [239] => |+ [240] => Skloňování جَدِيد (džadíd) – nový [241] => ! colspan="5" |Jednotné číslo (singulár) [242] => |- [243] => ! [244] => ! colspan="2" |Mužský rod [245] => ! colspan="2" |Ženský rod [246] => |- [247] => ! [248] => !Neurčitý [249] => !Určitý [250] => !Neurčitý [251] => !Určitý [252] => |- [253] => |Nominativ [254] => |جَدِيدٌ [255] => (džadídun) [256] => |الْجَدِيدُ [257] => (al-džadídu) [258] => |جَدِيدَةٌ [259] => (džadídatun) [260] => |الْجَدِيدَةُ [261] => (al-džadídatu) [262] => |- [263] => |Akuzativ [264] => |جَدِيدًا [265] => (džadídan) [266] => |الْجَدِيدَ [267] => (al-džadída) [268] => |جَدِيدَةً [269] => (džadídatan) [270] => |الْجَدِيدَةَ [271] => (al-džadídata) [272] => |- [273] => |Genitiv [274] => |جَدِيدٍ [275] => (džadídin) [276] => |الْجَدِيدِ [277] => (al-džadídi) [278] => |جَدِيدَةٍ [279] => (džadídatin) [280] => |الْجَدِيدَةِ [281] => (al-džadídati) [282] => |- [283] => ! colspan="5" |Dvojné číslo (duál) [284] => |- [285] => ! [286] => ! colspan="2" |Mužský rod [287] => ! colspan="2" |Ženský rod [288] => |- [289] => ! [290] => !Neurčitý [291] => !Určitý [292] => !Neurčitý [293] => !Určitý [294] => |- [295] => |Nominativ [296] => |جَدِيدَانِ [297] => (džadídáni) [298] => |الْجَدِيدَانِ [299] => (al-džadídáni) [300] => |جَدِيدَتَانِ [301] => (džadídatáni) [302] => |الْجَدِيدَتَانِ [303] => (al-džadídatáni) [304] => |- [305] => |Akuzativ [306] => |جَدِيدَيْنِ [307] => (džadídajni) [308] => |الْجَدِيدَيْنِ [309] => (al-džadídajni) [310] => |جَدِيدَتَيْنِ [311] => (džadídatajni) [312] => |الْجَدِيدَتَيْنِ [313] => (al-džadídatajni) [314] => |- [315] => |Genitiv [316] => |جَدِيدَيْنِ [317] => (džadídajni) [318] => |الْجَدِيدَيْنِ [319] => (al-džadídajni) [320] => |جَدِيدَتَيْنِ [321] => (džadídatajni) [322] => |الْجَدِيدَتَيْنِ [323] => (al-džadídatajni) [324] => |- [325] => ! colspan="5" |Množné číslo (plurál) [326] => |- [327] => ! [328] => ! colspan="2" |Mužský rod [329] => ! colspan="2" |Ženský rod [330] => |- [331] => ! [332] => !Neurčitý [333] => !Určitý [334] => !Neurčitý [335] => !Určitý [336] => |- [337] => |Nominativ [338] => |جُدُدٌ [339] => (džududun) [340] => |الْجُدُدُ [341] => (al-džududu) [342] => |جُدُدٌ [343] => (džududun) [344] => |الْجُدُدُ [345] => (al-džududu) [346] => |- [347] => |Akuzativ [348] => |جُدُدًا [349] => (džududan) [350] => |الْجُدُدَ [351] => (al-džududa) [352] => |جُدُدًا [353] => (džududan) [354] => |الْجُدُدَ [355] => (al-džududa) [356] => |- [357] => |Genitiv [358] => |جُدُدٍ [359] => (džududin) [360] => |الْجُدُدِ [361] => (al-džududi) [362] => |جُدُدٍ [363] => (džududin) [364] => |الْجُدُدِ [365] => (al-džududi) [366] => |} [367] => {| class="wikitable" [368] => |+ [369] => Skloňování أَزْرَق (ʾazraq) – modrý [370] => ! colspan="5" |Jednotné číslo (singulár) [371] => |- [372] => ! [373] => ! colspan="2" |Mužský rod [374] => ! colspan="2" |Ženský rod [375] => |- [376] => ! [377] => !Neurčitý [378] => !Určitý [379] => !Neurčitý [380] => !Určitý [381] => |- [382] => |Nominativ [383] => |أَزْرَقُ [384] => (ʾazraqu) [385] => |الْأَزْرَقُ [386] => (al-ʾazraqu) [387] => |زَرْقَاءُ [388] => (zarqáʾu) [389] => |الزَّرْقَاءُ [390] => (az-zarqáʾu) [391] => |- [392] => |Akuzativ [393] => |أَزْرَقَ [394] => (ʾazraqa) [395] => |الْأَزْرَقَ [396] => (al-ʾazraqa) [397] => |زَرْقَاءَ [398] => (zarqáʾa) [399] => |الزَّرْقَاءَ [400] => (az-zarqáʾa) [401] => |- [402] => |Genitiv [403] => |أَزْرَقَ [404] => (ʾazraqa) [405] => |الْأَزْرَقِ [406] => (al-ʾazraqi) [407] => |زَرْقَاءَ [408] => (zarqáʾa) [409] => |الزَّرْقَاءِ [410] => (az-zarqáʾi) [411] => |- [412] => ! colspan="5" |Dvojné číslo (duál) [413] => |- [414] => ! [415] => ! colspan="2" |Mužský rod [416] => ! colspan="2" |Ženský rod [417] => |- [418] => ! [419] => !Neurčitý [420] => !Určitý [421] => !Neurčitý [422] => !Určitý [423] => |- [424] => |Nominativ [425] => |أَزْرَقَانِ [426] => (ʾazraqáni) [427] => |الْكِتَابَانِ [428] => (al-ʾazraqáni) [429] => |زَرْقَاوَانِ [430] => (zarqáwáni) [431] => |الزَّرْقَاوَانِ [432] => (az-zarqáwáni) [433] => |- [434] => |Akuzativ [435] => |كِتَابَيْنِ [436] => (ʾazraqajni) [437] => |الْكِتَابَيْنِ [438] => (al-ʾazraqajni) [439] => |زَرْقَاوَيْنِ [440] => (zarqáwajni) [441] => |الزَّرْقَاوَيْنِ [442] => (az-zarqáwajni) [443] => |- [444] => |Genitiv [445] => |كِتَابَيْنِ [446] => (ʾazraqajni) [447] => |الْكِتَابَيْنِ [448] => (al-ʾazraqajni) [449] => |زَرْقَاوَيْنِ [450] => (zarqáwajni) [451] => |الزَّرْقَاوَيْنِ [452] => (az-zarqáwajni) [453] => |- [454] => ! colspan="5" |Množné číslo (plurál) [455] => |- [456] => ! [457] => ! colspan="2" |Mužský rod [458] => ! colspan="2" |Ženský rod [459] => |- [460] => ! [461] => !Neurčitý [462] => !Určitý [463] => !Neurčitý [464] => !Určitý [465] => |- [466] => |Nominativ [467] => |زُرْقٌ [468] => (zurqun) [469] => |الزُّرْقُ [470] => (az-zurqu) [471] => |زُرْقٌ [472] => (zurqun) [473] => |الزُّرْقُ [474] => (az-zurqu) [475] => |- [476] => |Akuzativ [477] => |زُرْقًا [478] => (zurqan) [479] => |الزُّرْقَ [480] => (az-zurqa) [481] => |زُرْقًا [482] => (zurqan) [483] => |الزُّرْقَ [484] => (az-zurqa) [485] => |- [486] => |Genitiv [487] => |زُرْقٍ [488] => (zurqin) [489] => |الزُّرْقِ [490] => (az-zurqi) [491] => |زُرْقٍ [492] => (zurqin) [493] => |الزُّرْقِ [494] => (az-zurqi) [495] => |} [496] => [497] => === Zájmena === [498] => [499] => ==== Osobní ==== [500] => Osobní zájmena mohou stát před slovesem, kde jsou podmětem, nebo mohou stát před dalšími slovesnými druhy, což se většinou překládá se slovesem být: ʾaná ṭabíbun (Já jsem doktor.; dosl. já doktor), hija máhiratun (Ona je chytrá.; dosl. ona chytrá), huwa fí bajti-hi (On je ve svém domě.; dosl. on v domě jeho). [501] => {| class="wikitable" [502] => |+Osobní zájmena v MSA [503] => ! [504] => !1. sg. [505] => !2. sg. [506] => !3. sg. [507] => !2. du. [508] => !3. du. [509] => !1. pl. [510] => !2. pl. [511] => !3. pl. [512] => |- [513] => |Mužský rod [514] => | rowspan="2" | أَنَا‎ [515] => (ʾaná) [516] => |أَنْتَ‎ [517] => (ʾanta) [518] => |هُوَ‎ [519] => (huwa) [520] => | rowspan="2" | أَنْتُمَا‎ [521] => (ʾantumá) [522] => | rowspan="2" | هُمَا [523] => (humá) [524] => | rowspan="2" |نَحْنُ‎ [525] => (naḥnu) [526] => |أَنْتُمْ [527] => (ʾantum) [528] => |هُمْ [529] => (hum) [530] => |- [531] => |Ženský rod [532] => |أَنْتِ‎ (ʾanti) [533] => |هِيَ‎ [534] => (hija) [535] => |أَنْتُنَّ [536] => (ʾantunna) [537] => |هُنَّ [538] => (hunna) [539] => |} [540] => [541] => ==== Přivlastňovací ==== [542] => Přivlastňovací zájmena se musejí vždy napojit za nějaké slovo, buďto za podstatné jméno v jeho konstruktivní formě, kde označují vlastnictví (jadá-hu – jeho ruce), nebo sloveso, kde označují předmět (ʾuḥibbu-ka/-ki – Miluji tě), nebo předložku (la-hum – k nim). Přivlastňovací zájmena ve třetí osobě (-hu, -hum, -hunna, -humá) kromě -há mají ještě jednu formu: -hi, -him, -hinna, -himá. Tato forma se používá, pokud slovo, za které se napojují, končí na samohlásku i/í nebo souhlásku j (například fí-himá – v nich dvou). Přivlastňovací zájmeno v první osobě jednotného čísla (-í) může mít ještě jednu podobu, pokud je napojeno za sloveso, a tou formou je ـنِي (-ní). [543] => {| class="wikitable" [544] => |+Přivlastňovací zájmena v MSA [545] => ! [546] => !1. sg. [547] => !2. sg. [548] => !3. sg. [549] => !2. du. [550] => !3. du. [551] => !1. pl. [552] => !2. pl. [553] => !3. pl. [554] => |- [555] => |Mužský rod [556] => | rowspan="2" | ـي‎ [557] => (-í) [558] => |ـكَ‎ [559] => (-ka) [560] => |ـهُ‎ [561] => (-hu) [562] => | rowspan="2" | ـكُمَا‎ [563] => (-kumá) [564] => | rowspan="2" | ـهُمَا [565] => (-humá) [566] => | rowspan="2" |ـنَا [567] => (-ná) [568] => |ـكُم‎ [569] => (-kum) [570] => |ـهُم‎ [571] => (-hum) [572] => |- [573] => |Ženský rod [574] => |ـكِ [575] => (-ki) [576] => |ـهَا‎ [577] => (-há) [578] => |ـكُنَّ‎ [579] => (-kunna) [580] => |ـهُنَّ‎ [581] => (-hunna) [582] => |} [583] => [584] => === Číslovky === [585] => [586] => nula = صفر = ٠ [587] => [588] => jeden = واحد = ١ [589] => [590] => dva = اثنين = ٢ [591] => [592] => tři = ثلاثة = ٣ [593] => [594] => čtyři = أربعة = ٤ [595] => [596] => pět = خمسة = ٥ [597] => [598] => šest = ستة = ٦ [599] => [600] => sedm = سبعة = ٧ [601] => [602] => osm = ثمانية = ٨ [603] => [604] => devět = تسع = ٩ [605] => [606] => deset = عشرة = ١٠ [607] => [608] => === Slovesa === [609] => Časy má arabština pouze dva (nedokončený a dokončený) a má 3 pády ([[nominativ]], [[genitiv]] a [[akuzativ]]). Lze tedy říct, že arabština je [[vid]]ový jazyk, neboť je založena na protikladu ukončeného a neukončeného děje. [610] => Českému minulému času přibližně odpovídá arabské [[perfektum]], které tvoří pouze jeden způsob ([[indikativ]] – oznamovací způsob). Naproti perfektu je [[imperfektum]] (přibližně český přítomný a budoucí čas). Imperfektum tvoří pět způsobů (indikativ, [[subjunktiv]], apokopát, energikus, [[imperativ]]). [611] => * كَتَبَ (kataba) = napsal (perfektní tvar) [612] => * يَكْتُبُ‎ (jaktubu) = píše (imperfektní tvar) [613] => všimněte si, že kořen '''KTB''' je vždy stejný, nemění se ani zde: [614] => * اُكْتُبْ‎ (uktub) = napiš [615] => * كَاتَبَ (kátib) = píšící [616] => * كَاتَبَ (kátib) = spisovatel [617] => * كُتَّاب (kuttáb) = spisovatelé [618] => * كِتَاب (kitáb) = kniha, psaní [619] => [620] => Kořeny slov jsou v arabštině velmi důležité, neboť se s nimi hodně pracuje. Jiná ukázka (kořen SKN:): [621] => * سَكَنَ (sakana) = bydlel (perfektní tvar) [622] => * يَسْكُنُ‎ (jaskunu) = bydlí (imperfektní tvar) [623] => * سَاكِن (sákin) = bydlící, obyvatel [624] => * سُكّان‎ (sukkán) = obyvatelé [625] => * سَكَن (sakan) = bydliště, bydlení [626] => [627] => Jako základní podoba slovesa se běžně udává 3. osoba singuláru v perfektu. Imperfektum se pak tvoří na základě typu slovesa. V tabulce je vidět ukázka časování. Kromě perfekta a imperfekta existuje ještě imperativ (ten je jen v druhé osobě), subjunktiv – ten se v jednotném čísle odlišuje koncovkou -a namísto -u (např. أَسْكُنَ‎ askuna), v duálu má namísto -áni koncovku -á (např. تَسْكُنَا‎ taskuná) a v plurálu namísto -úna má -ú (např. يَسْكُنُوا‎ jaskunú), v ženském rodě v plurálu -na zůstává a v první osobě plurálu se -u mění na -a. A existuje ještě poslední způsob, jussive, který namísto koncovky -u nemá žádnou koncovku (např. أَسْكُنْ‎ askun), zbylé druhy koncovek se pak změní stejně jako v subjunktivu. Koncovky pro trpný rod jsou úplně stejné, rozdíl je pak v samohláskách uprostřed slova. [628] => [629] => Subjunktiv se používá nejčastěji po částici أَنْ [ʾan] (aby) nebo لَنْ [lan] (zápor sloves v budoucnosti) a celkově ve smyslu „aby“. Například jurīdu ʾan jaʾskuna huná – On tam chce žít (doslova „On chce, aby tam žil)“ [630] => [631] => Jussive se používá například po částici لَمْ [lam] (zápor sloves v minulém čase). Například lam jaskun – Nežil. [632] => {| class="wikitable" [633] => |+Perfektum [634] => ! [635] => !1. sg. [636] => !2. sg. [637] => !3. sg. [638] => !2. du. [639] => !3. du. [640] => !1. pl. [641] => !2. pl. [642] => !3. pl. [643] => |- [644] => |Mužský rod [645] => | rowspan="2" | سَكَنْتُ‎ (sakantu) [646] => |سَكَنْتَ‎ (sakanta) [647] => |سَكَنَ (sakana) [648] => | rowspan="2" | سَكَنْتُمَا‎ (sakantumá) [649] => |سَكَنَا‎ (sakaná) [650] => | rowspan="2" |سَكَنَّا‎ (sakanná) [651] => |سَكَنْتُمْ‎ (sakantum) [652] => |سَكَنُوا‎ (sakanú) [653] => |- [654] => |Ženský rod [655] => |سَكَنْتِ‎ (sakanti) [656] => |سَكَنَتْ‎ (sakanat) [657] => |سَكَنَتَا‎ (sakanatá) [658] => |سَكَنْتُنَّ‎ (sakantunna) [659] => |سَكَنَّ (sakanna) [660] => |} [661] => {| class="wikitable" [662] => |+Imperfektum [663] => ! [664] => !1. sg. [665] => !2. sg. [666] => !3. sg. [667] => !2. du. [668] => !3. du. [669] => !1. pl. [670] => !2. pl. [671] => !3. pl. [672] => |- [673] => |Mužský rod [674] => | rowspan="2" | أَسْكُنُ‎ (ʾaskunu) [675] => |تَسْكُنُ‎ (taskunu) [676] => |يَسْكُنُ‎ (jaskunu) [677] => | rowspan="2" | تَسْكُنَانِ‎ (taskunáni) [678] => |يَسْكُنَانِ‎ (jaskunáni) [679] => | rowspan="2" | نَسْكُنُ‎ (naskunu) [680] => |تَسْكُنُونَ‎ (taskunúna) [681] => |يَسْكُنُونَ‎ (jaskunúna) [682] => |- [683] => |Ženský rod [684] => |تَسْكُنِينَ‎ (taskunína) [685] => |تَسْكُنُ‎ (taskunu) [686] => |تَسْكُنَانِ‎ (taskunáni) [687] => |تَسْكُنَّ‎ (taskunna) [688] => |يَسْكُنَّ‎ (jaskunna) [689] => |} [690] => {| class="wikitable" [691] => |+Imperativ [692] => ! [693] => !2. sg. [694] => !2. du. [695] => !2. pl. [696] => |- [697] => |Mužský rod [698] => |اُسْكُنْ‎ (uskun) [699] => | rowspan="2" | اُسْكُنَا‎ (uskuná) [700] => |اُسْكُنُوا‎ (uskunú) [701] => |- [702] => |Ženský rod [703] => |اُسْكُنِي‎ (uskuní) [704] => |اُسْكُنَّ‎(uskunna) [705] => |} [706] => [707] => V arabštině se rozlišují dva rody – [[Rod mužský|mužský]] a [[Rod ženský|ženský]]. Rodově se mohou lišit podstatná i přídavná jména. Např. „džamíl“ znamená hezký, když přidáme koncovku „-a“ „džamíla“ znamená to hezká. [708] => [709] => Čísla má arabština tři ([[Jednotné číslo|singulár]], [[Dvojné číslo|duál]], [[množné číslo|plurál]]). Duál se tvoří jednoduše koncovkou „-áni“ bez ohledu na rod: [710] => * dars-un = lekce [711] => * dars-áni = dvě lekce [712] => [713] => Množné číslo se dělí na dva typy – vnitřní a vnější. Vnitřní se tvoří samohláskovými změnami uvnitř slova, někdy i souhláskovými. Vnější se tvoří koncovkami podle rodu: [714] => * mudarris-un = učitel [715] => * mudarris-'''úna''' = učitelé [716] => [717] => * tilmídhat-un = žákyně [718] => * tilmídh'''át-un''' = žákyně (plurál) [719] => [720] => == Abeceda a výslovnost == [721] => ''Hlavní článek: [[Arabské písmo]]'' [722] => [[Soubor:Learning Arabic calligraphy.jpg|náhled|vlevo|Ukázka [[Arabské písmo|arabského písma]]]] [723] => [[Soubor:Flag of Saudi Arabia.svg|náhled|vlevo|Vlajka [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]]]] [724] => Arabština používá řadu hlásek, které se v češtině, ani žádném jiném evropském jazyce nevyskytují. Používá např. [[emfatické souhlásky]] t, d, z, s (které mají i svůj neemfatický protějšek). Tyto souhlásky se vyslovují s tzv. emfatickým důrazem – jazyk je při nich lžícovitě prohnut směrem dolů, podobně jako při ruském tvrdém „l“.{{Doplňte zdroj}} Dále má například souhlásku „ʕajn“ – ع, které je asi nejobtížnějším zvukem v arabštině. Vyslovuje se v zadní části dutiny ústní, někdy až v hrdle. Jedná se o [[Znělá faryngální frikativa|znělou farynglální frikativu]]. Jeho neznělý protějšek je „ħaːʔ“ – ح, [[Neznělá faryngální frikativa|neznělá farynglální frikativa]]. Zvláštností ve výslovnosti je určitě také „[[Hamza (arabština)|hamza]]“, neboli hlasový ráz, který se může vyskytovat jak na začátku či uprostřed slova, tak na jeho konci. V arabštině je vnímán jako běžná souhláska a také zapisován. [725] => [726] => Arabské písmo vychází z [[Nabatejci|nabatejské]] varianty [[Kurziva|kurzívy]] [[Aramejština|aramejského]] písma. Arabské písmo je tedy kurzivní, tzn. že nerozlišuje tiskací či psací písmo, a dokonce, jako je tomu ve starých písmech zvykem, ani malá a velká písmena. Ačkoli tedy vychází z původního starosemitského – [[Fénické písmo|fénického písma]] (stejně jako [[hebrejština]] či řecká [[Řecké písmo|alfabeta]] či [[latinka]]), není vůbec podobné evropským písmům (určité podobnosti se ale vyskytují mezi arabským písmem a hebrejskou kurzívou). Píše se zprava doleva a zpravidla se nepíší znaky pro krátké samohlásky. [727] => [728] => Podoba písmen se liší dle jejich postavení ve slově. Každý znak má svou podobu samostatnou, na začátku slova, uprostřed a na konci. Je šest písmen (ا, د, ذ, ر, ز, و), které se neváží, tzn. že sama se dají připojit k předchozímu písmenu, ale nemůže se za ně připojit další písmeno, takže tvoří pouze koncovou a samostatnou formu (např. rá (ر) ve slově noha رجل). Další zvláštností na písmu jsou tzv. ligatury (znaky usnadňující psaní určitých skladeb znaků, v arabštině existuje jediná povinná ligatura, a to lám + alif (lá) – لا) a zvláštní psaní některých vazeb znaků. [729] => [730] => === Souhlásky === [731] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [732] => |+Souhlásky v [[Moderní standardní arabština|Moderní standardní arabštině]] (MSA) [733] => ! colspan="2" rowspan="2" | [734] => ! rowspan="2" | [[Labiální souhláska|Labiála]] [735] => ! rowspan="2" | [[Dentální souhláska|Dentála]] [736] => ! colspan="2" | [[Alveolární souhláska|Alveolára]] [737] => ! rowspan="2" | [[Postalveolární souhláska|Postalalveolára]] [738] => ! rowspan="2" | [[Palatální souhláska|Palatála]] [739] => ! rowspan="2" | [[Velární souhláska|Velára]] [740] => ! rowspan="2" | [[Uvulární souhláska|Uvulára]] [741] => ! rowspan="2" | [[Faryngální souhláska|Faryngála]] [742] => ! rowspan="2" | [[Glotální souhláska|Glotála]] [743] => |- style="font-size: 80%;" [744] => ! prosté [745] => ! emfatické [746] => |- [747] => ! colspan="2" |[[Nazální souhláska|Nazála]] [748] => |[[Bilabiální nazála|m]] [749] => | [750] => |[[Alveolární nazála|n]] [751] => | [752] => | [753] => | [754] => | [755] => | [756] => | [757] => | [758] => |- [759] => ! rowspan="2" |[[Plozivní souhláska|Ploziva]] [760] => !Neznělé [761] => | [762] => | [763] => |[[Neznělá alveolární ploziva|t]] [764] => |[[Faryngalizace|tˤ]] [765] => | [766] => | [767] => |[[Neznělá velární ploziva|k]] [768] => |[[Neznělá uvulární ploziva|q]] [769] => | [770] => |[[Ráz (fonetika)|ʔ]] [771] => |- [772] => !Znělé [773] => |[[Znělá bilabiální ploziva|b]] [774] => | [775] => |[[Znělá alveolární ploziva|d]] [776] => |[[Faryngalizace|dˤ]] [777] => | [778] => | [779] => | [780] => | [781] => | [782] => | [783] => |- [784] => ! rowspan="2" |[[Frikativní souhláska|Frikativa]] [785] => !Neznělé [786] => |[[Neznělá labiodentální frikativa|f]] [787] => |[[Neznělá dentální frikativa|θ]] [788] => |[[Neznělá alveolární frikativa|s]] [789] => |[[Faryngalizace|sˤ]] [790] => |[[Neznělá postalveolární frikativa|ʃ]] [791] => | [792] => | colspan="2" | [[Neznělá velární frikativa|x]] ~ [[Neznělá uvulární frikativa|X]] [793] => |[[Neznělá faryngální frikativa|ħ]] [794] => | [795] => |- [796] => !Znělé [797] => | [798] => |[[Znělá dentální frikativa|ð]] [799] => |[[Znělá alveolární frikativa|z]] [800] => |[[Faryngalizace|ðˤ]] [801] => | [802] => | [803] => | colspan="2" | [[Znělá velární frikativa|ɣ]] ~ [[Znělá uvulární frikativa|ʁ]] [804] => |[[Znělá faryngální frikativa|ʕ]] [805] => |[[Znělá glotální frikativa|ɦ]] [806] => |- [807] => ![[Afrikátní souhláska|Afrikáta]] [808] => !Znělé [809] => | [810] => | [811] => | [812] => | [813] => |[[Znělá postalveolární afrikáta|dʒ]] [814] => | [815] => | [816] => | [817] => | [818] => | [819] => |- [820] => ! colspan="2" |[[Aproximantní souhláska|Approximanta]] [821] => |[[Znělá labiovelární aproximanta|w]] [822] => | [823] => |[[Alveolární laterální aproximanta|l]] [824] => |([[Faryngalizace|ɫ]]) [825] => | [826] => |[[Palatální aproximanta|j]] [827] => | [828] => | [829] => | [830] => | [831] => |- [832] => ! colspan="2" |[[Vibrantní souhláska|Vibranta]] [833] => | [834] => | [835] => |[[Alveolární vibranta|r]] [836] => | [837] => | [838] => | [839] => | [840] => | [841] => | [842] => | [843] => |} [844] => [845] => === Samohlásky === [846] => {| class="wikitable" [847] => |+Samohlásky v MSA [848] => ! rowspan="2" | [849] => ! colspan="2" |Krátké [850] => ! colspan="2" |Dlouhé [851] => |- [852] => !Přední [853] => !Zadní [854] => !Přední [855] => !Zadní [856] => |- style="text-align: center;" [857] => |Uzavřené [858] => | style="text-align: center;" |{{IPA|/i/}} [859] => | style="text-align: center;" |{{IPA|/u/}} [860] => | style="text-align: center;" |{{IPA|/iː/}} [861] => | style="text-align: center;" |{{IPA|/uː/}} [862] => |- style="text-align: center;" [863] => |Otevřené [864] => | style="text-align: center;" colspan="2" |{{IPA|/a/}} [865] => | style="text-align: center;" colspan="2" |{{IPA|/aː/}} [866] => |- style="text-align: center;" [867] => |Dvojhlásky [868] => | colspan="4" |{{IPA|/aw/}}, {{IPA|/aj/}} [869] => |} [870] => [871] => == Užitečné fráze == [872] => [873] => {| class="wikitable" [874] => | '''Arabsky''' [875] => | '''Česky''' [876] => |- [877] => | ''Marhaban! / As-salaamu 'Alaykum!'' || Ahoj! [878] => |- [879] => | ''Sabaahul Al-khayr!'' || Dobré ráno! [880] => |- [881] => | ''Masaa'ul Al-khayr!'' || Dobrý večer! [882] => |- [883] => | ''Tosbehu Ala Khayr!'' || Dobrou noc! (do mužství) [884] => |- [885] => | ''Tosbehina Ala Khayr!'' || Dobrou noc! (do ženství) [886] => |- [887] => | ''Tosbehouna Ala Khayr'' || Dobrou noc! (do skupiny) [888] => |- [889] => | ''Kayfa Haluka?'' || Jak se máš? (do mužství) [890] => |- [891] => | ''Kayfa Haluky?'' || Jak se máš? (do ženství) [892] => |- [893] => | ''Kayfa Halukom?'' || Jak se máš? (do skupiny) [894] => |- [895] => | ''Bekhayr'' || Dobrý (do mužství) [896] => |- [897] => | ''Al-hamdullah'' || Díky bohu [898] => |- [899] => | ''Shokran'' || Děkuji [900] => |- [901] => | ''Afwan'' || Nemáš zač [902] => |- [903] => | ''Asef'' (do mužství), ''Asefah'' (do ženství), ''Asefoon'' (do skupiny) || Promiň [904] => |- [905] => | ''Salam'' (mír), ''Maa Salamah'' (s mírem) || Sbohem [906] => |} [907] => [908] => == Vzorový text == [909] => [[Soubor:Arabic Varieties Map.svg|náhled|300px|Dialekty arabštiny]] [910] => [911] => ===Otče náš (modlitba Páně)=== [912] => {{Vzorový text [913] => |VDLP= [914] => |Komentář= [915] => |Jazyk 1=arabsky [916] => |Text 1=أَبَانَا ٱلَّذِي فِي ٱلسَّمَوَاتِ
لِيَتَقَدَّسِ ٱسْمُكَ
لِيَأْتِ مَلَكُوتُكَ
لِتَكُنْ مَشِيئَتُكَ
كَمَا فِي ٱلسَّمَاءِ كَذٰلِكَ عَلَى ٱلْأَرْضِ
خُبْزَنَا كِفَافَنَا اُعْطِنَا ٱلْيَوْمَ
وَٱغْفِرْ لَنَا ذُنُوبَنَا وَخَطَايَانَا
كَمَا نَحْنُ نَغْفِرُ أَيْضًا لَمَنْ أَخْطَأَ وَأَسَاءَ إِلَيْنَا
وَلَا تُدْخِلْنَا فِي ٱلتَّجْرِبَةِ
وَلٰكِنْ نَجِّنَا مِنَ ٱلشَّرِيرِ
لِأَنَّ لَكَ ٱلْمُلْكَ وَٱلْقُدْرَةَ وَٱلْمَجْدَ إِلَى أَبَدِ ٱلدُّهُورِ
آمِينَ [917] => |Jazyk 2=přepis [918] => |Text 2=ʔbānā llaḏī fī s-samawāti
li-yataqaddasi smuka
li-yaʔti malakūtuka
li-takun mašīʔatuka
kamā fī s-samāʔi kaḏālika fī l-ʔrḍi
ḵubzanā kafāfanā ʔʕṭinā l-yawma
wa-ġfir lanā ḏunūbanā kamā naġfiru naḥnu ʔayḍan la-man ʔḵṭaʕa wa-ʔasāʔa ʔilaynā
wa-lā tudḵilnā fī tajribatin
lākin najjinā mina š-šarīri
li-ʔanna laka l-mulka wa-l-qudrata wa-l-majda ʔilā ʔabadi d-duhūri
ʔāmīna [919] => }} [920] => [921] => {{Vzorový text [922] => |VDLP=ano [923] => |Komentář= [924] => |Jazyk 1=arabsky [925] => |Text 1=يولد جميع الناس أحرارًا ومتساوين في الكرامة والحقوق. وقد وهبوا عقلاً وضميرًا وعليهم أن يعامل بعضهم بعضًا بروح الإخاء. [926] => |Jazyk 2=přepis [927] => |Text 2=jūladu jamīʕu n-nāsi ʔaḥrāran wa-mutasāwīna fī l-karāmati wa-l-ḥuqūqi. wa-qad wuhibū ʕaqlan wa-ḍamíran wa-ʕalayhim ʔan juʕāmila baʕḍuhum baʕḍan bi-rūḥi l-iḵāʔi. [928] => |Jazyk 3=doslovně [929] => |Text 3=يولد = jūladu = rodí se
[930] => جَمِيع النّاسِ = jamīʕu n-nāsi = všichni lidé
[931] => أحرارًا = ʔaḥrāran = svobodní
[932] => متساوين = matasāwīna = rovní
[933] => في = fī = ve
[934] => كَرَامَة = karāma = čest, úcta
[935] => حُقُوق = ḥuqūq = práva
[936] => وَقَدَ = wa qad = a tak
[937] => وُهِبُوا = wuhibū = dostali, obdrželi
[938] => عَقْل = ʕaql = intelekt, rozum
[939] => ضَمِير = ḍamīr = svědomí
[940] => عَلَيْهِمْ = ʕalayhim = a je na nich
[941] => أَنْ يُعَامِلَ = ʔan juʕāmila = aby se chovali
[942] => بَعْضُهُمْ بَعْضًا = baʕḍuhum baʕḍan = mezi sebou
[943] => رُوح = rūḥ = duch
[944] => إِخَاء = ʔiḵāʔ = bratrství [945] => }} [946] => [947] => == Literatura == [948] => * [[Jaroslav Sedláček (teolog) | SEDLÁČEK, Jaroslav]] : ''Al-Kitâbu: mluvnice arabského jazyka obsahující mluvnici spisovného arabského jazyka, četná cvičení, sbírku nejobyčejnějších slov, Zuhairovu báseň a knihu Al-ažurrumíjje v původním znění i v překladu = Al-Kitāb fī naḥw al-Lughat al-ʻArabīyah wa-Ṣarfihā wa-Shiʻrihā''. V Praze: J. Sedláček, 1898.[https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:3ca67d00-15c6-11e5-a599-5ef3fc9bb22f online] [949] => * ZEMÁNEK, P. ''Vývoj arabštiny''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2007. {{ISBN|978-80-7308-201-7}} [950] => * ''Islámská čítanka. Studijní antologie arabského islámského písemnictví.'' Editoři: Ondřej Beránek, Bronislav Ostřanský, Pavel Ťupek. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2020, 327 s. {{ISBN|978-80-7308-982-5}} (print), {{ISBN|978-80-7308-983-2}} (online: pdf) [951] => [952] => == Související články == [953] => * [[Seznam zemí, ve kterých je arabština úřední jazyk]] [954] => * [[Lingvistika]] [955] => * [[Arabské písmo]] [956] => * [[Arabská Wikipedie]] [957] => * [[Wikipedie:Transkripce arabštiny|Wiki: Doporučení pro transkripci arabštiny]] [958] => [959] => == Externí odkazy == [960] => {{InterWiki|code=ar|Arabská}} [961] => * {{Commonscat}} [962] => * {{Wikislovník|heslo=arabština}} [963] => * {{Wikislovník|kategorie=Arabština}} [964] => [965] => {{Semitské jazyky}} [966] => {{Autoritní data}} [967] => [968] => [[Kategorie:Arabština| ]] [969] => [[Kategorie:Arabské jazyky]] [970] => [[Kategorie:Jazyky OSN]] [971] => [[Kategorie:Západosemitské jazyky]] [972] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [973] => [[Kategorie:Jazyky Afriky]] [974] => [[Kategorie:Jazyky Asie]] [975] => [[Kategorie:Jazyky Filipín]] [976] => [[Kategorie:Jazyky Iráku]] [977] => [[Kategorie:Jazyky Izraele]] [978] => [[Kategorie:Jazyky Ománu]] [979] => [[Kategorie:Jazyky Sýrie]] [980] => [[Kategorie:Jazyky Somálska]] [981] => [[Kategorie:Jazyky Bahrajnu]] [982] => [[Kategorie:Jazyky Kuvajtu]] [983] => [[Kategorie:Jazyky Libanonu]] [984] => [[Kategorie:Jazyky Libye]] [985] => [[Kategorie:Jazyky Maroka]] [986] => [[Kategorie:Jazyky Kataru]] [987] => [[Kategorie:Jazyky Saúdské Arábie]] [988] => [[Kategorie:Jazyky Tuniska]] [989] => [[Kategorie:Jazyky Spojených arabských emirátů]] [990] => [[Kategorie:Jazyky Jemenu]] [991] => [[Kategorie:Jazyky Západní Sahary]] [992] => [[Kategorie:Jazyky Palestiny]] [993] => [[Kategorie:Jazyky Gibraltaru]] [] => )
good wiki

Arabština

Arabština ( al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk. Existují značné rozdíly mezi spisovnou arabštinou a regionálními hovorovými jazyky (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jednotné číslo','paukál','Dvojné číslo','Korán','Arabské písmo','Faryngalizace','Semitské jazyky','Vibrantní souhláska','Palestinská autonomie','Nazální souhláska','Neznělá faryngální frikativa','Množné číslo'

Faryngalizace

Korán